Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také prohlásil, že by se čeští politici neměli negativně vyjadřovat k výroku prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. „Celé roky, aniž byla krize na Ukrajině, voláme po tom, aby Američané nesnižovali svou vojenskou přítomnost v Evropě,“ připomněl generál Šándor.
Co říkáte tomu, že ani po prezidentských volbách se situace na Ukrajině nezklidnila, násilí tam dokonce eskaluje, ukrajinská armáda zlikvidovala silnou základnu povstalců na předměstí jejich hlavní bašty Slavjansku, přibývá mrtvých a zraněných na obou stranách?
Myslím, že se nesplnily naděje a očekávání spojené s volbou ukrajinského prezidenta. Podle mého soudu vyjádření Porošenka, že země nebude v žádném případě směřovat k federalizaci, což byla jedna z možností, jak situaci deeskalovat a jak uspokojit a zohlednit zájmy velké části ukrajinské populace ruského původu, vedlo přesně k opaku včetně toho, že se Porošenko rozhodl, že celou záležitost vyřeší silou zbraní. To vždycky musí vést jen k eskalaci napětí. Otázkou, na kterou opravdu neznám odpověď, je, zda se krize dá vojensky vyřešit v kratší době, nebo to bude trvat delší dobu, jestli velké ztráty, které proruští obyvatelé, neříkám ani separatisté ani teroristé, protože nemyslím, že je to úplně ideální označení, povedou k tomu, že se k nim budou další a další lidé přidávat.
Redaktor ParlamentníchListů.cz Jan Rychetský cestuje po západní Ukrajině a zasílá foto:
Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny
Fotogalerie: - Češi v Malinovce
A samozřejmě bude důležité, a podle mého soudu se o tom příliš nemluví, do jaké míry svržený prezident Janukovyč, a nejen on, bude ochoten dávat další finanční prostředky na to, aby se dobrovolníci z různých částí Ruské federace do těchto konfliktů zapojovali a dál tím destabilizovali tuto část Ukrajiny. Ale fakt, že se nic nestalo ani v Kyjevě, že po prezidentských volbách nedošlo ani k rozpuštění Majdanu, ani k tomu, že by byla snaha nabídnout jednání části ruské populace na Ukrajině, která se prvními akcemi po svržení prezidenta Janukovyče cítila ohrožena ve svých právech, destabilizaci prohlubuje. A bohužel aspoň já nevidím žádné známky toho, že by politika Kyjeva byla jiná než tato poměrně masivní demonstrace síly.
Jak hodnotíte Andreje Babiše? (ptáme se od 5.6.2014)Anketa
Byla tedy očekávání, že nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko je na rozdíl od mnohem radikálnější Julije Tymošenko dobrá volba a že po prezidentských volbách dramatickou situaci na Ukrajině uklidní, mylná? Znamená to, že nejste optimista, pokud jde o nejbližší budoucnost v této oblasti?
Příliš velký optimista nejsem. Velké použití síly a velké ztráty na životech nemohou generovat žádnou přívětivou tvář ze strany proruského obyvatelstva ve východní části Ukrajiny. A všechny vzbouřence opravdu nejde označit za kriminálníky. Samozřejmě se s tím svezou různé živly, které využívají takových situací, ale proruská část ukrajinského obyvatelstva se kroky po pádu Janukovyče cítila ohrožena. A ke zneklidnění přispívá i psychologická válka, která se vedla i ze strany Ruska, odkud zaznívala slova o fašistech a banderovcích. To samozřejmě emoce spíš dál dmýchá místo toho, aby je zklidňovala. A v tuto chvíli si nejsem jist, jak a kdy tento konflikt skončí a co všechno se tam rozmlátí. Dám příklad: Kdyby Sýrie třicet let měla hospodářský růst šest procent, tak jí bude trvat přesně těch třicet let, než uvede zemi do stavu, v jakém byla před válkou. Čím déle tedy bude konflikt trvat, čím víc si toho tam rozmlátí, tím delší bude obnova a tím horší bude dopad, jaký to bude mít na celkové vnímání spolunažívání proruské části Ukrajiny se západem. Čím víc bude konflikt eskalovat, čím víc bude mrtvých, zraněných a škod, tím spíš to povede k negativním tendencím jakémukoli sbližování.
Neměla by Evropa po plánovaných jednáních evropských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvinout větší tlak na vedení Ukrajiny, aby zahájilo se vzbouřenci vyjednávání a zohlednilo zájmy ukrajinských občanů ruského původu?
Já jsem několikrát říkal a napsal, že politika Evropské unie, která se vyvíjela ve vztahu k Ukrajině ještě za prezidenta Janukovyče, byla málo odpovědná v tom, aby si evropští politici uvědomovali, jak je ta země konstituovaná, jaké jsou zájmy jejích obyvatel. Evropští politici zohledňovali jen to, co chtěla část politické elity v Kyjevě, a nebrali v potaz celek. To samozřejmě byla chyba. Do jaké míry je dnes Evropa schopna a ochotna tlačit na Kyjev, to je otázka, kterou si nedovedu úplně dobře zodpovědět. Ale pokud se ptáte, zda by měli tlačit, tak samozřejmě tlak by na Kyjev měl být. Cesta eskalace násilí není správnou cestou. Nelze se prostřílet k tomu, že spolu ty dva národy budou v pohodě žít.
