Exministr Cyril Svoboda: Prezident Zeman chce provokovat. Mít radikální názor a vymezovat se proti "pražské kavárně". Ale nejhorší je...

Na Pražském hradě už je dva a půl roku, tedy polovinu prezidentského mandátu, Miloš Zeman, který má mnoho odpůrců, peticí na jeho odvolání se zabývá i Senát. Myslíte si, že by byl Karel Schwarzenberg, který se utkal s Milošem Zemanem ve druhém kole přímé volby, lepší hlavou státu?

Anketa

Jakou školní známkou hodnotíte Miloše Zemana v polovině jeho prezidentského mandátu?

82%

hlasovalo: 36816 lidí

To je podle mne dost spekulativní otázka, protože nevím, co by dělal Karel Schwarzenberg, kdyby byl prezidentem České republiky v situaci, v jaké je Miloš Zeman. Nemám srovnání.

Ale protože byl Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, můžete alespoň odhadnout, zda by jednal jinak, pokud jde o zahraniční politiku. Některé kroky Hradu, například kritiku protiruských sankcí nebo příklon k Východu, obhajobu kroků ruského prezidenta Putina ze strany české hlavy státu Karel Schwarzenberg ostře kritizoval, není tedy zřejmé, že by jednal zcela odlišně?

Určitě ano. O tom, že Karel Schwarzenberg by byl více evropský, není nejmenších pochyb. Otázka ale je jiná - zahraniční politika je v rukou vlády. Co říká prezident republiky, je sice zajímavé, je to hodné sledování, ale nemá to váhu, protože zahraniční politiku fakticky určuje vláda. Premiér je členem Evropské rady, zastupuje Českou republiku. Prezident může mít vliv jako autorita, ale fakticky vliv nemá.

Ale není důležitý i obraz, který jako nejvyšší ústavní činitel České republiky svými kroky a výroky v zahraničí vyvolává, i když vláda se pak zachová jinak?

Já myslím, že to, že Miloš Zeman nemá faktický vliv na zahraniční politiku, a to neznamená, že souhlasím se vším, co dělá vláda, dokazuje i skutečnost, že ho nikdo nikam nezve a nikdo za ním nejezdí. Nepřijeli sem evropští státníci, nepřijel sem ani ruský prezident Putin. Nikdo sem nepřijede, aby s ním mluvil o zahraniční politice. Stejně tak nedostává pozvání do ciziny. To svědčí o tom, že diplomaté, kteří jsou v České republice, referují do svých zemí, jaká je pozice hlavy státu. To tak bylo i v minulosti. To, že Václav Havel dostával pozvání až do konce svého života, mohl pořád cestovat a jezdit po návštěvách, bylo proto, že měl autoritu sám osobně, ale ústavně je to podobné. Podívejte se, málokdo zve někam prezidenta Spolkové republiky Německo, protože i jeho moc je ústavně velmi omezená. Myslím si, že u nás se vliv Miloše Zemana přeceňuje.

Myslíte si, že bychom se tedy neměli nijak zvlášť vzrušovat třeba nad tím, že prezident kritizuje evropské sankce proti Rusku, byť jsme součástí Evropské unie?

Myslím, že Miloš Zeman to dělá proto, že je o tom zřejmě přesvědčen, je to jeho politický postoj a on ho zdůrazňuje, protože ví, že ho to dostane na první stránky novin. To je stejné, jako se vyjadřuje k dětem v ústavech, tedy k tématům, které ho dostanou do médií. A to často dělá i v případech, kdy nejde o nějakou promyšlenou politiku. Ale to, že je prorusky orientovaný, se vědělo, na tom není nic nového, to mne nijak nepřekvapuje.

Když mluvíte o tom, že Miloš Zeman dělá všechno pro to, aby se dostal na první stránky novin, je to podle Vás případ i jeho razantních postojů proti islámu a imigraci?

