Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Rusko je odpovědné za násilí na východní Ukrajině. Souhlasíte s ním?
Rusko samozřejmě hraje svoji roli při podpoře proruských rebelů na východní a jihovýchodní Ukrajině, otázka ale je, do jaké míry je podporou finanční, do jaké míry je podporou zpravodajskými informacemi, vojenskou technikou a skutečnou přitomností vlastních vojsk. O všem se dá diskutovat, neboť ne vždy máme přesné informace, které obě strany konfliktu dávají k dobru, ale nepochybně může za násilí i Kyjev, o tom není pochyb. Kyjev nechce vyjednávat s proruskými rebely, a ti lidé, kteří bojují na jihovýchodní Ukrajině, nejsou všichni zločinci, dobrovolníci nebo, jak Alexandr Zacharčenko ve čtvrtek řekl, ruští vojáci na dovolené.
Jsou to lidé, kteří mají obavy z vývoje, jenž nastal po Majdanu, mají obavy z politiky Kyjeva vůči jihovýchodní části Ukrajiny. Dokud Porošenko nebude ochoten, a zdá se, že v tuto chvíli není ochoten vyjednávat s rebely, tak poteče krev. A čím větší bude neústupnost Kyjeva ve směru nalezení mírové dohody, tím bude růst i ruská aktivita ve směru podpory rebelům. I když bych chtěl říci, že jenom blázen by den po jednání v Minsku poslal osobně jednotky na Ukrajinu. To znamená, že se nedomnívám, že je Putin blázen, který takto reaguje na první kolo rozhovorů, jejichž interpretace byla různá, ale pozitivní je to v tom, že se strany spolu budou bavit a hledat východisko. Hledat ho budou dlouho, to je pochopitelné. Mávnutí proutku nezpůsobí, že se přestane bojovat. Není v zájmu Ukrajiny ani Evropy, aby se Ukrajina rozpůlila nebo rozpadla. Ovšem jestli se náš zájem s ohledem na politiku, kterou děláme, potkává s realitou, si nejsem jist.
Psali jsme:
Částečně jste tu otázku už zodpověděl, ale třeba nezaznělo vše. Jak tedy vnímáte současnou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou?
Především tento konflikt není jen Ukrajina a Rusko, do konfliktu ingeruje velmi silně Západ. Evropská unie chtěla změnit geopolitiku tím, že by vtáhla Ukrajinu do svého orbitu a když viděla rezistenci na Ukrajině i v Rusku, tak od toho dala ruce pryč. Dnes slyšíme eskalaci vyjádření, která nepovedou k ničemu jinému, než co Putin řekl: Nezahrávejte si s jadernou velmocí. To je velmi nebezepečné. Tak silná rétorika ze strany Západu nás může přivést někam, co jsme si mysleli, že se v jedenadvacátém století nemůže stát.
Uvedl bych jeden příklad. Když se Švejka zeptali, jak douho ta válka potrvá, odpověděl patnáct let, protože už tu byla válka třicetiletá a lidé od té doby trochu zmoudřeli. Já bych ale řekl, že lidé vůbec nezmoudřeli. Jestliže vidíme, že lidé jsou nám historicky, etnicky, nábožensky i kulturně tolik blízcí, že se dokáží zabíjet a nemohou najít společnou řeč, lidstvo moc velký pokrok v tom, jak řešit problémy, neudělalo.
Můžeme se dostat někam, kdy Rusko, které evidentně na hrozby a realizaci sankcí neslyší, řekne, že není důležité, co udělají. Pokaždé budou obvinění. Tím se jich nezastávám a nedělám si iluzi, že Rusko je jenom nevinným mírotvůrcem. Jde o velmoc, která prosazuje svoje zájmy stejně tak, jako je prosazují Spojené státy. A ruským zájmem není, aby byla Ukrajina součástí Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Mám pocit, že když Anders Fogh Rasmussen (šéf Aliance, pozn. red.) řekl, jak Ukrajinu do NATO vezmou, že v závěru svého mandátu ztratil smysl pro realitu.
