Gaunerské akce, absolutní úpadek médií. Klesli jsme někam za Burundi. Politický pamětník od plic promluvil o šmírování premiéra

Co říkáte na ukradení e-mailů ze soukromé schránky premiéra Bohuslava Sobotky, které se v posledních dnech objevily na stránkách českých médií i s doslovnými citacemi některých z nich?

Je to další jednoznačný důkaz úpadku politické kultury v České republice. Po vyvěšených červených trenýrkách na stožáru standarty pro prezidenta hlavy státu je to podle mne další důkaz, že v České republice jsou skupiny lidí, které nehodlají respektovat základní hodnoty tohoto státu, zásady slušného chování a zákony této republiky. To je jedna věc. Ale druhá věc, která je podle mne ještě zavrženíhodnější, je ta, že dopad a dosah těchto gaunerských akcí ještě zveličují tzv. seriózní média. Já si nedovedu představit, že by k něčemu podobnému došlo kdekoli ve světě, že by se tak široce a dopodrobna a s citacemi doslovných textů rozmazávala v médiích zločinným způsobem získaná pošta kohokoli. Obávám se, že to jen ukazuje, že Česká republika, zejména z hlediska nejen politické, ale i mediální kultury klesá hluboko až někam za Burundi Urundi a stává se jakýmsi podivným skanzenem v rámci Evropské unie. Pod heslem demokracie a svobody slova se dostáváme do stádia neandrtálských zvyků a barbarských tradic.

Sociální demokraté dnes nabourání soukromí premiéra kritizují, ale v minulosti, kdy z policejních spisů unikly a byly zveřejňovány citace z policejních odposlechů soukromých hovorů bývalých pravicových premiérů – Mirka Topolánka nebo Petra Nečase – mlčeli. Ale dnes se Mirek Topolánek Bohuslava Sobotky zastal a Lidové noviny, které na e-maily premiéra na extremistickém webu upozornily a komentovaly je, ostře kritizoval. Nezačínáte si těchto praktik v ČSSD všímat, až když se obrátily proti vám?

Já rozhodně nejsem sociální demokracie, jsem členem sociální demokracie a nevyjadřuji oficiální názory, co se týče těchto věcí. Úniky z policejních spisů, které byly účelové a vytrhávané z kontextu, jsem kritizoval už před deseti lety a potom neustále ve svých článcích. Uváděl jsem, že politická kultura a úroveň médií v této republice je nedůstojná a že pro většinu novinářů je etický kodex něco jako sprosté slovo. Ochrana osobnosti je u nás naprosto nedostatečná. To jsou věci, které říkám už celá léta, ještě předtím, než jsem z politiky odešel. Možná i proto na mne byla spáchána ta vykonstruovaná aféra, protože jsem požadoval už tehdy zákon o prokazování původu majetku novinářů. Takže já osobně ukazuji na tuto věc dlouhodobě, to není žádná změna postoje, ale stanovisko, které bohužel mezi oficiálními názory nezaznívalo. Myslím si, že to je špatně.

Nepodcenil premiér Bohuslav Sobotka bezpečnostní rizika, když i některé pracovní záležitosti řešil prostřednictvím soukromé e-mailové adresy? A nezaspali i lidé kolem něj, kteří měli dbát, aby jeho korespondence byla lépe chráněna?

Já bych ani neřekl, že to, že se tyto věci stávají, je chyba premiéra nebo politiků, kterým se to stalo. V každém případě je to otázka policie a vůbec orgánů činných v trestním řízení, že se těmto věcem nevěnují s takovou pozorností, aby potencionální následovníky odradily. Vždyť hacknutí e-mailové pošty je stejné jako porušení poštovního tajemství. Nedotknutelnost soukromé pošty je věc, která by měla v demokracii fungovat. Všichni máme právo na soukromí, na to, aby věci, které jsou soukromé, soukromé zůstaly. Myslím, že jediná věc, nad kterou je možné se podivit, že po mnoha zkušenostech z podobných úniků, které se objevily i v zahraničí, složky, které za to u nás zodpovídají, nezajišťují vrcholným funkcionářům také ochranu pošty. Je stejné, jestli je politik ohrožen fyzicky, nebo jestli je ohrožen z hlediska písemného styku. Myslím, že tady zaspaly orgány, které to mají na starosti.

