Souhlasíte s názorem většiny politických komentátorů, že teroristický útok z 11. září v USA zcela změnil svět? Že od této doby se daleko více rozšířila činnost extremistických a teroristických skupin? A byl v této souvislosti správný zásah USA a NATO vůči Afghánistánu a Iráku?
Symbolický význam 11. září je obrovský. Tehdejší útoky však byly jen důsledkem dlouhodobých trendů. V médiích začal dominovat islámský terorismus. Ještě v devadesátých letech byla často pozornost zaměřena na ultralevicový či sektářský terorismus. Nárůst džihádistického terorismu po 11. září ve světě i v Evropě má hlubší kořeny než jen inspiraci útoky na WTC a Pentagon. Ty se však objevovaly v propagandistických materiálech dalších teroristických generací. Pokud se týká druhé části otázky, zásah v Afghánistánu měl jasněji určené cíle z hlediska boje proti terorismu, zatímco irácká kampaň nebyla příliš dobře vysvětlena. Obě tažení pro Západ nedopadla nijak skvěle. Nicméně nelze podceňovat ani strategický prvek předsunutí boje. Možná, že spousta džihádistů, kteří by jinak chtěli explodovat v západních metropolích, padla na frontách středovýchodních válčišť.
Jak hodnotíte poslední akce Bloku proti islamizaci Martina Konvičky, které jsou právě nejvíce namířeny proti islámským radikálům? Co si myslíte například o ničení koránu před brněnskou mešitou anebo o akci na pražském Staroměstském náměstí? Šlo o fingovaný útok Islámského státu, který způsobil až paniku mezi lidmi. Mohly by tyto provokace vyvolat i odvetné útoky ze strany islamistů? Neměly by se akce podobného typu zakázat? Konvičkovci naposled připravili k výročí 11. září i „představení“ před saúdskoarabským velvyslanectvím, to už ale policie rozpustila…
Lidé kolem Martina Konvičky se snaží zaujmout a dostat se do médií. V současné době existuje mnoho protiislámských a národovecky orientovaných spolků a straniček a pro lidi je těžké se v nich zorientovat. A takovéto provokace přitáhnou pozornost ke konkrétním lidem a organizacím. I když Konvičkovy akce hodně lidí odsoudí, určitá část voličů je může podporovat. Ohledně zákazů bych byl opatrný. Náš shromažďovací zákon zakazuje rozněcování náboženské nesnášenlivosti i jiné porušování zákonů i ústavy. Ale tyto limity je třeba poměřovat i zájmem svobodně se projevovat a shromažďovat. Takže pokud dojde k porušení zákonných mezí, je možné akci rozpustit na místě. Ale zakazovat předem je podle českých zákonů i toho, jak je vykládají soudy, velmi těžké. Sama skutečnost, že nějaká demonstrace může vyprovokovat k odvetě džhádisty asi k zákazu nestačí. Vzpomeňme jen na mnoho akcí, které se v Evropě konaly na podporu zveřejnění karikatur proroka Mohameda – ty také přitahovaly islámské teroristy...
Ministr vnitra Milan Chovanec se domnívá, že další vlnu uprchlické krize můžeme očekávat příští rok na jaře. Zřejmě i proto jeho ministerstvo požaduje půl miliardy na zřízení 6 tisíc míst pro emigranty v záchytných zařízeních. V Německu zas chtějí zpřísnit návratovou politiku. Domníváte se, že tyto aspekty by mohly do České republiky přivést některé z radikálů? A jak by se měla česká vláda na to připravit? Posílit bezpečnostní složky, zvýšit ochranu státních hranic…?
Zvyšující se počet migrantů z rizikových regionů samozřejmě zvyšuje i možnost, že mezi nimi budou i extremisté a teroristé. Posílení hranic by bylo třeba v případě příchodu masové migrační vlny, což není šest tisíc lidí, kteří by sem byli dovezeni postupně. Ve vámi zmíněném případě je třeba mít co nejlepší spolupráci se zahraničními partnery v oblasti výměny informací a zdroje v prostředí uprchlických táborů i imigrantských komunit, které spolupracují s našimi bezpečnostními složkami. A k tomu dobré zákony a poučené soudce, kteří je budou aplikovat.
Letní měsíce znamenaly pro Francii, Německo, Belgii i Turecko vlnu teroristických útoků. Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro deník Blesk, že by nebylo od věci za této situace více ozbrojit veřejnost, aby se pak mohla podobným útokům bránit. Souhlasíte s ním, nebo se spíše přikláníte k názorům některých bezpečnostních expertů, že by bylo vhodnější v ČR vyzbrojit jen určité skupiny lidí, jež by prošly speciálním výcvikem (vojenské zálohy, nové pomocné sbory Policie ČR), a veřejnost by se měla jen připravovat na chování v podobných situacích?
Samo ozbrojení občanů není samospásným řešením. Aktuálně by se spíše zvýšil počet střeleb u vzájemných hádek českých řidičů, zatímco skutečné teroristy by to moc neodradilo. Ale to, že si řada lidí kupuje zbraně pro sebeobranu, má logiku a netřeba to odsuzovat. Pro zvýšení bezpečnosti a pocitu sounáležitosti mezi veřejností a státem je možných několik aktivit – jednak sousedské hlídky spolupracující s policií, jednak zřízení státního rezervního polovojenského sboru a jednak široká příprava obyvatel na krizové situace a ohrožení.
