Generálmajor Blaško (SPO): Proti organizátorům migrace je třeba postupovat nemilosrdně

Co vás coby generálmajora přimělo kandidovat do sněmovny? Ovlivnila vaše rozhodnutí aktuální bezpečnostní situace ve světě?

Do politiky mě přivedl pan senátor Veleba, předseda SPO, který mě oslovil v době přípravy voleb do krajských zastupitelstev a moje snaha nějakým způsobem se zapojit do veřejného dění. Stal jsem se součástí volebního týmu pana předsedy SPO na Vysočině. Získal jsem ve volbách mnoho preferenčních hlasů a byl zvolen do krajského zastupitelstva. Důvěra občanů mě pohnula k tomu, abych pokračoval v úsilí a pokusil se získat mandát ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Po jednáních na předsednictvu SPO jsem byl zvolen do čela kandidátky SPO ve Středočeském kraji.

Důvěra občanů i předsednictva SPO mě velmi těší, ale zároveň zavazuje, abych v případě získání mandátu pracoval pro občany této krásné země a při všech příležitostech si vždy uvědomoval, že občané jsou ti, kdo mě platí, a že jsem jim povinován úctou.

Volby jsou blízko a občané jsou jistě dojati tím, jak o ně bude pečováno, až ta která partaj vyhraje, domnívajíce se, že zapomněli všechny jejich předchozí sliby a jak kašlali na to, co si občané přejí. Jejich přání byla hlasem ulice, který je nezajímá. Drzost, již si občané nechali líbit. Nezapomínejte, vážení uchazeči o mandát, kdo vás platil, bude platit a že jste povinni své poslancování chápat jako veřejnou službu. Nejste víc, než jsou občané této země, a to, že jste na čelních místech partajních kandidátek, vás neopravňuje k tomu se nad občany nadřazovat a před volbami je titulovat vážení voliči a po volbách opět nazývat „ulicí“. Občané chtějí po nás práci pro ně, a ne pro Brusel, a aby zákon byl zákonem platícím pro všechny stejně a nebylo možno si ho vykládat jinak, než je přijat. Chtějí po nás zjednodušení zákonné džungle, aby právo poškozeného nekulhalo za právem pachatele, aby útočník byl proti bránícímu se ve výhodě, aby právo bylo vymahatelné, a ne že soud rozhodne a ty, občane, stejně nic nedostaneš. Tak jak nám ukázala ČSSD v kauze Altner. Nazývejme věci pravými jmény a politickou korektnost si vetkněme za klobouk. Věřím, že občané České republiky rozhodnou moudřeji než naši sousedé a politická reprezentace, která vzejde z voleb, bude mít skutečnou úroveň.

Bezpečnostní situace ve světě na moje rozhodnutí neměla vliv.

Jak se budete snažit v politice zúročit své dosavadní zkušenosti?

Vždy nazývat věci jejich pravými jmény a otevřeně se stavět k problémům dneška.

Kdo byl podle vás nejlepším a kdo nejhorším ministrem obrany v novodobé historii Česka a proč?

Nejhorším byl Dobrovský, jehož ministrování připomínalo padesátá léta. Dále pak Tvrdík, Barták a Vondra. Neuvěřitelné, co tihle géniové dokázali z AČR udělat. Jinak je to šeď „modrých knížek“.

Pokud byste měl možnost řídit ministerstvo obrany vy, jaké by byly první kroky, které byste učinil?

Rozdělení integrovaného ministerstva obrany a generálního štábu, zahájení prací na smysluplné organizační struktuře AČR, razantní snížení počtu úředníků ministerstva a změna jeho organizační struktury, tak aby dělalo, co má, a nepletlo se vojákům pod nohy.

Jaké nedostatky má podle vás Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dostatečně chráněni?

Nelze hovořit o nedostatcích, ale o celkovém podcenění připravenosti státu na možný válečný konflikt, který by mohl vzniknout, pokud selžou diplomatická jednání se Severní Koreou nebo se naplní snahy o vyvolání konfrontace s Ruskou federací, o kterou tolik někteří světoví, ale i naši politici stojí.

Bezprostřední nebezpečí vyplývá z nekontrolovatelné migrace, která s sebou přináší i vnitřní problémy států, odkud migranti pocházejí. Na možné teroristické útoky se lze připravit, ale jen na odstranění jejich následků.

Podporujete myšlenku obnovení základní vojenské služby či branné výchovy ve školách?

