Jste spolutvůrcem webu Folklorní akademie, který byl spuštěn na začátku letošního roku. Má napomoci mimo jiné šíření lidové kultury prostřednictvím moderních technologií, a to i do rodin. Jak vnímáte tento počin coby otec osmiletého syna?
Splnil se mi jeden z otcovských snů. Již od narození mého synka jsem totiž snil o chvíli, kdy si budu moci velmi jednoduše na chytrém telefonu nebo tabletu otevřít nějakou multimediální knihovnu, najít si zde známé i méně známé písničky a společně se je se svým synkem naučit. Sám si dodnes vzpomínám na to, jak mne táta učil několik slováckých písniček při cestách do vinohradu. Doba je však jiná, moderní technika se stala běžnou součástí našich životů a ne všichni máme ten talent, že se písničku umíme naučit ze zděděného zpěvníku. Web Folklorní akademie totiž nabízí kromě notového zápisu a kompletních a správných textů také interaktivní přehrávač nápěvu písničky, ale např. i související videa a další užitečné informace.
Folklor čelí tlaku globální kultury. Selská kultura, která s sebou nesla unikátní hudební i slovesné projevy – je již minulostí. Odcházejí i její nositelé. Jak konkrétně zmíněný web pomáhá k záchraně tohoto dědictví?
Přál bych si, aby Folklorní akademie výrazně pomohla k tomu, aby tradiční lidová kultura zůstávala tam, kam patří nejvíce. To znamená přirozeně mezi lidmi, v rodinách. Myslím si, že se nemůžeme spokojit jen s tím, že se folklor „uzavře“ do pódiových vystoupení cimbálových muzik a folklorních souborů. Myslím si, že by měl být alespoň částečně součástí našich běžných životů. Neznamená to, že bychom měli opět chodit v neděli v krojích, ale třeba jen to, že se v souvislostech naučíme krásné lidové písničky, že našim dětem budeme číst pohádky, které mají kořeny třeba právě v obci, kde žijeme, že budeme znát a možná i v rodinách opět udržovat lidové tradice, že dříve, než se postavíme třeba na koštu vína před cimbálovou muziku, budeme alespoň trochu znát, jak se tančí bílovské nebo verbuňk. Jsou to malé fragmenty možná velmi vzdáleného snu. Ale věřím, že právě díky metodě, kterou Folklorní akademie zvolila a přizpůsobila k životu ve 21. století, se nám může mnohé z toho snad i splnit.
Nepochybně významný je záměr autora Folklorní akademie Vlastimila Ondry z Nivnice, aby folklor zůstal pestrý a autentický. Pod tlakem modernizace vesnice se totiž může zploštit. Jakou roli má folklorní web v tomto smyslu?
Čím pestřejší folklorní dědictví se nám podaří uchovat, tím bohatší zážitky nám může přinést. Vždyť téměř každá obec na Slovácku má svůj specifický kroj, často také místně příslušné písničky či dokonce tance. Pomyslnou výkladní skříní jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, do jejichž slavnostního průvodu se zapojuje na 90 obcí z okolí Uherské Hradiště. A každá obec přichází se svým autentickým krojem, se svými tradicemi, zvyky, písničkami nebo tanci. A právě o podobný přenos se snaží také Folklorní akademie. Veškerý obsah webu proto členíme podle jednotlivých obcí, abychom zachovali místní příslušnost, ale především pestrost rozličných projevů tradiční lidové kultury.
Fungující Folklorní akademie je nepochybně unikátním nápadem. Před existencí rozhlasu či televize byly přece hudba i mluvené slovo na moravské i české vesnici klíčovým kulturním projevem. Myslíte, že Folklorní akademie v moderním hávu může na toto navázat i po desítkách let?
Z vaší otázky by se mohlo zdát, že se na Moravě už desítky let nezpívá. To ale není pravda. Jsem přesvědčen o tom, že Slovácko je unikátní právě tím, že se nám zde stále daří uchovávat živý folklor. Folklorní akademie může být jen dobrým pomocníkem, knihovnou a moderní učebnicí. Vše ostatní je na lidech, kteří mají anebo si najdou k lidové kultuře svůj vztah.
Žijeme v moderní době. Jen těžko by Folklorní akademie mohla vzniknout bez peněz. Tento počin zaštiťuje Nadace Synot senátora Ivo Valenty (SsČR). Jaká je v tuto chvíli jeho role při realizaci tohoto projektu? Co nabízí folklorním sdružení v rámci České republiky?
Jak s oblibou říká Vlastík Ondra, i učitel národů Jan Amos Komenský měl své donátory. Jsem rád, že projekt Folklorní akademie si našel také svého donátora v podobě senátora Ivo Valenty, který prostřednictvím své nadace již 15 let pomáhá mimo jiné právě folkloru ve Zlínském kraji.
Jak známo, senátor Ivo Valenta se podpoře folkloru věnuje mnoho let. Podporuje jej i v rámci legislativy, když se mu třeba před časem podařilo prosadit v senátu novelu autorského zákona. Ten mimo jiné snižuje administrativní zátěž pro folklorní soubory. Myslíte, že se podaří k takovému nadšení pro folklor přivést i milovníky tradiční kultury v Čechách?
Tak především folklorní novela autorského zákona senátora Valenty zbaví folkloristy nejen nesmyslné administrativy, ale především nedovolí nikomu, aby finančně parazitoval na neautorské lidové hudební tvorbě. Je nestoudné, že dříve OSA vyžadovala byť paušální autorské odměny i v případě, že chasa na hodech zpívala jen lidové písničky, a navíc je musela dopředu hlásit na podepsaném seznamu skladeb. Nemyslím si, že sám o sobě tento krok povede k popularizaci folkloru v Čechách. Ale myslím si, že je to správný krok, kterým alespoň trochu ulevíme těm, kteří se dobrovolně, nezištně a ve svém volném čase věnují uchovávání jedinečného dědictví, které nám zanechaly generace před námi.
Nadace Synot vypsala letos grant pro ty, kteří se budou snažit shromažďovat slovesné či hudební dílo lidové kultury ve prospěch Folklorní akademie. Vidíte již nějaké favority pro tento grant?
Tento grant nemá a nebude mít žádné favority. Má být motivací pro ty, kteří se rozhodnou podělit o své písničky, tance, tradice a prostřednictvím webu Folklorní akademie je nezištně pošlou dál všem, jež je opět bezplatně chtějí užívat ke svému folklornímu obohacení.
Ing. Michal Dvouletý, MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Petrů
