Prezident Miloš Zeman je v polovině svého působení na Hradě. Považujete uplynulých dva a půl roku v jeho podání za úspěšné a dá se odhadnout, co by bylo v České republice jinak, kdyby nad ním v přímé volbě zvítězil Karel Schwarzenberg?
Jako občany přímo volený prezident vzbuzoval Miloš Zeman nepochybně od počátku mnohá očekávání. Pravomocí ale hlavě státu s přímou volbou nepřibylo, a proto jsem osobně nepočítal s tím, že by nově zvolený prezident mohl nějak zcela zásadně ovlivnit to, co se na české politické scéně děje. Zcela jistě má na rozdíl od svého někdejšího soupeře Karla Schwarzenberga tu výhodu, že se nekompromitoval spoluprací s korupčními uskupeními kolem Petra Nečase a Miroslava Kalouska. A pokud jde o národní zájmy České republiky nebo třeba ekonomickou gramotnost, ale i aktivitu a výkonnost v úřadě, pak nesporně Schwarzenberga zcela převyšuje. Tím nechci říci, že k některým jeho krokům nejsem rezervovaný a že k němu nemám řadu výhrad.
Prezident si zatím velice aktivně počíná na poli zahraniční politiky, tedy především směrem na východ. Kritizoval sankce proti Rusku, navštívil Moskvu a metropole dalších postsovětských států, dvakrát už cestoval do Číny. Kritici mu vyčítají, že zanedbává tradiční pojetí lidských práv a upřednostňuje ekonomické zájmy. Mají pravdu? Co z jeho ,,východní“ politiky lze chválit a co ne?
Zemanova politika není, jak mu to jeho nesmiřitelní nepřátelé vyčítají, provýchodní. V médiích, která proti němu vedou od prezidentských voleb permanentní kampaň, to tak vypadá a musí vypadat. Ve skutečnosti je ale Zeman pragmatik, který nepovažuje Českou republiku za pupek světa. Zjevně se však nehodlá srovnat s tím, že by Česko mělo zůstat jen lokajským protektorátem Spojených států, NATO a Evropské unie. Stačí se na jednání prezidenta dívat nezaujatě a je nutné připustit, že se chová daleko svébytněji než jeho předchůdci a oponenti. Lidé jako Václav Havel a Karel Schwarzenberg, ale v některých situacích i Václav Klaus zaujímali ostře proamerický kurs, lokajsky se hrbili před svými protektory z Washingtonu a zejména Havel a Schwarzenberg se nepřátelsky až nenávistně vymezovali proti Rusku a Číně a pohrdavě podceňovali vše mimo Spojené státy a západ Evropy. Zeman ví, že takové hrbení se před západními protektory nám neprospívá. Zatímco Američané, Němci, Francouzi a další s Ruskem, Čínou a obecně východním směrem vždy živě obchodovali a pragmaticky spolupracovali, Česká republika ztrácela trhy a partnery a doplácela často i na to havlovské posluhování takzvaným „euroatlanťanům“. O jakém tradičním pojetí lidských práv je možné mluvit tváří v tvář válkám a okupacím, nekonečným převratům a špiclování, vydírání a zastrašování, které už čtvrt století předvádějí Spojené státy a některé další velmoci NATO?
Psali jsme:
Miloš Zeman vystupuje razantně proti islámu, Islámskému státu i přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Postupuje v těchto tématech správně a nepodbízí se jen xenofobním pudům české veřejnosti, jak mu je také vyčítáno, mimo jiné i premiérem Bohuslavem Sobotkou?