Tím se dostáváme k další otázce, co říkáte na sankce vůči Rusku? Obama pohrozil jejich rozšířením, už nyní ale někteří Evropané protestují a nevidí v nich žádný smysl. O práci totiž přicházejí evropští zaměstnanci…
Za prvé s Ruskem měli mnohem intenzivněji vyjednávat a více komunikovat o tom, jaké bude uspořádání v Evropě ve 21. století pětadvacet let po skončení studené války. Jak jsem řekl na začátku, po mém soudu sankce na Rusy psychologicky, aby změnily postoj obyvatelstva, nezabírají ani zdaleka, jako budou nebo už zabírají v Evropě.
USA jsou mnohem méně vázány na Rusko a méně závislí na komoditách jako je zemní plyn a ropa, což Evropa je. Pokud jde o to zhodnotit, kdo bude více postižen, Evropa má mnohonásobně větší problém než USA, proto více tlačí a Evropa je váhavá. Pořád připomínám Francii, která dosud nevzdala prodej vrtulníkové letadlové lodě, přestože Evropská unie dala sankci i na technologie použitelné vojensky.
Velká Británie, velký zastánce sankcí, se obává následků po finanční stránce. Je prostě vidět, že Evropa vnímá sankce jinak, jinak dopadají na Čechy a Poláky, v konečném důsledku nevím, komu by třeba prospěla blokace plynu. Faktem je, že agrese tam byla, anexe s použitím vojenské síly je nepřípustná, to je fakt, ale já jsem celou dobu tvrdil, že Rus se nechce zastavit pod Varšavou, hysterie tisíců vojáků, o jejichž původu není nic jisté, nemůže změnit strategickou rovnováhu sil a nemůže ohrozit nikoho. Byl bych při těch hodnoceních více zdrženlivý a více vyjednával, aby došlo k řešení. Obě strany si nemohou dovolit ustoupit, a takhle jsme se dostali do situace vyhrocené kritiky, která byla založená na slovech ukrajinské strany. Důkazů k dispozici bylo pramálo a jen obtížně jsme je mohli ověřit.
Psali jsme:
Co tvrzení o ruských výsadkářích, kteří údajně omylem překročili hranice Ukrajiny?
To, že výsadkář překročí hranici skoro o dvacet kilometrů, je blbost. Tito lidé se musejí umět orientovat, kde jsou. Jsem si jist, že Rusové tam výsadkáře poslali ze dvou důvodů. Jednak zpravodajsky podpořit proruské rebely a zároveň získat více informací o tom, co se tam děje. Což by podporovalo tezi, že až takový vliv na běh věcí na Ukrajině nemají. Proč to říkám. V Sýrii působí britské SAS a ti sbírají zpravodajské informace, aby pomohli při akcích, aby vysvobodili unesené novináře a podobně. Ti také byli na území ve válečném stavu. Mě nepřekvapuje, že takové jednotky, pokud je někde konflikt, strany vysílají, protože tím si zajistí informovanost. Takže tvrzení Moskvy, že přešli hranici a nevěděli o tom, je nesmysl.
Někdo tvrdí, že se USA a NATO nemají do tohoto konfliktu plést. Co vy na to?
Neříkal bych plést, ale Spojené státy v tom konflitku jsou, straní Ukrajině, velmi vážně a důrazně kritizují Rusko, USA v tom jsou a budou. USA jsou v uvozovkách majitelem Severoatlantické aliance a ta je zase závislá na vojenském potenciálu USA. NATO není bez USA ničím. A jestli Rusko bere někoho vážně, tak jsou to právě USA a pak Německo, co se týče otázky ekonomické. Vyjádření Rasmussena, který mluví jménem Aliance, mi přijdou zvláštní. Jestliže premiér a prezident České republiky řeknou, že je třeba prověřit, zda se skutečně jedná o ruská vojska a připojí se k nim i Francouzi a další země, zcela nepochybně neměli velvyslanci žádný mandát, aby hlasovali o společném komuniké, který říká, že je to Rusko.
