Hamáček zneužívá „předsudečnou nenávist“ k boji proti oponentům. Nesouhlas není nenávist. Policista a hejtmanský kandidát SPD i o tom, co kvůli členství v hnutí zažívá

22.09.2020 20:30

ROZHOVOR Michal Švarc, zástupce ředitele jablonecké policie, je již několik let aktivní v politice jako člen SPD v zastupitelstvu Jablonce nad Nisou. A to přesto, že neustále poslouchá, že mu to v kariéře neprospívá. Nyní za hnutí Tomia Okamury dokonce kandiduje na hejtmana Libereckého kraje. A rád by mu pomohl především v otázce bezpečnosti.

Hamáček zneužívá „předsudečnou nenávist“ k boji proti oponentům. Nesouhlas není nenávist. Policista a hejtmanský kandidát SPD i o tom, co kvůli členství v hnutí zažívá
Foto: Vysílání XTV
Popisek: Michal Švarc, kandidát SPD v Libereckém kraji

Anketa

Byl Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

90%
10%
hlasovalo: 13186 lidí

Působíte jako zástupce ředitele policie v Jablonci nad Nisou a jste současně aktivním členem SPD. Vzhledem k tomu, jak je nyní toto hnutí vykreslováno, neměl jste s tím někdy problém? A nebylo vám naznačeno, že byste se neměl angažovat v SPD?

Už při mém nástupu do vedení Městské policie Jablonec nad Nisou někteří koaliční partneři tehdejšího vedení města Jablonce nad Nisou veřejně deklarovali, že je pro ně nepřípustné, aby člen SPD byl jmenován do vedení městské policie. To je důsledek „nálepkování“ příslušnosti k politickému hnutí bez znalosti našeho programu. Pro některé strany totiž byla mnohem důležitější má politická příslušnost než fakta o získané odborné praxi, dosažených úspěších a předpokladech pro výkon dané funkce a tento svůj postoj i veřejně prezentovali.

Celá věc pak vyústila ve svolání mimořádné tiskové konference s médii, kde ze strany přítomných reportérů zazněla otázka, zda je pravda, že jsem znevýhodňován na základě své politické příslušnosti na úkor odborných předpokladů. V průběhu svého krátkého působení v komunální politice jsem několikrát opakovaně zaslechl, že mne má politická příslušnost k SPD omezuje v dalším růstu a měl bych přemýšlet nad odchodem do jiné strany, kde tento hendikep nebudu mít. To je vše vypovídající a pro mě zcela nepřijatelné!

Hodně se v posledních letech mluví o trestných činech nazývaných „trestné činy z nenávisti“. Jde většinou o verbální trestné činy, často při diskusích na sociálních sítích. Jak se na to díváte jako policista, mělo by být vyjádření názoru takto kriminalizováno?

Zde si dovolím ocitovat vyjádření ombudsmana JUDr. Stanislava Křečka, se kterým se plně ztotožňuji. Samotný termín „nenávistný projev“ se stal natolik frekventovaným pojmem, že ne vždy je všem zcela zřejmé, co si pod ním představit: „Za stejně naléhavé jako bránit šíření nenávisti považuji neztotožňovat každý nesouhlas nebo jiný názor s ‚nenávistným projevem‘. Nejsem si vůbec jist, zda to dovedeme vždy odlišit. Stížností na to, že boj s ‚nenávistnými projevy‘ se často stává bojem s nepohodlnými nebo s pro někoho nepřijatelnými názory, slyšíme kolem sebe dost.“
 
 
Ve společnosti je podle ombudsmana třeba neustále hledat shodu na tom, co je ještě projev svobody slova, co je odlišným názorem a co už je nenávistným projevem, který jakoukoli svobodu, tedy i svobodu slova, ve svých důsledcích ohrožuje. „Rozhodování v těchto věcech je obtížné, a pokud ve společnosti nepanuje shoda, co už je za hranou, pak téměř každé rozhodnutí vyvolává další projevy nenávisti a netolerance.“ V tomto kontextu si zde dovolím upozornit na další účelový a velice manipulativní výraz, který je zneužíván v rámci očerňování SPD, a to je tzv. předsudečná nenávist.
 
