Generál Šándor varuje: V Německu vystavili doklady 700 tisícům lidí, o kterých nic neví. A pokud vyhraje volby Merkelová...

Na schůzce hlav států a premiérů v Bruselu ohledně problematiky bezpečnosti nyní zaznělo, že NATO by se mělo více zapojit do boje proti Islámskému státu. Tedy nikoli konkrétně se svými vojáky, ale technickou a materiální podporou i intenzivnějšími výcvikovými aktivitami. Není to trochu pozdě, nemělo se k tomu odhodlat daleko dříve? A nebylo by přece jen vhodnější, aby vyslalo i některé své podpůrné bojové jednotky, i když by přitom nechalo hlavní iniciativu na ozbrojených silách svých arabských spojenců, aby se konflikt ukončil co možná nejdříve?

Já si myslím, že likvidace Islámského státu nezávisí na tom, jestli se bude Severoatlantická aliance angažovat v tomto konfliktu méně či více než před dvěma lety. Islámský stát přežívá jen proto, že zájmy hlavních mocností na Blízkém a Středním východě jsou naprosto rozdílné. Něco jiného chce Turecko, Írán či Saúdská Arábie. Mezi těmito třemi státy probíhá boj o to, kdo povede islámský a tedy arabský svět. Írán chce podporovat především šíitskou linii. V Turecku jsou teď snahy o obnovení Osmanské říše na úkor stále rozbitého Iráku i Sýrie. Pokud Islámský stát bojoval proti Asadovi, tak Turecku vůbec nevadil, protože kdyby ano, udělalo by s ním rychle pořádek se svou největší armádou v NATO. Kromě toho jsou Turci ochotni udělat cokoliv, aby zabránili vytvoření autonomního kurdského státu, a tvrdě vystupují i proti kurdským Pešmergům, spojencům USA. Saúdská Arábie zase hájí zájmy sunnitů.

Mimo to stále platí, že Islámský stát (IS) musí porazit sami Arabové, aby to znovu nepochopili jako permanentní boj západního světa proti islámu. Ty poslední snahy vedení NATO o větší zapojení do operací proti IS vnímám jako snahu zalíbit se Donaldu Trumpovi a obhájit svoji existenci, ale nic zásadního to do konfliktu s islamisty zřejmě nepřinese.

Po masívnějším zapojení NATO v boji proti Islámskému státu volala dříve už řada politiků, a to nejen z České republiky. Neměla by Aliance nyní daleko razantněji vystupovat proti islámskému terorismu a tvrdě potírat základny al-Káida, Boko Haram a dalších teroristických organizací všude po světě? NATO je sice v prvé řadě obranným vojenským uskupením, nicméně pokud by začalo takto konat ve spolupráci s místními armádami, teroristé by neměli postupně kde cvičit svoje lidi. A neměli by se znovu Američané vrátit v plné síle i se svými spojenci do Afghánistánu?

Je celkem zřejmé, že silné teroristické skupiny potřebují pro své fungování především dvě věci. Jednak nestabilní politické režimy se slabými centrálními vládami, na jejichž území mohou působit, a zajištění toků peněz. Jakmile ty vlády ještě nějakým způsobem fungují, těžko tam budou zasahovat vojska NATO. No, a potom nesmí americký prezident pronášet plamenné projevy v Saúdské Arábii o tom, že hlavním strůjcem islámského terorismu je Írán, což ropní šejkové asi chtěli slyšet, ale je to zásadní překrucování skutečnosti, protože Saúdská Arábie podporuje třemi miliardami dolarů velmi tvrdou a nesnášenlivou odnož islámu - wahhabismus. Navíc si vydržuje řadu teroristických skupin sunnitských šmejdů, ať už působí v Sýrii nebo v Libanonu a o tom se Donald Trump nyní vůbec nezmínil. Některé mocnosti jsou vůbec vůči islámskému terorismu hodně pokrytecké. Pro Spojené státy je především důležité, že prodaly Saúdské Arábii ohromné množství zbraní za fůru peněz a mají tak odbytiště pro své výrobky a mohou rozšířit počet pracovních míst. To je evidentní.

