Docent Petr Robejšek. Co byste mu doporučili?Anketa
Evropu vyděsily sexuální a násilné útoky na ženy v řadě evropských zemí, zvlášť když se ukázalo, že se jich účastnili imigranti z Afriky a Blízkého východu, kteří přišli do Evropy v posledních měsících. Čekal jste něco takového? Někdo dokonce spekuluje, že tyto útoky byly někým organizované.
Nevím, jestli to bylo někým organizované. Spojení nevybouřených mužů a alkoholu, na který asi nejsou zvyklí, udělalo u těchto lidí svoje. Samozřejmě se dalo očekávat, že k něčemu takovému dojde. Protože jak říkal prezident Miloš Zeman, tak osmdesát procent, možná o něco méně – podle Mezinárodní organizace pro migraci to bylo vloni asi šedesát šest procent dospělých, kteří byli registrováni v Řecku a Itálii – jsou muži. A dalších dvacet procent ze všech migrantů byly osoby pod osmnáct let, z toho devadesát procent byli zase chlapci. Takže skutečně počet osob mužského pohlaví je velký a ti mají asi své problémy. A podobné problémy se dají očekávat i v budoucnu, pokud se nepřijmou opravdu velmi tvrdá opatření. Ale já v současné době nevidím opatření, které by zajistilo, aby se něco takového dalo úplně vyloučit.
Některé země chtějí pořádat školení pro imigranty, aby jim úředníci vysvětlili, jak se mají chovat k evropským ženám. Myslíte si, že takové poučení může mít nějaký pozitivní efekt?
Připomíná mi to politické školení mužstva (procházeli jím pravidelně vojáci základní služby v minulém režimu – pozn. red.), které také žádný efekt nemělo. A v tomto případě je to ještě znásobeno tím, že jde o úplně jinou kulturu s úplně jiným vztahem k opačnému pohlaví než v Evropě. Myslím, že to školení jim bude spíš pro smích, než aby něco přineslo. Ale mohou to zkusit, ovšem nejdřív bych to vyzkoušel na nějakém omezeném vzorku. Nevěřím, že to bude mít valný výsledek.
Podle politologa Robejška jsme o silvestru viděli chování nájezdníků v praxi. Souhlasíte s tím?
Když se podívám na věci, které jsem viděl v minulosti v různých videích, nebo co jsem četl o chování imigrantů a jejich potomků například v Bruselu, kde ženy v minisukních jsou napadány muslimskými muži, a na současné útoky, mám dojem, že se nic příliš nemění a že tahle praxe je zcela běžná. Bohužel.
Každé násilí plodí další násilí. Nedopadne to tak, že občané evropských měst, kde už je situace v některých částech zoufalá, vezmou spravedlnost do svých rukou, pokud jim stát a samospráva nebudou schopny zajistit bezpečnost? Podle místopředsedy Strany soukromníků Rudolfa Baránka v některých divočejších zemích budou v budoucnu imigranty střílet, protože dohoda s nimi není možná, tento postoj k ženám je v nich hluboce zakořeněný.
Myslím, že to je v nich hluboce zakořeněné, já jim to ani nevyčítám, protože žili v podmínkách, kde to bylo zřejmě kulturní normou. Ke svým vlastním ženám, pokud jsou to muslimky, se tak zřejmě nechovají. Ale ty, které nevyznávají islám, jsou pro ně méněcenné, a oni se k nim jako k méněcenným chovají. Bohužel to tak bude a nemůžeme si na to zvyknout. Ti, kteří říkají, že si na to musíme zvyknout, jsou titíž, kteří říkají, že bychom se ve školách měli více věnovat multikulturalismu a že bychom měli připravovat naše děti, aby se tomu přizpůsobily. Já odmítám myšlenku přizpůsobovat se migrantům. Migranti, pokud tady chtějí žít, se musí přizpůsobit našim normám.
Kam to může vést? Vidíte to také tak dramaticky, že pokud se imigranti nepřizpůsobí, vyústí to v nějaké vzájemné konflikty? Nemyslím jen státní represi, ale i ze strany domobran nebo jednotlivců?
Určitě. Je jisté, že tato situace nahrává pravicovým radikálům. Určitá obava, která existuje a která je podporována takovými činy, jako se staly v některých městech na silvestra, k tomu přispívá. Je jen jedna cesta: za prvé zastavit příliv migrantů, za druhé ty, kteří tady nemají podle všech mezinárodních norem být, odeslat zpátky, což bude obrovský problém, a za třetí donutit ty, kteří tu zůstanou, aby uznávali právo a způsob života v Evropě a zásady křesťansko-židovské civilizace. A pokud se s tím neztotožní, tak je bez milosti deportovat. Jinak se skutečně dostanou ke slovu extremistické organizace a dopad na jednotu Evropy to bude mít velký.