To, jak lze tento výraz zneužít státní mocí, resp. Ministerstvem vnitra řízeným Janem Hamáčkem (ČSSD), v rámci politického boje mj. ve zprávě o stavu extremismu je zcela nepřijatelné.
 

Vaše práce úzce souvisí s tématem bezpečnosti, které má SPD jako hlavní téma letošních krajských voleb. Máte pocit, ze své práce, že se bezpečnostní situace zhoršuje? A jaké jsou hlavní problémy?

Z mého pohledu nedochází k enormnímu zhoršení bezpečnostní situace, ale také se nijak zásadně nelepší. Jako každý rok je v letních měsících zaznamenáváno ve zvýšené míře narušování veřejného pořádku a občanského soužití. To lze vysvětlit i tím, že v letních měsících dochází ke zvýšenému pobytu nepřizpůsobivých ve venkovním prostoru, což je doprovázeno negativními jevy, jako je konzumace alkoholu na veřejných místech.

S tím dále souvisejí navazující negativní projevy jako nadměrný hluk a nepořádek, který obtěžuje okolí často, a to i po dvaadvacáté hodině. Ve zvýšené míře byl také zaznamenán nárůst stížností na chování mládeže tzv. nepřizpůsobivých, což bylo způsobeno zastavením výuky na základních a středních školách v rámci opatření boje s koronavirem a následnými letními prázdninami. V důsledku přerušení výuky a navazujících prázdnin došlo ve zvýšené míře ke koncentraci problémové mládeže na veřejných místech, parcích a dětských hřištích v průběhu celého dne.

Chování těchto skupin vedlo v mnoha případech k vytlačení ostatních uživatelů z veřejného prostoru, protože ti odmítali snášet neustále neurvalé a hrubé projevy, kdy při pokusech o napomenutí byli častováni hanlivými nadávkami a v některých případech i fyzicky napadeni. Slušní občané se právem obávají a mají strach. Pro mě osobně je nepřijatelné, aby občané, kteří vstávají v jedenáct hodin, jejich děti mají neomluvené hodiny ve škole a oni utrácejí sociální dávky za alkohol a cigarety, obtěžovali slušné a pracující občany a důchodce.

Řešením je omezení vyplácení sociálních dávek a lepší práce odpovědných orgánů v rámci prevence kriminality.

Policie má ale jako své heslo „pomáhat a chránit“ a letos na jaře spolu s ostatními bezpečnostními sbory z Integrovaného záchranného systému dostala při pandemii příležitost předvést, jak dovede pomáhat. Obstály podle vás složky Integrovaného záchranného systému v pandemii?

Pandemie koronaviru byla něco zcela nového, situace, na kterou nebyl nikdo připraven včetně složek IZS, a to přesto, že existuje pandemický plán. První fáze odhalila alarmující nedostatek účinných a kvalitních ochranných prostředků u všech složek, a to včetně policie. To byla chyba státu a kraje. Ze strany veřejnosti se napříč celou společností ale vzedmula vlna solidarity a soudržnosti, která vyjádřila podporu všem, kteří se podíleli na boji s virem v první linii. Jednotlivé složky obstály dobře, jen při poděkování mne osobně zamrzelo, že spousty černé práce odvedli strážníci městských a obecních policií a na ty se jako na přidruženou složku IZS při poděkování zapomnělo.

SPD se chce v bezpečnosti zaměřit zejména na „místa, kde se obchoduje s bídou“. Jsou taková místa i v Libereckém kraji? A jak vážný je to v tomto kraji problém, třeba ve srovnání s jinými kraji?

Problém míst, kde se obchoduje s bídou, je dnes problém napříč celou republikou, a to včetně Libereckého kraje. Ve srovnání se zbytkem České republiky nepatří Liberecký kraj v celkovém porovnání k těm nejhorším. Nicméně jsme si v SPD vědomi, že je to problém, který je potřeba řešit, a jsme připraveni jej konečně řešit. Musí se ve spolupráci s městy a obcemi vyřešit problematika nepřizpůsobivých občanů v bezdoplatkových zónách, a to není jednoduché.

Zdůrazňujete, že cestou je „prevence kriminality“. Zkuste prosím laicky vysvětlit, co to znamená a co to obnáší?

