Firem, které cítí povinnost pomáhat, je v Česku málo, říká šéfka Korunky Luhačovice Záhorská

1. 8. 2017 14:43

ROZHOVOR V Česku je zatím velmi málo firem, které cítí morální a etickou povinnost charitativně přispívat, říká ředitelka KORUNKY LUHAČOVICE a loňská držitelka ocenění Žena zlínského regionu Veronika Záhorská. Podle Záhorské zatím v Česku platí, že pomáhají ty firmy, jejichž majitelé a manažeři mají k charitě blízko. Charitativní organizace Veroniky Záhorské pomáhá zdravotně postiženým a vážně nemocným dětem. „S ohledem na naše jiné státní výdaje bychom jako nezisková organizace občas přivítaly, aby se investovalo více do oblastí péče o nemocné či opuštěné děti,“ říká Záhorská, jejíž nadace loni přerozdělila milion korun, na konto státu.

Firem, které cítí povinnost pomáhat, je v Česku málo, říká šéfka Korunky Luhačovice Záhorská
Foto: Archív Veroniky Záhorské
Popisek: Veronika Záhorská, žena Zlínského regionu 2016

Pracujete jako manažerka v rodinné síti lázeňských hotelů. Kromě toho máte dvě dcery. Jak se vám daří skloubit rodinu, charitativní aktivity a profesní život?

Práce manažerky v rodinné síti lázeňských hotelů ROYAL SPA je mou hlavní činností. Jako ředitelka vedu dva hotelové komplexy v Luhačovicích a v Ostrožské Nové Vsi.

Z toho vyplývá, že na charitu a práci v Korunce mi opravdu zbývá jen trochu času. Ten se ale spolu s dalšími lidmi v týmu snažíme využít opravdu na maximum. Samozřejmě nás všechny zaměstnává jiná práce než právě Korunka Luhačovice. Tou se nikdo z nás neživí. Pracujeme v podstatě v úzkém týmu. Zpravidla si počítače zapínáme, až nám děti večer usnou, nebo i o víkendech. Musí se to dělat s nadšením, jinak bychom to asi nezvládali. Navíc mám rodinu, malé děti, a tak i řadu běžných starostí.

Kde berete energii se po práci věnovat ještě aktivitám pro charitu?

Je pravda, že čas od času se stává, že energie a síla dochází. Pak se ale objeví chvilky, kdy si řeknete, že charitativní práce má velký smysl, a především dává naději druhým žít alespoň trochu kvalitnější život. Tak tomu je hlavně v situacích, kdy pomáháte rodinám s nemocnými nebo postiženými dětmi. V těchto případech vidíte, že je vaše pomoc nejpřínosnější. A hnacím motorem k práci pak může být i jen malé poděkování anebo ocenění dosavadních aktivit.   

Co považujete za největší úspěchy vaší charity v letošním roce?

Každá, byť sebemenší pomoc, ať už finanční, či materiální, která putuje k dětem je úspěchem charitativní činnosti. Je za tím velký kus práce. Součástí je například i přesvědčování lidí, aby vás finančně podpořili, což je v dnešní době velmi těžké. Kdybych měla uvést nějaký příklad, tak letos se nám například podařilo rozběhnout veřejnou sbírku na podporu Lukáška trpícího leukémií. Je dobré vědět, že dárci nemyslí jen na něj, ale prostřednictvím jeho příběhu jsme pomohli i ostatním dětem, které se na onkologických odděleních léčí. Zakoupit dva speciální přístroje jsme mohli i díky vstřícnosti Lukáškovy rodiny.

Co plánujete na letošek?

Již nyní za sebou máme tradiční benefiční módní přehlídku Luhačovice – město zdraví a módy. Akce má už takové renomé, že místa v sále obsadíme v krátkém okamžiku. Přehlídku podporuje řada známých osobností včetně módní návrhářky Beaty Rajské nebo Kateřiny Geislerové. Čeká nás ale i řada menších akcí. Svojí talkshow nás podpořil farář Zbygniew Czendlik, pro KORUNKU se konalo benefiční fotbalové utkání v Havřicích a v prosinci nebude chybět náš Vánoční koncert dětem.

Vaše charita pomáhá především zdravotně postiženým a vážně nemocným dětem. Žijeme ale v zemi, kde funguje systém veřejného zdravotního pojištění. Cítíte, že stát v těchto věcech určitým způsobem selhává?

