Poté, co Rusko posílilo svůj vliv v Sýrii, posiluje svůj vliv v Libyi, čímž by mohlo podle světových médií získat kontrolu nad tokem migrantů mířících z Afriky a Blízkého východu do Evropy. A to by prý mohlo představovat větší riziko, protože by tak ruský prezident získal nad evropskými politiky ohromnou moc. Média vycházejí z faktu, že ruský prezident dal jasně najevo, že hodlá usilovat o prohloubení vztahů s vojenským generálem Khalifem Haftarem, který má pod kontrolou většinu východní Libye. Sdílíte tyto obavy?
Podle mne mají zájem rozšířit vliv v Libyii i Egypt a Írán. Rusko patří mezi státy, které měly určitý vliv v této oblasti. Ale nemyslím, i kdyby ho chtělo posílit, že by to znamenalo pro Evropu nějakou hrozbu. Navíc podle toho, co uvedla některá média, impuls vyšel od generála Haftara, který dokonce navštívil palubu letadlové lodi Admirál Kuzněcov a měl videorozhovor s ruským ministrem obrany Šojgu. Kdyby Rusko chtělo ovlivnit migrační toky, přesvědčí Turky, ať to pustí přes své území. To je jednodušší než operovat nějakou libyjskou hrozbou. Naopak si myslím, že když Rusko dosáhne takové situace, aby se Libye stala normálním státem, může to Evropě pomoci v oslabení uprchlické vlny.
Co je podle vás důvodem pro znovuobnovení nebo posílení ruského vlivu v Libyi? Co může Rusku přinést?
Neumím si zcela vysvětlit, co je za tímto postojem Ruska. Zřejmě nějaké dohody a snaha Rusů stabilizovat situaci i vzhledem k tomu, že Haftar slíbil bojovat proti IS. Ale opakuji, že to není jen zájem Ruska, ale daleko větší zájmy tam má takový velký stát na severu Afriky, jako je Egypt. Možná jsou za snahami Ruska nějaké dohody s Egyptem, ale to jen spekuluji, protože nic konkrétního nevím.
Takže obavy Evropy, že Rusové budou mít možnost evropské země vydírat hrozbou migrace, jsou podle vás zbytečné?
Myslím, že vliv Ruska a vlastně kohokoli v této oblasti povede spíš ke zlepšení situace v otázce migrace, protože uprchlíci jsou převáženi většinou nějakými pašeráky, kteří tam zřejmě mají volné ruce, protože tam neexistuje státní systém, je tam bezvládí. Takže jakékoli posílení státu bude znamenat zesílení boje proti pašerákům lidí.
Jak hodnotíte současnou situaci v Sýrii? Islámskému státu zbývají už jen tři velká města — al-Báb, Rakka a irácký Mosul. Podle odborníků k současnému postupu přispěly akce Ruska namířené proti Islámskému státu i podpora od koalice vedené Američany. S USA míní Turecko spolupracovat i při dalších operacích proti Islámskému státu. Je naděje, že konflikt v Sýrii se konečně blíží ke konci?
Doufejme, že díky spolupráci Spojených států amerických a Ruska může dojít ještě k další stabilizaci situace v Sýrii. Prioritou nového amerického prezidenta je kromě jiného boj proti Islámskému státu. V Sýrii jsou desítky, možná přes sto různých skupin, proto si myslím, že jedinou zárukou postupného uklidnění situace je právě Sýrie coby stát a prezident Asad, protože jiná konsolidovaná síla v Sýrii neexistuje. Hodně bude záležet na rozhovorech mezi vládou a různými skupinami, které se budou vést, hodně bude záležet také na Turecku, protože to má vliv na hodně těch skupin.
A pokud postupně dojde k uklidnění v Sýrii, myslíte si, že tam bude stabilní situace delší dobu?
Obávám se, že situace v Sýrii hodně dlouho stabilní nebude.
Pokud prezident Asad, který byl příčinou konfliktu v Sýrii, zůstane s pomocí Ruska u moci, jak dlouho může trvat, než se tam situace znovu dramaticky vyhrotí?
Pokud všechno půjde dobře, tak bude záležet na volbách. Pokud Syřané budou chtít Asada u moci dál, tak uspěje. Návrh ústavy, alespoň jak ho hodnotí různé zdroje, je celkem solidní a demokratický a dává možnost uspět ve volbách, prezidentských i parlamentních, všem skupinám, které tam jsou. Uvidíme, pokud se novou ústavu podaří prosadit, proběhnou volby a Asad může i nemusí zůstat u moci.