Myslíte si, že obsah uniklých e-mailů premiéra, který se objevuje v médiích, může ovlivnit postoj voličů sociální demokracie? Mluví se v nich o imigraci, o vnitrostranické politice ČSSD, což se možná nemusí všem vašim příznivcům líbit.

Tady se objevuje jednoznačná neserióznost těch, kteří e-maily uveřejňují, protože podle mých informací většina osob, o kterých se v korespondenci mluví, nepotvrdila, že e-maily jsou autentické. Na druhou stranu všechny takové věci, které ukazují na toho či onoho v některých nepopulárních souvislostech, mohou pochopitelně, když lidé nebudou uvažovat hlavou, ale rozhodují se podle bulváru, některé ovlivnit. A může to ovlivnit i politickou situaci. O to je to trestuhodnější, proto by měly orgány činné v trestním řízení daleko víc konat. Nejenže dnes ovlivňují veřejné mínění média, podle mne často nejen nezákonným a nepravdivým způsobem, ale kdybychom dopustili, aby politické prostředí v České republice ovlivňovaly jakési nezákonné hackerské skupiny, dostali bychom se na úroveň neandrtálské společnosti. To je naprosto nepřípustné. Ale bohužel úroveň některých voličů v České republice je taková, že na to mohou i slyšet.

Nepřipadá vám pokrytecké ze strany některých politických stran nebo jednotlivých politiků, například europoslance Zahradila, když vykřikují, kdo všechno ovlivňuje premiéra, tváří se, jako kdyby jiné strany a jejich lídři neměli různé poradce a specializované odborníky, kteří jim předkládají různé analýzy a návrhy k posouzení?

Myslím, že pan Zahradil je politik pod jakoukoli úroveň, jestliže naskakuje na věci tohoto typu, protože tohle jsou záležitosti charakteru hospody čtvrté cenové skupiny. Skutečný politik by takové věci měl odsoudit, ať se ho týkají, nebo ne. Pokud bude této skutečnosti zneužívat, může být za čtrnáct dnů hacknutý on a mohou se v médiích objevit skutečnosti méně příjemné než pro premiéra. Myslím, že kdo je profesionální politik, nemůže se zabývat obsahem ukradené korespondence, ale musí odmítnout, že se něco takového vůbec může stát, protože to je zásah nejen do soukromí člověka, ale do soukromí vrcholného představitele státu. Nikdy se jako politik nemůžete úplně vyhnout tomu, že vám i na soukromý mail přijdou důležité věci. Jestli něco takového zneužívá politik v rámci politického boje, považuji ho za hlupáka. Měl by pochopit, že takové věci jsou u politického soupeření prostě úplně pod prahem jakýchkoli elementárních zásad slušnosti.

Co říkáte na názory, že zveřejnění i soukromých e-mailů premiéra je v pořádku, protože jako veřejná osoba musí být pod veřejnou kontrolou všechny věci, které se ho týkají? Včetně soukromé pošty?

Bohužel tohle vychází i z určitých judikátů některých soudů, které před časem řešily spory o ochranu osobnosti tvrzením, že jakýkoli veřejně činný člověk , ať už je to zpěvák v případě Heleny Vondráčkové, nebo politik, nemá právo na ochranu osobnosti, protože je to veřejně činná osoba. Myslím, že to je nejen právní zrůdnost, ale i absolutní nesmysl, protože lidí mají právo na ochranu soukromí. Od toho zákony na ochranu osobnosti jsou. Každý člověk má právo na soukromí, tedy i na to, aby třeba jeho osobní korespondence nebyla předmětem veřejného čtení. Dovedu si představit, jak by reagoval každý, kdo něco takového tvrdí, na to, kdyby jeho soukromé řeči, které říká v hospodě, nebo dopisy kamarádům, se probíraly veřejně v médiích. To jen ukazuje na hluboce pokleslou kulturu v tomto národě. Bohužel.

