František Laudát: USA se v minulých dekádách z Evropy stahovaly. Jestli se vracejí, nebo přeskupují, mají pro to velmi vážné důvody

15.07.2017 11:11

ROZHOVOR „Anexe Krymu je regulérní okupací části cizího území. Rusové garantovali za bezjadernou Ukrajinu územní celistvost Ukrajiny, tak proč to nedrží?“ vyjadřuje se k současné bezpečnostní situaci poslanec František Laudát (TOP 09), který se kvůli tomu dostal do ostré rozepře s poslanci KSČM. Pro ParlamentníListy.cz ohledně hádky s komunisty pak ještě uvedl: „Celou roztržku jsem vyvolal zcela záměrně. Vadila mi bagatelizace nebezpečí ruských aktivit nejen v pobaltských zemích, ale i názory na ukotvení naší země v NATO, které by nás zpochybnily jako důvěryhodného partnera Severoatlantické aliance,“ dodal poslanec Laudát.

František Laudát: USA se v minulých dekádách z Evropy stahovaly. Jestli se vracejí, nebo přeskupují, mají pro to velmi vážné důvody
Foto: Hans Štembera
Popisek: František Laudát

Poslanecká sněmovna v minulých dnech odsouhlasila vyslání asi 300 vojáků do Pobaltí, coby členy mise NATO na posílení obrany proti údajné hrozbě z Ruska. Nejvíce proti tomuto rozhodnutí protestovali členové KSČM. Vy jste se s nimi dostal do rozepře a dokonce někteří jiní poslanci z vaší strany nazvali komunisty „Putinovou pátou kolonou“. Dokázal byste shrnout, co vám na výhradách komunistů nejvíce vadilo?

Putinovou pátou kolonou je nazval předseda Kalousek. Osobně jsem celou roztržku vyvolal zcela záměrně. Poslanec KSČM Černý brojil proti smlouvě, pletl do toho páté přes deváté, byť to na první pohled vypadalo kvalifikovaně. Jelikož v podobném tónu poslanci KSČM hovořili i předchozí den ke Smlouvě o strategickém partnerství a CETA mezi EU a Kanadou, a demokratické strany mlčely, tak jsem chtěl upozornit na vystupování jedné z parlamentních stran proti zájmům ČR. Tady už někdo jede zcela nezakrytě na převedení naší země na východ. Analýza výroků, které padly v projevu a následné diskusi, by byla dlouhá, ale hlavně mi vadila bagatelizace nebezpečí ruských aktivit, a to nejen v pobaltských zemích, dále názory na ukotvení naší země v NATO, které by nás zpochybnily jako důvěryhodného partnera...

Na druhou stranu, pokud budou Moskva i NATO stále zvyšovat počty svých vojáků nedaleko ruských hranic, bude skutečně eskalovat napětí a je i podle bezpečnostních expertů (například generál J. Šedivý, generál A. Šándor) větší riziko konfliktu, který může být třeba i způsobený nechtěným, technickým omylem. Nebyly by spíše namístě konstruktivní, mírové rozhovory z obou soupeřících stran?

Vždycky, když se k sobě přiblíží vojenské síly, napětí a riziko konfliktu roste. Ale není možné a bylo by krajně riskantní, aby NATO nereagovalo na ruské provokace a jeho aktivity proti pobaltským zemím a zejména Ukrajině. Připomenu špionážní aféry, ponorky blízko skandinávských břehů, těsné průlety ruských vojenských stíhaček kolem amerických a podobně. Američané se z Evropy v minulých dekádách postupně stahovali. Jestli se vracejí, nebo přeskupují, mají k tomu velmi závažné důvody. Jasné nalajnování obranných linií demokratických států přece vyjednávání nevylučuje. Oba pánové nezaregistrovali výzvy řady politiků a vojáků z našeho bloku, aby Rusko s nebezpečnými akcemi přestalo?

