Prvního října zemřel slavný český zpěvák Karel Gott. Co pro vás znamenal?
Karel Gott byl nejvýznamnějším interpretem populární písně u nás.
Máte na něj osobní vzpomínku, která vám utkvěla v paměti?
Poprvé jsem se s jeho jménem a s jeho vystoupením setkal v roce 1961, kdy ho kapelník Karel Krautgartner představil v letním kině v Turnově, kde jsem studoval na uměleckého kováře (to ještě před konzervatoří). Svým přátelům jsem tehdy říkal, to bude jednou obrovská hvězda. Nechtěli mi věřit. Za rok se tak stalo.
Vláda jedná o přípravě státního pohřbu a v tento den bude vyhlášen den státního smutku. Některým ale snaha o důstojné rozloučení s hudební legendou připomíná propojení, do kterého zamíchávají i prezidenta Zemana a komunisty, a padají slova o neonormalizaci. Respekt píše, že kariéra Karla Gotta by nebyla „myslitelná v žádném jiném než v autoritativním režimu, který si udržuje kontrolu nad kulturním provozem“. Co k tomu říci?
Karel Gott by byl významným zpěvákem kdekoliv. Jeho hlas a interpretace byly fenomenální. Tito kritici nemají pravdu.
Během středečního vzpomínkového vysílání České televize se zde objevila spousta známých umělců. Měli jedno společné – všichni bez výjimky se o Gottovi vyjadřovali s úctou. Mnozí z nich také hovořili o tom, že zpěvák spoustě lidí za minulého režimu pomáhal, ale nechtěl, aby se o tom vědělo. Je podle vás spravedlivé, že na Gottovi ulpěla ona nálepka člověka, který se „zaprodal režimu“?
Je to velice nespravedlivé. Svůj aktivní umělecký život žil v době, kdy tu byl jiný režim. Ti, kteří mu tak vyčítají, byli v té době také hudební kritici, kteří také publikovali. Prostě každý pracuje v té době, ve které žije.
Psali jsme:
Jak se díváte na to, že někteří lidé v okamžiku umělcovy smrti připomínají jeho otisk na tzv. Antichartě?
Antichartu museli podepsat všichni, kteří chtěli vystupovat.
Někteří se vyslovili proti myšlence vystrojit Karlu Gottovi státní pohřeb. „Vědci jako Wichterle, hrdinové druhého, třetího odboje takto poctěni nebyli. Gott byl báječný zpěvák, ale ať vládl kdokoliv, žil jako v bavlnce a skvěle vydělával. Státní pohřeb je v tomto případě poněkud přehnaný,“ soudí Karel Schwarzenberg. „Jistě to byl velký umělec a profesionál. Státním pohřbem bych ale šetřil,“ řekl Pavel Bělobrádek. Ještě ostřejší byl profesor Tomáš Halík, který v souvislosti s úmrtím Karla Gotta poslal dopis širšímu okruhu církevních hodnostářů. K činu ho přiměly právě spekulace o podobě pohřbu Karla Gotta. Případný národní pohřeb v katedrále označil za „šílený a nevkusný nápad“. „V tomto pokusu o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin,“ píše Halík a před propůjčením katedrály varuje. Jak byste tato slova okomentoval?
Halík byl v době normalizace sociologem. Nemá Karlu Gottovi vůbec co vyčítat. Pracoval sám na svém poli pro tehdejší režim.
Česká televize prakticky ihned po oznámení skonu Karla Gotta zahájila mimořádné vzpomínkové vysílání. Blok plný reakcí Gottových kolegů, přátel, připomínek jeho životních milníků, ale i zajímavých drobností trval až do noci. Jak se podle vás veřejnoprávní stanice zhostila uctění památky Karla Gotta?
ČT se toho zhostila dobře.
Fotogalerie: - Svíčkové pole smutku
V neděli 6. října se veřejnost dozvěděla o skonu známé herečky Vlasty Chramostové. Ministr kultury Lubomír Zaorálek oznámil, že pohřeb se státními poctami bude mít jak Karel Gott, tak Vlasta Chramostová. Vítáte toto rozhodnutí?
Ano. Je to vyvážené. Vlasta Chramostová podepsala na rozdíl od Karla Gotta spolupráci s StB v krutých padesátých letech. Po roce 1968 se stala disidentkou a podepsala Chartu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