Čím déle bude konflikt trvat, tím větší bude příkop, který se mezi nimi vykope. Diplomacie, o které se mluví, že by měla být hlavním nástrojem k vyřešení krize, by měla víc přidat, abychom byli svědky spíš uklidňování než toho, že se nasazuje bitevní letectvo a těžké dělostřelectvo proti občanům Ukrajiny. Ono i z hlediska ukrajinské ústavy je trochu pochybné použití vlastní armády proti vlastním obyvatelům, proto jsme svědky všech těch přívlastků o teroristech nebo o bojovnících z Ruska, protože to je snad jediná možnost, která může ospravedlnit Kyjev, že používá ozbrojené síly své země proti vlastním obyvatelům, byť se hlásí k ruské národnosti, ale jsou to pořád obyvatelé Ukrajiny. Mně to prostě nepřijde adekvátní, i když se Ukrajina nemůže zřejmě spolehnout na své ministerstvo vnitra, to znamená na policii, která totálně selhala. To je evidentní. Ale používat masivně armádu proti vlastním občanům, byť jsou mezi nimi darebáci, lumpové a kriminální živly, není řešení, navíc bych si nedovolil v žádném případě takové zjednodušení, že jsou takoví všichni, kteří tam bojují.
Psali jsme:
Může trochu pomoci uklidnění situace v oblasti bojů s proruskými vzbouřenci vyhlášení výjimečného stavu, o kterém uvažuje úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov?
Vy jste řekla úřadující, já jsem myslel, že už to měl Porošenko v neděli převzít. Podstatné je, že Porošenko nemá na své straně ani lidi z bezpečnostního výboru. To jsou lidi, kteří více stojí za Tymošenko, jež se nechala slyšet, že je potřeba všechny Rusy postřílet, což ukazuje, jak je vnitřně naladěná a jaký asi typ politika to přesně není pro to, aby se situace řešila. Já nevím, jestli stanné právo může ten problém vyřešit v situaci, kdy se to nedaří ani armádě s masivním použitím sil. Z hlediska mírového ve Slavjansku a Luhansku stejně dnes asi žádné zákony neplatí, takže kdyby se na těchto územích vyhlásilo stanné právo, nevím, co by to změnilo. To se možná mohlo udělat dřív, než se tam bombardovalo, ale ani tak si nejsem jist, že by se to setkalo s nějakým úspěchem. Ti lidé byli vnitřně přesvědčeni, a je otázka, do jaké míry je to pravda, že nad nimi visí životní hrozba. Proto si řekli, když může Kyjev ovládat Majdan, proč my, obyvatelé proruských částí Ukrajiny, nemůžeme ovládat místní radnice a podobně. Já tam vidím poměrnou analogii, i když v žádném případě nechci říci, že by to byla cesta, jak by se to mělo dělat. Ale ti lidé uvažovali stejně, když neplatí zákon tam, proč by musely platit tady.
DRASTICKÉ VIDEO: Luhansk po útoku ukrajinské stíhačky
V České republice vznikl spor kolem výroku premiéra Bohuslava Sobotky, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti NATO v Evropě. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Vysloužil si kritiku nejen ze strany opozice, ale i koaličního partnera a prezidenta. Co si o přítomnosti vojáků NATO v Česku myslíte?
Já si osobně myslím, že z české strany, z oficiálních míst se k tomuto výroku prezidenta Obamy nikdo neměl vyjadřovat negativně. V zásadě platí, že když se sem rozhodnou Američani někoho poslat, tak nás to nebude stát ani korunu. A celé roky, aniž byla krize na Ukrajině, voláme po tom, aby Američané nesnižovali svou vojenskou přítomnost v Evropě. Tak když se ukazuje, že tu je vážná krize, a já nechci hodnotit, do jaké míry je vinen Putin nebo do jaké míry jsou vinni ostatní, myslím, že to není tak černobílé, a když dnes Američané říkají, že nějakou formou zvýší svou přítomnost v Evropě, tak mi nepřijde konzistentní to a priori odmítat, vzhledem k tomu, co jsme celou dobu z Česka, a nejen z Česka říkali. Vůbec si nejsem jist, že by šlo o nějakou další bojovou brigádu, jež tady bude umístěna, může to být spíš forma rotačních cvičení, které budou probíhat na území Evropy. Navýšení vojsk v Evropě, obzvlášť pokud by to bylo na území nových členských států po dohodě NATO a Ruska z roku 1997, že na těchto územích nebudou bojové jednotky, by samozřejmě nepřispělo k žádnému deeskalování a uklidnění vztahů mezi Ruskem a Západem. Ale faktem je, že došlo k vojenskému záboru Krymu, že je tu vážná krize na Ukrajině a že je to blízko České republiky. Přestože jsem přesvědčen, že Putin nemá zájem dál vojensky v této době zasahovat, tak nevíme, co se bude dít dál. A takováto opatření ze strany Spojených států nejsou na půl roku nebo na rok, jsou to věci, které mohou ovlivňovat další vývoj v Evropě v řádu deseti, patnácti let.
Takže Vy osobně byste neviděl nějaký zásadní problém v tom, kdyby na území České republiky byly umístěny vojenské jednotky Spojených států?
Já bych to jako velký problém neviděl. Ostatně jsem byl vždycky zastáncem umístění radaru v Česku. Osobně si ani nemyslím, že posilové jednotky, o kterých se Američané zmiňují, pokud k nim vůbec dojde, by byly umístěny na našem území. Kdyby u nás mělo proběhnout nějaké společné cvičení Severoatlantické aliance za účasti amerických jednotek, stejně už tady taková v minulosti probíhala, tak v tom skutečně žádný velký problém nevidím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