Někdy jsme sami překvapeni, o co rodiny nemocných či handicapovaných dětí žádají. Mnohdy nemají peníze ani na úhradu běžných potřeb, například jim není hrazen u určitých diagnóz dětí zdravotnický materiál (obvazy, apod.), speciální strava či speciální rehabilitační cvičení, které má mnohdy velký vliv na pozitivní vývoj zdravotního stavu. To, jestli tímto stát ve své roli selhává, sama nedokážu říct. Na světě jsou totiž i země, kde toho pro nemocné stát mnoho nedělá, a pokud nejste finančně zajištěni, nebo nemáte velmi kvalitní zdravotní pojištění, je vám poskytnuta jen ta nejnutnější péče. Nicméně s ohledem na naše jiné státní výdaje bychom jako nezisková organizace občas přivítali, aby se investovalo více právě do oblastí péče o nemocné či opuštěné děti. Minimálně bych zmínila, že se vůbec nemyslí na rodiny těchto dětí. Když vezmeme v úvahu, že zpravidla matky musí čtyřiadvacet hodin denně věnovat péči nemocnému dítěti, vychází nám, že finanční zabezpečení rodiny je velmi nízké. Rodiny si tak nemohou dovolit ani pečovatelku či jiné výdaje a mnohdy žijí na hranici životního minima.

V jakých konkrétních oblastech může selhání státu nahradit právě charita?

My poskytujeme nemocným především finanční pomoc a zpravidla na nákup zdravotního materiálu, speciálních pomůcek a vozíků. Zajišťujeme dětem speciální terapie nebo se staráme také o sociálně slabé rodiny, kterým pomáháme například se zajištěním základních potřeb pro děti, jako je nákup vybavení do domácností, oblečení nebo placení školních obědů a zájmových aktivit.

Charita, kterou vedete, existuje poměrně dlouho. Můžete vyjmenovat tři hlavní milníky, kterými si Korunka Luhačovice za dobu své existence prošla?

Asi bych to nenazvala úplně milníky. Ale byly to, řekněme, okamžiky, kdy se z malé charitativní módní přehlídky stala velká tradiční akce Luhačovice – město zdraví a módy. Původní záměr byl, že to bude akce u příležitosti zahájení lázeňské sezóny, a nakonec je z toho tradiční benefice, která má své pevné datum v kalendáři. Stejně tak si už v KORUNCE neumíme představit rok bez Vánočního koncertu dětem, který je především o emocích a splněných dětských přáních.

BENEFIČNÍ MÓDNÍ PŘEHLÍDKA, KTEROU KORUNKA POŘÁDÁ:

Čelila jste v počátcích svých charitativních aktivit výzvám a jakým? Pohrávala jste si někdy s myšlenkou, že byste se svých charitativních aktivit vzdala? Co vás přesvědčilo k opaku?

Výzev byla celá řada. Ale musím říct, že doteď je celá řada nápadů, které jsme ještě nezrealizovali. Výzvou pro nás je jakákoliv událost, která se neobejde bez humanitární či charitativní pomoci. Ať už je to žádost jednotlivce či obce, města, organizace, dětského domova. Velkou výzvou pro nás třeba byly i povodně v Čechách. Opakovaně jsme během tří dnů zorganizovali velkou humanitární sbírku a díky zápalu a především pomoci lidí jsme z našeho regionu vypravili několik kamionů humanitární pomoci. Ale přiznávám, že jsou i chvíle, kdy se touto prací cítíte být unaveni a říkáte si, že nemá smysl ji dělat. Tak v těchto chvílích si pohráváte s myšlenkou, že to vše ukončíme. Vždycky se ale najde někdo, kdo v našem úzkém týmu dá pokyn k restartu.   

Příběhy lidí, které podporujete, mohou být hodně „silné“. S emociálním náporem se setkávají i lékaři, kteří pracují například s vážně nemocnými dětmi. Daří se vám udržovat si odstup, aby vás osobní tragédie druhých nepohltily? Jak to děláte?

