Evropan Libor Rouček: Západ chce mír. Ale ať si Rusko nemyslí, že budeme jen stát jako ovce...

Loni Českem projížděly dva podobné konvoje americké armády, letos další. Ozvala se řada kritických hlasů, ale vojáky vítaly tisíce příznivců. Vnímáte tyto průjezdy jen jako demonstraci síly, nebo projev spojenectví a toho, že zájem Ameriky o Evropu nepolevil?

Průjezdy vidím jako naprosto normální. Podobně jako Rusko dělá cvičení na svém území, jednotky NATO dělají cvičení na svém teritoriu. Když jezdím v Německu po dálnici, skoro po každé vidím průjezd nějakých obrněných nákladních vozů nebo džípů a vůbec se nad tím nikdo nepozastaví. Vítám to, že na rozdíl od loňského roku, kdy byl kolem průjezdu velký rozruch, teď ho lidé vnímají jako běžnou věc. V porovnání s tím, co dělají na svém území Rusové…Tady se jen připravuje cvičení v pobaltských republikách.

Podobně se vyjádřil také bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Rusové už několik měsíců pravidelně pořádají velmi rozsáhlá cvičení a budou v nich pravděpodobně pokračovat. Této demonstraci síly se nikdo nediví, ale gesto, které předvádějí Spojené státy, je nyní považováno za vyhrožování,“ prohlásil. Co si o tom myslíte?

Průjezd konvoje za žádné vyhrožování nepovažuji, protože ať to jsou pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko, státy, které sousedí na východě jak s Ukrajinou, tak přímo s Ruskem… Tím, jak se Rusko chová, anektovalo Krym, je pochopitelné, že malé státy mají obavy. Státy NATO pak tyto obavy opětují tím, že dělají na území baltských států cvičení. Připadá mi to naprosto normální. Myslím si ale také, že je v našem zájmu i zájmu Ruské federace, abychom spolu mluvili. Je potřeba obnovit důvěru, která existovala. Cvičení, které bude v Estonsku, je v poměru jedna ku deseti vůči tomu, jaká cvičení provádí ruská armáda na území Ruské federace v blízkosti hranic s pobaltskými státy.

Zastavila bych se u jednoho incidentu. Ve Vyškově konvoj „vítali“ odpůrci a válečný veterán oblečený ve slavnostní uniformě na projíždějící kolonu několikrát ukázal holý zadek. Zatkla ho policie a zahájila úkony pro podezření z přečinu výtržnictví. Měl by být potrestán? Anebo jde o legitimní způsob protestu v demokratické společnosti?

Jen jsem o tom četl na některých webech. Spíš to ukazuje úroveň toho válečného veterána. Pokud nedošlo k nějakému násilí, za to, že někde vystrčí zadek, bych ho netrestal. Je to těžké komentovat a nechtěl bych z toho vyvozovat nějaké závěry. Toho člověka neznám, takže ho nemohu soudit.

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

O radaru jak Spojené státy, tak Rumunsko, Polsko mluví v souvislosti s tím, že není nijak ofenzivní a není zaměřený proti Rusku. Pokud jde o Ruskou federaci, už jsem zmiňoval 90. léta, kdy jak Rusko, tak Západ spolupracovaly a byla tady určitá důvěra. Když mluvím o atomových zbraních, vzpomeňme si na projev Baracka Obamy v Praze, kdy mluvil o světě bez jaderných zbraní. Nebyly to Spojené státy, ale země jako jsou Rusko, Čína, které modernizují svůj arzenál. Něco podobného se děje i na úrovni konvenčních zbraní. I na této úrovni jsme měli dohody, máme dohody mezi Ruskou federací a Západem a nebyl to Západ, kdo je začal porušovat a obsadil Krym. Je pochopitelné, že například pobaltské státy i Polsko mají z Ruské federace obavy a Severoatlantická aliance na tyto obavy musí reagovat.

V rámci diskuse nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Podpořil byste to?

Tenkrát jsem byl proti umístění radaru v Brdech. Nedávalo mi to smysl jak z technického hlediska, tak kvůli tomu, že nesouhlasily všechny státy Severoatlantické aliance. V tom se tolik nezměnilo. Protiraketová obrana není v České republice, ale je v Rumunsku nebo v Polsku. Tam mi dává větší smysl, protože například v Rumunsku je blíž potenciálním hrozbám. Pokud jde o trvalé základny na našem území, nesousedíme bezprostředně s Ruskou federací, nedává mi smysl, i kdyby došlo k nějakému ohrožení, aby tady základny byly. Jsou-li například v Německu, což je pár set kilometrů, území naší republiky by státy Severoatlantické aliance byly schopny ubránit. Nemělo by ale docházet k neustálému stupňování vzájemných výčitek, ale kromě posílení obrany bychom se měli snažit neustále o dialog s Ruskem, protože není ani v našem zájmu, ani v zájmu Ruska, aby došlo k nějaké nové studené válce. Byli jsme sousedé, jsme a budeme a i přes rozdíly, které tu jsou, je nutné, abychom se snažili určité napětí tlumit a snažit se o normální sousedské vztahy, kde bude důvěra, a to i pokud jde o obranné a vojenské prvky.

Přesto ruský premiér Dmitrij Medveděv na konferenci v Mnichově o bezpečnosti hovořil o „nové studené válce“ mezi Ruskem a Západem. To není dobrý signál…

Přesně tak. Je potřeba i změnit rétoriku. Pokud nějaké problémy jsou, sednout si za společný stůl a problémy řešit, a ne si vzájemně vojensky vyhrožovat.

V oblasti Baltského moře ale bude v rámci programu NATO umístěno 150 až 200 německých vojáků. Co když jsou vztahy mezi Ruskem a NATO tak napjaté, že i tohle může být bráno jako provokace a nepovede k ničemu dobrému?

Těch 150 vojáků tam není natrvalo, jsou to rotující jednotky. To je nic v porovnání s kapacitami, kterými disponují jak ruská armáda, tak námořnictvo ve vodách Ruské federace.

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

Šíří se v kyberprostoru, na sociálních sítích. Ty ruské nebo proruské weby nebo praktiky, které provádí ruská strana, jsou dnes známé. Určité nebezpečí tady je.
Nejen u nás, ale také v ostatních státech podobná pracoviště vznikají. Neviděl bych v tom nic výjimečného. Považuji to za nutnost. Když se podíváte na proruské weby, ruskou televizi, vidíte, že ruská propaganda šíří polopravdy, vyslovené nepravdy, vše s cílem rozmělnit společnost jak uvnitř jednotlivých zemí, tak Evropskou unii jako celek. Musíme si toho být vědomi a nestát jako ovce, až budeme v mnohem složitější situaci.

Takže vytvoření Centra terorismu a hybridních hrozeb chápete jako správný krok?

Je to správné, ale aktivity by neměly být zaměřeny jen na Rusko. Snahy například o průmyslovou špionáž tu nejsou pouze z Ruska, ale také z jiných zemí. Útoky na servery nebo webové stránky nejsou pouze z jednoho zdroje. Stanoviště by mělo být zaměřeno i na další hrozby, ať už přicházejí odkudkoli. Obranu proti takovýmto útokům a hrozbám dělají všechny státy, takže je potřeba, aby ji zajistila i Česká republika.

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdyby nastal vojenský konflikt?

Nespekuloval bych. Myslím si, že v zájmu všech je, aby vojenský konflikt nenastal. Není v zájmu nikoho, aby cizí voják překračoval území států jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. A to platí samozřejmě i naopak.