Nejsem pro obnovení vojenské základní služby, protože současná AČR nemá vůbec žádné kapacity, a to jak personální, logistické ani ubytovací. Zavedení služby by enormně zatížilo rozpočet armády (stejně jako kdysi pořízení 72 kusů L-159). Je tu i otázka – „Snesla by vůbec česká společnost tento krok?“

Brannou výchovu bych určitě nezaváděl jako povinnou, protože když se něco „musí“, tak to vzbuzuje odpor. Zavedl bych dobrovolné branné kroužky za vedení armádních specialistů, aby to bylo pro děti atraktivní.

Máte představu, jak motivovat ještě více občanů, aby se zapojili do aktivních záloh? Je to jen o financích? A kde je případně vzít?

Vše je to o promyšlené PR politice vlády, MO ČR. Neustále přesvědčovat občany o nutnosti bránit demokratické principy života v jejich vlasti. Samozřejmě že svoji úlohu sehrávají i finance a armáda jich má dost. To podtrhuji vlastní zkušeností, kdy jsem jako velitel Společných sil AČR dostával z prostředků na provoz jen 27 % z 50 % provozních nákladů MO ČR, přičemž z celkových počtů techniky jsem měl 100 % letecké techniky, 95 % veškeré pozemní techniky a z celkových počtů příslušníků AČR 65 %. Kam „padalo“ zbylých 73 %, se mohu jen dohadovat.

Souhlasíte s tvrzením, že je česká armáda boje neschopná, jak míní například Tomio Okamura? A kde vidíte nejslabší stránku profesionální armády?

Pojem bojeschopnost v sobě zahrnuje mnoho oblastí počínaje personálem, logistikou a dalšími. AČR má v současnosti mnoho potíží, ale to, co má, je výborně vycvičeno a připraveno splnit úkoly. Pokud se budou z celkového obrazu vytrhávat jednotlivosti, pak p. Okamura má pravdu, ale svědčí to o tom, že o armádní problematice toho moc neví.

Největší slabinou profesionální armády je personál, jeho obměna, doplňování a politici, kteří se o ni nestarají. Hlavně ať neotravuje a pak je vše v pohodě. Neuvědomují si, že na stavu armády mají zákonný podíl.

Souhlasíte se senátorem Velebou, že se v Evropě nacházíme na počátku válečného stavu? A zejména, jak zabránit eskalaci napětí?

S tímto výrokem nelze než souhlasit s doplněním, že už v něm jsme. Probíhá skrytě a se zvyšujícími se počty migrantů se bude dále zvyšovat riziko otevřeného etnického konfliktu.

Eskalaci napětí je možné předejít okamžitým přerušením migračních tras a tvrdým zásahem (naprosto nemilosrdným) proti organizátorům migrace.

Téměř všichni političtí představitelé se shodují, že kvóty problém s uprchlíky neřeší. Máte ale představu, jak uprchlickou krizi účinně řešit? Hodně se hovoří o tom, že je třeba především stabilizovat situaci v místech, odkud uprchlíci utíkají. Jak by se podle vás mělo v tomto směru angažovat Česko? A nepodněcuje právě zainteresovanost západních států na BV agresi bojovníků IS?

Jak jsem uvedl výše, okamžitě přerušit migrační trasy a nemilosrdně postupovat proti organizátorům migrace, majícím z ní neskutečné zisky. Provést důsledné kontroly těch, co tu již jsou, a rizikové osoby odsunout do země původu. Tzv. tvrdé jádro EU destabilizovalo jakž takž fungující státy v Africe a nyní zápasí s důsledky svého počínání. Snaží se do řešení zatáhnout i státy, které se na této jejich politice nepodílely. Samozřejmě že s příchodem do Evropy migranti přinesli i vnitřní problémy, zvyklosti dotčených zemí a podle toho to tu vypadá. Terorismus, no-go zóny, kriminalita, právo šaría atd.

ČR se podle mě v současnosti přiměřeně snaží přispět k řešení problémů v místech jejich vzniku. Zůstává otázkou, jestli je to dostatečně účinné pro země, které jsou asi 600 let pozadu za Evropou.

Diskuse se před volbami vedou i o možnosti občanů držet zbraň v případě potřeby ji použít. Za jakých okolností byste takový návrh podpořil?

Otázka evokuje myšlenku ozbrojit všechny občany? Ne to není možné. Pokud je tím míněna úprava současné ústavy, pak s tím souhlasím za podmínky zrušení paragrafu o přiměřenosti obrany a jeho nahrazení ustanovením o tom, že veškeré důsledky útoku na občana, majetek, státní instituci nese útočník.

Máte na závěr nějaký vzkaz pro voliče?

Našim váženým občanům bych chtěl vzkázat, aby se nenechali nachytat na laciné sliby, koblihy, párky v rohlíku, pivo, knihy a nemuseli pak zase čtyři roky po hospodách nadávat, co že je to v republice zase za bordel.