Hejtman Půta: Věřím, že letos dostanu šanci u soudu očistit svoje jméno a práci

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování vaší údajné korupce. Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat nejen vás, ale i dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Viní vás z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Vy od počátku jakékoliv nezákonné jednání odmítáte. Na čem kriminalisté obžalobu staví? A věříte, že se v nejbližší době dočkáte spravedlivého rozsudku? Kdy by mělo proběhnout soudní líčení?

Otázku, na čem kriminalisté obžalobu staví, si já i můj právník klademe také. Uspokojivou odpověď jsme na ni nedostali ani poté, co jsme koncem roku měli možnost seznámit se se spisem. Žádný důkaz pro to, z čeho mě policie viní, v něm není – a ani být nemůže, protože jsem nic z toho, co je mi kladeno za vinu, neudělal. „Provinil“ jsem se jen tím, že jsem dělal svou práci – tedy aktivně prosazoval projekty, na které chtěly obce a města z Libereckého kraje čerpat evropské peníze. Věřím, že po třech letech vyšetřování provázeného úniky do médií, kterých velmi ochotně využívali političtí protivníci, letos dostanu šanci u soudu očistit svoje jméno a práci.

I přes zmíněnou kauzu jste úspěšně obhájil mandát hejtmana. Dalo by se tak říci, že vás obvinění nepoškodilo, nebo přece jen ano?

Jaký by byl náš volební výsledek, kdyby této kauzy nebylo, se nikdy nedozvíme. Zdá se ale, že lidé z mého kraje, kteří mě znají buď osobně, nebo díky výsledkům mojí práce, se nenechali kauzou nijak manipulovat. To, že se o vás roky spekuluje jako o úplatkáři, vás ale zdaleka nepoškozuje jen politicky. Dotklo se to mojí pověsti, negativně to zasáhlo a stále zasahuje do života mojí rodiny. Nejhorší je pocit nespravedlnosti a nemožnost s tou situací po dobu několika let nic udělat.

Bc. Martin Půta

SLK
hejtman

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Hnutí STAN se dohodlo na koalici s lidovci. Společně tak musejí získat minimálně 10 % hlasů, v čemž mnozí vidí přílišné riziko. Vy nikoliv?

Připouštím, že na české politické poměry je tento krok neobvyklý a někomu se může zdát riskantní. Obě kandidátky by samostatně bojovaly o několik málo poslanců a vzhledem k volebnímu systému a přepočtu získaných hlasů na mandáty by to znamenalo také téměř žádný vliv na směřování České republiky v příštích čtyřech letech. Já vnímám společný projekt jako ambiciózní, který chce hájit zájmy českého venkova a českých měst a obcí a také samostatných lidí, kteří netouží po tom, aby jim stát mluvil do všeho, co dělají.

Proč se vlastně nepokusíte kandidovat samostatně? Nesvědčí to částečně o tom, že si nevěříte?

Myslím si, že čas Starostů v budoucnosti ještě přijde. Jsme silní jen v několika málo krajích a ani v politice nelze některé kroky pominout. Proto si myslím, že spolupráce s KDU-ČSL v koalici je jak vůči voličům, tak vůči partnerovi zodpovědné řešení.

Starostové byli vždy naklonění širší spolupráci. Dokazuje to i fakt, že ač jste vyhráli volby v kraji s velkou převahou, k vládnutí jste si k sobě přizvali nejen hnutí ANO, které skončilo ve volbách druhé, ale i ODS a ČSSD. Jaká hlavní pozitiva v této široké koalici vidíte? Není pak v důsledku mnohých kompromisů obtížnější splnit, co jste občanům ve volbách slíbili?

Volby jsme sice výrazně vyhráli, ale nemáme dostatek zastupitelů k samostatnému vládnutí, proto jsme se snažili vytvořit koalici především na základě společných priorit v programu. Po třech měsících jejího fungování si myslím, že ta koalice funguje a společný program prosazujeme.

V krajském zastupitelstvu má čtyřkoalice většinu 35 mandátů ze 45. Tak silná koalice zatím v čele Libereckého kraje nikdy nestála. Jak toho budete chtít využít ve prospěch kraje?

Jako hlavní pozitivum vnímám zapojení většího množství lidí, více možných pohledů na řešení problémů v kraji než jenom možný pohled jedné z devatenácti kandidátek, které v krajských volbách v Libereckém kraji kandidovaly.

Jsme druhý nejmenší kraj v České republice. Pro prosazování máme například jen osm poslanců ve dvěstěhlavé sněmovně nebo tři senátory v jednaosmdesátičlenném senátu. Z toho důvodu se domnívám, že pro prosazování zájmů kraje a jeho občanů je spojenectví v široké koalici pro malý kraj důležité. A to třeba v případě prosazování důležitých projektů na vládní úrovni, například rychlá železnice Liberec – Praha nebo revitalizace vojenského prostoru Ralsko.

Co je pro vás ve vašem druhém funkčním období největší výzvou?

Stejně jako v minulém volebním období zlepšování stavu silnic. Tedy nutné podmínky pro rozvoj celého území kraje a nejenom oblastí, které jsou přímo napojeny na českou dálniční síť. Kromě toho zdravotnictví, a především dokončení přípravy projektu modernizace Krajské nemocnice Liberec. Rád bych, aby v tomto volebním období byla zahájena stavba nového pavilonu urgentní medicíny, který má za cíl udržení specializované péče pro naše obyvatele přímo v Libereckém kraji.

