Hejtman Novák (ČSSD): Současný stav společnosti OKD nemůže být dílem náhody

V krajských volbách usilujete o obhajobu svého mandátu. Co plánujete v kraji do budoucna, máte nějakou vlastní vizi, o kterou byste se chtěl zasadit? Prozradíte nám ji?

Jsme politická strana s více než 130letou tradicí, ne spolek volnomyšlenkářů, který se chce vyšplhat na zádech popularity svého majitele. Hodnoty ČSSD, za kterou coby její dlouholetý člen kandiduji, jsou tedy pevně zakotvené; a já chci dále pracovat v duchu těchto historií prověřených principů, ne na nějaké aktuální populistické vlně. Konec loňského roku byl hektický. Moravskoslezskému kraji zbývaly poslední týdny, aby s evropskými zdroji dokončil a profinancoval poslední projekty z programovacího období Evropské unie na léta 2007 až 2013. S trochou pýchy mohu říct, že jsme tuto práci dotáhli do konce úspěšně. Nikdy jsme neinvestovali více než právě v loňském roce. Evropské peníze využíváme účelně a smysluplně. Máme také plán a projekty, kam směrovat zhruba 100 miliard korun v příštích pěti letech, a zkvalitnit tak životní podmínky a veřejné služby pro obyvatele i podnikatelské subjekty. Před sebou máme dokončení průmyslové zóny Nad Barborou na Karvinsku, další jednání s potenciálními investory, rozvoj spolupráce s čínskou ekonomikou a partnerskými provinciemi Číny, pořád mě neopouští myšlenka postavit v našem kraji česko-čínský technologický park, čeká nás řešení složité situace v OKD…

Pokud se ohlédnete za uplynulými čtyřmi roky, co se vám povedlo a s čím naopak příliš spokojen nejste?

Do programového prohlášení Rady Moravskoslezského kraje před třemi lety koalice například vložila návrhy změn zákonů, vznik místa ombudsmana v krajských nemocnicích nebo třeba slib, že do oprav a rekonstrukcí krajských silnic budou investovány minimálně dvě miliardy korun. A nezůstalo u slibů, my je plníme. Zachovali jsme stávající rating – mezinárodní hodnocení A2 se stabilním výhledem. Mimochodem jsme jediný kraj v České republice s uděleným mezinárodním ratingem. Hospodaříme s majetkem s péčí řádného hospodáře a bez chyb, což už podvanácté potvrdilo i Ministerstvo financí. Poprvé za dobu existence krajů, kdy moravskoslezští zastupitelé schvalovali vyrovnané nebo schodkové rozpočty, přiteče do krajské pokladny více peněz, než Moravskoslezský kraj vydá. Snižujeme zadluženost kraje. Máme legislativní plán, zlepšujeme kvalitu veřejných služeb, investujeme do rozvoje regionu. Dobře spravujeme moderní síť škol, podporujeme ohrožené skupiny obyvatel, pokračovali jsme v energetických úsporách u krajských nemovitostí, máme fungující páteřní síť nemocnic, které modernizujeme – jen v loňském roce jsme dostavěli nový pavilon chirurgických oborů ve frýdecko-místecké nemocnici a novou internu ve Slezské nemocnici v Opavě. Významně se podílíme na zvyšování míry bezpečnosti obyvatel – masivně investujeme do výstavby nových Integrovaných výjezdových center. Letos jsme slavnostně otevřeli čtyři nová IVC. A podnikáme další kroky včetně aktivit vedoucích ke zlepšení životního prostředí v regionu. Včetně kotlíkových dotací, které se narodily v Moravskoslezském kraji.

V roce 2012 jste přišli s kotlíkovými dotacemi, o které se strhl obrovský zájem. Plánujete v nich pokračovat? A kolik jste celkově na dotacích rozdali financí?

