Máme po volbách a rezort školství zřejmě brzy dostane nového správce. Co dobrého a špatného udělala pro školství poslední vláda pod taktovkou sociálních demokratů, jakou známkou byste ji hodnotila a proč?
Jako předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií si dovolím hodnotit jen období za poslední dva roky. Tehdy jsem měla možnost nahlédnout pod pokličku toho, jak to funguje na ministerstvu školství právě jako předsedkyně asociace. Z předešlých let mám pak informace jen z doslechu. A co se týče těch zmiňovaných dvou let, udělila bych nejspíš trojku.
Trojka, vyjádřeno slovy, znamená „dobře“, což může být trochu zavádějící. Úplně špatné hodnocení to ale není…
Jsou tam samozřejmě pozitivní i negativní věci. V dobrém světle bych například ohodnotila to, že se bývalá ministryně Valachová skutečně snažila ve školství zvyšovat platy. Můžeme samozřejmě polemizovat o tom, jestli se jí to povedlo a jestli navyšovala finanční odměny učitelům dostatečně. Nicméně v obecné rovině Valachová zvedla ten problém jako téma. V důsledku se pak za něj prala tak, aby ty peníze do školství dostala. Na druhé straně jsou věci, které vidím negativně, a to například pamlskovou vyhlášku nebo kariérní řád. K němu se ale asi ještě dostaneme.
Od listopadu by měli učitelé dostat přidáno. Myslíte, že navýšení bude stačit? Když se podíváte na dlouhodobější cíle exministryně Valachové, jak mzdy učitelů konečně zplnohodnotit v poměru k ostatním vysokoškolákům?
Ministerstvo školství a bývalá paní ministryně si daly za cíl, že do roku 2020 docílí, aby učitelské platy dosahovaly 130 procent průměrné mzdy v Česku. Když se ale podíváme na to, jak školství přidá učitelům v listopadu, a sice, že dostanou navíc 15 procent, přičemž ostatní státní zaměstnanci deset, tak se učitelé na tu cílovou částku do stanoveného termínu nedostanou. To se dá snadno vypočítat. Jinými slovy 15procentní navýšení je pořád příliš nízké.
NESPOKOJENÍ UČITELÉ SE ZAČÁTKEM ŠKOLNÍHO ROKU SEŠLI V BETLÉMSKÉ KAPLI:
Přilákají takto navýšené platy do škol nové učitele?
Na to je jednoduchá odpověď, samozřejmě, že ne. Nového učitele do školy 25 tisíc korun hrubého měsíčně nepřiláká. Pořád je to málo, a když se podívá na to, že po dvou letech praxe dostane nějaké navýšení k platu o pár set korun nahoru. Já zastávám názor, že aby mladí lidé do školství vstupovali, tak je nutné navýšit platy učitelů skokově. Je tu ale i druhá stránka celé věci a to je zkvalitnění výuky na pedagogických školách.
V jakém smyslu?
V tom smyslu, že studenti na vysokých školách mají podle mého názoru strašně málo praxe. Naše zkušenost je taková, že učitelé, když nastoupí, umí celkem dobře svůj obor, ale neumí jednat s rodiči, s žáky, mají třeba problém s kázní. A to je způsobeno tím, že mají málo praxe. Takže více praxe studentů by podle nás bylo určitě přínosem. Styk se školou a s praxí podle mě studentům na vysokých školách připravujících učitele chybí. Přirovnala bych to k situaci, jako kdyby lékař přišel rovnou na sál, měl ihned napoprvé rozříznout břicho a začít operovat.
Vraťme se ke kariernímu řádu pro učitele, jehož návrh nakonec neprošel. Vymezil se proti němu i senátor a dlouholetý ředitel Gymnázia Jana Kepplera Jiří Růžička.
I naše Asociace ředitelů gymnázií se proti kariérnímu řádu vymezila. Chtěla bych zdůraznit, že v obecné rovině s myšlenkou kariérního řádu souhlasím. Ale tak, jak byl kariérní řád navržen, tak v podstatě žádnou kariéru pro pedagogy nevytvářel. V podstatě v něm šlo pouze o určité pracovní pozice, na které dosáhne jen zlomek učitelů. Řekla bych tedy, že kariérní řád byl vlastně určen pouze pro část učitelského sboru.