Udržet si odstup je velmi těžké. Abychom mohli v KORUNCE pomáhat efektivně, jdeme cestou, že podporujeme konkrétní děti a rodiny. K tomu je ale potřebujeme znát, a proto nás každý z jejich příběhů osobně zasahuje. Jsou mezi nimi samozřejmě silné příběhy, které mi vstoupily doslova do života. Staly se dokonce součástí i mého osobního a rodinného života.  Bohužel ne všechny skončily s dobrým koncem, ale i to do života patří. Je těžké se od toho oprostit a nebýt toho součástí.

 Dokážete si vybavit nějaký příběh, který vás zasáhl osobně?

Je jich několik a je těžké o nich mluvit. Zřejmě si je raději nechám pro sebe

Podporujete konkrétní děti, rodiny. Přibývá žádostí o podporu spolu s rozšiřováním záběru Korunky?

Žádosti přicházejí zpravidla prostřednictvím našeho nominačního formuláře. Všechny je pečlivě evidujeme a po určitých etapách vyhodnocujeme. Nyní je jich zhruba do dvaceti, během roku jsme již 20 žádostí vyřídili a finančně či materiálně rodiny podpořili. Žádostí ale přibývá spolu s tím, jak se o nás ví stále více. Jsou na nás nakontaktovány i úřady, lékaři a další odborníci, u nichž děti s rodinami pomoc vyhledávají.

Kolik peněz jste mezi potřebné loni rozdělili? Plánujete letos rozdělit více?

Loni jsme přerozdělili jeden milion korun, za poslední roky je to zhruba stejné. Záleží, kolik darů se nám podaří získat od našich podporovatelů a stálých donátorů.

A částky konkrétním lidem? V jakých řádech se pohybují?

Řádově se jedná o desítky tisíc korun.


Kam byste chtěla aktivity Korunky ještě dále posunout? Mám tím na mysli časový horizont příštích pěti nebo deseti let.

Naším přáním je, aby se z KORUNKY LUHAČOVICE stala „profesionální“ charitativní organizace s pevným zázemím, a to jak materiálním, tak především personálním. V takovém případě bychom pak určitě měli šanci dosáhnout i na nejrůznější granty a další formy podpory. Díky tomu bychom mohli pomoci ještě většímu počtu žadatelů. 

Jak vnímáte své loňské ocenění? Stala jste se Ženou regionu Zlínského kraje 2016.

Toho titulu si velmi považuji. Především jej vnímám jako ocenění nejen mě samotné, ale právě charitativní práce celého našeho týmu KORUNKY LUHAČOVICE. Velmi děkuji lidem za zaslané hlasy. Kromě toho obdržela naše charita i cenu hejtmana Zlínského kraje Salvator. Právě i tato ocenění jsou pro mě mnohdy hnacím motorem k tomu v charitě pokračovat a zavazují mne, abych nepřestala.

S jakými sponzory, dárci spolupracujete nejčastěji, jak je získáváte?

Sponzory a donátory získáváme jen díky pečlivé práci a kvalitnímu fundraisingu. Řada podnikatelů a lidí, kteří nás podporují, mě zná osobně. Díky této důvěře jsou schopni nás finančně podpořit a věnovat KORUNCE finanční dary. Ale věřte, že to nejsou žádné horentní sumy. Příspěvky sbíráme spíše po menších částkách, maximálně v řádech desetitisíce korun.

Charita má významnou tradici zejména v anglosaských zemích (např. USA). Co si myslíte, že vede firmy či movité k tomu finančně pomáhat a dávat peníze na charitu u nás?

U nás je zatím velmi málo firem, které považují za morální a etickou povinnost pomáhat a přispívat na charitu. Společenská odpovědnost firem je dle mého názoru v České republice velmi nízká. Zpravidla pomáhají ty firmy, jejichž manažeři a majitelé mají k charitě blízko a jsou právě těmi, kdo o finančních darech rozhodují.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Velká zpověď exčlena Rady ČT: Petr Dvořák nemůže přijít a vyhodit půlku lidí ze zpravodajství. Je to stát ve státě. To by byla druhá revoluce. Vzpomeňte na Drtinovou. Jsou tam skupinky lidí...

17:31 Velká zpověď exčlena Rady ČT: Petr Dvořák nemůže přijít a vyhodit půlku lidí ze zpravodajství. Je to stát ve státě. To by byla druhá revoluce. Vzpomeňte na Drtinovou. Jsou tam skupinky lidí...

ROZHOVOR Zpravodajství České televize je špatně řízeno, v systému je to stejné jako za komunistické …