Po volbách v roce 2012 kraj sestavil žebříček svých největších problémů. Na první příčce se umístilo zachování venkovského zemědělství a jeho podpora. Jste přesvědčen o tom, že se vám podařilo situaci v zemědělství v kraji zlepšit? Jak?
Z pozice kraje jsme já i ostatní představitelé udělali maximum. Ovšem konkrétní dotační tituly, rozhodnutí o kontrolách dovážených potravin i všechny další aktivity směřující k ochraně našeho trhu s potravinami jsou v rukách vlády a ministerstev. Snad se nám podařilo alespoň změnit vnímání situace. Věřím, že všichni představitelé pochopí, jak je zemědělství důležité pro zaměstnanost, péči o krajinu i zachování zdrojů vody v ní.
Hned na druhé příčce v hodnocení bylo zajištění vhodného bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel, a tím zmírnění sociálního vyloučení. Vidíte za sebou výsledky své práce? Můžete být konkrétnější?
I když Vysočina nepatří mezi kraji s velkými aglomeracemi a oblastmi sociálního vyloučení, věnovali jsme této oblasti plnou pozornost. Ve spolupráci s jednotlivými obcemi, městy i nestátními neziskovými organizacemi se nám daří zmírňovat sociální napětí řadou realizovaných projektů, množství lokalit sociálního vyloučení nevzrůstá.
Otázkou také je, o kolik se mezi roky 2012–2016 podařilo snížit nezaměstnanost v kraji?
Kraj může grantovými programy, spoluprací s podnikateli a investicemi pouze pobízet zaměstnanost. Počty pracovních míst jsou v rukách jednotlivých firem. Rozdílné hodnoty procenta nezaměstnanosti v různých částech kraje jsou dány historickými souvislostmi a všeobecný pokles nezaměstnanosti je dán růstem republikového i světového hospodářství.
Psali jsme:
_636022659971845544.jpg&id=114324)
Neméně závažným problémem v kraji je dopravní infrastruktura. Co jste v tomto volebním období udělali pro odblokování situace?
V této souvislosti je třeba vidět, že nejdelší úsek dálnice D1, v současné době kontinuálně opravované, prochází přes území našeho kraje. I když jsme od roku 2008 do silnic a mostů investovali více než osm miliard, stále se podfinancování silnic převzatých od státu snížit nepodařilo. Z celkového počtu 4,5 tisíce kilometrů silnic jsme modernizovali či generálně opravili více než tisíc kilometrů a opravili cca 90 mostů.
Nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu zvlášť na venkově je realitou. A Vysočina není výjimkou. Jak se snažíte jako hejtman podpořit personální politiku nemocnic a celkově garantovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči v kraji?
Do našich nemocnic jsme investovali velké finance jak krajské, tak z evropských fondů. Zatím můžeme garantovat dostupnost i kvalitu péče v kraji. Personální politika v našich nemocnicích je podporována systémy stipendií, stáží studentů vyšších ročníků lékařských fakult i náborovými příspěvky. Ne zcela uspokojivá je situace v oblasti praktických lékařů pro dospělé a děti. Věková struktura a rozložení v území nevěstí nic pozitivního. Již nyní máme problém ve venkovských oblastech nahradit praktické lékaře odcházející do penze.
Jaké priority jsou pro vás klíčové pro nadcházející roky?
Každý, kdo střízlivě a objektivně hodnotí vývoj Kraje Vysočina, musí přiznat, že jeho obyvatelé a firmy odvedli obrovský kus práce. Jsem hluboce přesvědčen, že je třeba v tom pokračovat. Úkolem budoucího zastupitelstva, rady i hejtmana musí být další spolupráce na rozvoji kraje a pokračování v tom, o čem hovoříme výše. Věřím, že nově zvolení představitelé dokončí velmi složitý a rozsáhlý projekt veřejné dopravy Vysočiny.