Bylo v něm tak, jak byl navržen, něco dobrého?
Mně se například líbila ta nová pozice, kterou otevíral pro tzv. uvádějící učitele, kteří uvádějí do praxe pedagogické nováčky. Já vím o tom, že celá řada škol tyto uvádějící učitele již má. Má ale problém je zaplatit. Školy buď nemají peníze, nebo berou částku z koše finančích odměn, a v důsledku tak krátí platy těm ostatním. Takže tohle bylo v kariérním řádu dobré. Jinak byl ale návrh šíleně byrokratický. Moje představa kariérního řádu je taková, že by to měl být jednoduchý, stručný a jasný dokument. Například tzv. standard učitele by měl být dokument rozsahu řekněme jedné stránky. To, jak to ale bylo definováno v tomto návrhu, bylo tak složité a rozsáhlé, že když by si to ten učitel otevřel a začal číst, tak si myslím, že by ani nedočetl. Je nutné ten řád zjednodušit a definovat jej tak, aby všichni učitelé měli šanci nějak postupovat. A hlavně, když postoupí, tak aby to bylo o nějakou výraznou částku, a ne o 3 tisíce korun měsíčně.
Co si myslíte o iniciativách učitelů zezdola? Právě ty se na svržení kariérního řádu významně podílely.
I my jsme se na tom výrazně podíleli, psala jsem senátorům, poslancům, s některými poslanci jsem se osobně setkala a vysvětlovala jim, v čem je problém. Myslím, že i učitelská iniciativa, jak se říká zdola, napomohla tomu, že kariérní řád nakonec neprošel. Samozřejmě tu skutečnost ovlivnilo i to, že bylo jen pár měsíců před volbami. Proti těmto iniciativám nic nemám. Jenže kromě Pedagogické komory, která se v boji proti kariérnímu řádu hodně angažovala, se ještě vytvořila Učitelská platforma. No a teď se tato dvě sdružení mezi sebou dohadují, snad i hádají. Každopádně si myslím, že pokud to má být učitelská iniciativa, tak by ji měl vést učitel, a nikoliv někdo, kdo neučí. Neměl by ji vést někdo, kdo se na to školství dívá jakoby zvenku, protože takovýchto expertů, kteří se například objevují v televizi, si myslím, že máme dost.
Měli by učitelé mít svou profesní pedagogickou komoru, jako mají lékaři? To navrhuje například iniciativa Pedagogická komora?
Jsem ráda, že jste zmínil ty lékaře, protože profesní komora lékařů a profesní komora učitelů, tak to by bylo v případě realizace něco úplně jiného. Lékaři oproti učitelům nemají kromě své profesní komory legislativně ošetřena svoje práva a povinnosti. Učitelé mají svá práva a povinnosti ošetřena ve školském zákonu a v zákonu o pedagogických pracovnících. Tudíž podle mého názoru a rovněž i názoru řady mých kolegů je takovéto ukotvení pedagogické komory coby profesní organizace zbytečné. Nebráním se ale tomu, aby nějaká učitelská platforma, nějaký zapsaný spolek, existovala. Taky si ale uvědomme, a teď neřeknu přesné číslo, že učitelů máme více než 150 tisíc. A jestli se sdruží nějakých 800 učitelů, tak nezbývá než se zamyslet, do jaké míry je vypovídající, že zastupují jejich zájmy.
O víkendu byly volby. Ty dopadly, jak dopadly. Myslíte, že strany přistupovaly k tématu školství v předvolební kampani dobře? Zaujalo vás něco?
Zajímavé bylo, jak chvilku před volbami začaly všechny strany slibovat, že učitelům zvýší platy. To je za mne opravdu úžasné a musím říct, že opravdu doufám, že tomu tak bude. Zajímavé je, že někteří vládní představitelé se jakoby po čtyřech letech probrali a začali říkat, jak ty platy jsou mizerné, a to nejen ve školství – konec levné práce. Pravda tedy je, že učitelům se trochu ty platy zvýšily.