Psali jsme:
Měly by se zavést v zemích, kde žije velmi rozšířená muslimská komunita a kde také působí radikální islamisté, daleko důkladnější policejní kontroly, než je tomu doposud? A co udělat dál? Organizovat kurzy bojových umění, nacvičovat za pomoci fundovaných instruktorů krizové situace pro širokou veřejnost? Pozvat instruktory z Izraele, kde s tím mají bohatou zkušenost? A měly by se podobně připravovat země, tedy i Česko, které s takovými státy sousedí?
Důležité je mít přehled o situaci v muslimské komunitě, zvláště pak o militantních jedincích. Dále je třeba mít u policie a justice lidi, kteří jsou schopni aplikovat právní normy proti těm, kteří je porušují. Tyto normy je třeba novelizovat podle vývoje aktuální situace. Veřejnost se může seznámit i se zahraničními vzory včetně Izraele. Školení bych nezaměřil pouze na bojová umění, ale celkově na schopnost přežít a pomáhat během krize.
Nemůžeme mít na druhé straně až příliš důsledná příprava obyvatel na teroristické útoky opačný efekt? To znamená, že budou vznikat ozbrojené extremistické skupiny, které pak mohou být i politicky zneužity a samotné se pak stanou hrozbou pro obecnou bezpečnost?
Určitě se tak stát může, podobné tendence vidíme už na několika místech střední a východní Evropy. Zvláště díky vytváření polovojenských skupin či ilegálních násilnických struktur s politickou motivací. Jejich členové minimálně některými hrozbami na sociálních sítích neadekvátně zastrašují politické oponenty a mnozí se připravují i na razantnější akce.
V některých zemích i v ČR jsou velmi přísné zákony ohledně držení zbraní, nicméně Evropská unie je chce ještě více zpřísnit, a míní dokonce zakázat i některé poloautomatické zbraně. Proti tomu vystupuje u nás odborná veřejnost a také česká vláda oficiálně nesouhlasila s tímto rozhodnutím EU. Jaký na to zastáváte názor? Měli by mít občané možnost se v dnešní kritické době ozbrojit za odpovědného dohledu státních orgánů, aby se byli schopni bránit, anebo by se měla většina zbraní zakázat, ať k nim mají přístup pouze profesionálové?
Nepovažuji se v této otázce za experta, ale myslím si, že stávající česká úprava je adekvátní. Evropská unie chce bojovat proto terorismu, ale v tomto případě nešťastným způsobem, který nebude mít vliv na schopnost získat ilegální zbraň. Oslabí to důvěru mnoha majitelů střelných zbraní ve vlastní stát i ve vztahu k EU.
Anarchistická organizace Síť revolučních buněk loni útočila na policejní auta i pražskou restauraci Řízkárna. Údajně i připravovala útok zápalným lahvemi na vojenský vlak. Je tato organizace ještě stále pro českou veřejnost extrémně nebezpečná anebo se podařilo policii všechny její členy už eliminovat?
To ukáže blízká budoucnost. Je možné, že jádro této sítě je nyní policejními zásahy ochromeno. Ale pozor. Zahraniční zkušenosti s levicovým extremismem ukazují, že uvěznění jedné skupiny může mobilizovat nové příznivce a nastoupí druhá či třetí generace bojovníků. Ta zpravidla usiluje o vysvobození svých předchůdců.
Ruský anarchista Igor Ševcov byl obviněn z útoku na dům ministra obrany Stropnického a také z podílu na přípravě atentátu na zmíněný vojenský vlak. V červnu ho ale soud víceméně osvobodil. Zrušil verdikt o vyhoštění a zakázal mu jen návštěvy veřejných akcí. Sám Ševcov se ohledně přípravy útoku na vojenský konvoj vyjadřoval jako o policejní provokaci. Mohlo tomu tak být, anebo mladý anarchista jen kryje své komplice?
Nemyslím si, že by si policisté dovolili úplnou provokaci. Avšak míru závažnosti příprav údajného útoku a to, jak se k němu stavěli jednotlivé členové, může alespoň částečně objasnit až soud. Pro anarchistickou scénu je každopádně nepříjemné, že o násilí příznivě mluví lidé, kteří se navenek hlásili k anarchopacifismu. To může znevěrohodnit i další údajně mírumilovné aktivity krajní levice.
Možná už v letošním roce se podaří porazit Islámský stát. Myslíte si, že potom už zavládne daleko větší klid na Blízkém a Středním východě? A uklidní se tak potom i situace v Evropě, budeme zaznamenávat daleko méně teroristických útoků?
Obávám se, že nikoliv. Naopak hrozí teroristické akce těch, kteří se z válek na Středním východě vrátí. V nových generacích džihádistů idea obnoveného chalífátu roznítila už tak dost divoký bojovnický oheň. Nyní údajně dostávají mladí muslimové od islamistických centrál radu, aby už necestovali do Sýrie a Iráku, ale aby byli připraveni na akce v Evropě. Případná porážka IS v jeho hlavní oblasti bude mít velký symbolický efekt, ale tuto organizaci ani širší džihádistické hnutí jedna regionální vojenská mise nezničí. Evropu čeká spíše horké období konfrontace mezi různými politickými a náboženskými proudy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
