Na čí stranu se přikláníte v současném policejním sporu?Anketa
EU zápolí s několika krizemi najednou. Tedy uprchlickou krizí, neexistencí silných lídrů, brexitem či ideovým rozdělením. Nezničí ji to nakonec?
Zničí; a bude to dřív než „nakonec“. Zapomíná se ještě na tři další krize. První je totalitarizace evropské politiky či chcete-li rovnou, islamizace, neboť zákazy „xenofobních“ projevů na internetu a odzbrojování občanů už probíhají přesně podle zákonů šaría. Druhou je zpohodlnělost a rozmazlenost Evropanů. A třetí, která s tou druhou souvisí, je vymírání nízkou porodností. Tuhle jsem sledoval interview s jedním muslimským aktivistou z Bruselu. Ten říkal: „Aby Belgičané odvrátili brzkou islamizaci, musela by teď každá žena rodit čtyři děti a to se mi zdá nepravděpodobné.“
Jak jste vnímal posilování euroskeptických nálad ve Velké Británii?
Protože je už nějakých patnáct let sdílím a počiny evropských komisařů se začínají podobat počinům komisařů sovětských, vnímám to posilování jako nedostatečné a obávám se, že by mohlo nestačit.
Referendum je zde. Jaký tipujete výsledek?
Těsný. Kterým směrem, si netroufám hádat. Takový či onaký každopádně zatřese britskou politikou.
Co by mohla Británie vystoupením z EU získat a naopak ztratit?
Zcela jasně ušetří obrovské částky na příspěvcích, propočítávaných teď na sedmnáct miliard liber ročně. Něco z toho se sice vrací v podobě všelijakých grantů, ale ty se zase negují extra výdaji každé firmy na plnění nekonečných regulací. Přístup na evropský trh určitě neztratí, protože z EU dováží víc, než tam vyváží, takže na nějakém přerušení volného obchodu by tratila EU víc než Británie. Ztratí nějaké pracovní příležitosti pro lidi přímo zaměstnané EU nebo živící se luštěním jejích regulací. Ale hlavně ztratí to potěšení být ovládána lidmi, které nikdo nevolil, které nikdo nemůže odvolat a jejichž nesmyslné antidemokratické výmysly nemůže nikdo zastavit. To potěšení všem ostatním Evropanům zůstane.
Naopak, nemohl by hrát v možném vítězství eurooptimistů jistou roli jakýsi kategorický imperativ, tedy motiv vraždy poslankyně Jo Coxové? Jakási vůle postavit se brutalitě?
Některá levicová média se už pokusila vraždu svalit na „pravicově extremistické“ nálady vyvolané zastánci brexitu. Do jaké míry to některé „brexiťáky“ přehodí do opačného tábora se nedá odhadnout. Pár dní po vraždě se zdálo, že se jich pár procent přesunulo, ale i ti po troše zamyšlení možná vycítí nemravnost takového politického zneužití vraždy a naopak by to mohlo v závěru brexit posílit. Ale to jen hádáme a křišťálovou kouli nemáme.
Také jde o výstrahu celé EU. Neměla by se Unie kvůli tomu zaměřit spíše na problémy, které ji trápí na vlastním území, a po určitou dobu zamrazit mimoschengenské aktivity jako TTIP či Východní partnerství?
To samozřejmě udělat měla tak jako tak a dávno. Že to neudělala, svědčí o její impotenci, nekompetenci, nebo zlých úmyslech.
Neschyluje se s ohledem na tento běh událostí a možnou volbu Donalda Trumpa prezidentem USA i k soumraku NATO?
K soumraku ne, ale k probuzení Evropanů, že už dlouho svoji obranu flákají a nechávají vše na Američanech, kteří si pak logicky dělají, co se jim zlíbí, a nás se na nic neptají. V tom má Trump pravdu; a bude-li žádat od Evropy větší podíl na obraně, bude to pro ni jen dobře. My samozřejmě opět nevíme, kdo bude americkým prezidentem. Od Clintonové však víme, že můžeme očekávat pokračující „obamizaci“, čímž myslím další skluz k socialismu smíšenému s oligarchismem a provázenému islamizací. Krizi NATO vidím spíš v Turecku a jeho už viditelné transformaci v nezastřeně totalitní stát nepřátelský idejím, na nichž byla NATO postavena.
Nedostává Fukuyamův koncept absolutního vítězství demokracie v Konci dějin a posledním člověku právě teď dost zabrat? Nestává se demokracie se svou přirozenou slabostí naopak možnou obětí jiných konceptů, třeba vlády silné ruky či nábožensko-politických koncepcí, jakou je třeba politický islám?
Fukuyama by měl, jak se česky rádo říká, „chodit kanály“. Jeho tehdejší nápad, tak vítaný všemi liberály a humanisty, zavinil usnutí na vavřínech a ztrátu schopnosti být ve střehu a vzít vážně Huntingtonův „střet civilizací“ a „krvavé hranice islámu“. Všechny možné antidemokratické alternativy už jsou na stole.
Při jedné přednášce jste zmínil, že původní Evropané se v Evropě stanou menšinou, která přežije v horských oblastech. Trváte na tom, že je to reálné? Za jak dlouho by to mohlo nastat?
Netrvám na ničem. Ale jestliže nezastavíme migrační toky v blízkosti jejich pramenů a vzdálenosti od vnějších evropských hranic a nepřispějeme k tamnímu uklidnění, bylo by spíše nereálné počítat, že se to stane později než do dvou generací. Ony ty toky totiž budou nekonečné. Rozvrácených a zkrachovaných zemí je čím dál víc a tamních ekonomických nešťastníků nebo dobrodruhů toužících po evropské prosperitě zdarma je už teď nejmíň miliarda a rodí se jich víc. Nemluvě o desetitisících aktivistech toužících západní civilizaci zakroutit krkem. Říkám to všechno v naději, že se konečně všichni probudíme a začneme se bránit. A s nepříjemným vědomím, že téměř vše, co za posledních dvacet let předvídám, se dřív nebo později děje, třebaže mě při těch předpovědích kdekdo bere za cvoka, sýčka a bubáka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
