Europoslankyně Konečná: Mám od lidí z Německa trochu jiné informace, než jsou předkládány v českých médiích. Takže Merkelová...

29. 8. 2016 18:20

ROZHOVOR Co si myslí o návštěvě kancléřky Merkelové v Praze, Evropské unii i o demonstracích, které proti kancléřce v Praze byly, prozradila ParlamentnímListům.cz poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná (KSČM). Zatímco demonstrace, při kterých lidé protestovali proti německé kancléřce, schválila, s akcí, kterou připravil v Praze nedávno Martin Konvička, prý rozhodně nesouhlasí.

Europoslankyně Konečná: Mám od lidí z Německa trochu jiné informace, než jsou předkládány v českých médiích. Takže Merkelová...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslankyně Kateřina Konečná

Koncem minulého týdne navštívila Prahu kancléřka Merkelová. Jaký byl podle vás důvod její návštěvy?

Je to kancléřka sousedního státu a je zcela standardní, že se navštěvují významní státníci. Takže to bylo především o tom, abychom si potvrdili nějaké dlouhodobé vztahy, které máme, troufnu si říci především na ekonomické spolupráci. Bezpochyby paní kancléřka, tak jak to dělá všude, měla také zájem o to, aby se nějakým způsobem podařilo prolomit ten nesouhlas České republiky s její migrační a azylovou politikou, což já pevně věřím a doufám, že se nestalo.

Zdá se, že to se jí opravdu nepovedlo, protože i v zahraničním tisku se píše, že Merkelové snahy o sblížení v otázce uprchlíků se ukázaly jako nesplnitelná mise…

Každý analytik, a ona jich má podle mne kolem sebe poměrně hodně a zkušených, musel dopředu vědět, že to bude nesplněná mise. Ani pan premiér Sobotka si šest týdnů před krajskými volbami nemůže dovolit možná to, co by si dovolil někde jinde nebo v jiné době. Takže si myslím, že ona nemohla odjíždět zklamaná. Musela tušit, jak to v České republice vypadá. Spíš možná chtěla pro své západní partnery ukázat, že tu snahu měla. Je natolik zkušeným politikem, že musela vědět, do čeho jede. Trošku mne mrzí, že asi jediný, alespoň co víme z tisku, kdo byl reálně a otevřeně schopný říct, co si o celé situaci myslí, byl český prezident. Já si myslím, že je fér jednat s partnery na rovinu. A Německo je naším partnerem, ať se nám to líbí, nebo ne. Měli bychom si i ty nepříjemné věci umět říkat na rovinu.

Prezident Zeman řekl, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže formou uprchlických kvót přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly. Myslíte si, že kancléřka bude na tato slova brát zřetel, nebo si dál „pojede po své linii“?

Myslím si, že kancléřka si dál pojede po své linii. Ona má také před sebou německé volby, které jsou sice už za rok, ale jsou samozřejmě mnohem větší, než jsou ty naše krajské nebo parlamentní. Jde tam o ekonomiku největší země Evropské unie, o to, kdo jí bude šéfovat. Takže ona tam ta kampaň už začíná. A domnívám se, že Merkelová nemůže v tuto chvíli polevit. Z druhé strany si myslím, že se před námi objevuje další velmi důležitá věc a tam bychom měli zcela jasně říct, jak si to jako Česká republika do budoucna představujeme, a to je ta společná azylová politika, kterou němečtí politici připravují. Myslím, že tam to hrozí velkým průšvihem pro českou politiku. My máme správně nastavenou azylovou politiku. Ukázalo se to i v těch posledních letech. A já si nepřeji, aby mi tady někdo diktoval, jaká máme mít pravidla pro azylové řízení či pro přijímání migrantů. Ale je to otázka, která je v tuto chvíli otevřená. Budeme ji řešit i na úrovni Evropského parlamentu, bude se řešit v Evropské radě, v Evropské komisi. A tam já bych teď možná upnula síly daleko víc než na to, že nechceme kvótový systém. Protože to se všeobecně ví a koneckonců, s tím se nějak počítá. Ale já se trošku bojím, aby přes ty kvóty, o kterých neustále mluvíme, se nám sem plíživým způsobem nedostala společná azylová politika, která by mohla být obrovským průšvihem.

Když jste mluvila o volbách v Německu, jakou vidíte politickou budoucnost Merkelové? Vyhraje volby? A jak myslíte, že se na ni bude vzpomínat třeba za dvacet, třicet let?

Nedovedu odhadnout, jak volby dopadnou, protože za ten rok se toho může stát opravdu hodně. Evropa a celý svět ve své podstatě v tuto chvíli stojí před řadou velmi důležitých voleb. Svět se za ten rok může úplně obrátit na hlavu. To není jenom o tom, že může vyhrát Trump v Americe… Rozhodně si myslím, že nevyhraje současný francouzský prezident, a bude otázka, kdo vyhraje, zda to budou nacionalisté, nebo to bude někdo z pravicového spektra. Pak je to samozřejmě i otázka toho Německa. Takže jako by ty tři největší ekonomiky kolem nás, když pominu Rusko, kde ta stabilita v tomto případě je tak nějak snad zachována, čekají velké změny. Ať už ty volby dopadnou jakkoli, podle mého názoru paní kancléřka nemá šanci je vyhrát tak jasným způsobem, jako je vyhrála.

Proč myslíte?