Lidé, a tedy ani výrazní politici, nejsou bez chyb a nikdy nebyli. To je i případ toho, na co se ptáte. Jsou témata, v nichž se současný prezident pohybuje jako slon v porcelánu a jsou situace, kdy se poddává příliš své ambici vyslovit nějaký bonmot, aby se zalíbil nebo aby šokoval. V těch případech se pak může i racionální jádro ztratit pod nánosem laciného slovního balastu. Spojené státy a NATO svými agresemi, okupacemi a dodávkami zbraní a logistické podpory do některých zemí po zániku bipolarity celé čtvrtstoletí eskalovaly situaci. Důsledkem jejich politiky je mimo jiné Tálibán, Islámský stát v Iráku a Sýrii, rozvrat Libye. Byl to islám a byli to sami Albánci, Iráčané, Afghánci, Libyjci a Syřané všech možných náboženských vyznání a orientací, kdo vycvičil a vyzbrojil teroristy a otevřel jim volné pole působení? Ano, Evropa dnes čelí ohromné vlně imigrace ze zemí, které už nelze označit jako oběti někdejšího kolonialismu, ale které se staly obětí křížových tažení vojenskoprůmyslového komplexu Spojených států amerických a generality NATO … Maďaři zřídili proti imigrantům drátěnou hranici a neodvolávají se přitom na Berlínskou zeď, ale na plot mezi Spojenými státy a Mexikem. Lze efektivně hájit hranice Evropy, jak to už mnozí doporučují, za situace, kdy na tyto hranice nové vlny uprchlíků ženou války a neuvěřitelná bída, které spolu s Obamou dál podněcují a přiživují i evropské členské státy NATO a různé koalice ochotných?
Ing. Miloš Zeman
Není pomalu jedno prezidentovo veřejné vystoupení, aby nevyvolalo poprask. Stačí připomenout rozhlasové Hovory z Lán, vrávorání nad korunovačními klenoty, kauzu Ferdinanda Peroutky, výroky o zdravotně postižených či slova, že 17. listopadu nešlo o masakr. Co si o tom myslíte?
Je nutné věcně zvažovat, co se média snaží občanům říci. Poprvé se to stalo ve vypjaté prezidentské kampani, kdy si mnozí jasně uvědomili, že média nejsou nestranná a mnohdy nejsou ani poctivá, že hrají vlastní hry. Tak, jak mnohá média otevřeně a zcela nekriticky stranila Karlu Schwarzenbergovi, ztratila na důvěryhodnosti. Prezident jistě dělá chyby a má tu a tam nějaký ten úlet, jako ostatně každý z nás. Ale to paušální chytání za slovo, překrucování myšlenek, podsouvání jiného významu a přidávání jiného rozměru jeho výrokům a událostem, nesmiřitelné kampaně proti hlavě státu za každou cenu a na jakékoli téma, to není novinařina, to je stranická politika případně ideologická perverze redakcí, vydavatelů, takzvaná veřejnoprávní média nevyjímaje. V porovnání se svými předchůdci v těch zástupných aférkách či úletech není současný prezident horší než Havel nebo Klaus. Nedělal bych proto z komárů velbloudy.
Miloš Zeman se po svém zvolení prezidentem nestal úředníkem, který jen podepisuje, co se mu předloží. Například odmítl jmenovat některé profesory, komentoval složení vznikající vlády po volbách v roce 2013 a hlavně, bez ohledu na sněmovní většinu jednu vládu sám stvořil. Které kroky, jimiž vybočil z tradic nejvyšší funkce, mu lze schvalovat a které již ne? A mělo by dojít k úpravě pravomocí přímo zvoleného prezidenta, ať už jedním, nebo druhým směrem?
Pravomoci prezidenta netřeba měnit. Stačí jen precizovat některé procedury, kompetence a povinnosti. Pak odpadnou i tolik kritizované narcisoidní úlety.
Které z politických stran u nás jsou prezidentovi podle Vás nejbližší, je to hnutí ANO Andreje Babiše? A potřebuje on sám nějaké spojence, když už se o hlavě státu rozhoduje v přímé volbě?
Prezident je solitér, který hraje svou hru. A bývá vstřícný jen k těm, kdo jsou k němu ochotni vzhlížet. Zlé jazyky kdysi říkaly, že do ČSSD vstoupil a vystoupal s ní k moci proto, že v ODS už bylo obsazeno. Ostatně hlavou státu se stal navzdory vedení Lidového domu. Nic ale není do budoucna vyloučeno.
Prezident bývá často kritizován za výběr svých nejbližších spolupracovníků. Jak byste posoudil prospěšnost jemu pracovně blízkých lidí pro něj samotného?