Moravskoslezský kraj v letech 2012 až 2015 podpořil výměnu kotlů více než 105 miliony korun. Díky těmto kotlíkovým dotacím se v regionu podařilo vyměnit přes 4 tisíce starých kotlů na tuhá paliva za nová ekologická topidla, v některých obcích byla vyměněna více než polovina těchto kotlů. Podařilo se tak například snížit emise karcinogenního benzo(a)pyrenu vypuštěných do ovzduší zhruba o 70 kilogramů, což je více než vyprodukoval těžký průmysl v Moravskoslezském kraji za celý rok 2013. Proto chceme v kotlíkových dotacích dále pokračovat. V první výzvě „nových“ kotlíkových dotací financovaných z evropských peněz, jsme mohli rozdělit téměř půl miliardy korun, zájem byl o výměnu za téměř 681 tisíc korun. Jako jediný kraj v republice jsme lidem ke státní dotaci na pořízení nového kotle přispěli 5 procent z krajského rozpočtu, moravskoslezský krajský úřad vyřídil za obce administrativu a poskytl občanům další nadstandardní služby.

Loni předložilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje do Parlamentu návrh zákona, který by policii umožňoval odebrat na místě řidičský průkaz za překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Byl to jediný případ, kdy jste využili možnosti zákonodárné iniciativy?

Zastupitelé v roce 2013 schválili Legislativní plán Moravskoslezského kraje. Jsou v něm vytipovány nejpotřebnější změny právních předpisů, kterých chce Moravskoslezský kraj co nejdříve dosáhnout kvůli zjednodušení procesů a zpřehlednění právní úpravy. Změny navrhuje zejména v dopravě, ochraně životního prostředí, sociální péči a školství. Plán byl několikrát aktualizován v souladu s plánem legislativních prací vlády vzniklé z předčasných parlamentních voleb na rok 2014 a Výhledem legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017. Kromě návrhu změn v silničním zákonu jsme Parlamentu předložili například návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který by měl snížit negativní dopady na ovzduší vznikající v domácnostech. Zaslali jsme také ministryni práce a sociálních věcí návrh změn, které by zlepšily situaci lidí se zdravotním postižením. Legislativní plán obsahoval i záměr Moravskoslezského kraje iniciovat změnu zákona o Integrovaném záchranném systému tak, aby škody, ke kterým dojde při záchranných pracích a cvičeních, hradil přímo stát. V této věci jsme nakonec vlastní návrh nepodávali a podpořili jsme obdobně zaměřenou zákonodárnou iniciativu kolegů ze Zlínského kraje.

Moravskoslezská krajská tripartita chce, aby byl úpadek těžební společnosti OKD řešen formou reorganizace, nikoli konkurzem. Tripartita zároveň požaduje, aby stát byl po reorganizaci většinovým vlastníkem OKD. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že by stát mohl těžební společnosti OKD poskytnout finanční pomoc při případné reorganizaci. V každém případě ale bude požadovat garance, že o vložené peníze nepřijde. Je to podle vás reálný požadavek?

Půjčka od státu je v tuto chvíli jedinou možností, jak uklidnit situaci a umožnit restrukturalizaci těžební společnosti OKD. Toto řešení je podstatně lepší než její nekontrolovatelný bankrot. I pan Babiš to naštěstí nakonec pochopil. Garance, že o peníze stát nepřijde, se získají smlouvou. Stát bude v silné pozici velmi významného věřitele a bude se moci podílet na řešení situace.

Tripartita také podle vašich slov podporuje způsob, jakým je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno řešit problematiku provozního financování OKD, tedy prostřednictvím státní půjčky za účelem reorganizace společnosti. Vyzýváte ale vládu k urychlenému přijetí tohoto usnesení, a to ještě před jednáním schůze věřitelů 10. srpna. V opačném případě hrozí podle tripartity bezpečnostní rizika pro celý region. Věříte, že je přijetí v uvedeném termínu reálné? A o jaká konkrétní rizika se jedná?