Informace, jež mám z Německa od lidí, kteří tam žijí, jsou trošku jiné, než jsou předkládány v českých médiích. Oni se opravdu začínají bát ve svých městech. Necítí se úplně bezpečně, a to může být pro Německo poměrně fatální. Protože oni tenhle pocit nezažili, byla to přece jen klidná, bezpečná země. Sami si uvědomují, že to, co tam přišlo v rámci migrační krize, je něco, s čím si nevědí rady, co už s největší pravděpodobností nebudou schopni integrovat. A teď je otázka, jak na to zareagují a jak se toho třeba chopí oponenti paní kancléřky Merkelové.

I u nás dala řada lidí najevo nesouhlas s Angelou Merkelovou, a to formou demonstrací. Jak to hodnotíte?

Já jsem v Praze nebyla, takže jsem je tolik nemohla sledovat. Ale lidé vyjadřují své názory, mají na to právo, to je v naprostém pořádku. Pokud to tedy není demonstrace toho, co nám předvedl pan Konvička, což podle mne nebyla demonstrace, ale jeden velký exces, který se nikdy neměl stát. Pokud ty demonstrace ohledně paní Merkelové probíhaly v nějakém poklidném duchu, je to v pořádku. Lidé chtějí říct paní kancléřce, co si o její politice myslí.

Zmínila jste akci Martina Konvičky. Mluvilo se o tom, že způsobila na některých místech poměrně velkou paniku. Jak jste situaci vnímala vy?

Já si zaprvé myslím, že na sebe zbytečně upozorňujeme v tomto případě – z bezpečnostního hlediska. Možná jeden šílenec může způsobit docela vážné problémy. Já nemám samozřejmě informace ze zpravodajských služeb, ale pevně věřím ujištění českého ministra vnitra i českého premiéra, že Česká republika není v jakémsi hledáčku bláznů, šílenců a magorů, ať už z IS nebo jiných podobných organizací. Toto jsou ale excesy, které na nás zbytečně upozorňují. A zadruhé, nic pozitivního nepřinesou. Koneckonců se to ukázalo i v zahraničním tisku, jak o nás psali. A zatřetí si myslím, že v době, kdy není měsíce, kdy by se nestal nějaký vážný teroristický útok, neumírali při něm lidé, takto hazardovat je poměrně hodně nebezpečné. I jak říkali lidé, kteří třeba žili nějakou dobu v Americe, že stát se to v Americe, je Konvička mrtvý. Protože někdo by tu zbraň prostě vytáhl. Česká republika je zatím zaplať pánbůh podobných útoků ušetřena a já doufám, že to tak zůstane, ale když se bavíte například s Belgičanem nebo Francouzem, oni se prostě přirozeně bojí. A já se jim nedivím.

Když se vrátíme k návštěvě kancléřky Merkelové v Praze, mluvilo se i o sankcích vůči Rusku. Co vy si o jejich trvání myslíte?

Já si myslím, že sankce vůči Rusku jsou totálním nesmyslem od úplného začátku. Tvrdila jsem už před rokem a půl, že sankce nikdy mezinárodní politice nic pozitivního nepřinesly. Vždycky, když byly uvaleny, se nakonec stejně muselo usednout ke společnému stolu, bavit se a domluvit se, co dál. Pro mne jsou sankce nepochopitelné. Navíc ve chvíli, kdy pak zjišťujete, že jsou státy, které ty sankce například přes různé prostředníky obcházejí, si řeknete, že vlastně hrajeme jen jedno velké divadlo. Bohužel v tomto případě divadlo, které i české daňové poplatníky stojí obrovské prostředky. Protože naše firmy jsou prostě navázané na ruské trhy a já si myslím, že je to zcela správně. Myslím si, že s tím, co může přijít v Evropě, s tou nejistotou, nestabilitou, s těmi krizemi, bychom se daleko více měli zaměřit na export na trhy, které nejsou svázány jen se zeměmi Evropské unie.

Britové z EU vystupují a v dalších zemích jako Nizozemsko, Rakousko či Dánsko se začíná mluvit o tom, že by se mohlo také vystoupit. Myslíte si, že budou následovat další země? A co Česká republika?

To je těžko říct. Samozřejmě bude hodně záležet na tom, jak se teď ti, kdo vládnou Evropské unii, k tomu postaví. Bohužel za tu dobu po Brexitu musím říct, že se nezměnilo v Evropě vůbec nic. Mám pocit, jako kdyby Brexit ani nenastal. Jako kdyby si lidé dál žili v nějaké své bublině, že je jim jedno, co si myslí občané daných států nebo i státníci. Pokud takto chtějí dál pokračovat lidé z Evropské komise, z Evropské rady a tvářit se, že se vlastně nic neděje, samozřejmě může nastat nejen obrovská vlna vystupování, ale může nastat i fatální rozpad celého projektu Evropské unie.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"Měli bychom jim rozkopat držky", píše se běžně na romském webu. Totálně zklamaný Jaroslav Foldyna nám o volebním odpoledni naplno sdělil, co si myslí o neziskovkách a nepřizpůsobivých

13:36 "Měli bychom jim rozkopat držky", píše se běžně na romském webu. Totálně zklamaný Jaroslav Foldyna nám o volebním odpoledni naplno sdělil, co si myslí o neziskovkách a nepřizpůsobivých

ROZHOVOR Ve vypjaté atmosféře katastrofální porážky ČSSD hovořil s ParlamentnímiListy.cz poslanec Ja…