Co se týká Afghánistánu, tak z něj jsme měli už dávno odejít, protože nás bezprostředně neohrožuje. I když tam působí okolo 400 tisíc vojáků a policistů, kteří bojují proti Tálibánu, tak stejně nemohou uspět. To by se zase musela obnovit jednání s Ruskem a hlavně s Pákistánem, který Tálibán finančně podporuje, jinak by nemohl tak dlouho fungovat. No a Pákistánu zase pomáhají a vyzbrojují ho Spojené státy. To by musely mít všechny mocnosti stejné zájmy, a to opět nemají. V Afghánistánu se bohužel za těch 16 let intervence nic trvale pozitivního nezměnilo. Opium se tam dokonce pěstuje ještě v daleko větší míře. Já jsem ohledně této mise skeptický a jsem rád, při vší úctě k těm padlým, že tam zahynulo jen několik českých vojáků. Je zbytečné, aby tam umírali další lidé. Britskou misi v 19. století tam přežil jediný voják, a to ještě lékař s proraženou lebkou. Rusové tam také neuspěli. Já chápu, že se hledají cesty, jak z něj se vztyčenou hlavou odejít, ale mělo by se to brzy udělat, i když to nebude vůbec lehké.

Donald Trup znovu zdůraznil, že je nutné, aby členské státy NATO financovaly své armády podle dohodnutých pravidel, což však činí jen pět zemí Aliance z 28. Česká republika patří mezi hříšníky. Je vůbec v silách Česka dávat na armádu ta dvě stanovená procenta z HDP a především je pak efektivně utratit? Do čeho bychom měli především investovat v nákladech na zbrojení?

My jsme schopni dvě procenta z HDP ročně do armády vložit, ale neumíme je smysluplně utratit. A to bude platit do té doby, pokud se máme řídit zákonem o veřejných zakázkách, podle kterého by se měly nakupovat tanky a letadla stejným způsobem jako „rohlíky“. Ano, armáda chce pořizovat vrtulníky, prostředky protiletadlové obrany, dále máme také zastaralé dělostřelectvo, bojová vozidla pěchoty i tanky. Jenže základním problémem je, že máme jen dvě brigády a nikoliv tři, které potřebujeme, jelikož nemáme vojáky a nejsme schopni ani naplnit stavy aktivních záloh na 1500 lidí. Lidský potenciál nám prostě schází.

Současný summit NATO za účasti prezidentů i premiérů nepřinesl celkem nic zásadního. Postoj Trumpa se sice změnil k lepšímu, ale stále NATO nijak zvlášť nefandí. Souhlasím také s názorem známého geopolitického analytika Friedmana, že Německo by se mělo do Aliance daleko více zapojit. Taková vyspělá a ekonomicky silná země jí přitom toho zatím moc nepřináší. NATO také stále hledá po konci studené války důvod svojí existence...

Teroristický útok v Manchesteru otřásl, stejně jako předešlé brutální akce, celým civilizovaným světem. Nebyl by na místě, jak potom nyní volá i veřejnost ve Velké Británii, razantní zátah proti těmto zradikalizovaným skupinám islamistů i podezřelým osobám po celé Evropě? Neměl by se konečně odložit zbytečný liberalismus a korektnost vůči těmto lidem, kteří stejně žádné skrupule vůči naší civilizaci nemají?

To se hezky říká, ale hůře provádí. Když jsem žil ve Velké Británii, tak tam bezpečnostní složky tvrdily: my známe všechna jména členů Irské republikánské armády, ale my je nemůžeme zavřít, protože nemáme zatím důkazy o jejich teroristické činnosti a soudce by je propustil. A v tomto případě se jedná o stejnou záležitost. Já si myslím, že je to tak jedině správně, my nemůže sebrat někoho jen tak, protože je jiného vyznání nebo zastává odlišný názor, to by byl konec demokracie, i když vím, že v tomto případě je to na hraně.

Jiná věc ovšem je, když máme málo policistů a zpravodajců, kteří nám hlídají podezřelé osoby a musí toho nechat, protože už mají zas jiné úkoly. Není jenom terorismus, ale i organizovaný zločin, distribuce drog atd. A ono se potvrdilo, že všichni ti atentátníci byli v hledáčku policie, ale ta je nechala být, když delší dobu nic trestného nepáchali. Postupovat se musí jinak, preventivně. Proč v západní Evropě dopustili, že mají no go zóny, ve kterých žijí muslimové podle svých pravidel a neasimilovali se? Proč v některých zemích mohou imámové šířit náboženskou nenávist? Samozřejmě ti lidé z menšin musí mít také nějakou společenskou perspektivu, pokud ji nemají a ještě se k tomu pak přidají nevhodné vojenské akce našich západních spojenců, tak to může být tou poslední kapkou. Američané například nedávno přiznali, že v jedné akci při osvobozování Mosulu zabili 104 civilistů a vysvětlujte to pak jejich příbuzným, že to byl politováníhodný omyl. Vždy, když se jde do některé vojenské akce na odstranění tyrana, je třeba si položit otázku: když ho zlikvidujeme, tak kdo po něm nastoupí. Jestli to nebude ještě horší darebák, než ten jeho předchůdce. Jak dlouho naše vojska v té zemi setrvají, aby si muslimové zas nemysleli, že je to cílená válka proti islámu.