Je to reálné. Nekontrolovatelný bankrot a nárazové ukončení těžby v OKD by znamenalo vážné ohrožení existence a dalšího rozvoje průmyslu v Moravskoslezském kraji, nesly by s sebou zejména sociální a také environmentální respektive bezpečnostní rizika. Bylo by nutné řešit otázku, kdo a jak zabezpečí důlní díla před přírodními vývěry metanu, kdo se postará a zaplatí čerpání důlních vod a podnikne další opatření, která musejí být permanentně i celá desetiletí po ukončení provozu OKD zajišťována, aby neznamenala bezpečnostní riziko pro obyvatele Moravskoslezského kraje. S velkou pravděpodobností by tuto odpovědnost musel na sebe převzít stát, a to prostřednictvím státního podniku DIAMO, který tyto aktivity na utlumených starých dílech již uskutečňuje. Za nejvážnější však považuji aspekt sociální. Převážná část z deseti tisíc zaměstnanců OKD a odhadem dalších zhruba 25 tisíc zaměstnanců v dodavatelských řetězcích žije na Karvinsku. V okresu, kde je již dnes vysoká míra nezaměstnanosti, by nezaměstnanost vystoupala až k hranici třiceti procent. Rapidní propouštění by se totiž týkalo i obslužných provozů a ostatních služeb. To je věc na české poměry dosud nevídaná, v Česku nemáme žádné zkušenosti s řešením takovéto sociální krize; nehledě na to, že průměrné mzdy v OKD a jejich dodavatelů jsou nad celostátním a regionálním průměrem a často příjem ze společnosti OKD je jediným příjmem pro domácnosti. Šlo by tedy o hluboký zásah do života desítek tisíc obyvatel Moravskoslezského kraje. Nárazové ukončení těžby v OKD by do budoucna zásadně ovlivnilo cargo přepravu i veškerou energetiku v Moravskoslezském kraji, která se váže právě na uhlí z tohoto revíru. Pocítily by to hlavně hutní průmysl a teplárenství – energetické zdroje totiž nejsou schopny okamžitě se přizpůsobit dovezenému uhlí, například z Polska. Na OKD je navázáno také strojírenství, mnoho dodavatelů důlní techniky, kteří celá desetiletí budovali svůj byznys převážně na dodávkách pro tuto společnost. Vše s sebou nese také hrozbu zvýšené kriminality a sociálního napětí, které by mohly vyústit v násilné akce.

Moravskoslezský kraj má stále problém s vysokou nezaměstnaností a uzavření Dolu Paskov situaci bezpochyby nepomůže. Už dříve v médiích proběhly informace o tom, že se připravuje zmiňovaná průmyslová zóna Nad Barborou, kde by mělo najít práci až 2 tisíce lidí. Jenže s ukončením její výstavby se počítá až v roce 2018 a samozřejmě potom je nutné najít firmy, které by tam začaly podnikat – a to je „běh na delší trať“. Připravujete tak i další kroky?

Podpora zaměstnanosti a podnikání je pro Moravskoslezský kraj prioritní. Podporujeme nejen nově příchozí investory, ale i stávající podnikatelské subjekty. S každým nově příchozím investorem jednáme ve spolupráci s agenturou CzechInvest, připravujeme mu konkrétní nabídky na míru – ať už to jsou volné plochy v průmyslových zónách či investiční pobídky. Letos kromě národních investičních pobídek mohou firmy v kraji čerpat také regionální investiční pobídku. Moravskoslezský kraj tak ze svého rozpočtu podpoří místní i zahraniční podnikatelské subjekty prostřednictvím individuálních dotací. Podmínkou pro obdržení grantu je investování vlastních finančních prostředků do zpracovatelského průmyslu a vytvoření nových pracovních míst na území regionu. Tuto nabídku by mohli využít zejména investoři, kteří objemem plánované investice nedosáhnou na státní investiční pobídku. Mimo toto pobídkové schéma podporuje Moravskoslezský kraj zvyšování konkurenceschopnosti a inovativnosti firem také prostřednictvím dotačních programů na podporu podnikání a vědy a výzkumu. Poskytujeme dotace na výzkumné projekty firem v regionu, na navázání spolupráce s vysokými školami v oblasti vývoje produktů a služeb a také na mzdy a vzdělávání výzkumných pracovníků. Nezapomínáme ani na začínající firmy v regionu, které mohou využívat náš fond zvýhodněných úvěrů.