Nejen Liberecký kraj řeší problém s nedostatkem zdravotnického personálu zejména v okrajových oblastech. Plánujete nějaká opatření?

Problém s nedostatkem zdravotnického personálu je celorepublikový. Opatření například ve vzdělávání zdravotních sester bohužel začnou fungovat až za několik let. Budeme tedy stejně jako ostatní kraje podporovat navýšení mezd a hledat i další možnosti k udržení zdravotníků v kraji. Já považuji za důležité také investice do vybavení nemocnic, tak aby personál byl nejenom dobře zaplacen, ale měl také motivaci pracovat se špičkovou technikou.

Krajská nemocnice v Liberci je sice institucí na špičkové úrovni, jenže areál sevřený téměř v centru města je předimenzovaný a není možné jej dál rozvíjet, což bylo i jedním z předvolebních témat. Lídři včetně vás prosazovali výstavbu nového pavilonu urgentní medicíny. Můžete být nyní konkrétnější?

Vzhledem k tomu, že na rozdíl od fakultních nemocnic stát rozvoj těch krajských zařízení finančně nepodporuje, musejí rozvoj liberecké nemocnice a dalších v kraji zaplatit jejich vlastníci. Nová nemocnice mimo centrum Liberce by znamenala pravděpodobně minimálně pětimiliardovou investici, na kterou v rozpočtu kraje, Liberce a ani Turnova peníze nejsou. Proto jsme se rozhodli pro variantu postupné modernizace v současném areálu, který je pro obyvatele Liberce a celého Libereckého kraje dobře dopravně dostupný. Máme za sebou architektonickou soutěž a rádi bychom stavbu zahájili nejpozději na jaře 2019.

Ve vašem volebním programu jste také slibovali tlačit na navýšení policistů v Libereckém kraji a vytvoření krizového plánu pro mimořádné situace v sousedních zemích. Jaké kroky jste za tím účelem podnikli?

O navýšení počtu policistů intenzivně vyjednáváme. Rádi bychom získali více nových tabulkových míst, než kolik zatím ministerstvo vnitra Krajskému ředitelství policie v Liberci poskytlo. I vzhledem k tomu, že jsme kraj na hranicích. Krizový plán pro mimořádné situace již máme zpracovaný s německými kolegy v Sasku. Nyní připravujeme podpis dohody o spolupráci v mimořádných situacích s Dolnoslezským vojvodstvím.

Do popředí zájmu se opět dostalo zřízení okresu Turnov. Ministerstvo vnitra předložilo tři varianty řešení. Prvním z nich je vznik samostatného okresu Turnov, druhou ORP Turnov přičlenit k okresu Liberec a třetí ORP Turnov zmenšit o okrajové obce a přičlenit je k okresu Semily nebo okresu Liberec. K jaké z možností se přikláníte vy sám? A kdy by mohlo být rozhodnuto?

Jsem rád, že ministerstvo vnitra svolalo jednání pro starosty dotčených obcí, kde o této problematice proběhla intenzivní debata. Především bych uvítal, aby nebyl nový stav pro obyvatele Turnovska horší než ten současný. Hlavním měřítkem je pro nás dostupnost služeb pro občany, která se v poslední době bohužel spíše zhoršuje. Největším dluhem zůstává, že ani 16 let od vzniku krajů nemají ani kraje své plnohodnotné instituce a mnohé státní organizace se stále řídí původními okresy.

Předloni 1. dubna byl podepsán zakládací dokument Paktu zaměstnanosti Libereckého kraje. V čem vidíte po dvou letech jeho hlavní přínos?

Je to jedna z forem spolupráce, kde mohou společně zaměstnavatelé, Liberecký kraj a Úřad práce diskutovat třeba o vzdělávání a potřebách zaměstnavatelů. Pakt zaměstnanosti byl podepisován v trochu jiné situaci, v době, kdy nezaměstnanost v kraji byla téměř sedmiprocentní. Dnes jsme na tom významně lépe a také zaměstnavatelé řeší trochu jiné problémy. Je to především nedostatek pracovních a kvalifikovaných sil.

Kraj využil své zákonodárné iniciativy a předložil návrh novely zákona o RUD ve prospěch měst a obcí. O kolik by si pak obce polepšily? A domníváte se, že se vzhledem k blížícím sněmovním volbám podaří novelu v tomto volebním období ještě schválit?

Považuji za úspěch, že poslanci náš návrh pustili do druhého čtení. Jeho prosazení by znamenalo finanční přínos pro obce a města v České republice o 8,5 mld. Kč v roce 2018. Podle mého názoru jde o nejlepší způsob podpory obyvatel venkova, protože takto rozdělené peníze, zhruba 800 Kč na jednoho občana, se dostanou do všech obcí, od nejmenších až po ta největší města. Já jsem zastáncem principu, ve kterém se o problémech i investicích má rozhodovat co nejblíže občanům, tedy v zastupitelstvech obcí. Pevně věřím, že novela bude schválena tak, aby mohla platit v souladu s naším návrhem od 1. ledna 2018.