Rasmussen předbíhá, takové vyjádření slouží k eskalaci problémů a my potřebujeme deeskalovat, aby lidé nebyli zabíjeni, blíží se zima, kdo opraví domy a podobně? Zažili jsme řadu konfliktů, tolik konferencí sloužilo k určení, kolik peněz se do zničených oblastí válkou pošle a nikdy se nepřispělo tolik. Lidé trpí a jedinou cestou namísto srdnatých bojových prohlášení je tvrdé vyjednávání, najít diplomatickou cestu z konfliktu.
Obáváte se, že dojde na ruskou invazi i do jiných států? Máme se toho obávat?
Ne, považuji to za nesmyslné tvrzení, které nemá žádnou logiku, je to prostě blbost. Nebojím se říci, že je to blbost, šířit takovou věc. Když to říkají pitomci, dá se to pochopit, ale když to říkají politici, tak by měli zvážit dopad svých slov a uvědomit si, co vyvolávají za hysterii, která není podložena realitou. To, že Rusové nechtěli přijít o Krym a brání svůj zájem, mě nepřekvapuje, že nechtějí přijít o Ukrajinu, mě nepřekvapuje. Pro Rusy, a oni nemají pocit, že je to někdo jiný, vždyť se říká Kyjevská Rus, má všechno společné základy. Jasně říkali Ukrajina už ne. Západ to ale nechtěl slyšet a neměl by slibovat Ukrajině členství v NATO nebo vyzývat k boji za Ukrajinu s Ruskem, to může opravdu vyvolat třetí světovou válku.
Psali jsme:
Tu studenou už tady skoro máme…
Studená válka už tady je, nehrajte si s jadernou velmocí je jasné varování. V roce osmdesát bychom ho brali vážně. Dostali jsme se tam politikou, která nezohledňovala zájmy všech. Nejsem přesvědčen, že geopolitika znamená, že dvě země mohou říci, co budou dělat a velké budou nečinně přihlížet, že se v jejich sousedství děje něco, co by jim nevyhovovalo.
Souhlasíte s výstavbou dalších vojenských základen NATO ve východní Evropě?
Mě by zajímalo, kdo z českých umělců, co nyní volají po nových základnách, byli proti americkému radaru na našem území. Já byl vždy pro radar, protože jsem ho považoval za dobrou věc, která přinese informace a ty se vždy hodí. Nešlo o bojovou součást, zbraně, ale jen o radar, symbolickou přítomnost USA. A pro ně i důležitý objekt, jenž by byli ochotni hájit. I dnes slyšíme dohady politiků, zda tu základny mají být, nebo ne.
Já bych byl hlavně proto, aby se posílila česká armáda a aby obranyschopnost země byla více postavena na síle a akceschopnosti armády, než je v dnešní době. Pak je samozřejmě věcí každé členské země, zda bude chtít mít vybudovanou základnu. Zda to povede k vyšší úrovni bezpečnosti, to nevím. Samozřejmě musíme nějak reagovat, když je konflikt blízko nás a může se vymknout kontrole a vést k ohrožení bezpečnosti. Příliš velké řinčení zbraněni bude kontraproduktivní. Jsem pro silné akceschopné NATO, které bude garancí na základě článku pět, kde útok proti jednomu je útok proti druhému. Ale napadený, než dojde k posile, je schopen nést břemeno napadení sám, toho Česká republika zatím není schopna. Je potřeba, aby se Aliance zabývala situací, jež by bez hysterie řešila rozvoj vojenských kapacit, aby to nezůstalo jako mnohokrát u prázdných deklarací a Česká republika by tak byla na chvostu těch, kteří platí. Jen čtyři země naplňují stanovená procenta HDP na ozbrojené síly.
Rusko bude sledovat, jak se rétorika politiků materializuje, jak se státy starají o ozbrojené síly. Zatím jsme svědky silných řečí, ale parlamentní strany nejsou schopny se dohodnout o podpoře a zlepšení stavu ozbrojených sil. Máme hysterii na jedné straně, ale prakticky nevidíme mnoho skutků. Momentálně nevidím vojenské ohrožení naší republiky, spíše nekontrolovatelnou vlnu uprchlíků z Ukrajiny.
Jak daleko jsme tedy podle vás od skutečné války?
