Expert varuje: Pokud stát rozšíří mýto na silnice nižších tříd, zdraží i zboží v obchodech

13.07.2015 19:25

ROZHOVOR Odborník na mýto Ondřej Zaoral vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, co je podle něj technologicky neutrální soutěž na výběr mýta. Zmiňuje také omyl, který z nás dělá otroky technologií.

Expert varuje: Pokud stát rozšíří mýto na silnice nižších tříd, zdraží i zboží v obchodech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dálnice, ilustrační foto

Mýtu se intenzivně věnujete více či méně již přes devět let a působení v ministerské komisi ministra Ťoka při přípravě výběrového řízení na nového provozovatele po roce 2016, kdy skončí smlouva rakouské společnosti Kapsch, které mýto v Česku vybírá, pro vás nebyl začátek ani konecmýtnéhoangažování. Čemu konkrétně se věnuje Inoxive, společnost, kterou jste před čtyřmi roky spoluzakládal?

Jako firma se obecně více věnujeme elektronickým platebním systémům a v mýtné oblasti se snažíme o spolupráci s partnery v západní Evropě. Bohužel to není jednoduché, protože trh s profesionálním poradenstvím v této oblasti v ČR prakticky zanikl a chybí tak domácí reference. Nicméně první věc se již podařila. Osobně jsem měl možnost pracovat v poslední době na zajímavé srovnávací studii pro Evropskou komisi a projektu propojování mýtných systémů v Evropě. České mýto stále sleduji, před téměř deseti lety jsem navrhoval jeho platební systém a je to pro mne stále trochu srdeční záležitost.

Když to zjednodušíme, o našem mýtu se většinou mluví jako o úspěšném, které při dvacetiprocentních nákladech státu loni vydělalo 8,7 miliardy korun a od zahájení provozu v roce 2007 téměř 58 miliard korun. Přesto, když se začne diskutovat o novém provozovateli mýta, jsou nejčastěji slyšet kritické hlasy, že lepší než ta naše mikrovlnná je satelitní technologie. Co vy na to?

Od chvíle, kdy se o mýtu na českých dálnicích začalo mluvit, někdy v roce 2005, začíná souboj zastánců dvou technologií, mikrovlné a satelitní. Evropská unie povoluje pro výběr mýta dvě technologie, mikrovlnnou a satelitní. Obě jsou dobré, funkční a provozovatelné. Jenže každá z nich se hodí na něco jiného. Když to hodně zjednoduším, mikrovlnná technologie je vhodná pro výběr mýta na páteřních dálnicích, a proto dnes ve světě dominuje. Satelitní technologie je vhodná pro plošné systémy s ambicí zpoplatnit i silnice nižších tříd. V posledních měsících jsme bohužel svědky prosazování pokřiveného výkladu, podle kterého bude technologické neutrality dosaženo pouze v okamžiku, kdy budou mít obě dvě technologie stejné šance uspět.

Proč s tím nesouhlasíte?

Pro mě je to otázka principu. Není přece možné, aby fiskální, daňové a dopravněpolitické záměry České republiky zcela ustoupily do pozadí a podřídily se diktátu technologií a zájmů soukromých firem. Představte si, že jste ředitel gymnázia a potřebujete dovézt třídu o pětadvaceti žácích na školní výlet. Rozešlete tedy poptávku, ale pak se někdo hluboce zamyslí a dospěje k závěru, že Franta z vedlejší vesnice s mikrobusem pro 15 lidí by měl mít stejnou šanci. Pak vám jako řediteli asi nezbude nic jiného než 10 žáků ze školy vyhodit. Po deseti letech máme mýto opět redukované na otázku, zda mikrovlnu nebo satelit. Chápu, že tento souboj je určitým způsobem divácky atraktivní a v Česku z nějakého důvodu stále silně rezonuje mezi politiky i ve veřejnosti. Současně tento zcela podružný technologický problém tvoří kouřovou clonu, za kterou se schovávají mnohem palčivější problémy. Ředitel z mého gymnazijního přirovnání má proti panu ministru Ťokovi jednu ohromnou výhodu – ví, že potřebuje odvézt 25 žáků. Náš stát bohužel neví, na co chce mýto v příštích deseti, možná dvaceti letech používat.

Takže podle vás jde při vyhlášení technologicky neutrálního výběrového řízení o něco jiného než o výběr dvou technologií a firem, které za nimi stojí?

Jakékoli výběrové řízení, které ve svém zadání umožní uchazečům řešit problém státu – tedy výběr mýta – pomocí jedné ze dvou v EU povolených technologií, je technologicky neutrální. Takové by ale nebylo výběrové řízení, ve kterém by stát jednu z těchto technologií předepsal jako povinnou. Představa, že technologická neutralita znamená rovné šance pro všechny technologie a těmto rovným šancím je třeba podřídit ekonomické potřeby této země, je tragický omyl, který z nás všech dělá otroky technologií. Bez stanovení cíle není možné říci, co je výnos, a už vůbec ten výnos kvantifikovat. Jakmile bude chtít stát sledovat jiné cíle, než je výběr peněz na infrastrukturu, vstupují do hry nefinanční benefity, které není jednoduché vyčíslit.

O satelitu se hlavně mluví v souvislosti s možností rozšířit mýto na silnice nižších tříd. Má to podle vás smysl?

Čistě na peníze to tedy žádné terno není. Již od roku 2008 se na části silnic první třídy mýto vybírá. Jsou to hlavně úseky, kde nejsou dokončeny dálnice, například z Hradce Králové do Polska. Menší část tvoří kvalitní jedničky, které jsou souběžné s dálnicí. Pokud by se na nich neplatilo, kamióny by dálnici pohodlně objížděly. Celkem je zpoplatněno 203 kilometrů jedniček, na kterých se v roce 2014 vybralo 330 miliónů korun. Protože se na nich platí za kilometr méně než na dálnici a také provoz je menší, vyberou se na jedničkách necelá 4 procenta celkového mýtného, přestože tvoří přes 14 procent z české zpoplatněné sítě. Bezpochyby je možné zvýšit sazbu za kilometr a zpoplatnit všechny silnice první třídy. Ale nezapomínejme prosím na to, že ty výnosy nespadnou z nebe. Někdo je bude muset zaplatit a je jasné, že většina nové zátěže skončí ve spotřebitelských cenách. Bylo by tedy fér přiznat, že zavedením mýtného na silnicích první třídy a případně i okreskách vzroste daňová zátěž.

O nových mýtných systémech se mluví i u našich sousedů, v Rakousku a Německu. Jak jsou na tom?

Česká republika opravdu není v řešení budoucnosti mýta jediná. Rakousko a Německo také hledají způsob pokračování svých mýtných systémů. Německo prodloužilo smlouvu s nynějším provozovatelem do roku 2018. Umožňovala to opce z původní smlouvy. Současně bude mýto rozšířeno na silnice podobné našim rychlostním silnicím a začnou platit i nákladní auta nad 3,5 tuny. V Německu totiž na rozdíl od ČR a našich dalších sousedů dosud platí mýto jen kamióny nad 12 tun. Rakousko je v jiné situaci, protože tam mýtný systém vlastní a provozuje státní společnost Asfinag. Ta nedostává státní dotace a na celou dálniční síť musí vydělat z mýta pro nákladní vozidla a dálničních známek pro osobní auta. Asfinag chce nadále zůstat u mikrovlnného systému a nyní si bude vybírat nové dodavatele jeho komponentů. Nutno podotknout, že obě země řeší mýtnou kontinuitu s několikaletým předstihem.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pas

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…