Jak byste v krátkosti zhodnotil hlavní přínos a aktuální výzvy Moravskoslezského paktu zaměstnanosti?

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, jehož signatářem je také Moravskoslezský kraj, byl v našem kraji založen v roce 2011 s tím, aby pomohl řešit nepříznivou situaci na trhu práce v našem kraji. Výhodou tohoto sdružení je strategické partnerství desítek veřejných, podnikatelských i nepodnikatelských subjektů, škol a dalších institucí, což nám umožňuje řešit problémy komplexně. Konkrétně se snažíme řešit nerovnováhu mezi poptávku a nabídkou na trhu práce, zastavení odlivu kvalifikované pracovní síly z regionu, zlepšení spolupráce mezi firmami a školami i vytváření pracovních příležitostí pro zapojení sociálně slabých jednotlivců či lidí s nižší kvalifikací. Přestože záměry paktu i nástroje k jejich realizaci máme přesně definovány, ne vždy se daří vše uskutečnit podle plánu. Často k tomu přispívají problémy zaměstnanosti, mezi které patří třeba současná situace v OKD či nepříznivý vývoj technicky zaměřeného školství, kterým kraj aktuálně čelí. K řešení problémů se snažíme využít také evropských prostředků. Nastavení operačních programů a vyhlašování výzev z časového hlediska však ne vždy odpovídá našim potřebám. Nicméně i v tomto směru vyjednáváme prostřednictvím Regionální stálé konference Moravskoslezského kraje s příslušnými řídícími orgány operačních programů nastavení podmínek výzev reflektujících naši situaci.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství vyšetřuje představenstvo insolventního těžaře OKD a jeho matky NWR pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku a pro zneužití informací v obchodním styku. Je dle vašeho mínění vůbec možné, že by k tunelování nedošlo, a přesto společnost za podmínek, které měla, tak rychle zkrachovala?

Osobně se domnívám, že současný stav společnosti OKD nemůže být dílem náhody. Ale vzhledem k tomu, že nemám k dispozici žádné bližší informace o vztazích či transakcích uvnitř skupiny NWR a že věcí se už zabývají orgány činné v trestním řízení, nebudu to více komentovat.

Za posledních deset let v České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji více než trojnásobně. Proč podle vás v tomto směru stávající politika kraje selhává? Nelze totiž říci, že byste se problémem nezaobírali. A plánujete tak nějaké nová opatření?

Nárůst počtu obyvatel sociálně vyloučených lokalit může souviset i s tím, že je umíme lépe než v minulosti popsat a identifikovat. Problematika sociálně vyloučených lokalit a s ní spojených negativních jevů úzce souvisí s celkovým nastavením sociální politiky na národní úrovni a nelze ji omezovat na politiku krajskou. Příkladem je zákon o sociálním bydlení, který by v legislativní rovině minimálně nastavil pravidla na eliminaci nebo rozšiřování toho, co nazýváme sociálně vyloučenými lokalitami. Kraj také nemůže zasahovat do kompetencí obcí, které jim byly legislativou svěřeny do samostatné působnosti. Přesto je aktivní v hledání systémového řešení. Zpracovali jsme například několik strategických materiálů – Strategii integrace romské komunity, Strategii prevence kriminality nebo Strategii protidrogové politiky. Snažíme se také například implementovat inovativní způsoby řešení sociálního vyloučení realizací individuálního projektu kraje, který je zaměřen na podporu komunitní práce. Ta napomáhá obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Bruntálu, Frýdku-Místku a v Ostravě zapojit se do občanské společnosti. Projekt je realizován ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Kraj podporuje realizaci odpovídajících sociálních služeb, zajímá se o problematiku vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotnictví, ale také odmítá nesystémové intervence, které by narušovaly princip sociální spravedlnosti.

Prozradíte nám na závěr, v jaké fázi je váš soudní spor s Andrejem Babišem? Ve sporu na ochranu osobnosti požadujete omluvu a 200 000 korun za Babišovy televizní výroky v debatě o přípravě průmyslové zóny v Karviné.

Budu stručný. Na září je nařízeno druhé soudní stání.