Je sice pravdou, že anexe Krymu byla velmi tvrdým a nepřijatelným zásahem z ruské strany, nicméně současné manévry NATO pod vedením USA v Černém moři vztahy mezi Ruskem a Aliancí znovu zbytečně vyostří. V Bílém domě by se asi také dost nelíbilo, kdyby Rusové začali cvičit například v mexických vodách... Neměla by se snažit česká vláda spíše o zmírnění napětí mezi Moskvou a Washigtonem? Podniká něco v této souvislosti naše ministerstvo zahraničí s „požehnáním“ české vlády, případně obou parlamentních komor?

Anexe Krymu nebyla tvrdým a nepřijatelným zásahem. To je okupace části cizího území. Rusové garantovali za bezjadernou Ukrajinu územní celistvost Ukrajiny. Tak proč to nedrží? Nebo proč tedy při rozpadu SSSR podepsali smlouvy o územích nástupnických států v hranicích bývalých svazových republik? Proč drží Podněstří, proč podporují separatisty v Doněcku a Luhaňsku, proč...? Myslím si, že cvičit může kdokoli podle mezinárodních smluv, ale měl by být obezřetný, aby nedošlo k provokacím s potenciálem konfliktu. Neznám všechny aktivity české diplomacie, ale je jasné, že nikdo u nás nechce eskalaci napětí. Doplácíme na to ztrátou klidu a ekonomicky. Myslím, že Obamovu slabou a neúspěšnou zahraniční politiku si Rusové vyložili jako slabost. A to je podle mě jeden z hlavních problémů dnešní doby. Navíc Rusko prošlo nedávno hlubokou ekonomickou krizí a vyrobený nepřítel se hodí k odvedení pozornosti. Je škoda, že Rusko se odklonilo od budování demokracie. Přál bych Rusům svobodu

NATO je při zajišťování bezpečnostních opatření vůči Rusku velmi aktivní, nicméně při řešení bezpečnostních rizik migrační krize, která je hrozbou pro Evropu, což už potvrdily i mnohé atentáty islamistů, je naopak velmi váhavé a pasivní. Řada i českých komentátorů a politiků nechápe, proč se více nezapojuje do ochrany mořských hranic ve Středozemním moři například vůči pašerákům lidí. Co vy na to?

Směrem k Rusku bylo NATO za Obamy velmi pasivní. Proto dnes ta eskalace napětí. S migranty s vámi souhlasím. Ale problém je, že NATO je obranná aliance proti vojenskému nepříteli. Teď to přehodnocují, ale pomalu. Spíš měly držet svoje povinnosti státy, které chrání hranice Schengenu. U migrace včas nezareagovala Evropská unie. Individuální terorismus spíš pochází od komunit přistěhovalců, byť kanály přes migraci byly prokázány. 

Řada vojenských expertů by znovu rozšířila českou armádu, aby měla takzvaný vševojskový charakter jako v minulých letech. To znamená, že by byly obnoveny a znovu vyzbrojeny jednotky různých druhů zbraní od tankistů počínaje, přes motostřelce až k protivzdušné obraně. Tak, aby byla česká armáda akceschopná v případě napadení, než nám přispěchají na pomoc naši spojenci z NATO. Tak si to dokonce přejí i alianční generálové. Jenže ještě v nedávných letech se velitelství naší armády pod taktovkou politiků zaměřovalo jen na alianční mise. Domníváte se, že bude například příští vláda, která vzejde z blížících se voleb, brát naši bezpečnost už důsledněji a nechá armádu patřičně vyzbrojit?

Armádu musíme rozšířit, ale nelze se vracet do minulosti. Musíme mít nejen „klasickou“ viditelnou vyzbrojenou armádu, ale možná ještě důležitější je ta neviditelná, která bojuje v kyberprostoru, v nestandardní části asymetrické války a podobně. Bohužel se obávám, že vyzbrojení a rozšíření naší armády se stane nejen prioritou, ale nutností. Časy se mění bohužel k horšímu. Jen bych varoval před naivitou, že nějaké nové Helsinky, nebo jiný model mezinárodní bezpečnosti založený na chatrných papírových smlouvách nám mír zajistí a klidu přidá. Zatím státy, které mají papírovou obranu, končí špatně.

Ing. František Laudát

  • Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Štěpán

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…