Co budete dělat dnes o půlnoci?
O půlnoci většinou už spím. Večer ještě někdy i pracuji, ale o půlnoci je pro mne už příliš pozdě a to by ani ta práce neměla tak valný výsledek.
Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Co říkáte na uprchlickou krizi?
To, že se dalo do pohybu mnoho tisíc lidí, tak to už je známo několik let. My to tady v Evropě pociťujeme teď, v posledních měsících. Ten pohyb ve světě je skutečně velký a jedná se o statisíce, možná i miliony lidí, jak třeba v jihovýchodní Asii nebo dokonce i ve střední Americe a podobně. Takže není to nic nového. Ta migrace byla vždycky, provází lidstvo od samého začátku. My v Evropě ji teď pociťujeme trošku silněji. Je to výsledek konfliktu, který je na Blízkém východu, to znamená válka v Sýrii a dozvuky války v Iráku, v Afghánistánu.
Maďarský premiér řekl, že se vlastně nejedná vyloženě o uprchlickou krizi, ale že je to migrační vlna složená z ekonomických běženců, uprchlíků a zahraničních bojovníků. Co si o tomto vyjádření myslíte?
Já nebude komentovat výrok maďarského premiéra. Protože postoj Maďarska je také asi určitým zklamáním pro celou Evropu. Mezi uprchlíky jsou samozřejmě mladí lidé, mladí chlapci, protože ti utíkají před tím, aby nemuseli narukovat. Oni jsou verbováni z více stran. Jednak Asad je verbuje do své armády, do svých jednotek je verbují i syrští rebelové a je tam riziko, že je dokonce naverbuje i Islámský stát. Takže utíkají, aby nemuseli bojovat, aby nemuseli střílet možná i po svých příbuzných. Pokud toto někdo vytýká, tak si myslím, že to není na místě. Kdyby se jednalo o naše děti, tak bychom také byli rádi, kdyby někam utekly a nevystavovaly se nebezpečí.
Do uprchlíků a také do islámu se poměrně často „trefuje“ i prezident Zeman..
No tak toho si všímá celý svět, to je taková trošku ostuda. Protože to nemá žádné opodstatnění. Několik set tisíc lidí se prostě dalo do pohybu a ten problém musíme řešit společně. A to řešení není jednoduché. A říkat, že je zapotřebí vytvořit nějakou celosvětovou trestnou výpravu a potrestat Islámský stát, který je toho příčinou, tak to tvrzení je nepravdivé. To každý, kdo tomu trošku rozumí, kdo situaci tam zná, tak se nad tím pousměje. Protože to řešení není. To ani není možné. Tam jsou ty zájmy hlavních hráčů tak rozdílné… To možná někoho potlačí, ale aby tam nastal mír a aby se obnovil život v Sýrii, to bude trvat možná několik desítek let, to neuděláme za týden.
A jak se díváte na zásahy Ruska v Sýrii?
Rusko a Spojené státy mají také své zájmy. Rusko podporuje Asada. Asad zase bojuje proti svým odpůrcům, tedy rebelům a samozřejmě i proti Islámskému státu. Turecko se bojí Kurdů, nebo PKK. Spojené státy podporují syrské rebely…Tam je to skutečně velmi složité. Řešení je velmi obtížné najít.
Jak hodnotíte podmínky pro azylanty v uprchlických táborech?
Já se přiznám, že jsem v žádném takovém táboře teď v tuto dobu nebyl. Informace mám spíše z médií. Názory jsou různé. Ministr Chovanec sliboval, že se to tam zlepší. Snad se to tam opravdu bude zlepšovat. Musíme počítat s tím, že i když o naši republiku takový zájem není, tak přeci jenom nějací migranti u nás také budou a budou muset azylovými tábory projít.
A co ochrana hranic? Je u nás dostačující, když stojí třeba několik policistů na hraničních přechodech?
Určitě se hodně bude mluvit o ochraně Schengenského prostoru, nebo vůbec Evropské unie. Ale udělat neprodyšnou ochranu hranic, to už není možné. Naše snahy, že pošleme někam třeba 700 policistů, to je hezké, ale to ochrání jen malou část území. Nemůžeme celé hranice obestavit policisty nebo vojáky. Navíc vojáky do toho vůbec nemůžeme zapojit, ti mohou plnit jen funkci asistenční, nikoliv vojenskou.
