Jak hodnotíte jako bývalá starostka Prahy 2 dosavadní vývoj Prahy 3 v právě uběhlém volebním období a práci radnice?
Za poslední roky, kdy jsem byla starostkou Prahy 3, se udělalo hodně věcí, ale některé se bohužel nestihly.
Kapacita mateřských školek se rozšířila o 400 míst, je nové Havlíčkovo a Komenského náměstí, probíhá rekonstrukce náměstí Barikád a Kostnického. Občanům začalo sloužit Informační centrum na náměstí Jiřího z Poděbrad, galerie Toyen, Kulturní centrum Vozovna s městskou knihovnou. Byla ukončena činnost kontejnerového překladiště na nákladovém nádraží Žižkov, s developery je nasmlouváno 130 milionů, které investují do veřejné vybavenosti. Přes 1000 majitelů nemovitostí se zapojilo do Antigraffiti programu Prahy 3. Stabilizovaly se zahrádkové osady Na Balkáně. Když jsem se v roce 2010 stala starostkou, bylo v Praze 3 přes 120 provozoven heren, které dnes už neexistují.
Nepodařilo se podle plánu zrekonstruovat exteriér všech panelových domů a to má za následek zpožděnou privatizaci bytů a tím pádem i oddálení finančních příjmů radnice, které mají sloužit k dalším investicím, především do veřejného prostoru Prahy 3.
Je něco, co zásadně vytýkáte novému vedení?
Interpretace politiky je někdy velice podivná. Byla jsem starostkou Prahy 3, vedla jsem devítičlennou Radu MČ ve složení tři členové TOP 09, tři členové ODS, tři členové ČSSD. Potom, co jsem vystoupila z TOP 09, ale Rada mohla dále fungovat i se mnou bez politické příslušnosti, začal politický kolotoč „stabilizace“ radnice. Výsledek je stále devítičlenná Rada, ale ve složení jeden za ODS, jeden za KDU-ČSL, jeden za Svobodné, jeden za TOP 09, jeden za STAN, čtyři za ČSSD. Nevím, kdo v Praze 3 dnes vládne, ale pan starosta Bellu z ODS to asi není.
Politické pokrytectví. Nereálná stabilizace radnice se sedmi politickými subjekty v koalici. Jak se tolik partnerů může shodnout? Konsolidace rozpočtu v důsledku výpadku financí z privatizace bytů není možná, příjmy z privatizace budou připsány na účet až v roce 2019. Zvýšení bezpečnosti v Praze 3 je jen zbožné přání pana starosty, ale realita se nezměnila.
Co Praha 3 potřebuje? Co nabízíte?
Prioritou je snížení dopravní a hlukové zátěže a vymístění tranzitní dopravy z Prahy 3. Nadále budu trvat na vybudování městského dopravního okruhu, který zajistí tunelové řešení v oblasti ulice Spojovací a neumožní přímý výjezd na Koněvovu ulici.
Metro D mělo na Žižkově už dávno být. Politické rozhodnutí v minulosti způsobilo, že trasa do Letňan nevede přes Žižkov, ale přes Karlín. V metropolitním plánu musí zůstat tří územní rezervy na stanice metra – Prokopovo náměstí, Nákladové nádraží Žižkov a Jarov u kolejí VŠE.
Budu iniciovat, aby budova nákladového nádraží byla využita nejen ke kulturním účelům, ale aby zde byly soustředěny agendy Magistrátu HMP, ušetřily by se tak stamiliony za pronájem Škodova paláce. Tento krok by odstranil argument, že metro na Žižkově není výhodné z důvodu malého počtu cestujících. Urychlí se tak příprava budování metra D na Žižkov a vybudování nové tramvajové trati přes nádraží až na Jarov.
Praha, která usiluje o získání budovy nádraží, by měla usilovat i o získání 15 hektarů pozemků v jižní části Nákladového nádraží Žižkov, dokud jsou v územním plánu určeny pouze pro drážní využití, a vybudovat zde metropolitní park, který by přispěl ke zlepšení dnešního velkého problému tepelných ostrovů ve městě a sloužil Pražanům k relaxaci.
Praha 3 se musí zaměřit na zvelebování veřejného prostoru. Novou podobu získají žižkovská náměstí Barikád, Kostnické, Tachovské a na předláždění chodníků vyčleníme 200 milionů korun.
Psali jsme:
Jak se díváte na otázku bydlení? Je třeba stavět obecní byty či privatizovat stávající?
