Barcelonská základní škola se rozhodla z knihovny vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevila Červená karkulka nebo Šípková Růženka. Co na to říci? Jsou dnes skutečně stereotypy o pohlavích překonané?
Co na to říct? Víte, jaké otázky si mnozí lidé mohou klást, když toto slyší? Generále Franco, kde jste, když vás vaše vlast potřebuje nejvíc?
Kdo by vůbec měl závadnost té které knížky posuzovat? Je pravda, že některé staré knížky škodlivě informují o postavení žen a mužů?
Rodiče. Rodiče mají rozhodovat, co budou jejich malé děti číst; rodiče, ne stát. Staré knížky mě netrápí; trápí mě knížky nové.
Blanka Knotková Čapková z katedry genderových studií Univerzity Karlovy navrhuje, aby se nevyhovující knížky přímo nezakazovaly, ale aby jim, například ve školách, předcházela určitá předmluva učitele. Bylo by vhodné malým dětem vysvětlovat kontext pohádek takovým způsobem? Nevzalo by jim to prostě radost z pohádky?
Znám paní Blanku Knotkovou Čapkovou a je to chytrá, leč excentrická myslitelka. Poučení by dětem měli dávat v první řadě rodiče, a až ve druhé učitelé.
Mají vůbec děti takové věci řešit?
Ano, aby uměly proti ideologické manipulaci dobře argumentovat.
„Holky jsou na světě, aby byly maminky,“ píše se v básni Maminka od Jiřího Žáčka. Toto dílo bylo pod drobnohledem feministických aktivistek před dvěma lety. Je ta věta opravdu urážlivá?
Není urážlivá pro nikoho, kdo má maminku a narodil se. Já děkuji své mamince, že mě porodila a neposlouchala šílené feministky své doby.
Koncem března ochranka v bance upozornila kojící ženu, aby se zahalila, nebo odešla. Kojící matky nyní protestovaly kojením na pobočkách zmíněné banky, navzdory tomu, že se ústav omluvil. Co tento spor říká o naší společnosti? Měly by ženy mít právo kojit na veřejnosti, nebo jde o zásah do svobod lidí v jejich bezprostředním okolí?
Na jedné straně soukromá instituce (banka) si smí nastavit svá vlastní soukromá pravidla. Na straně druhé my jako politická společnost smíme kolektivně a politicky vyjádřit svou úctu k mateřství.
Takže ano, banka smí vyhodit kojící ženu, ale v momentu, kdy soukromá banka vyhodí kojící ženu, přestává být mou bankou a přecházím ke konkurenci.
Jak se postavit k protestnímu kojení? Aktivistické matky si stěžovaly na přístup banky, když je dítě hladové, musí prý být nakrmeno. Pak se ale v pondělí v 11:30 sešly v pobočce banky, kde své děti na protest kojily. Sešly se tedy zázračně potřeby oněch dětí?
Jsem na straně hladových dětí, nikoli aktivistických matek.
Jak nahlížet na problém rovnoprávnosti ve společnosti, je česká společnost dostatečně rovnoprávná, nebo vůči ženám stále panují v některých oblastech předsudky?
Rovnost je nesmysl. Ženy mají mít privilegovanější postavení než muži. V české společnosti je příliš málo předsudků ve prospěch žen. To, co potřebujeme, je ve prospěch žen mnohem více předsudků než dnes.
„Postoj ‚kojení na veřejnosti je neslušné‘ považuji za blbost,“ uvedl Václav Klaus mladší. Souhlasíte s ním?
S rodinkou Klausů nesouhlasím téměř v ničem, ale tady v tomto souhlasím nadšeně a rozhodně.
autor: Marek Korejs