Prevence kriminality je kromě represe součástí trestní politiky. Zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Patří sem opatření, jejichž cílem či důsledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a jejích následků. Prevence kriminality je nákladná a dlouhodobá věc. Je však mnohem levnější než řešit následky pachatelů trestné činnosti.

SPD odmítá migraci a islamizaci. Liberecký kraj se nachází u hranic s Německem, nedaleko od měst, kde byly s imigranty velké problémy. Máte nějaké poznatky, že se tento problém dostává „přes hranice“ i do Libereckého kraje?

V současné době takové poznatky na rozdíl např. od Ústeckého kraje nemáme, nicméně jedním z našich bodů, se kterými jdeme do voleb, je zabránit všemi dostupnými prostředky možné výstavbě zamýšlených „migračních center“ na území Libereckého kraje. Ministerstvo vnitra nyní vyhlásilo dotační program na zřízení a provoz čtyř migračních center v Ústeckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji a v hlavním městě Praze, na jejímž základě vyplatí nevládním organizacím částku 95 mil. Kč. Naším cílem je shromáždit dostatek podpisů pod text petice, aby se Parlament České republiky musel touto záležitostí zabývat a následně aby neprodleně učinil takové kroky, které by realizaci výše zmíněného programu, jakož i dalších obdobných programů na území celé České republiky, zabránily. Takže Liberecký kraj je zatím ze hry, ale co nebylo, může být.

Když bychom to shrnuli: je Liberecký kraj v celorepublikovém kontextu bezpečný?

Liberecký kraj se v kontextu s jinými kraji v rámci ČR řadí mezi bezpečnější kraje, což dokládá i „Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2019, vydaná Ministerstvem vnitra ČR.“ Podle údajů obsažených v této zprávě došlo u celkové kriminality v rámci Libereckého kraje v roce 2019 k poklesu o –5,4 % což je pokles o 493 skutků. Myslím, že na tom má částečně svůj podíl i Městská policie v Jablonci nad Nisou.

SPD se věnuje i tématům ochrany životního prostředí. V Libereckém kraji je momentálně aktuální problém rozšíření těžby v polské lokalitě Turow- Bogatynia hned za hranicemi. Jak by mělo reagovat vedení kraje? 

Situaci kolem plánovaného rozšíření těžby v příhraničním polském hnědouhelném dole Turów-Bogatyně považujeme dlouhodobě za krajně znepokojující. Veškerá dosavadní jednání kraje s vládou ČR, Ministerstvem životního prostředí a polskou stranu v rámci kompenzačních sanačních řešení zatím konkrétní pozitivní výsledky nepřinášejí. Kraji chyběla v této věci větší prozřetelnost a prozíravost. V současné situaci by měl kraj již dávno začít s přípravou opatření, která povedou k minimalizaci negativních dopadů plynoucích z rozšířené těžby na naše území, protože Polsko si v této věci dělá, co chce.

Mimochodem Jizerské hory, těžce poškozené právě důsledky příhraniční těžby a zplodinami z uhelných elektráren, se v posledních třiceti letech až zázračně vzpamatovaly. Nezasloužil by si tento atraktivní turistický cíl, samozřejmě tak jako další turistické cíle v kraji, větší podporu ze strany vedení kraje?

Dobře si uvědomujeme, že cestovní ruch se významnou měrou podílí na zaměstnanosti v Libereckém kraji a že jde o odvětví, které bylo citelně zasaženo výpadkem v důsledku pandemie koronaviru. Proto jsme připraveni významně podpořit regionální turistickou přitažlivost kraje a na turistiku navázané podnikatelské aktivity, což jasně deklarujeme jako jeden z bodů našeho volebního programu.

Liberec, ale i Jablonec a další města v kraji se prezentují jako „města sportu“. A je známo, že zde lidé skutečně aktivně sportují. Vy máte v programu podporu sportovních aktivit. Co by to v Libereckém kraji konkrétně obnášelo?

Chceme se zaměřit zejména na podporu menších sportovních klubů, které pracují s mládeží. Nesouhlasíme s tím, že dotace do sportu jsou dlouhodobě nasměrovány zejména velkým a známým sportovním klubům, kdy na menší kluby pracující s dětmi na menších městech a vesnicích se peníze nedostávají.