Už v několika případech se ukázalo, jak je složité, ne-li nemožné, některé imigranty, kteří nesplňují azylová kritéria, odeslat zpět, protože je některé země, třeba Pákistán, odmítají přijmout, zvlášť když jde o kriminální živly. Co v takovém případě dělat?
Nejen Pákistán, ale i další země jako Tunisko či Maroko odmítají běžence zpátky přijmout, protože tvrdí, že je otázka, jestli to jsou vůbec Tunisané nebo Maročané, protože tito lidé do Evropy přicházejí bez dokladů. To bude jeden problém. Druhý problém je, že nezletilí migranti, které nikdo nedoprovází, by podle mezinárodního práva měli dostat azyl automaticky, když jsou ze zemí, kde jsou ohroženi na životě. Podle jednoho průzkumu politoložky profesorky Valerie Hudsonové tvořili ve Švédsku muži, kteří žádali o azyl, osmdesát procent všech žadatelů. Z toho víc než 21 procent byly nezletilé osoby bez doprovodu. Takže to je velmi složité.
Některé evropské země už přistupují ke zpřísnění azylové politiky, dokonce se mluví o tom, že uzavřou své hranice nebo alespoň zpřísní kontroly. Myslíte si, že půjde omezit příliv imigrantů bez toho, aniž by se změnily i mezinárodní smlouvy?
Jsem přesvědčen, že kdyby se dodržovaly přesně mezinárodní smlouvy, tak by k tak obrovskému přílivu migrantů nemohlo dojít. Kdyby fungovaly schengenské hranice, kdyby na schengenských hranicích, nebo – jako to dělají Spojené státy americké – i v zemích migrantů docházelo k prověřování, jestli jsou to lidé, kteří mají nárok na azyl, jestli nepředstavují bezpečnostní riziko, tak by sem určitě milion lidí nepřišlo. Ale když jsou schengenské hranice volně prostupné, ani nevíme, kdo sem přišel, jestli má nárok na azyl, nebo nemá. Jen si vezměte, že zhruba čtyřicet procent běženců jsou lidé z Albánie a dalších zemí, které jsou bezpečné, ti by tady vůbec nebyli. A řada Syřanů, než sem přišli, přece žila dlouhou dobu v Turecku, ve státě, který je považován za bezpečný. Kdyby se tedy dodržovaly dohody, prováděly prověrky, nedošlo by určitě k takové krizi, která v současnosti je. Dneska už v podstatě hasíme jen požár. Jen je třeba si povzdechnout nad tím, jak to dělají Spojené státy, ty prověřují migranty rok, dva, než jim povolí migraci do USA. A ještě se tam objevují hlasy, že je potřeba přitvrdit vzhledem k události, která se stala při střelbě dvou manželů-muslimů ve Spojených státech. Ostatně deset tisíc Syřanů, které USA měly v plánu tento rok přijmout, zřejmě nepřijmou kvůli odporu některých amerických států .
Některé země, které ještě nedávno kritizovaly Maďarsko za stavbu plotu na své hranici, dnes v podstatě dělají nebo plánují něco podobného. Mění azylovou politiku, Švýcarsko dokonce zabavuje migrantům majetek. Myslíte si, když Evropa zaspala, že konečně něco začíná dělat, nebo se o skutečných opatřeních, která by byla potřebná, stále jen mluví?
Stále se domnívám, že se víc jedná, než koná. Možná už půl roku se velmi intenzivně řeší hotspoty na schengenské hranici, řeší se Frontex, řeší se otázka, co s lidmi, kteří převážejí migranty ze severní Afriky, řeší se Turecko a jeho snaha nedovolovat tak velký pohyb běženců směrem do Řecka. V Řecku se stále nic v podstatě neděje. Takže ty snahy možná jsou, ale jen na papíře a ve slovních a politických prohlášeních politiků. Evropská unie pořád nekoná tak, jak by konat měla. V minulosti západoevropské státy kritizovaly země jako například Maďarsko nebo Slovinsko, dnes zpřísňují vstup do země Němci, Rakušané, kontroly provádějí Švédové, Dánové, takže zřejmě bude pokračovat pozastavování volného pohybu v rámci Schengenu.
Pokud jde o hotspoty, Evropská unie hodně sází na Turecko. Ale Turci mají řadu požadavků, jako přijetí do Evropské unie. Je to podle vás přijatelné?
