Fatální a děsivé. Obrovské problémy. Očekávat od migrantů přínos je absurdní. Ekonom předkládá čísla a fakta

16. 12. 2015 14:57

ROZHOVOR Ekonomický expert ODS a předseda strany ve Středočeském kraji Jan Skopeček vysvětluje, že očekávat od současné masové vlny migrantů z jiného civilizačního okruhu pozitivní ekonomický přínos je absurdní a pomýlené. Dodává statistiky, že Česká republika ani Evropa nepotřebují dodatečnou pracovní sílu. Masová imigrace vede k obrovským sociálním a bezpečnostním problémům.

Fatální a děsivé. Obrovské problémy. Očekávat od migrantů přínos je absurdní. Ekonom předkládá čísla a fakta
Foto: Archiv JS
Popisek: Jan Skopeček

Objevují se názory, že imigranti mají být ekonomickým přínosem. Je to pravda?

Očekávat od současné masové vlny migrantů z jiného civilizačního okruhu pozitivní ekonomický přínos je podle mého přesvědčení absurdní a pomýlené. Státy, které se v různé míře s migranty nyní potýkají, a mezi ně patří i Česká republika, nesou v souvislosti s migrační krizí břemeno nemalých nákladů. Ekonomické benefity z této formy migrace naopak ani při nejlepší vůli nevidím. Nemyslím si totiž, že by k nám v rámci migrační vlny přicházeli lidé, kteří se dokáží ze dne na den uplatnit na trhu práce, vydělávat a platit do státního rozpočtu daně. Nemyslím si ani, že by k nám v rámci migrační vlny směřovali špičkoví odborníci a vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která by zvýšila úroveň našeho lidského kapitálu, vedla k větší produktivitě práce, a tedy i k vyššímu ekonomickému růstu. Tomu snad nikdo nemůže věřit. 

Proč tedy zastánci a obhájci přijetí co největšího počtu migrantů v Evropě ekonomickým přínosem argumentují?

Na této věci je pozoruhodné, že o ekonomickém přínosu migrantů začali hovořit lidé patřící do myšlenkového světa, který vždy ekonomií ostentativně opovrhoval. Ekonomická analýza byla vždy pro tuto skupinu lidí neakceptovatelným zúžením světa na otázku peněz. To je samozřejmě nepochopení ekonomie jako společenské vědy zkoumající chování člověka. Snaha této skupiny lidí začít z ničeho nic používat ekonomickou argumentaci právě v tomto tématu ukazuje na jednu důležitou věc. Jde o jasný důkaz toho, že jejich dosavadní argumentace o obohacujícím vlivu multikulturalismu je nadále neudržitelná.

Všichni vidí, že ideologie multikulturalismu totálně selhala, byla tragickým omylem zejména západoevropských levicových elit, Evropu nevratně poškodila a je nadále nepoužitelná. Jsem ale přesvědčen, že si touto otočkou o 180 stupňů přívrženci přijímaní migrantů nepomohli. Při skutečně zevrubném porovnávání nákladů a přínosů masové migrace z jiného kulturního prostředí musíme dojít k závěru, že náklady jednoznačně převyšují výnosy, a o pozitivním ekonomickém přínosu této formy migrace tak nemůže být řeč. 

Existují nějaká konkrétní čísla, studie?

Ano, existují studie, které sice hovoří o pozitivním vlivu migrace, ale jde o studie analyzující zcela jinou formu migrace, než které dnes čelíme. Často jde o studie, které zkoumají migraci v rámci vyspělých zemí a migraci individuální, nikoliv masovou. V takovém případě, kdy například občan Spojených států amerických přijede pracovat do Evropy a přináší s sebou nové znalosti a dovednosti, můžeme skutečně hovořit o potenciálním pozitivním ekonomickém přínosu. Ale to je úplně jiný příběh, než o kterém se bavíme v souvislosti s masovou migrací z Blízkého či vzdálenějšího východu. 

Ekonomický přínos či „nepřínos“ tedy závisí na typu či formě migrace?

Při jakékoliv smysluplné diskuzi o ekonomických důsledcích migrace musíme rozlišovat migraci minimálně na individuální a masovou a poté na migraci v rámci stejného civilizačního okruhu a migraci napříč civilizačními okruhy. Jinak nemá jakákoliv debata o ekonomických důsledcích migrace smysl. Ti, co to nedělají, se dopouštějí obrovské metodologické chyby a jejich závěry nemůžeme brát vážně. 

Dovolím si v této souvislosti udělat malou reklamu. O těchto aspektech a souvislostech masové migrace jsem napsal strukturovanější text, který bude publikován ve sborníku Institutu Václava Klause k tématu migrace na začátku příštího roku. Minulý týden pak vyšla z pera prezidenta Václava Klause a ředitele IVK Jiřího Weigla kniha Stěhování národů s.r.o. – stručný manuál k pochopení současné migrační krize, která rozhodně stojí za přečtení. Na rozdíl od vlády považujeme toto téma za natolik fatální, že k němu není možné mlčet či se před ním krčit. Koneckonců velmi jasný, zřetelný a od vlády odlišný názor na to máme i v ODS. Ne všichni tedy tento problém ignorují či bagatelizují.