SPD chce také přesunout více prostředků na opravy silnic II. a III. třídy. To je hlavně v Liberci a okolí tradičně ožehavé téma, které už proniklo dokonce i do umělecké tvorby. Co tedy udělat pro to, aby se v Liberci i zbytku kraje konečně dařilo opravovat silnice?

Cestu vidím ve větším zapojení Státního fondu dopravní infrastruktury a změnou parametrů v rozpočtovém určení daní. Důležité je také stanovit si priority v rámci potřebnosti opravovaných úseků silnic, a to společně se zlepšením efektivity vynaložených prostředků a kvality odváděné práce. Záplatování, tak jak ho dnes známe, je krátkodobé a nekoncepční řešení. Tímto dosavadním způsobem se krajské komunikace neopraví nikdy.

V programu máte i zadržování vody v krajině a vy sám k tomu říkáte, že „nechceme přijít o Jizerské hory a vodu ve studních“. Jaká opatření podle vás přicházejí v úvahu právě v Libereckém kraji? Připomeňme, že ten si letos zažil rozvodněné řeky až na úroveň třetího stupně povodňové aktivity.

Problematiku zadržování vody v krajině vnímáme a uvědomujeme si skutečnost, že pokud u nás v kraji neprší, tak máme problém. V Libereckém kraji máme pouze vodu, která nám naprší, veškerá voda odtéká a žádná jiná nepřitéká. Řešením není výstavba velkých přehrad, ale výsadba remízků, smíšených lesů a náprava poničených lesů. Dále budování mokřadů, tůní, malých rybníčků, suchých poldrů a omezení pěstování monokultur. Za posledních třicet let se nepostavilo žádné velké vodní dílo.

Liberecký kraj je v regionální politice dlouhodobě ovládán hnutím Starostové pro Liberecký kraj a hejtmanem Martinem Půtou. Co podle vás Libereckému kraji přinesly roky s hejtmanem Půtou a co nového a jiného by přinesla SPD?

Tak jako jinde hejtmanství pod vedením Starostů pro Liberecký kraj v čele s Martinem Půtou přineslo dobrá a z našeho pohledu i špatná rozhodnutí. Kladně lze hodnotit vznik vlastního vnitřního dopravce. Tímto krokem dochází dlouhodobě k ročním úsporám v řádech desítek milionů korun. Dále lze kladně hodnotit i postup kraje ve smyslu přijatých opatření proti pandemii koronaviru a vyčlenění potřebných krajských výdajů na ochranné pomůcky a hygienické potřeby pro nemocnice, sociální služby a zařízení, kterých je kraj zřizovatelem. Kladně lze hodnotit i dobrou spolupráci s vedením krajského města.

Co se však nepovedlo, jsou již zmiňované opravy silnic II. a III. tříd, které kraj převzal svým vznikem od státu ve velmi špatném stavu, který se kraj snaží každoročně udržovat a spravovat. Nutno říci, že se to nedaří, a to přesto, že se na jeho opravy ročně investuje z krajského rozpočtu částka 500 milionů korun.

Neuspokojivý stav je i v oblasti zdravotnictví, s nímž se kraj potýká dlouhodobě díky špatné koncepci ze strany státu, kterou se snaží řešit prostřednictvím fúzí a investic do nemocničních zařízení s krajskou nemocnicí, jíž je zřizovatelem. Jde však o řešení náprav špatných rozhodnutí z minulosti a snahu o řešení dočasné, a nikoliv systémové.

Od počátku působení SPD v krajském zastupitelstvu se nám podařilo prosadit spoustu pozitivních věcí. Za všechny bych zmínil alespoň podporu vzniku samostatného vnitřního dopravce, čímž dochází k ročním úsporám v řádu desítek milionů korun ročně. V tomto trendu chceme pokračovat i nadále. SPD má kvalitní program a také zkušené odborníky, a proto jsem přesvědčen o našem volebním úspěchu a větší možnosti prosazovat náš program.


reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

17:30 Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

„Česká republika, ale postupně i další země, jsou zatahovány do konfliktu na Ukrajině,“ říká předsed…