Jak se v této souvislosti díváte na opětovný tlak vedení Evropské unie, aby všechny členské státy dodržovaly takzvané uprchlické kvóty? Všichni přece víme, a potvrdili to na svých veřejných přednáškách i zaměstnanci ministerstva vnitra, že prověřování uprchlíků na řeckých hotspotech (záchytná centra pro migranty) se provádělo velmi šlendriánsky. Řekové se chtěli hlavně migrantů zbavit. Nezavlečeme si tak do Evropy další teroristy? Co byste v tomto případě poradil české vládě?

To řešení není složité. Jestliže přijde do Evropy ekonomický migrant nelegálně, nemá právo žádat o azyl. Neexistuje nikde na světě univerzální právo na to, aby se měl každý co možná nejlépe. Samozřejmě, pokud se nedomluvíme s těmi zeměmi, odkud ti ekonomičtí uprchlíci odcházejí, tak je tam potom budeme těžko vracet. Není také možné, abychom jako Italové od pašeráků přebírali uprchlíky a sami si je vozili na kontinent. Právě naopak, pašerácké sítě se musí rozbíjet. Pokud NATO přemýšlí nad svým dalším směřováním a činností, tak se může uplatnit při ochraně evropských hranic, zvláště těch námořních. Proto nemusíme přece zřizovat zvláštní armádu, když už ji máme.

Uprchlíci jsou jiná kategorie, ti musí být řádně zaevidování podle Dublinských dohod a mají právo na azyl, ale to řízení musí absolvovat a nesmí dojít k tomu, co udělala Merkelová, že si i ty nelegální pozvala bez jakéhokoliv řízení do Německa, takže tam potom vystavili na 700 tisíc dokladů lidem, o nichž nic neví. Ten tlak ze západní Evropy na nás bude sílit zvlášť, když kancléřka Merkelová vyhraje volby, protože oni už neví, co s nimi dělat. Česká vláda si zatím vede dobře a měla by v tom vytrvat. Jen se teď ukazuje, že společná bezpečnostní a zahraniční politika EU nefunguje a členské státy se na ní nemohou dohodnout.

Se Severní Koreou není rozumná řeč a dále zkouší své rakety, potencionální nosiče jaderných hlavic, čímž ohrožuje celý svět. Existuje vůbec nějaká cesta, jak tomu zabránit? Domníváte se, že by Donald Trump, který často jedná pod vlivem emocí, mohl nařídit preventivní útok proti komunistické Koreji, anebo se bude držet spíše zpátky, protože by se tak mohl vyvolat jaderný konflikt? A je vůbec v zájmech Číny krotit fanatického vůdce Kima, aby Severní Korea neohrožovala okolní státy a zejména svého jižního souseda?

To nejhorší, čeho by se mohl Trump dopustit, by byl nějaký preventivní či varovný úder proti Severní Koreji. Doufám, že mu jeho poradci vysvětlili, že Kim Čong Un sice nemůže zasáhnout Spojené Státy, ale Soul a Tokio už ano, což by měl být pádný důvod pro to, aby se do takového dobrodružství raději nepouštěl. Čína z Kima není zrovna nadšená, ale nechce také destabilizaci Severní Koreji, kde žije 24 milionů lidí a stále je to pro ně nárazníkové pásmo vůči Spojeným státům, které mají blízko k Jižní Koreji. Samozřejmě konflikt takového charakteru by destabilizoval celou jihovýchodní Asii. Jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je s Kimem jednat, i když to nebude jednoduché, protože on je určitě jiným typem politického vůdce, než na jakého jsme zvyklí ze západní Evropy. Nicméně si nemyslím, že Donald Trump si ze Severní Koreje dělá až takovou hlavu, aby nemohl přijmout Miloše Zemana. Tomu argumentu snad neuvěřil u nás téměř nikdo.