V roce 1914 zabili Františka Ferdinanda d´Este v Srbsku, tamní politici se tehdy domnívali, že jde o záležitost Rakouska-Uherska a Srbska. Pak se imperiální Rusko zaktivovalo, zmobilizovalo sedmi až osmimilionovou armádu, Německo se leklo, dělali kroky vůči Belgii a Francii, až se do toho zapojila Velká Británie a několik týdnů po atentátu na následníka trůnu jsme tu měli velkou válku nebývalých rozměrů. Všichni mysleli, že do Vánoc budeme doma a na konci té války bylo obrovské množství mrtvých. Nemyslím, že teď stojíme na pokraji třetí světové, ale řekněme, že v půlce července si tehdy americký prezident ani německý císař také nemysleli, že stojí na začátku velké války. Jedna věc je, co si myslíme, jak ji vnímáme a druhá věc, jakou poliitku děláme a kam až můžeme zajít.
Rusko není v takové vojenské kondici, aby konvečními silami převálcovalo Ukrajinu nebo šlo do Polska. Nestrašme tím, že skončí na Baltu, tak to není. Rusové nepotřebují válčit, oni chtějí zachovat – a to je starý způsob přemýšlení - největší bezpečnost území, tedy když vás chrání vaši sousedé. Rusko chce mít hranice chráněné satelity, obchodovat a zároveň používá Ukrajinu za nárazníkové pásmo. A NATO vnímá jako nepřítele.
Trochu na jiné téma. Poslední dobou se více a více hovoří o nebezpečí Islámu nejen pro Českou republiku, ale Evropu vůbec. Jaký je váš názor? Máme se čeho bát?
Mě zaujal neuvěřitelně idiotský názor představitele muslimské obce v České republice. Řekl, že pokud chceme zakázat šátky muslimských žen, tak máme zakázat motoristům černé přilby, protože jim není vidět do obličeje. Jak se dají takové věci srovnávat, nemohu pochopit. Multikulti neexistuje, multikulti jako princip zkrachoval dávno, je načase, aby si to všichni přiznali. Jsi odjinud, fajn, chceš tu být, fajn, budeš se chovat podle našich zákonů, využívat demokracie, fajn. Nechceš? Tak běž zpátky. Nemám nic proti takovému jednoduchému vzorci. Co mi ale hodně vadí, aby sem někdo přišel, bydlel tady a říkal, že tak to nemá být, že to, jak žijeme podle křesťansko-židovských tradic dva tisíce let, je špatně a máme žít jinak.
Pokud jde o konflikty na Blízkém a Středním východě, tak Blízký východ nebyl nikdy rozvrácen tak, jako dneska. Není pochyb, že arabské jaro nám přerostlo v arabskou zimnici. Velkou část Afriky vidíme destabilizovanou a ponese si průvodní jevy migrace. Je jen otázkou, kdy Italové řeknou dost, my už to nezvládáme. Dále pak v konfliktech bojují lidé, kteří jsou druhé či třetí generace a jsou zradikalizovaní, velmi intoxikovaní proti západní společnosti a mohou se vracet do Francie i Velké Británie.
Bezprostřední nebezpečí Islámu v České republice nevidím, je pravda, že útočící na britské cíle mohou útočit i v Čechách, jako ambasáda a podobně, ale že bychom se měli strašit, že islámský fundamentalismus je zásadní nebezpečí, to zatím není. To neznamená, že se to nemůže změnit. Mnohem více nás můžou ohrožovat útoky samostatných vlků, lidí žijících na okraji společnosti, kteří mají pocit, že jim bylo ublíženo, pak se rozhodnou a vezmou zákon do své ruky. A pokud to nejsou idioti, aby to psali na sociální síť nebo nakupovali kupu materiálu v obchodě, ta hrozba je velká.
|
Generál v záloze Andor Šándor (*1957) byl náčelníkem Vojenské zpravodajské služby, vojenské rozvědky. Nyní působí jako poradce a analytik v oblasti bezpečnosti. Už od roku 1972 studoval na vojenských školách a rychle postupoval ve velitelských funkcích. Pracoval také jako náčelník odboru vojenské diplomacie a zahraničních vztahů Vojenské zpravodajské služby České republiky. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
