Le Penová se utká o francouzské prezidentské křeslo v druhém kole. O čem to podle vás vypovídá?
Přiznám se, že tuto situaci mnoho nesleduji, ale obecně lze říci, že se Evropané radikalizují a podléhají populismu.
Domníváte se, že migrační krize změní politickou mapu Evropy? Tedy, že voliči se rozhodnou pro rázné a tvrdé návrhy politických stran či uskupení a „klasické“ strany ztratí svoji sílu?
Migrační krize je jen špičkou ledovce mnohem hlubších problémů ve světě, které zůstávají neřešeny a vedou nás k problémům ještě hlubším. Výsledkem každé krize ve společnosti, jak politické, ekonomické, či bezpečnostní, je změna politiky a dalších aspektů, které s tím souvisí.
Na které hlavní zprávy se díváte?Anketa
Jak vnímáte zvyšující se napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy? Mluví se o mobilizaci sil i techniky Číny, Jižní Koreje, ale i Ruska, které však přesun své armády k hranicím s KLDR popřelo. Je čeho se obávat?
Tato problematika je mnohem hlubší a má své historické kořeny. Například neplnění dohod o výstavbě elektráren ze strany Spojených států po zastavení jaderného programu Severní Koreje. Spojené státy si uvědomují nebezpečí Severní Koreje, která v případě klidu je tranzitní zemí z prosperujících asijských ekonomik na dopravní cesty Ruska. Obecně lze říci, stejně jako u Sýrie a mnoha dalších zemí, že Spojené státy nemají sebemenší právo se vměšovat do politiky jiných zemí a případně v nich užít vojenskou sílu. To, že se tak děje, je selhání světového společenství. Pak je samozřejmé, že přátelské země mobilizují své síly na ochranu menšího souseda, i když se snaží o samostatnou politiku a obranu.
Jde o běžnou rétoriku Severní Koreje, když mluví o možné termonukleární válce? Slyšeli jsme to už mnohokrát, jak na to reagovat?
Myslím, že nejde o zcela běžnou rétoriku, neboť dle politických tendencí a odhodlanosti by Severní Korea skutečně mohla tuto sílu použít. Otázkou je, je-li tak technicky zdatná, má-li jaderné hlavice i nosiče těchto hlavic. Reagovat lze pouze mediační diplomacií velmocí.
V našem posledním rozhovoru jste mi řekl, že „Ukrajina patřila k Rusku po staletí a Spojené státy ani Evropská unie nemají žádné právo se do toho vměšovat“. Jaký je váš názor na ruské zásahy v Sýrii a podporu Asada?
Pokud je mi známo, tak i do Sýrie se Spojené státy začaly vměšovat jako první. Rusko do této oblasti vstoupilo mnohem později, v boji proti Islámskému státu a po dohodě a v souladu s řádnou syrskou vládou. V Rusku je mnoho teroristických útoků ze strany radikálních islamistů, jen je naše média nechávají bez povšimnutí.
Rusko se ukázalo jako důvěryhodný spojenec. Domníváte se, že bude chtít Vladimir Putin využít konflikt Sýrie–USA k posílení ruské velmoci? O co mu jde? Zkoušení nových zbraní a zisk z jejich prodeje? Získání důvěry spojence? Nebo něco jiného?
Rusko svou rozlohou a silou je dostatečně mocné, a tedy myslím, že Vladimir Putin nemusí mít potřebu posilovat ruskou velmoc. Je pravdou, že je to důvěryhodný spojenec, což se ukázalo třeba za druhé světové války. Pokud člověk situaci mezi Ruskem a USA sledoval, viděl, že Putin nepodléhá tlaku ze strany Spojených států a Evropské unie a snaží se o smírnou a konstruktivní diplomacii. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, jaké jsou vojenské náklady a tendence Ruska i Spojených států. Zároveň jedno platné heslo: Rusko války nezačíná, ale končí!
Existuje mnoho verzí toho, co se kolem útoku chemickými zbraněmi v Sýrii stalo. Zda šlo o záměr, omyl Asada a podobně. Ke které se přikláníte vy?
Nemám dostatek informací, ale nejsem názoru, že chemický útok pocházel od Asada. Zároveň je s podivem, že se záchranáři, kteří zasahovali a byli nafilmovaní, nebáli chemických zbraní a nepoužili ani gumové rukavice.
Psali jsme:
Spojené státy reagovaly rázně, souhlasíte s jejich postupem? Mluví se o unáhlené reakci, ale i o odpovídajícím trestu…
Jak jsem uvedl, Spojené státy nemají žádné právo vměšovat se do cizích zemí, a pokud jim to mezinárodní společenství toleruje, je to jeho selhání. Obecně jsem proti jakémukoliv vojenskému postupu.
Berete vážně strašení třetí světovou válkou?
Myslím, že jsme již ve válce, jen se vede trochu jinou formou než ty předchozí.
Americký prezident Donald Trump prý změnil názor na TTIP – obchodní dohodu s Evropskou unií. Dokument vyvolávající mnoho protestů by tak mohl být znovu ve hře i přesto, že jeho odmítání prosazoval Trump ve volební kampani. Co vy na to?
Tuto problematiku nesleduji, ale i Donald Tuamp je závislý na informacích, které mu dávají jeho poradci a úředníci. Proto mohou být i jeho vyjádření rozporuplná, neboť je vystaven ve svém úřadu velkému tlaku svých odpůrců a úředníků.
A co si o politice Donalda Trumpa myslíte? Bude lepším prezidentem než Obama, nebo nikoliv? A proč?
Nedokážu posoudit, to posoudí až historie.
Turecká hlava státu Erdogan se nechal slyšet, že pokud Turecko nezíská bezvízový styk s Evropskou unií, znovu zváží nastavené dohody. Jsou výhružky reálné? Dovolil by si Erdogan otevřít cestu milionům migrantů?
Tak jako tak, Turecko je velkou tranzitní cestou pro migranty. Nevidím rozdíl mezi volným nelegálním pohybem migrantů a pohybem v rámci bezvízového styku. Mezi Tureckem a Evropou probíhá boj a napětí již několik set let, s větší či menší intenzitou. Nevidím důvod, proč by to nyní mělo být jinak.
Dokáže se Evropa proti podobným nebezpečím bránit, nebo jsme se stále nepoučili?
Myslím, že obecně lidstvo a Evropa jsou nepoučitelné. Zvláště když jsou snahy ze strany mocných udržovat společnost v nevědomosti, strachu a pocitu nemohoucnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
