František Laudát podporuje Trumpa: Diktátorům a šaškům musíme říci dost. Čím déle to budeme odkládat, tím hůř

Marine Le Penová se dostala do druhého kola prezidentských voleb ve Francii. O čem to svědčí? Nastává změna politické mapy Evropy kvůli tomu, co se kolem nás děje?

Kromě brexitu změna politické mapy nenastává. Ve Francii to bude ještě na nějaký čas odloženo, spíše bych čekal větší komplikace ke stávající podobě Evropské unie v Itálii, kde má převahu Hnutí pěti hvězdiček a může vyhrát volby. Situace ve Francii svědčí o hluboké krizi stávajících vládnoucích stran, ztrácí ekonomickou sílu, má negativní saldo výkonové bilance, což znamená, že na svůj blahobyt si půjčuje ze zahraničního kapitálu. Problémy se projevují sice s menší intenzitou než v Řecku a Itálii, ale Francie byla jedním z lídrů světové ekonomiky a nyní tuto pozici ztrácí.

Ničíme si národní státy Evropy migrací? Je cílem zvýšit podíl práceschopného obyvatelstva? Je migrace důsledkem politiky USA, nebo nestabilního či nezodpovědného jednání dotčených zemí? Co si o tom myslíte?

Samozřejmě v klasickém pojetí je fenomén migrace něco nového. V rozsahu, v jakém se odehrává, bych všechny země varoval před dovážením levné pracovní síly. Právě Francie na to doplatila, desítky let používala nekvalifikovanou pracovní sílu z Alžírska a výsledkem jsou obrovská ghetta. Když jsem se před dvěma lety při návštěvě Francie ptal, tak největší chybu v tom udělal François Mitterrand, který námezdním dělníkům pracujícím v zemi léta udělil občanství a za nimi přišly rodiny.

Tehdy celý problém začal. Přistěhovalci ani neměli motivaci učit se francouzsky, uzavřeli se v ghettech a problémy gradovaly. Ve sféře modernizace a digitalizace před tím varuji. Nebudou se chtít začlenit a náklady převýší profit. Jsem dalek toho, abych vykládal, že jde o cílený útok Spojených států, nebo naivní elity v Bruselu. Celá Afrika a Středomoří podléhá tvrdým klimatickým změnám, s tím souvisí populační exploze, s tím souvisí zhroucení sociálního systému zemí a kvůli těmto fenoménům se lidé dali na pochod. Zástěrkou na zdůvodnění je násilí a vše se halí pod islám.

Jaký je váš názor na ruské zásahy v Sýrii a ruskou podporu Asada?

Ruské angažmá v Sýrii bylo docela nešťastné. Rusko má obrovské strukturální ekonomické problémy a mělo by se věnovat samo sobě. Vladimir Putin samozřejmě využil jistou mezeru, začal preferovat a chce se prostě vrátit na mezinárodní kolbiště. Získal důležitý strategický bod a z jeho pohledu je to možná chytrý tah, nicméně být jím, věnuji se své zemi, svému národu a ekonomické situaci. Rusko je dnes velká čerpací pumpa žijící z nerostného bohatství.

Co se týká Trumpovy politiky, má moji plnou podporu. Je třeba říci všem diktátorkům a šaškům dost, protože opravdu mohou ohrožovat větší území, rozpoutat rozsáhlé konflikty a je třeba vynucovat dodržování pravidel, pokud je někdo poruší. Pokud někdo použije chemické zbraně, musí za to nést zodpovědnost a důsledky.

Jak vnímáte zvyšující se napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy? Mluví se o mobilizaci sil i techniky Číny, Jižní Koreje, ale i Ruska, které přesun armády k hranicím s KLDR popřelo. Je důvod se obávat?

Určitě ano. Korea není případ Iráku. Důkazy prezentuje i sama Severní Korea, prezentuje se dokonalejšími balistickými raketami, prováděli jaderné výbuchy a myslím si, že skutečně čím dřív zasáhneme – a tím nevolám po válce – tím dříve se problém vyřeší a do budoucna půjde o menší riziko. Skutečně nebezpečné zbraně jsou v rukách pomatenců a šílenců, jako je Kim Čong-un.

Čím déle budeme problém odkládat, tím bude rozsáhlejší. Chápu to tak, že v něčem světová média Trumpa nekomentují správně. V tomto případě to zatím vypadá, že chce vynucovat světová pravidla. Pokud by je dodržoval celý svět, tak by fungoval lépe než dnes. Nedůsledná politika Baracka Obamy, hrátky diktátorů a diktatur, arzenál zbraní v jiných zemích ovlivnily dění a učinily ho výbušnějším a nebezpečnějším.

Jak tedy hodnotíte Donalda Trumpa ve funkci prezidenta právě s ohledem na poslední události?

Nejde o člověka, který působil v politice a měl přehled. Je to byznysmen a učí se, podobně jako v případě Andreje Babiše v České republice. Spojené státy nemají ve světovém dění čas. Jsem skeptický k teorii, že ve chvíli, kdy si někdo sedne na tak důležité místo, může hned začít úřadovat a je se vším plně obeznámen. Pro mne je zásah v Sýrii a přitvrzení proti Severní Koreji dobré překvapení. Nečekal jsem to od něj.

Jeho snahy a sliby vůči rezavému severu, už překonaný výrok o oceli, považuji za neznalost věci. Souhlasím s ním v tvrzení, že pokud se někdo zaváže vydávat na zbrojení nějakou částku, tak to má splnit, ne si zahrávat. Platné smlouvy a pravidla se musí dodržovat.