Psali jsme:
Co říkáte v souvislosti s událostmi v Sýrii a v Libyi vyjádření nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nechce, aby Spojené státy americké byly dál takovým světovým policajtem, který nebude vnucovat ostatním své hodnoty, i když třeba v boji proti Islámskému státu chce pokračovat?
Neříkal, že nechce být policajtem, ale že nechce, aby Amerika vnucovala jiným své hodnoty. Že naopak chce, aby svět poznal, že americké hodnoty jsou ty nejlepší, a aby se k tomu připojil. Což je podle mne velmi rozumné.
V minulosti jste říkal, že některé zásahy Západu, třeba v Libyi nebo v tzv. arabském jaru, situaci v některých zemích spíš zkomplikovaly, než by jí pomohly. Proto si myslíte, že bude rozumné, když Amerika od takových zásahů, jako zavést v některých zemích demokracii, ustoupí?
O arabském jaru, kterému říkám arabský podzim, to platí určitě, že zásahy zvenčí zkomplikovaly situaci. Dříve to byl relativně stabilní region. Donald Trump bude zcela jistě jako americký prezident zastávat to, co říká – America First, tedy Amerika na předním místě, určitě se bude zabývat především americkými zájmy. Co budou americké zájmy a jak budou formulovány, teprve uvidíme. Ale věřím tomu, že nový americký prezident splní to, co říkal před volbami a ve své inaugurační řeči, což některým není po chuti.
Ale nejsou přece jen děsivé některé Trumpovy výroky, například ten, že by bylo možné použít jaderné zbraně proti Islámskému státu?
Nevěřím tomu, že by americká administrativa použila jaderné zbraně v jakémkoli regionu v masovém měřítku. Určitě bude použita konvenční síla. Jaderné zbraně nebudou použity, to by ve světě způsobilo mimořádný poprask.
V souvislosti s některými Trumpovými výroky se objevily obavy z dalšího směřování NATO. Nový americký prezident prohlásil, že Severoatlantická aliance je sice potřebná, ale zároveň velmi zastaralá, finančně nefungující a neúčinná, co se týče boje proti terorismu. Na setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou ale pak podle jejích slov řekl, že stojí stoprocentně za Severoatlantickou aliancí, že je základem společné obrany. Co si z toho vybrat?
Kromě toho, že se členské státy NATO, jako například i Česká republika, finančně vezou na pomoci Spojených států, tak NATO podpořil. Třeba v otázce různých operací. Když vezmete operaci v Íránu, nebyla podpořena Severoatlantickou aliancí, byla podpořena aliancí stejně smýšlejících států. Plány Spojených států amerických jsou podle Trumpa nejvíc zaměřeny na boj proti terorismu, což NATO příliš neakceptuje. Je to celkem pochopitelné, protože vojenské organizaci, která se v minulosti stala málem takovou politickou institucí, protože neměla vlastně protivníka, se těžce plánují operace proti terorismu, daleko lépe se plánuje, jestliže mám nějakého protivníka, který má nějakou vojenskou sílu, ne roztříštěnou, jako má třeba Islámský stát. Pro NATO je výhodnější takový protivník, jako je Rusko, než terorismus. Zase se zmíním o svém oblíbeném Georgi Friedmanovi, ten vydal zajímavý článek, který jedná o Spojených státech a NATO.
Je to tedy jeden z důvodů, proč se NATO začalo víc vymezovat vůči Rusku jako nepříteli než vůči terorismu a Islámskému státu?
Já bych Rusko nenazval nepřítelem NATO, já bych ho nazval protivníkem NATO. Svým způsobem je to opodstatněné a bylo to zejména akcentováno v době předcházející zvolení Trumpa, za Obamovy administrativy, kdy zájmy Spojených států jsou v rozporu se zájmy Ruska. Spojené státy nechtějí dopustit, aby vznikla nějaká další supermocnost, aby vznikla nějaká protiváha. Je to státní zájem a nikdo se jim nemůže divit. Je jasné, že NATO plní svým způsobem i podporovatele Spojených států ve vojenské oblasti. To je fakt.
Psali jsme:
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Když jsme v minulých měsících mluvili o ukrajinsko–ruském konfliktu, vyjadřoval jste obavy, aby se z toho nestal takzvaně zamrzlý konflikt. I když bylo příměří porušováno na hranici Ukrajiny a proruských oblastí na východě každý den, zdá se, že se tam válka opět rozhořela, protože se dnes na východě Ukrajiny odehrávají nejtěžší boje za poslední dva roky. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě registrovala za jediný den deset tisíc případů porušení příměří. Proč se tak děje právě nyní?
