Helena Langšádlová: Zeman je mimořádně nebezpečný, nikdo v Evropě se nechová jako on. A co provádí doma, to raději nekomentovat

11. 10. 2015 17:03

ROZHOVOR Podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) Karel Schwarzenberg i po odchodu z funkce předsedy bude pro stranu důležitý a pomůže i ve volebních kampaních. Miloš Zeman se podle ní snaží změnit orientaci naší zahraniční politiky, což je pro budoucnost nebezpečné. O integraci Helena Langšádlová říká, že by měla být pro příchozí azylanty povinná a měla by se inspirovat ověřeným modelem přijímání barmských uprchlíků.

Helena Langšádlová: Zeman je mimořádně nebezpečný, nikdo v Evropě se nechová jako on. A co provádí doma, to raději nekomentovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová

Anketa

Která skupina europoslanců dělá v Evropském parlamentu svou prací největší čest České republice?

hlasovalo: 12455 lidí

Jaká je podle vás budoucnost TOP 09 bez Karla Schwarzenberga?

Karel Schwarzenberg nikam neodchází, sám již avizoval, že má zájem kandidovat do Poslanecké sněmovny, ale především se příští rok zapojí do kampaně pro volby do Senátu a pro komunální volby. Jistě bude dál aktivní a to, že nebude výkonným předsedou, neznamená, že bude stát stranou, stále bude mít výkonné pravomoci. Pokud jde o příštího výkonného předsedu, jsme demokratická strana a nelze s tak dlouhým předstihem říct, jak ten souboj bude vypadat. Musím ale říci, že nyní nevidím jiného významného kandidáta než Miroslava Kalouska.

Na jaké voliče se TOP 09 bude soustředit?

Myslím, že už nyní pociťujeme zájem, když se například podnikatelé na nás často obracejí, pokud jde např. o další administrativní zátěž, jako jsou kontrolní hlášení DPH nebo elektronická registrace tržeb. Jsem přesvědčena, že až se s tím blíže seznámí, pochopí, že tato vláda není vládou pro ně.

Jak ze stranické pozice vidíte současné téma imigrace v Evropě a u nás?

Jsme stranou, která se odkazuje na judaisticko-křesťanské kořeny. Na jednu stranu tedy myslím, že můžeme a chceme pomoci a můžeme být solidární k výrazně většímu počtu uprchlíků z válečných oblastí, než je tomu dnes. Na druhou stranu se ale Čeká republika i Evropa musí i tady chovat velice odpovědně.

Miloš Zeman je za půlí svého mandátu. Jak hodnotíte jeho prezidentství?

To má dvě roviny, jednak je to zahraniční, jednak vnitropolitické působení. V zahraniční oblasti se Miloš Zeman chová zcela jinak než ostatní prezidenti evropských zemí – jezdí do Číny, pronáší kontroverzní výroky, jako byl třeba souhlas s anexí Krymu, apod. Svědčí to o jeho snaze změnit orientaci naší zahraniční politiky, a to je pro naši budoucnost mimořádně nebezpečné. A pokud jde Zemanovo o vnitřní působení, to snad ani nestojí za komentář.

Směřujeme pod vlivem přímé volby prezidenta k poloprezidentskému systému?

Náš ústavní systém je parlamentní, a přestože je zde přímá volba prezidenta, poloprezidentský systém stojí na výrazně větších výkonných pravomocích a prezident v něm skutečně rozhoduje například o zahraniční politice. To náš prezident nemůže, byť by si to možná přál.

Má podle vás Miloš Zeman pro případnou druhou kandidaturu u nás soupeře?

To lze teď jen těžko hodnotit, za dva roky, kdy bude začínat prezidentská kampaň, může být úplně jiná situace jak v České republice, tak v evropském prostoru, svět se stále výrazně mění. Na české politické scéně ale obecně není příliš mnoho dominantních osobností.

Jaké téma pro Českou republiku představuje imigrace?

Do určité míry zde opravdu působí strach z neznámého. Musíme se chovat odpovědně a v přijímání imigrantů se soustředit na jejich dobrou integraci a také vyžadovat dodržování a respekt k našim hodnotám. Česká republika nyní ale rozhodně není migrační vlnou ohrožena a krize, kterou řešíme, je především krizí, jež se týká evropského společenství jako celku. A protože nám na něm záleží, musíme hledat společná řešení, aby evropská integrace byla zachována, ale aby řešení zároveň byla odpovědná.