Zdá se mi, jako by vás konání Trumpa v poslední době příjemně překvapilo…

V tomto případě ano. Pokud se týká nějakých věcí a prohlášení, která by mohla vést k izolovanosti Spojených států, tak mi běhá mráz po zádech. Kdyby na to někdo doplatil, tak česká ekonomika. Nelze vyloučit, že bychom si domluvili dobrou smlouvu, ale kdy na to bude čas? Doby, kdy tam měl otevřené dveře Havel a jeho lidé, Madeleine Albrightová, a vyjednali exkluzivní podmínky, jsou pryč. Patříme mezi jedenáct světových zemí, které mají exkluzivní přístup k výzkumům, co nejsou tajné nebo firemní, a nevyužíváme ho dostatečně.

To zařídili Havlovi lidé a český lobbing, který v té době fungoval. Bojím se obchodních bariér a podobně. Jestli na globalizaci někdo vydělal, tak to byly Spojené státy se svými giganty. První dvě z firem na světě jsou americké. Microsoft a další.

Domníváte se, že Miloš Zeman se v tomto nedokáže Havlovi vyrovnat?

Přestože tak, jak na tom jsou dlouhodobé vztahy, my jsme opravdu měli v americké administrativě lidi, kteří měli nejenom nadstandardní vztahy k České republice, ale Condoleezza Riceová psala diplomku o České republice a znala reálie komunistického Československa. Albrightová mluvila lepší češtinou, než náš tehdejší ministr zahraničí Zieleniec, toho jsem byl sám svědkem. Při vší úctě ani Zeman, ani lidé kolem Zemana nejsou takoví formáti, aby tyto záležitosti nadstandardně vyjednávali. Může mne překvapit, ale osobně to nečekám.

Berete vážně strašení třetí světovou válkou? Ať už jde o dění v Africe, Severní Koreji a další události?

Beru je vážně. Musíme být opatrní, protože mohou vzniknout nepříjemné a rozsáhlé konflikty, které se budou táhnout dlouhodobě. Je to vidět i na Středním východě, že mohou zamrznout jako na Ukrajině. Může se stát, že Severní Korea bude druhým Vietnamem. Může se stát testovacím polem pro moderní technologické obchodní záležitosti. Jedná se o hru, na kterou mohou některé země dojet. Stále nevěřím tomu, že by sáhli až tak daleko a k něčemu, co by vyvolalo světovou válku.

Dokáži si představit, že Severní Korea nebo diktátoři zahájí kroky v neudržitelnosti domácích poměrů. Jestli se Turecko dostane do ekonomických problémů, tak se může stát, že nenávist Erdogana a hysterie začne ukazovat na některé výjimky v domácích problémech. Takové lidé jsou vždy nebezpeční.

Erdogan se právě nechal slyšet, že pokud Turecko nezíská bezvízový styk s Evropskou unií, znovu zváží zachování dohod o uprchlících. Myslíte si, že jde o reálné nebezpečí? Odvážil by se Erdogan otevřít cestu a pustit k nám miliony dalších migrantů?

Myslím si, že miliony už by do Evropy nešly. Dochází sice pomalu, ale přece k přitvrzování azylových podmínek, takže by to nebyly miliony. Především pak, pokud Evropská unie ještě zpřísní podmínky Schengenu. Evropa by se měla více bránit nelegální migraci. Na druhou stranu sedmdesát nebo kolik procent turecké ekonomiky je závislých na zemích Evropské unie. Je to hra a i Erdogan dostává za svoji politiku sumy v eurech. Tím by podtrhl křehkou ekonomickou situaci Turecka a domnívám se, že na takové výhrůžky mají přicházet pádné odpovědi z Evropy. Některé postoje začínají být tvrdé a razantní. Na místě jsou jednání, zda zastavit přístupové dohody Turecka do Evropské unie, protože už nyní je zřejmé, že členem Evropské unie nebude.

Co si myslíte o podpoře Řecka? Ukazuje se, že pravděpodobně nebude schopno splácet své dluhy tak, jak bylo v plánu. A co budoucnost eura v tomto ohledu?

Euro se bohužel, a mluvím za sebe, stalo z původně ekonomického projektu politickým. Je mi to líto a byl bych první, kdo by hlasoval pro přijetí eura pro Českou republiku, ale v podobě, kdy se bude jednat o ekonomickou záležitost. Projekt byl spuštěn v době, kdy nebyla ekonomická a politická kompatibilita států, které do eurozóny vstoupily. V případě Řecka šlo o roční deficity státního rozpočtu a dopustilo se podvodu. Do eurozóny nemělo vstupovat a dnes se ukazuje, že když dojde na skutečná čísla, euro znemožňuje Řecku pomáhat a vyrovnat se ztrácející se konkurenceschopností inflací.

Aby euro začalo fungovat jako exkluzivní měna podobná tehdejší váze západoněmecké marky, musí Evropská unie začít trvat na splácení dluhů. Dnes dolar už téměř neexistuje. Ve Spojených státech v historii tři státy zkrachovaly a nikoho nenapadlo jim pomoci, musely se protočit krachem, centrální banka nezachraňovala krachující. V případě Řecka a Španělska jde o to, že bohužel bez fiskální politiky ztrácejí obrovskou možnost, jak dluhy vyrovnat, a nikdo nevymyslel systém, jak to překonat.

Blíží se doba, kdy bude Řecko splácet sedm miliard dluhu a domnívám se, že se to zvrhne a dostane půjčeno na dluh. Problém Evropské unie a všech politiků je, že žijí každý den, jako by krize nebyla. Podle toho se chovají.