Někdo říká, že to už může být příprava na kampaň za jeho znovuzvolení, protože to je téma, které ve veřejnosti budí obavy, a prezident vyjadřuje to, co si velká část jeho voličů myslí. To je například klasická ukázka toho, kdy Miloš Zeman říká to, o čem si myslí, že si myslí většina veřejnosti. To je zase populistické gesto. Ale o tom, že migrace je mimořádně vážný problém pro Evropu i Českou republiku, nepochybuji ani vteřinu. Ale neznamená to, že to je zasetí islamismu jakožto terorismu do České republiky nebo do Evropy. Ti, co školí teroristy, vyškolí si je buď rovnou v Evropě, nebo je sem dostanou jinak než nějakými bárkami přes Středozemní moře. Migrace jim pomáhá politicky obecně. Jsem přesvědčen, že Evropa se musí velmi vážně zabývat otázkou migrace, ale ne proto, že hlavním problémem je příliv islámských radikálů. Samozřejmě, že ti sem přijdou také, ale ti, co sem přicházejí, chtějí užívat naše bohatství, chtějí žít v bohaté Evropě. A když vezmete, že přišlo dvě stě padesát tisíc uprchlíků za rok 2015, to nejsou teroristé, možná jsou mezi nimi, ale nemůžeme říci, že jsme do Evropy dostali dvě stě padesát tisíc teroristů. My jsme sem dostali dvě stě padesát tisíc lidí, kteří tu chtějí žít, a to je také velký problém, ale jiný. Zkrátka s takovou zkratkou, že každý, kdo k nám přijde, je terorista, s Milošem Zemanem nesouhlasím. To, že terorismus v Evropě je, je jasné a je to obrovsky nebezpečné, ale nesouhlasím s tvrzením, že migrací se sem dostane řádově víc teroristů.

Souhlasíte tedy s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že prezident hraje na xenofobní strunu a nejnižší lidské pudy, jako je strach a nevraživost?

Samozřejmě, že se Sobotkou vřele souhlasím. Je populistické tohle tvrdit a budit u nás vášně, že každý, kdo sem přijede, je potencionální zločinec. To je zkratka, která neplatí, je to jen brnkání na xenofobní nálady.

Když se ohlédnete zpět za dvěma a půl roky Miloš Zemana ve funkci, co hodnotíte jako jeho nejhorší exces? Vrávorání nad korunovačními klenoty, vulgarity v Hovorech z Lán, výroky o konfliktu na Ukrajině, chování v Číně, Lánský puč, trapné hledání neexistujícího článku Ferdinanda Peroutky.... bylo toho hodně.

Za naprosto generální, vážný exces považuji to, že Miloš Zeman si neváží prezidentské funkce jako svěřené funkce. Nebere to tak, že mu ji svěřili voliči na pět let. Chová se, jako by mu ta funkce patřila. V tom vidím velké přezírání. Začíná to tím, že když mu lékaři řeknou, aby zdravě jedl, nekouřil, aby se víc pohyboval, řekne ne. Přitom má svěřenou funkci od voličů. Měl by říkat, že udělá všechno pro to, aby tuto funkci vykonával řádně. A další příklad: když je vyzván, aby vysvětlil svá tvrzení o Ferdinandu Peroutkovi, hraje to do autu. Vyjadřuje se kriticky k návrhům na profesory, ale kancléře Mynáře neřeší. On se prostě chová k prezidentské funkci, jako by byla jeho, dělá si prostě, co chce. Ale ta funkce mu nepatří a on se chová, jako by mu patřila. Ale jeho není, patří občanům České republiky. A to je moje generální kritika k hlavě státu. Pokušení je vždycky velké, když neodpovídáte parlamentu ani nikomu jinému, začnete se chovat, jako byste byl vlastníkem té funkce. Kdyby tentýž pocit neměl Václav Klaus, nikdy nepodepsal tu kontroverzní amnestii. Václav Klaus se ke konci druhého mandátu choval také jako vlastník, dospěl k názoru, že si může dělat, co chce, a udělal tu šílenou amnestii. Důvodem je, že ti lidé si neuvědomují, že to, co drží v ruce, je jim pouze svěřeno, že to není jejich.

Nebylo jasné už od samého začátku, že si Miloš Zeman na Pražském hradě bude dělat, co chce, když najmenoval Rusnokovu vládu bez jakýchkoli konzultací s Poslaneckou sněmovnou? Ale přesto – nedá se říci, že v domácí politice spíš neuspěl? Rusnokova vláda nezískala důvěru, jeho Strana práv občanů - Zemanovci, která mu pomohla na Hrad, propadla ve sněmovních volbách, nepodařilo se mu ani Lánským pučem ovládnout prostřednictvím svých příznivců sociální demokracii.

V případě Rusnokovy vlády to byl neúspěch jeho vyjednavačů. Prezident pověřil nějaké vyjednavače, aby mu vyjednali podporu pro vládu Jiřího Rusnoka a oni ji nevyjednali. To samozřejmě bylo selhání, protože byla snaha, aby Rusnokova vláda mandát měla, a ona ho neměla. Nechci soudit jednotlivé dílčí kroky, co Miloš Zeman prosadil na české politické scéně. Mluvil proti zákonu o státní službě – a nic se nestalo. Nevidím zkrátka žádný rukopis jeho politiky, něco, co by se projevilo na politické scéně. Obecně mi vadí, a to nejen u Miloše Zemana, ale u všech, kteří mají funkci a chovají se, jako kdyby byla jejich, protože si v ní dělají, co chtějí.