Jak hodnotíte aktuální postoj Evropské unie k imigrační krizi?

Některé kroky se již daří, chtěla bych zejména ocenit námořní operace, které probíhají mezi Libyí a Itálií, kde bylo za poslední měsíce pochytáno mnoho převaděčů. Na druhou stranu v oblasti východního Balkánu dochází k eskalaci uprchlické vlny, protože zároveň eskaluje konflikt v oblasti Sýrie. Tam Evropa musí reagovat hlavně vyjednáváním s Tureckem, poskytnutím pomoci lidem, kteří jsou v provizorních uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku.

Dá se očekávat, že se uprchlická vlna přes zimu zmírní. Jak to podle vás změní situaci?

To bude záležet na tom, jak tuto dobu Evropa využije. Měla by investovat do stabilizace v uprchlických táborech a vytvoření třeba pracovních příležitosti pro tyto migranty. Významné by také bylo, pokud by se podařilo stabilizovat alespoň část území Sýrie. Záměrem Turecka je vytvoření bezpečné zóny v oblasti jeho hranic se Sýrií. A bude také záležet i na vytvoření funkčních hotspotů na schengenských hranicích, aby se podařilo zabránit pronikání ekonomických migrantů, kteří se nabalují na vlnu válečných uprchlíků.

Jak by mělo vypadat navracení ekonomických migrantů? Je vůbec reálné je spolehlivě rozpoznávat?

U mnohých to je velmi jednoduché, protože jsou to lidé z balkánských zemí. K tomu, aby návratová politika byla úspěšná, je ale naprosto zásadní, aby byly stanoveny tzv. bezpečné země a rozhodující roli bude v tom hrát to, zda za takovou zemi bude uznáno Turecko. Pak bude záležet na individuálních řízeních. Dnes se odhaduje, že jen v Německu je přes dvě stě tisíc ekonomických migrantů. O tom, že u těchto imigrantů návratová politika musí být důsledná, hovoříme již několik měsíců. Kdyby totiž probíhala důsledně, odradilo by to pašeráky i lidi samotné od úmyslu, aby se vydávali na dobrodružnou cestu do Evropy, a situace by byla docela jiná.

Souhlasíte v oblasti imigrace s postupem české vlády?

My zásadní stanoviska české vlády podporujeme, přáli bychom si ale, aby vláda byla aktivnější v pomoci, protože dodnes tady například nejsou nemocné syrské děti, dodnes čeká na Blízkém východě na pomoc několik set křesťanů, kteří měli zájem do České republiky přijet, křesťanské komunity byly připraveny je přijmout, ale bohužel se je nepovedlo sem dostat. Myslím, že je možné přijmout i více studentů na naše vysoké školy, a stejně tak bych byla ráda, aby vláda jednala o zlepšení podmínek v detenčních zařízeních. S těmito lidmi je třeba více pracovat, když jsem byla v Bělé, někteří z nich ani nevěděli, že jsou v České republice.

Jak by měla vypadat budoucí integrace přijatých cizinců?

Jsem přesvědčena, že integrace by měla být povinná. Stávající zákony totiž říkají, že má být dobrovolná, podle mne ale integrační proces mají absolvovat všichni, kdo přijdou. Abychom neopakovali chyby mnoha západních zemí a aby i u nás příchozí nežili v izolovaných ghettech, ale aby se rodiny dostaly do jednotlivých obcí. Do pomoci by se měly zapojit i církve a příchozím pomoci. Tyto zkušenosti tady už jsou například s barmskými uprchlíky, kteří přicházeli do obcí vždy jedna dvě rodiny, a podařilo se je úspěšně integrovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prezident Zeman jako řízená aktivita Kremlu. Lidé už ho nebudou brát moc vážně, uklidňuje se lidovecký senátor Papoušek

4:49 Prezident Zeman jako řízená aktivita Kremlu. Lidé už ho nebudou brát moc vážně, uklidňuje se lidovecký senátor Papoušek

ROZHOVOR Senátor Zdeněk Papoušek s některými aktuálními slovy prezidenta Miloše Zemana nesouhlasí a …