Generál Šándor po výhrůžkách Erdogana důrazně varuje a upozorňuje na nebezpečí spojené s tureckými komunitami v Evropě

18.03.2017 5:10 | Zprávy

ROZHOVOR „Vyslat ministra zahraničí do jiné země, aniž by se tak řešily vzájemné vztahy, jen k agitaci turecké menšiny, mi přijde jako zcela jasné vybočení z diplomatických mantinelů,“ uvádí generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenských zpravodajců v ČR a bezpečnostní expert. K postupu Francie, která na rozdíl od Německa a Holandska vpustila turecké politiky do své země, aby mohli ovlivňovat emigranty ve prospěch Erdogana, pak ještě dodává: „Já si myslím, že to je jen další důkaz toho, že neexistuje žádná společná zahraniční strategie či politika Evropské unie. Tyto odlišné postoje určitě nejsou ku prospěchu Evropy.“

Generál Šándor po výhrůžkách Erdogana důrazně varuje a upozorňuje na nebezpečí spojené s tureckými komunitami v Evropě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generál v záloze Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby

Jak vnímáte současnou vyhrocenou situaci, zvláště mezi Holandskem a Tureckem? Ale i mezi tradičními spojenci, tedy mezi Německem a Tureckem. Neohrožuje to evropskou bezpečnost? Turci prý dokonce zastavili i přijímání uprchlíků a vyhrožují, že je budou pouštět do Evropy. Měla by Česká republika podniknout některé preventivní kroky, například k ochraně hranic?

Je to asi rok, co jsem upozorňoval na to, že Turecko je pro Evropu daleko větší hrozbou než Ruská federace. Nejsem vůbec rád, že se moje slova tak brzy vyplnila, ale je to bohužel tak. To, jakým způsobem dnes Turci titulují Německo a Holandsko, nemá obdobu a dostali se tím nad rámec korektních mezinárodních vztahů. Je vidět, že chtějí v současné době Evropě ukázat, kvůli uprchlické krizi, kdo tahá za kratší kus provazu. Osobně se domnívám, že ta jejich nátlaková agresivní politika jim nemůže dlouho vydržet. Samozřejmě, že Erdoganovy kroky jsou namířeny k oslovení domácích voličů v souvislosti s připravovaným referendem k posílení jeho prezidentských pravomocí.

Vyslat ministra zahraničí do jiné země, aniž by se tak řešily vzájemné vztahy, jen k agitaci turecké menšiny, mi přijde jako zcela jasné vybočení z diplomatických mantinelů. To je prostě úplně špatně.

Turci mají v Severoatlantické alianci jednu z nejpočetnějších armád. Nyní však údajně pomalu přerušují styky s vedením NATO. Nejedná se o nebezpečnou situaci? A co by mělo vedení Aliance v tomto případě podniknout. Zabezpečit své jaderné základny v Turecku nebo i další kroky...?

Že Ankara má dnes blíž k Rijádu než k Londýnu je určitě fakt, a to se bude muset řešit na specifických jednáních. Domnívám se, že do toho vstoupí také Spojené státy, i když nemohu vědět, jak se konkrétně zachová Donald Trump. Řešit se to ale bude muset, jelikož Turci například prohlašují, že si raději koupí rakety od Rusů než od partnerů z NATO. To symbolizuje jejich egoistický přístup v mezinárodní politice bez ohledu na své spojence. Jaký to bude mít celkový dopad na Alianci, je těžké odhadnout. Co se ale týká jaderných zbraní, tak ty jsou určitě ze strany NATO dobře zabezpečené.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Byty

Ptáte se, jestli chceme byty, docela zbytečná otázka, když je tu o bydlení nouze. Jedna věc je ale stavět a druhá umožnit, aby byly pro lidi finančně dostupné, což nyní nejsou. Máte nějaké řešení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nejdřív Čech, pak až Ukrajinec. Okamura chce tvrdou ruku

7:35 Nejdřív Čech, pak až Ukrajinec. Okamura chce tvrdou ruku

Práce i školy. Podle předsedy SPD Tomia Okamury by měli v Česku zůstat jen ti Ukrajinci, kteří jsou …