Kraj řídíte již osm let, a to bez jakýchkoliv větších skandálů. To se bohužel nedá říci o Michalovi Haškovi, který čelí kritice nejen za kauzu kolem jeho neexistující mluvčí, nýbrž i například kolem zveřejnění smluv za audit smluv mezi krajem a společností Letiště Brno. Letos se též snaží do třetice obhájit svůj mandát. Domníváte se, že se mu to podaří?
Při stavu mediální scény a přes mnoho neověřitelných konstrukcí vydávaných za pravdu mohu říci, že situace na mě působí dojmem vytrvalé snahy Michala Haška poškodit. Michal Hašek i přes všechny turbulence kolem své osoby odvedl pro Jihomoravský kraj i Asociaci krajů České republiky obrovské penzum práce. Jsem přesvědčen, že to voliči ocení a svůj mandát obhájí.
JUDr. Michal Hašek
MUDr. Jiří Běhounek
Kromě kumulace vašich funkcí je vám často vyčítáno také to, že výměnou za podporu menšinové vlády ČSSD drží „opoziční“ komunisty na vysokých a placených postech. Čím byste tato tvrzení vyvrátil? A co vlastně bylo hlavní překážkou toho, uzavřít regulérní koalici, ať již s KSČM nebo jinou stranou?
Dovolte, abych byl velmi korektní a nekomentoval kumulaci funkcí u mnoha jiných souputníků. Placené funkce a podpora KSČM v menšinové radě Kraje Vysočina jsou stále omílanou písničkou. Již nikdo nikdy nepřizná, že po každých volbách ČSSD jednala s každou stranou, která získala mandáty v zastupitelstvu kraje. Z toho vyplývá, a může si každý myslet co chce, že KSČM nabídla z hlediska fungování kraje nejlepší podmínky. Podíváme-li se do historie a chceme-li být upřímní, určité stabilizační kroky v personálních otázkách se děly na různých institucích a ministerstvech. Z mého pohledu se model osvědčil, výsledky kraje hovoří sami za sebe.
Jaké konkrétní krajské problémy jste jako poslanec ve sněmovně akcentoval a podařilo se vám najít i podporu pro jejich řešení? Nebo v čem je ona výhoda souběhu funkcí? I kraje mají totiž zákonodárnou iniciativu.
Minimálně se podařilo otevřít otázky vody, zemědělství, dopravní obslužnosti, zimní údržby a mnohé další, kde mi téměř každodenní kontakt s ministry umožnil rychlé a efektivní projednání mnoha oblastí a zároveň jsem mohl prosazovat některé zákonodárné iniciativy krajů i zájmy samotného Kraje Vysočina.
Podle tradičního „volebního potenciálu“ má v kraji největší šance ČSSD. Do krajských voleb vstupuje také poprvé hnutí ANO. Vnímáte ho jako soupeře, nebo spíše partnera pro budoucí koalici?
Každá kandidátka v jakýchkoliv volbách je kandidátka soupeřů. Pokud jde o povolební vyjednávání, opakuji, že budu prosazovat znovu jednání se všemi partnery, kteří budou v zastupitelstvu kraje zastoupeni. O tom, jakou pozici poté hnutí Ano zaujme, bude rozhodovat samo.
Nedávno ministr průmysl Jan Mládek oznámil, že zvažuje navrhnout vládě zásadní zúžení výběru lokalit pro vybudování hlubinného jaderného úložiště ze sedmi v celé České republice na pouhé dvě. A to výhradně na Vysočině. V oblasti Kraví hora na Žďársku a Horka na Třebíčsku (ležící ovšem nedaleko Velkého Meziříčí). Jak se tomu budete snažit zabránit?
Pohledy a stanoviska na otázky spojené s jadernou energetikou, hlubinným úložištěm i těžbou uranu se mnohdy účelově mění. Tak jako si před pěti lety nikdo nedovedl představit situaci s migrací, nikdo neví, jak bude vypadat spotřeba energie lidstvem za pár let. Stále opakuji, kraj a hejtman není ten, kdo bude o těchto záležitostech rozhodovat. Všechny tyto oblasti jsou strategickým rozhodnutím státu a k tomu je kompetentní vláda.
Psali jsme:
autor: Kateřina Synková