Zhoršení situace na Ukrajině spadá do doby kolem volby amerického prezidenta. I některé články v západních médiích mluví o tom, že eskalace napětí a zhoršení situace v regionech, které jsou podporovány Ruskem, je způsobena ukrajinskou stranou, aby vyvolala zájem Trumpa o další pomoc Ukrajině. Není zájmem Ruska, ale ani současné administrativy USA, i podle západních zdrojů, aby vyvolávalo zhoršování napětí a větší konflikt na Ukrajině. Podle mne Rusku vyhovuje právě to, když ten konflikt bude zamrzlý do doby, než se dohodne se Spojenými státy.
A má prezident Trump zájem o Ukrajinu, když chce zlepšit vztahy s Ruskem?
Prezident Porošenko byl určitě rád, že vůbec došlo k rozhovoru s Trumpem, protože Ukrajinci zvolení Trumpa příliš nefandili. Je zajímavé, že Trump se po rozhovoru vůbec nezmínil o Rusku jako o nějakém agresorovi. Myslím, že ukrajinští vůdci jsou trochu znepokojeni volbou Trumpa a jeho dalším postojem vůči Ukrajině. Jde jim především o peníze a vojenskou pomoc. Obávám se, že ta eskalace napětí na východě Ukrajiny je skutečně vyvolána spíš tou ukrajinskou stranou.
Ale Polsko a baltské země mají také obavy z Ruska. Když se teď Trump snaží o lepší vztahy s Ruskem, nemůže se stát, že zruší opatření, o kterém rozhodl Obama – umístit americké jednotky na území těchto států sousedících s Ruskem, protože americká přítomnost v této oblasti prezidentu Putinovi vadí?
Prezident Trump má své vlastní cíle a metody. Ale to, co předváděl bývalý prezident Obama těsně před inaugurací svého nástupce, na mne působilo spíš jako schválnost typu „a just ti něco provedu“, aby to novému prezidentovi osladil.
A spadá do této kategorie „schválností“ i pomoc baltským zemím a Polsku?
Já bych tomu nepřikládal zas tak závažný důvod. Není to zas tak velká síla. Určitě to bylo za Obamy plánováno. Určitě to patřilo do kategorie schválností. Domnívám se, že je nepodstatné, jestli to Trump zruší, nebo nezruší.
Ale nemyslíte, že pro Polsko a Pobaltí, které příchod amerických vojáků vítaly, to ale asi tak nepodstatné není, protože to považují za důležité posílení své bezpečnosti?
Podle mého názoru se Polsko nemusí obávat žádného vpádu Rusů. A v případě baltských států bych možnost vpádu považoval vzhledem k situaci, v jaké se Rusko nachází, za téměř vyloučené. Říkám v současné situaci, záleží, jak se bude situace vyvíjet dál, ale Rusko dnes nemá zájem, aby eskalovalo napětí, vůbec ne nějakým vtržením do baltských států, dokonce ani na Ukrajinu ne.
Myslíte si, že pokud se po zvolení Trumpa prezidentem upraví vztahy mezi velmocemi, že to bude mít pozitivní vliv na bezpečnostní situaci ve světě?
Pokud jde o pohled v těchto otázkách, byl bych mírně optimistický. Ale prezident Spojených států není všemocný. V situaci, v jaké je Trump, si musí prezident vytvořit takové podmínky, aby voliči s jeho kroky obecně souhlasili. V současné době musí bojovat i s Kongresem. Pokud nevytvoří situaci, aby byl americkými voliči vnímán pozitivně, pak nedosáhne ani úspěchu v Kongresu, protože senátoři a kongresmani obecně budou mít zájem na dalším zvolení. Pokud tedy bude mít Trump podporu voličů a volitelů, bude mít i podporu kongresmanů. To je jedna věc.
A ještě automaticky neznamená, že když něco říká Trump, že to tak automaticky bude. Ale věřím tomu, protože zatím plní to, co říkal před volbami. A říkal, že nechce s Rusy nějakou konfrontaci, takže by mohlo dojít na pragmatické dohovory s Ruskem, i když se bude držet toho svého hesla: Amerika v první řadě. Takže v této oblasti jsem optimistický.
Ale pokud jde o ostatní otázky mezinárodní bezpečnosti, terorismu, tam zdaleka tak optimistický nejsem, protože ani zničení Islámského státu v Mosulu, v Racce a třeba v Sýrii neznamená, že terorismus bude potlačen. A pak nás tady čekají takové problémy, jako je migrace, nedostatek vody, nedostatek zdrojů, potravin. Myslím, že svět je čím dál víc nebezpečný.
Pokud dojde k urovnání vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy, bude to pozitivní krok, zlepší to situaci ve světě, ale neodstraní to všechny hrozby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