Česká společnost je rozdělena už od dob, kdy byli šéfy stran Václav Klaus a Miloš Zeman. Vzpomeňme na jejich tehdejší souboje, Klausovy mobilizace proti levici, než se ovšem spojili oboustranně výhodnou opoziční smlouvou. I když Miloš Zeman po svém zvolení prezidentem slíbil, že bude společnost spojovat, moc se o to asi nesnaží...

Slyšel jsem Zemanův projev na britské ambasádě k Winstonu Churchillovi. A když jsem se díval na sochu Winstona Churchilla před Vysokou školou ekonomickou v Praze, zjistil jsem, že Miloš Zeman drží hůl stejně jako Churchill. On říká, že jde také proti většinovému mínění jako Winston Churchill. Ale ten byl vystaven velkému zápasu, dostal Brity do situace, že nakonec válku s hitlerovským Německem vyhráli. Ale to byl jiný úkol. Miloš Zeman ničemu takovému bohudík nečelí, a proto mluví radikálně o islamistech, protože chce podle mne být stejný „silák“ jako byl Churchill. Takže to srovnání kulhá. Ale Miloš Zeman je člověk velmi inteligentní a je to politik. Jsem rád, že máme prezidenta republiky, který říká politické postoje. Je potřeba uznat, že Miloš Zeman byl celý život politik, politik je a bude, abychom neviděli všechno jen černě.

Jak si myslíte, že Miloš Zeman využije druhou půlku svého mandátu? Myslíte, že se trochu zklidní, nebo naopak, pokud skutečně půjde do druhé přímé volby, ještě přitvrdí ve svých výrocích, protože to jeho skalní voliči ocení? Vzpomeňme, jak drsné bylo v první přímé volbě druhé kolo, kdy se Miloš Zeman a jeho volební štáb nerozpakovali používat nepravdivá tvrzení a neváhali vytáhnout i Benešovy dekrety, neznalost češtiny manželky Karla Schwarzenberga a další podpásovky?

Myslím, že Miloš Zeman a lidé kolem něj žijí v uzavřeném světě a neustále se utvrzují v tom, jak to dělají dobře. Takže podle mne bude mít Miloš Zeman tendenci pokračovat v dalším volebním období, uvidíme, ale to je zatím jen spekulace. Podle mne se bude spíš přitvrzovat, než aby se rozvolňovalo, protože lidé, co jsou kolem něj, jsou na něm závislí. A to je vždycky nejhorší, když vaše nejbližší okolí vás pořád ujišťuje v tom, že to, co děláte, děláte nejlépe. Ono to dělá jen proto, aby se také udrželo v pozicích, ve kterých je. A myslím, že to je přesná ukázka toho, co se dnes na Hradě děje.

Myslíte si, že se podaří najít někoho, kdo by mohl v příští volbě úspěšně čelit Miloši Zemanovi?

Není nejmenších pochyb, že se kandidáti najdou, už dnes se setkáváme s nějakými jmény. Miloš Zeman není neporazitelný, myslím, že je možné ho porazit, ale je potřeba postavit kandidáta, který je opačný typ, než je Miloš Zeman. A šance, že by někdo takový vyhrál přímou volbu, samozřejmě je.

Vidíte už na obzoru někoho takového?

Vůbec nevím, ale takový kandidát musí sám oznámit, že do takového zápasu půjde. Je to velký zápas. Ale přál bych si, aby Česká republika měla prezidenta, který se bude chovat ke své funkci pokorně, to znamená, že ji nebude vnímat jako své vlastnictví, a který bude sloužit České republice, ne někomu jinému.

Myslíte si, že to Miloš Zeman nedělá?

Tím, že chce za každou cenu provokovat, že chce mít za každou cenu radikální názor, že je rád, že se vymezuje vůči „pražské kavárně“, nevidím tam jednu strategii, jeden pohled na svět, který by sdílel. Jak řekli v Evropské komisi, jedna věc je vyvěsit vlajku Evropské unie na Pražský hrad, druhá věc je, jak se chováme v otázce rozhodování, třeba k migraci. Česká republika platí v Bruselu za potížistu. To je záležitost celé politické scény, ale prezident může svým vlivem působit na premiéra a ministry a mít je k tomu, abychom byli více proevropští.

Dalo by se tedy říci, že Miloš Zeman víc než v zájmu České republiky vystupuje v zájmu Miloše Zemana?

Ano, přesně tak. Myslím, že první zájem Miloše Zemana je on sám.