Hynek Kmoníček má nesporně patřičnou úroveň. Opět bych však nepodléhal mediálním emocím, ale spíše srovnával s předchůdci Miloše Zemana, kteří si také vybírali ty, kdo jim z nějakého důvodu vyhovovali. A jestliže nepodlehneme tlaku mediálních kampaní, ale střízlivě porovnáme, současná hlava státu v tom se svým Ovčáčkem nebo Mynářem není horší. Bylo by zajímavým a mediálně vděčným tématem, kdyby některá vlivná a zasvěcená média dnes, kdy už se to může, popsala, co se dělo kolem pánů Havla a Klause. Ostatně připomeňme i Úřad vlády a spolupracovníky premiérů, všech, ne jen těch nejhorších, jako byli Topolánek nebo Nečas. Ne, nejsem nadšen z některých úletů a přešlapů v prezidentově okolí a jsem dalek toho, abych je dokonce bagatelizoval.
Miloše Zemana znáte osobně už hodně dlouho. Jak se podle Vás změnil od doby, kdy byl premiérem? A odpustil už ,,zrádcům“, kteří ho o prezidentský post připravili v roce 2003? Při vší úctě k prezidentovi, jak se na něm projevuje stárnutí?
S Milošem Zemanem jsem v minulosti skutečně tu a tam jednal. Bylo to moje právo i povinnost. Bral jsem na vědomí, že Miloš Zeman vcelku respektoval pravidla parlamentní demokracie. Naše vztahy byly sice poněkud pragmatické, ale naprosto korektní. Miloš Zeman sice neodpouští, ale stále zůstává pragmatikem s ambicí dělat to, co chce a co za nejlepší považuje on sám. No a proti věku není přece léku.
Jednou částí veřejnosti je urážen a zesměšňován, tou druhou je při svých návštěvách regionů nadšeně vítán a oslavován. Proč si myslíte, že si liberálně založené voliče, bohaté či mládež nepokusil získat na svou stranu a spíše je provokuje, zatímco pro mimopražské je takřka tribunem lidu?
Netroufl bych si tvrdit, že voliči Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska byli liberálnější než voliči Miloše Zemana. Viditelně byli přesvědčeni o tom, že jejich kandidát je nejlepší z nejlepších a žádné demokraticky poctivé konstatování, že soupeř byl v té volbě navzdory fanatické nepřízni médií o něco lepší, od nich nezaznělo. Mediální mágové zcela určitě umí oslovovat mládež, samotný Zemanův protikandidát bez make-upu a bez cizích berliček by před mladými, myslím si, v poctivé soutěži myšlenek i těch bonmotů sotva obstál. Ten rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky je do určité míry logický. Praha je velmi specifický kraj, který těží z pozice sídelního města, centra moci, většiny úřadů, velkých firem, ale i těžiště cestovního ruchu. Virtuální realita médií Pražany dokáže poměrně úspěšně oddělit od starostí za hranicemi města. Problémy většiny obyvatel a celé republiky se v Praze proto mohou jevit jako méně důležité než to, zda prezident nosí motýlka nebo má rád tlačenku s cibulí. A většina republiky na druhé straně vnímá, že prezident má tentokráte blíže k nim i k realitě Česka než jeho předchůdci.
Očekáváte, že bude Miloš Zeman v roce 2018 znovu kandidovat do funkce prezidenta, a pokud ano, jaké mu dáváte šance? Dokáží se jeho odpůrci sjednotit na jednom jménu, a které by to mohlo být?
Přitažlivost úřadu je pro mnohé velká. O tom nás přesvědčil už Václav Havel, který se zapřisáhl, že se „obětuje“ jen jedno krátké volební období. A s každým dalším byl ochoten dělat i ty největší ústupky těm, kdo mu mohli přislíbit ještě jedno funkční období, bez ohledu na to, že se stále více vzdaloval svým původním slibům a prohluboval příkop mezi Hradem a lidmi v podhradí. Ale pohyboval bych se v rovině čirých spekulací, kdybych měl předpovídat, co se za dva roky v zákulisí upeče.
Ať už bude na Hradě jedno, nebo dvě funkční období, jakou stopu svým prezidentstvím podle Vás zanechá českému národu? Co byste do učebnic dějepisu napsal k jeho jménu?
Zatím je Miloš Zeman pro dějiny předsedou vlády smluvní opozice, který nastoupil po pádu, jak on sám opakovaně říkal, „vlády tunelářů a zlodějů“ Václava Klause. A v druhé řadě prvním přímo voleným prezidentem. O tom, zda a jak bude hodnocen historiky poté, co opustí Pražský hrad, je zatím předčasné cokoli publikovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