Myslíte si, že ukradení e-mailové pošty premiéra bylo provedeno na něčí objednávku, nebo šlo opravdu „jen“ o snahu extremistů kompromitovat Bohuslava Sobotku, protože nesdílí jejich názory na imigrační politiku?

Protože to není první případ, myslím si, že tu jsou skupiny lidí, kteří zkoušejí, kam až mohou zajít. Podle mne tu nejde primárně o Bohuslava Sobotku, ale o snahu hacknout nějakou významnou osobnost. Určitě se pokoušeli hacknout i někoho dalšího. Takže si nemyslím, že by to bylo na objednávku nebo záměr. Spíš jde o snahu lidí, kteří nerespektují zákony a kteří jsou posilováni tím, že takové porušování zákonů není téměř nijak potrestáno. Podívejme se, jaká byla reakce na vyvěšení červených trenek na Pražském hradě. To vůbec nemá vztah k osobě Miloše Zemana, ale k osobě prezidenta republiky, a ti lidé jsou v tisku prezentováni téměř jako hrdinové a vyšli z toho bez jakéhokoli trestu. Nedovedu si představit, že by se něco takového stalo v jiné zemi. U nás spíš jde o skupinky exhibicionistů, kteří na sebe chtějí upozornit a hledají k tomu cesty.

I když říkáte, že by se obsahem e-mailů neměla média ani politici zabývat, ale nedá se zabránit tomu, aby se nediskutovalo o některých kontroverzních věcech. Velké pobouření vyvolaly třeba výhružky poradce premiéra Oty Novotného šéfovi renomované agentury pro výzkum veřejného mínění, protože měl pocit, že nahrávají hnutí ANO, i když je platí ČSSD. Je takový poradce premiéra podle vás člověk na svém místě?

Je to věc premiéra, jaké lidi si vybírá. Musí sám posoudit, jestli lidé takového typu, takového ražení a takové úrovně jsou mu jako poradci ku prospěchu nebo naopak. Pokud má pocit, že mu radí dobře, tak si ho tam asi nechá.

Myslíte si, že si z toho vezmou premiér a jeho okolí nějaké poučení, aby lépe chránili svoji korespondenci?

Poučení by mělo být dvojí. Za prvé, že bezpečnostní orgány, které zajišťují bezpečnost osob, by měly dbát i o bezpečnost jejich soukromí, i pokud jde o jejich komunikaci, nejen e-mailovou, ale třeba i telefonickou, protože se může stát, že se za chvíli objeví i nějaké nelegální odposlechy telefonů. Druhé poučení je, že orgány činné v trestním řízení by měly porušení soukromí daleko tvrději a razantněji potlačovat, protože jinak jim to přeroste přes hlavu. To není jen neúcta k lidem, ale i neúcta k zákonu, k právu, k hodnotám, což se může stát tak nebezpečné, že může začít ohrožovat další hodnoty.

Extremistický web zatím zveřejnil jen korespondenci určenou premiérovi, ale ne jím odeslanou. Neobáváte se jako mnoho dalších, že zatím nezveřejněné e-maily mohou být předmětem vydírání?

Myslím, že to je velmi málo pravděpodobné, protože nějakou neověřenou poštu může těžko někdo použít k vydírání. Navíc nepředpokládám, že by v té poště byly takové věci, které by mohly sloužit k nějakému vydírání. Vím, že Sobotka je člověk, který má všech pět pohromadě, a nemyslím si, že by se i v soukromí dopouštěl nějakých věcí, které by byly v rozporu se zákonem a mohly by být předmětem nějakého vydírání.