Jaké formě migrace tedy podle vámi uvedených kritérií čelíme nyní?

V rámci současné migrační krize nemůžeme rozhodně hovořit o individuální migraci. Individuální migrace má v drtivé většině legální charakter, protože se pro ni dotyčný rozhoduje bytostně individuálně a bez vlivu emocí davu. Často takový migrant přichází na předem vybrané místo a často i za konkrétní pracovní pozicí. V rámci individuální migrace je počet migrujících stabilní a vůči domácímu obyvatelstvu relativně malý, a proto i pro danou zemi poměrně snadno zvládnutelný. Myslím, že o individuální migraci můžeme hovořit v případě pracovníků přicházejících v uplynulých letech do České republiky ze Slovenska či Ukrajiny. V tomto případě jde navíc o migraci v rámci stejného civilizačního okruhu, tedy přicházejí k nám lidé se stejnými či podobnými hodnotami, zvyky, vzorci chování. To je zvládnutelné a nijak dramaticky nám to neškodí, zřejmě i pomáhá. 

Evropa ale dnes čelí masové vlně migrantů z arabského světa, čili z jiného civilizačního okruhu. Problémem masové migrace je skutečnost, že v relativně krátké době čelí cílová země obrovskému počtu migrantů, což má problém zvládnout bezpečnostně, ekonomicky i sociálně. Migranti často nemají představu, kde se chtějí usadit a čím se budou živit. Při takovém typu migrace samozřejmě dochází k destabilizaci cílové země a rostoucím obavám domácího obyvatelstva. A právě této formě migrace Evropa dnes čelí a před touto formou migrace varuji. Děsí mě, že ji evropští lídři de facto podporují nebo minimálně umožňují. I naše vláda ji bohužel trestuhodně podceňuje. 

Zmínil jste náklady této migrační vlny, myslel jste tím náklady na ubytování, stravování migrantů?

Ano, ale nejde jen o tyto bezprostřední náklady. Ty jsou sice viditelné na první pohled, ale nejsou ještě těmi nejzávažnějšími. Mnohem vážnější náklady podle mě poneseme v delším horizontu. Pokud u nás migranti skutečně azyl získají, bude nezbytné jim hradit kurzy českého jazyka, pravděpodobně i ubytování, zdravotní péči a tak dále. Nelze totiž očekávat, že v prvních měsících či letech si na tyto základní životní potřeby budou schopni sami vydělávat či formou daní přispívat třeba na zdravotní systém. Ale ani tento druh nákladů nepovažuji za ten nejzásadnější. Největší a nejvýznamnější náklad spatřuji v tom, že masová vlna migrantů z jiného civilizačního okruhu, s jinými hodnotami, vzorci chování a tak dále přispěje k rozmělnění naší poměrně homogenní společnosti. To je hodnota, která je málo zmiňována, ale podle mého je pro stabilní rozvoj naší země nezbytná. 

A není to příliš silné strašení, jak tvrdí někteří politici? Vládní politici říkají, že velké vlně uprchlíků naše země nečelí a je jich maximálně pár stovek...

Nejsme nedobytným ostrůvkem v moři zvaném Evropa. Všichni vidíme, že země jako Německo už nezvládají tak vysoké počty migrantů absorbovat. Pokud se migrační vlna nezastaví, zákonitě dopadne dříve či později i na nás. Bohorovnost některých politiků, že se nás tento problém netýká, protože aktuálně velkému počtu migrantů nečelíme, je trestuhodná. Když potopa zaplavuje dům vašeho souseda, také se neuklidňujete, že se vás se to netýká, ale začnete vynášet nábytek do druhého patra. U nás té potopě chtějí někteří naopak otevřít dveře, jako to tragicky udělala A. Merkelová v Německu. Její pozvání všech migrantů do Německa je samozřejmě bezpečnostním rizikem i pro nás. 

Častým argumentem pro přijetí migrantů je situace na trhu práce. Co říkáte argumentu, že evropské trhy práce potřebují dodatečnou pracovní sílu?

Tak se podívejme na čísla a fakta o našem a evropském trhu práce. V České republice je v tuto chvíli přes 400 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Volných pracovních míst je u nás něco přes 100 tisíc. Pokud tedy český trh práce něco potřebuje, tak to není dodatečná pracovní síla odkudkoliv z ciziny. Potřebujeme omezit sociální dávky, aby se práce vyplatila, potřebujeme snížit vedlejší náklady práce, aby zaměstnavatelé nabízeli ještě více volných pracovních míst. Úkolem by mělo být dostat alespoň část ze 400 tisíc nezaměstnaných na volná pracovní místa, která jsou dnes k dispozici. Samozřejmě, že je mezi těmito dvěma čísly, respektive mezi nabídkou a poptávkou po práci často rozdíl geografický, kvalifikační a podobně, ale přeci se nelze smířit s počtem nezaměstnaných kolem 400 tisíc. 