A kdyby bylo možné vojáky využít a třeba i zcela uzavřít hranice? Bylo by to řešení?
Já myslím, že by to nikdo nechtěl, protože to by nás strašně omezilo. Musíme dělat všechno proto, abychom si tady tu svobodu vydobyli, protože to, že jsme tu svobodu neměli, že jsme byli uzavření, tak ty následky neseme dodnes. Třeba tím, že nemáme takový rozhled, protože jsme se před 25 lety nemohli nikam podívat, dostat… A uzavření hranic stejně není řešení. Snad bychom tím jen proud migrantů zpomalili, ale úplně ho nezastavíme. Musíme hledat jiná řešení, než zcela uzavřít hranice.
Myslíte si, že za této situace je dobré udržet schengenský prostor? Někteří policisté tvrdí, že je to v některých případech problém. Když třeba někdo spáchá vraždu a utíká, tak se velmi snadno dostane do jiného státu….
To je samozřejmě pravda. Ale zase máme se všemi sousedními státy podepsanou smlouvu o policejní spolupráci, velmi úzkou. Můžeme zasahovat i v ostatních státech, někoho pronásledovat a podobně, a naopak oni mohou to samé u nás. Ta smlouva je třeba také o sdílení informací. Dokonce se vytvářejí společné týmy na řešení určitých událostí. Pokud někdo uteče pouze do evropského prostoru, tak není problém ho zase dostat zpátky. Horší je, když uteče třeba na Seychely, nebo do Jihoafrické republiky, tam už je to problém. Tady sice mezinárodní spolupráce také funguje, ale už je to obtížnější.
Domníváte se, že spolu s uprchlíky, kteří tady v určitém počtu pravděpodobně prostě budou, se zvedne i kriminalita?
Tak kriminalita může být samozřejmě i mezi uprchlíky. Neříkám, že jsou to všichni lidé se svatozáří. Ono se nám může někdy zdát, že jsou trochu agresivnější, jenže oni tam roky žili například v tureckých táborech nebo třeba v Libanonu. Čekali, že se něco stane, žili tam v nouzových podmínkách, našetřili si nějaké peníze a dali se na cestu. Ty peníze už jim tady samozřejmě dochází. Také bychom byli možná agresivnější, kdybychom čekali, že budeme už u cíle a něčeho dosáhneme. Ale nevím, proč by měli přinášet nějakou větší kriminalitu. To jsou země, ať už je to třeba Sýrie, kde kriminalita příliš vysoká není. Toho bych se neobával. Problém bude v tom, abychom je dokázali integrovat, aby se začlenili do společnosti. Pokud se nám to nepodaří, no tak potom se nám to může vymstít. Ti lidé pak mohou vytvářet vlastní ghetta, a to by mohlo být určitým rizikem, nebo by to určitě nepřispělo. Pokud se to podaří, jako se to podařilo třeba u Vietnamců, tak si myslím, že to nebude problém.
Řada lidí se ale bojí, že mezi těmi, kteří do Evropy míří, mohou být i teroristé. Připravujeme se i na tuto možnost?
Každý uprchlík, který by chtěl u nás zůstat, projde určitým prověřením, zda je ten člověk skutečně tím, za kterého se vydává.
Dobře, ale mnozí z nich ani nemají doklady…
Dá se to poznat. Lidé, kteří se zabývají arabským světem, znají jednotlivé jazyky, bezpečně poznají, jestli je to Syřan, nebo třeba Afghánec, nebo Iráčan. Jednotlivé národy mají svou jazykovou odlišnost, každý schopný tlumočník pozná, že se někdo za Syřana jen vydává. V tom velký problém nevidím. Jde o to, abychom měli dostatek lidí, kteří toto budou umět a budou nám pomáhat. A také to musíme nechat na našich bezpečnostních složkách, aby rozpoznaly, zda někdo takový mezi nimi není. Já si ale myslím, že kdyby tady někdo chtěl působit jako terorista, tak se sem dostane daleko legálnější cestou. Bude mít doklady úplně jiné a bude to pro nás obtížnější to poznat, než mezi lidmi, kteří jsou už několik měsíců na cestě. Toho bych se tak nebál.
- Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
Mgr. František Bublan
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
