Jste pro přijetí uprchlíků ze Sýrie?Anketa
Co říkáte masovým reakcím Západu i mnoha dalších zemí na brutální útok islámských teroristů v Paříži?
Jednota postojů v této souvislosti má daleko menší význam, než by se na první pohled zdálo. Má totiž v sobě něco falešného. Najednou se vytvořila taková široká fronta proti islámskému terorismu a aktu teroru v Paříži, ale nejde jen o to, proti čemu člověk je, ale za co je. V té frontě jsou spojeni ti, kterým jde o svobodu projevu a demokracii, a ti, kterým o svobodu projevu a demokracii až tak moc nejde. Klasický příklad je, že na protestu v Paříži byli třeba i zástupci Ruska, kteří dnes dusí Ukrajinu a chystají se dusit, pokud se to povede, i další směrem na západ.
Jaké motivy tedy mohou mít představitelé Ruska, když se v tomto případě staví po bok Západu, ale těžko věřit vzhledem k tomu, co se děje v Rusku, že by byli takovými zastánci svobody projevu?
Abych to mohl úplně pojmenovat, musím vyjít ze situace u nás. U nás je taková situace, že teď zavládlo takové davové nadšení z všeobjímající jednoty, která se vytvořila v odporu k atentátům v Paříži, ale nějak přitom nenahlížíme, že tahle jednota má vlastně zastřít, že naše společnost je rozdělena i politicky na ty, kteří chtějí opravdu svobodu a demokracii, a zasazují se o to, abychom svobodu a demokracii sdíleli společně s tím, čemu říkáme Západ, a mezi těmi, kterým jde naopak o to, aby se v rámci té jednoty zakryly snahy politiků tady svobodu a demokracii omezit. S tím, že ti politici se většinou obracejí o podporu a mají velmi úzké vazby na Rusko, které tady má své specifické zájmy související s tím, že Rusko usiluje nějakým způsobem o revizi světového uspořádání tak, jak se vyvinulo po konci studené války.
Všichni říkají: Já jsem Charlie, čímž podporují svobodu projevu, jež byla trnem v oku teroristů, kteří napadli redakci satirického časopisu Charlie Hebdo kvůli karikaturám proroka Mohameda. Ale teolog Tomáš Halík tyto karikatury přirovnal ke znevažujícím obrázkům Židů v antisemitském tisku a vnímá je jen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, ale také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury, kterou je úcta k druhým, hodnoty, která není nižší než svoboda tisku. Co tomuto názoru říkáte?
Já se domnívám, že útok byl útokem na svobodu projevu, která patří k demokracii v našem pojetí. To v každém případě. Ale rozhodně bych nemohl říci: Je suis Charlie (Já jsem Charlie) z jednoho prostého důvodu, já se domnívám, že jejich karikatury byly leckdy hloupostí. Nevidím žádný smysl v karikatuře Mohameda nebo Ježíše. Demokracie a svoboda projevu spočívá v tom, že věříme v to, že se tyto věci dají vyjasnit ve svobodné diskuzi. A ke svobodné diskuzi patří právo říkat Já jsem Charlie i právo říkat Já nejsem Charlie.
Co byste řekli české dívce, která po svatbě s muslimem konvertovala k islámu a později změnila názor s tím, že jde o náboženství šikanující ženu a ponižující její důstojnost?Anketa
Svoboda projevu znamená, že se v podstatě mohou zveřejňovat i hlouposti, protože jestli je něco hloupost nebo ne, se vlastně projeví až ve svobodné diskuzi. Člověk může odsuzovat atentát jako útok na svobodu slova, ale zároveň mít názor jako já, že ti karikaturisté v některých ohledech nebyli těmi, o nichž by se dalo říci, že jsou průkopníci svobody projevu. Svoboda projevu znamená, že je otevřená i pro projevy, které jsou problematické, až ve svobodné diskuzi se dá dojít k tomu, co je problematické nebo ne. Ale tomu, že člověk sem tam někoho urazí, se nevyhne. Ale musí to být nějakým způsobem obhajitelné tím, že to má nějaký smysl. A já absolutně nevím, jaký smysl má karikovat Mohameda nebo Ježíše.