Je třeba umožnit bydlet obyvatelům Prahy, takzvané střední třídě, v obecních bytech za korektní nájemné, proto nabídneme 200 volných bytů občanům městské části Praha 3.
V ulici K lučinám vybudujeme 100 nových malometrážních obecních bytů. Budeme usilovat o výstavbu nových obecních bytů na pozemcích hlavního města Prahy v lokalitě za Nákladovým nádražím Žižkov.
Sociální bytový fond zhruba 1000 neprivatizovaných bytů bude zvýhodněn dotovaným nájemným. Je určen pro seniory, zdravotně postižené, mladé rodiny s dětmi a občany Prahy 3, kteří se dostanou do složitých životních situací. Dokončíme privatizaci bytů v panelových domech, získané finanční prostředky použijeme na investice do veřejné vybavenosti a výstavby nových bytů.
Zelení navrhují, že by Praha mohla přijmout až pět tisíc uprchlíků. V Brně to požadovalo hnutí Žít Brno. I francouzský prezident Macron navrhoval, že by ne státy, ale města dostávaly z EU dotace na přijímání uprchlíků. Kdyby EU nabídla takové dotace na uprchlíky, přijala byste dotace i s uprchlíky?
Již jsem k tomu napsala článek Pražané nemají kde bydlet a Zelení sem lákají běžence.
Podle Zelených by tisíce migrantů zaplnily volná pracovní místa v Praze, ale to je krátkodobý jev naší ekonomiky. Podpora levné pracovní síly není to nejlepší řešení pro životní úroveň občanů ČR. Problémem naší ekonomiky je, že produkujeme výrobky a služby v „západní“ kvalitě, ale za „východní“ ceny.
Zelení nenabízejí řešení toho, kde by zmínění běženci měli v Praze bydlet. Zapomínají, že právě oni sedí ve stávající koalici, která je zodpovědná za současnou bytovou krizi. Možná Matěj Stropnický potřebuje dotace na opravu svého zámku, kde by mohl běžence ubytovat. Je pro mě nepřijatelné, aby Zelení opět ubytovávali migranty v Klinice na Žižkově.
Psali jsme:
Co otázka bezpečnosti? Je to uspokojivé?
Dle statistik se bezpečnost v Praze 3 zlepšuje, ale osobní vnímání se často odlišuje od statistiky. Velkým problémem je nedostatek strážníků Městské policie, ne že by se zájemci nehlásili, ale 80 procent z nich neprojde přísnými testy. Rozhodně i strážníci městské policie by si zasloužili výsluhy stejně jako policisté a vojáci.
Pro objasňování přestupků, ale i kriminálních činů je třeba rozšířit městský kamerový systém, který je v kompetenci hlavního města Prahy stejně jako městská policie.
Na Praze 3 se dlouho řešila otázka Kliniky, kterou jste již zmínila. Jak to vlastně teď vypadá a jak tento problém chcete řešit?
Klinika kromě toho, že okupuje budovu v Jeseniově ulici, nemá s městskou částí Praha 3 nic společného. Jedná se o skandální případ, kdy byl majetek státu použit k prosazování politických názorů.
Od roku 2013 jsem požadovala po státu urychlenou privatizaci objektu Jeseniova 66. Přestože byla privatizace schválena vládou, tak v březnu 2014 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je podřízen ministerstvu financí, poskytl bezplatně objekt slečně Virtové. Klinika právně neexistovala, nebyla ani zapsaný spolek a tím pádem mohla obcházet zákony. Každý mohl říkat Klinika jsem já. Velmi mě překvapovala angažovanost médií i veřejnoprávních v tomto nelegálním projektu.
Dnes objekt Jeseniova 66 v Praze 3 je Správy železniční dopravní cesty, která nese odpovědnost za hospodárné využívání tohoto majetku státu.
Kvůli Klinice vám vyhrožovali smrtí. Pokračuje to dál? A vyšetřila něco policie?
Ministerstvo vnitra zmiňuje Kliniku ve zprávách o levicovém extremismu. Někdy jsem si na radnici připadala jak na „divokém západě“. Kvůli Klinice byli na jednání zastupitelstva Prahy 3 posíláni policejní těžkooděnci a před radnici stavěla policie automobil se zařízením na rozeznávání obličejů. Policie věc vyhrožování mé osobě odložila.
Je tedy pravda, že mezi „klinikáři“ jsou či byli lidé napojení na levicové extremisty či dokonce teroristy?
To je otázka na bezpečnostní složky této země. Je mi líto těch, co si mysleli, že dělají správné věci, ale byli politicky zneužiti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