Obávám se ale, že stejně jako obvykle i letos resort školství dostane ta nejmenší strana hypotetické vládní koalice. Školství a kultura na někoho obvykle jednoduše jenom zbyde. Já jsem nezažila, že by se o školství ty strany draly.
Pro politiky je to asi „zbytkové“ zboží. Školství nepatří mezi tzv. „silová“ ministerstva.
Ano, přitom ale školství je ohromně důležité z dlouhodobé perspektivy. Učitelé v podstatě připravují žáky na to, co budou dělat třeba za pětadvacet let. Jestli nechceme zůstat pomyslnou montovnou Evropy, tak opravdu potřebujeme vzdělané lidi, kteří budou například dobří ve vědě.
Zmínila jste montovnu Evropy. Co říkáte na názory, které zaznívají v médiích, že by mělo být preferováno technické vzdělávání? Nechtěl bych jmenovat, ale zaznívají hlasy lidí z průmyslu, že mají nedostatek pracovních sil do výroby.
Ano, jednou si stěžují, že mají nedostatek soustružníků, podruhé na něco jiného. Dle mého názoru to souvisí s tím, co jsem už říkala. Těmto hlasům tak trochu protiřečí informace z poslední výroční zprávy OECD, která jasně uvedla, že v Česku máme jeden z nejmenších podílů všeobecného vzdělání vůbec. Tak přece ty, řekněme, osvícené země vědí, že všeobecně vzdělaný člověk, a nemyslím teď jenom gymnaziálně, je lépe uplatnitelný na trhu práce, lépe rekvalifikovatelný, jelikož má širší obzor vzdělání, a pro společnost je i přínosnější. To, co naznačují zástupci průmyslu se svými stížnostmi a například i s názorem na to, že by humanitní vzdělání mělo být zpoplatněno, není asi ta správná cesta.
Podle statistik OECD jsme na tom s odměnami učitelů poměrně k ostatním vysokoškolákům z tzv. vyspělých zemí úplně nejhůře. Co to o nás jako o Češích vypovídá?
Není to ani tak o nás jako Češích, ale o politicích. Ti by si měli uvědomit, že potřebujeme vzdělané lidi. A investice do školství se objeví až za deset patnáct pětadvacet let. A politici investují především do toho, co se objeví před volbami, a to je krátkodobé.
Může v tom být i záměr? Vzdělaný člověk rovná se kriticky uvažující volič. Nechtějí politici kriticky uvažující voliče?
To jsme vždy řešili v době komunismu, že nechtějí vzdělané lidi a tak dále. Já bych teda nerada, abychom se dostávali zpět přes třicet let a aby politici nepodporovali vzdělání, abychom byli hloupí a skákali jim na to, co politici říkají.
Lídr nové nejsilnější strany v Parlamentu Andrej Babiš před týdnem na konferenci o budoucnosti českého průmyslu v návaznosti na kvalitní technické školství na půdě ČVUT uvedl, že by se střední odborné školy (průmyslovky, zemědělky) mohly přesunout pod ministerstvo průmyslu, že by bylo ministerstvo jejich zřizovatelem. Co si o tomto myslíte?
Rozhodně si nemyslím, že by se mělo školství nějak porcovat. Školství jako celek by mělo zůstat zastřešeno ministerstvem školství. Pak by se mohlo mluvit i o tom, že zdravotní školy budou spadat pod ministerstvo zdravotnictví, zemědělské pod zemědělství...
Babiš před zástupci akademické sféry a průmyslu rovněž vyzdvihoval význam praxe i takzvaných firemních učňáků, tedy případů, kdy vlastní školu zřizuje přímo daná firma.
Co se týče „firemních“ škol, proč ne? Konečně duální vzdělávání, spojení školy a praxe. Mám pocit, že už to i někde funguje – ve Škoda Auto? Ale nejsem si jistá, nejsem odborník na učňovské školství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