Dá se srovnat satira francouzského týdeníku Charlie Hebdo proti nejvyššímu představiteli islámu s vystoupením ruské hudební skupiny Pussy Riot v katedrále Krista Spasitele? Ruský soud poslal dvě členky punk rockové skupiny na dva roky za mříže za urážku Boha. Proč by měla být urážka Boha jedné církve trestná a urážka proroka jiné církve projevem svobody slova?
U nás je největším odpůrcem hudební skupiny Pussy Riot prezident Miloš Zeman, který je také velkým přítelem Kremlu a velkým přítelem jednoty, jež se tu má vytvářet. On dokonce prohlásil něco v tom smyslu, že ti, kteří nepřijímají naše hodnoty, dokonce naše náboženské hodnoty, já nevím, jaké náboženské hodnoty má pan prezident, a kteří mají genetickou závislost na své původní vlasti, by měli velmi uvážit, jestli by neměli odejít. To je velmi příznačné. Pokud jde o samotný problém členek Pussy Riot, ten byl v tom, že ony primárně neurážely náboženství, ony protestovaly proti Putinovi. Je otázka, zda ten protest v kostele byl více či méně vhodný, ale jisté je, že to byl politický protest. Pronásledované a zavřené nebyly za to, že znesvětily kostel, ale že znesvětily Putina. A to je strašně důležité zdůraznit. Myslím, že otázka znesvěcení kostela je druhotná.
Jejich tehdejší vystoupení v pravoslavné katedrále nebylo bezdůvodnou snahou urazit církev, jak tvrdí někteří zastánci Putina, bylo protestem proti podpoře Putina ze strany ruského patriarchy Kirilla a dalších pravoslavných duchovních. Nebylo tedy namířeno proti Bohu. Neliší se tím také od francouzských karikatur Mohameda, které podle vás neměly žádný smysl?
Tento moment tam byl také. Ale hlavní věc byla ta, že jejich protest byl politický a represe, která je postihla, byla také politická.
Někteří politici v souvislosti s obavami z islámského terorismu říkají, že by Západ měl ukončit spory s Ruskem, protože ho budeme potřebovat pro boj s radikálním islámem. Jste téhož názoru?
To by se Rusku samozřejmě hodně hodilo. Rusové tuto roli budou dál rozehrávat, oni ji rozehrávali už dřív, to není žádné novum, když říkají, že spojení proti islámskému terorismu je důležité. A není náhodou, že prezident Zeman je velkým bojovníkem proti islámskému terorismu. Já si myslím, že pravý opak je pravdou. My se nemáme sjednotit, my se musíme jasně a výslovně rozdělit na ty, kterým tady jde o svobodu projevu a demokracii, a na ty, kteří by chtěli svobodu a demokracii nějakým způsobem potlačit nebo zdeptat a kteří se za tím účelem poohlížejí po podpoře v blízkém zahraničí, jak se teď říká. Problém vidím v tom, že není třeba udělat nějakou falešnou jednotu, která tady přemostí bourání demokracie, ale naopak se rozdělit na ty, kterým o demokracii jde, a na ty, kteří mají jiné úmysly.
Je riziko vycházející z Ruska a jeho politiky opravdu tak nepoměrně menší ve srovnání s rizikem spojeným s islámským terorismem, jak tvrdí například prezident Miloš Zeman, ale i mnozí další?
Islámský terorismus samozřejmě znamená nebezpečí, a to i pro nás. Ale teprve ve druhém plánu. My jsme na tom podobně jako Francie s muslimy. My tady máme poměrně velkou ruskou komunitu, drtivá většina těch lidí nemá vůbec žádné agresivní a útočné úmysly, někteří z nich tady dokonce hledali útočiště před nynějším ruským režimem, a ty je třeba za všech okolností chránit, a pak jsou tady nepochybně také lidi, kteří jsou v Rusku úkolováni. A s tím se musíme nějakým způsobem vyrovnávat. A máme to u nás o to složitější, že tady máme také pátou kolonu, která je na Rusko navázána. Buď sympatiemi, nebo i nějak jinak, to se dá těžko rozsoudit. Ale i když jsou k Rusku vázáni jen sympatiemi, tak je to pro Českou republiku svým způsobem nebezpečné a je třeba tomu v rámci zákonů, ústavního pořádku a svobodné diskuze čelit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