Ani v EU jako celku by v případě uvolnění pracovního trhu a omezení sociálního státu neměla být s nedostatkem pracovní síly velká potíž. V EU je více než 23 milionů nezaměstnaných, přičemž v samotné eurozóně to bylo 17,6 milionu. Česká republika ani Evropa nepotřebuje dodatečnou pracovní sílu. ČR i Evropa potřebují omezit sociální dávky, snížit vedlejší náklady práce, a motivovat tak lidi pracovat. Mimochodem snížením sociálních dávek bychom odradili i řadu migrantů. Není přece tajemstvím, že migranti směřují a vybírají si cílové země podle štědrosti sociálního státu. To je to hlavní lákadlo pro migranty. 

Co říkáte postoji vlády, která se podřídila jednorázovým kvótám EU? Maďarsko, Polsko i Slovensko je odmítlo.

Naše vláda v čele s premiérem Sobotkou v tomto naprosto selhala. Podřízení se kvótám na uprchlíky považuji za strašlivou chybu a zradu na suverenitě naší země. Pokud se dá ještě vůbec o suverenitě ČR hovořit, když ani sami nemůžeme rozhodnout, kolik migrantů bude či nebude na našem území. Pokud takto zásadní otázku dotýkající se samotné podstaty suverenity může diktovat Brusel, pak jsme ztratili poslední zbytky naší svrchovanosti. Podřízení se tomuto diktátu je kapitulací české vlády. Nic na tom nezmění, že se občas ministr vnitra Chovanec vyjádří proti migrační vlně ostřeji. To je jen hra pro domácí publikum.

Nic na tom nezmění ani slova Andreje Babiše, že bychom se nyní měli přidat ke Slovensku a kvóty žalovat. Když se konal rozhodující summit, nic takového neříkal a premiéra po návratu podržel. Že si na základě názoru veřejnosti vyhodnotil, že by bylo dobré v tomto otočit, nezmění nic na tom, že má neblahý podíl na tom, že Česká republika kvóty akceptovala. Je to jejich selhání a pozdější silné řeči pro kamery nezvrátí jejich původní autonomní rozhodnutí. Postoj vlády Polska a Slovenska je samozřejmě hodný úcty. Nemusím souhlasit se všemi jejich názory a postoji, ale v tomto se vrcholní politici Slovenska a Polska na rozdíl od našich představitelů dokázali zachovat státnicky. ODS koneckonců českou vládu vyzvala, aby si ze Slováků a Poláků vzala příklad. V tomto pro Českou republiku zásadním tématu bychom vládu jako konstruktivní opozice určitě podpořili. 

Myslíte si, že by odpůrci a kritici islámu měli být trestně stíháni, jak navrhl ministr spravedlnosti Robert Pelikán?

Trestní stíhání dnešní majitelé jedné jediné pravdy a povoleného názoru už ani nepotřebují. Politická korektnost toho stačila napáchat dost. Říkat dnes názory, které nejsou mainstreamové či jdou proti představám dnešní evropské politické elity, je téměř otázkou osobní statečnosti a málokdo pro to najde odvahu. O to více si vážím politiků, kteří mají silné názory a dokáží je formulovat bez ohledu na potlesk či nepotlesk dnešních mocných politických, kulturních a mediálních elit.

Samozřejmě si nemyslím, že tam, kde nedokáže umlčet nepohodlné názory politická korektnost, by mělo nastoupit trestní stíhání. Jsem zastáncem maximální svobody slova včetně vyjádření názoru na jakékoliv náboženství. To je jedna část odpovědi. Chci ale také jasně zdůraznit, že nepatřím k těm, kteří tleskají zjednodušování a nepřiměřeným zkratkám. Je potřeba nahlas říci, že je spousta mírumilovných věřících muslimů a že terorismus je výsledek militantních a radikálních islamistických skupin. Není možné mezi nimi dělat rovnítko a házet je do jednoho pytle.

Zároveň bychom si ale neměli zakazovat debatovat o tom, zda i umírněné a mírumilovné muslimy je možné přijímat v tak masovém měřítku. Jejich naprosto jiné hodnoty, kulturní vzorce, pravidla chování a tak dále naznačují, že jejich integrace do naší evropské civilizace nebude jednoduchá a bezbolestná. Koneckonců i zkušenosti s integrací, respektive neschopností integrovat muslimské imigranty v řadě západních zemí v posledních desetiletích ukazují, jak velký problém si do budoucna nyní vytváříme. Nejen strašlivé teroristické útoky v Paříži, ale i hořící předměstí této francouzské metropole, které jsme mohli ne tak dávno vidět v přímém přenosu, jsou důkazem, že se ani několikátá generace původních migrantů nedokázala do francouzské společnosti integrovat. Naopak žijí v uzavřených komunitách, jsou vykořenění, protože nemají identitu původní země, ani nepřijali identitu země hostitelské. Vede to k obrovským sociálním a bezpečnostním problémům. Obávám se, že masová vlna migrace způsobí v budoucnu stejný problém, jen několikanásobně výraznější. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

16:04 Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

ROZHOVOR Senátor Jaroslav Doubrava nechodil kolem horké kaše o ostře se vyjádřil k problematice imig…