Já to považuji ze strany Turecka za takové vydírání. Když se podíváme, jakým způsobem reaguje turecká vláda na kritiku, například nedávno zatkla několik desítek profesorů za kritiku postupu Turecka proti Kurdům , tak nevidím, že by v tomto státě byly normy Evropské unie, které jsou například na aplikaci lidských práv, zcela dodržovány. Uvidíme, jakým způsobem bude Turecko fungovat v otázce běženců, prosákly zprávy, že Turecko násilně vrací ty lidi do Sýrie. Jestli je to pravda, nebo ne, nevím, každopádně v západním tisku se to objevilo.
Není vyřešen ani společný postup západních zemí a Ruska k Sýrii, rozdíly zůstávají stále v rozdílném postoji k prezidentu Asadovi. Je podle vás možné sjednotit boj proti Islámskému státu, aby se vyřešila situace v Sýrii, odkud do Evropy asi proudí největší počet běženců?
Za základní chybu komunikace považuji, že se personifikuje osoba Asáda. Tady nejde o jednotlivce, tady jde o stav, který by zavládl, kdyby Asád nebyl u moci a jeho vláda v současných podmínkách odstoupila. Mezi těmi desítkami skupin a frakcí, ať už prozápadních nebo jiných, by k žádné dohodě nedošlo a vzniklo by další území kmenových bojů. Jedinou zárukou je podle mého názoru do určité míry stabilní vláda, kterou v současné době představuje Asadův režim. Jinak tam vznikne další chaos, s kterým si stejně nebudeme vědět rady.
A nezkomplikuje se v tomto teritoriu ještě víc situace po uzavření dohod USA a dalších světových mocností s Íránem o ukončení sankcí? Některé arabské země i Izrael to označily za chybu historických rozměrů, protože se Íránu uvolní prostředky za zhruba sto miliard dolarů, které podle kritiků umožní Teheránu pokračovat v jeho rozpínavosti a agresi napříč Blízkým východem a celým světem a může financovat svoji teroristickou mašinerii.
Jestliže jsme chtěli , aby se Írán vzdal jaderných zbraní, možná je to diskutabilní, jestli to tak v budoucnu bude, ale zatím to tak podle vyjádření vlády vypadá, uvolnění sankcí je reakcí na tuto skutečnost. Samozřejmě, že to Írán posílí, samozřejmě je to předmětem kritiky zejména ze strany sunnitských států, Saúdské Arábie, zemí Zálivu, a Izraele, na druhé straně šíitský Írán pomáhá v boji proti Islámskému státu. Čili je to normální reakce na splnění požadavků, já bych to neodsuzoval. Myslím, že řada evropských zemí už se těší, jak bude v Íránu investovat, jak s ním bude obchodovat. Česká republika není výjimkou.
Izrael považuje Irán za největší nebezpečí ve svém regionu, protože veřejně volá po vyhlazení všech Židů.
To určitě. To je trvalá obava Izraele.
A oprávněná?
Z jejich strany jistě.
Jak tedy vzhledem ke všem těmto problémům vidíte budoucnost Evropy?
Já osobně nechci nikoho strašit, ale nelíbí se mi, že řešíme současný stav. Někteří lidé, a celkem oprávněně říkají: co se bojíte imigrantů, vždyť tady v České republice žádné nemáme. Já se nedomnívám, že to skončí tím počtem víc než milion běženců v Evropě, protože si nejsem jist, že to v následujícím roce s přístupem, kterým Evropská unie na ten tok migrantů reaguje, nebude pokračovat. Pokud je připraveno několik milionů migrantů v zemích, odkud by chtěli přijít do Evropy, je potřeba se zamýšlet hlavně nad budoucností. Imám jedné francouzské mešity říká: nebuďte radikální, nám stačí počkat a naše děti a vnuci Evropu ovládnou. Je to velmi reálná možnost, protože v rámci demokratických principů, například jaké jsou v Evropě ve volebním systému, může dojít k tomu, že za pár desítek let tady vzniknou islámské strany, které získají většinu v parlamentech. Takže ty obavy spíš než v současnosti vidím v budoucnosti.
Je ale možné tomu nějakým způsobem ještě zabránit, když miliony migrantů v Evropě už jsou?
Mám obavu, že při dodržování všech demokratických zásad, které v Evropě jsou, tomu zabránit nepůjde. Porodnost je v zemích Blízkého východu daleko vyšší než v Evropě, kde starší generace začíná převládat. U migrantů, kteří tady zůstanou a získají občanství, časem určitě dojde ke sloučení rodin. Jak zabránit občanům Evropy, aby si vytvářeli spolky, což už mohou dneska i v České republice, jak jim zabránit, aby zakládali strany, a jak zabránit, aby je voliči nevolili? Pokud je voliči budou volit, budou v parlamentu, a když získají většinu, ovládnou zákonodárné shromáždění. Pokud tyto normy budou platit, tak to možné je.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
