Helena Langšádlová má obavy z možných konfliktů v Evropě, pokud se dostanou k moci...

27. 1. 2017 7:25

ROZHOVOR Pokud budou sílit protiunijní politické strany v Evropě, může to mít tragický vývoj jako konflikty mezi evropskými státy. Tak vidí situaci místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová s tím, že by došlo k ekonomickému propadu. Žádný stát Evropy nemůže samostatně čelit tak velkým hráčům, jako jsou Čína, Indie nebo Amerika. Měli bychom však aktivněji zbrojit a investovat více do své obrany. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také vyzdvihla migrační politiku v Americe, kde nejen prověřují každého přistěhovalce, ale také poskytují rozsáhlou humanitární pomoc. A jak uspěje Donald Trump? Jeho názory se teprve vyvíjejí, tvrdí Langšádlová.

Helena Langšádlová má obavy z možných konfliktů v Evropě, pokud se dostanou k moci...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová

Jak vnímáte protesty proti prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, za kterých začal úřadovat? Čím jsou způsobeny? Jeho chováním, údajným rasismem?

Amerika je celkově velmi otevřená společnost a lidé si tam více váží svých svobod a patří k nim i vyjadřování názorů, pokud s něčím nesouhlasí. Tohle je vnitřní záležitost Spojených států. Mně jeho hrubé chování není sympatické, ale těžko to mohu soudit z takové vzdálenosti. 

Může být důvodem i rozdílná politika oproti předchozímu prezidentovi, kterou Trump prosazuje?

Samozřejmě kdybych se na věc podívala ne úplně z hlediska Spojených států, ale světa, jsou zde dvě tendence, které mohou být nebezpečné. Jde o otázku protekcionismu a izolacionismu. Protekcionismus z hlediska ekonomického, protože jeden z Trumpových kroků je například zrušit Transpacifickou smlouvu. Z ekonomického hlediska je to mimořádně nebezpečné, někteří ekonomové tvrdí, že může způsobit hospodářskou krizi. Otevřený trh je i přes svá rizika pro Američany výhodný, americké hospodářství roste v posledním roce asi o čtyři procenta, ale z velké části také proto, že roste export do zemí, jako je Čína – kromě Kanady a Mexika –, která tvoří hlavní exportní trh.

De facto podobné kroky, jako je zrušení Transpacifické smlouvy, mohou vést k útlumu amerického hospodářství. Ale i obráceně, chudí Američané často kupují zboží z Asie, a tím dojde ke zvýšení cen zboží, čímž ohrozí situaci vlastních voličů. Stále platí princip komparativní výhody, který již v roce 1817 popsal David Ricardo, který už před dvě stě lety hovořil o tom, že otevřený liberální obchod je oboustranně výhodný.

V čem vidíte slabiny Donalda Trumpa a v čem naopak jeho silné stránky, i když to lze posoudit jen z dálky, jak jste řekla?

Jde opravdu jen o pozorování z dálky. Znepokojuje mě, že jeden český akademik působící na americké univerzitě řekl, že až bude Trump sedět v Oválné pracovně, tak bude studovat, kde jsou Sýrie a Korea. Nechtěla bych to říci takto ostře, ale z některých jeho vyjádření vyplývá, že některé znalosti zkrátka nemá. To se dá částečně dohnat vzdělanými poradci v jeho okolí.

Domníváte se, že Obama na tom byl při svém nástupu do prezidentského úřadu jinak?

Jsem přesvědčena, že z hlediska vzdělání na tom byl jinak. 

Ti, kteří se zastávají Donalda Trumpa, tvrdí, že ho trestají globalistické kruhy kvůli tomu, že nechce násilím šířit demokracii a lidská práva tak, jak se to dělo dosud. Spojené státy jsou za podobnou politiku čím dál více kritizovány, myslíte si, že by v tomto měla nastat změna? Jde o konec přístupu k mezinárodním vztahům Spojených států jako boje za lepší svět?

Těžko to můžeme takhle jednoznačně říci. Já si myslím, že i pohled prezidenta Trumpa se může vyvíjet. Nezačíná na zelené louce, nějaký stav světa existuje, stav vztahů, a to vše se může vyvíjet. To, co deklaruje, je izolacionismus, jaký známe z americké historie opakovaně, a vždy trval jen přechodnou dobu. Těžko dnes předpokládat, jak to bude pokračovat. Dále je třeba říci jednu věc. Spojené státy mají velmi vyvážený systém, jde o prezidentský systém, ale přesto je zde zakotven princip brzd a rovnováhy. Proto ani americký prezident není jediným aktérem, který určuje směřování Spojených států. I Trump bude v mnoha směrech závislý na spolupráci s Kongresem, kde jsou lidé i z Republikánské strany, kteří mají jiný pohled na věc, a bude velmi záležet na tom, jak bude probíhat komunikace mezi prezidentem a členy Kongresu a k jakým kompromisům bude docházet.

V minulých rozhovorech, které jsme spolu vedly, jste schvalovala sankce proti Rusku a kritizovala Putinovy kroky. Je na čase změnit vztahy mezi Amerikou a Ruskem? Jak vnímáte, že Trump by mohl s Ruskem uzavírat pragmatické dohody?

Tento názor k sankcím proti Rusku zastávám, protože Rusko stále okupuje část suverénního státu Ukrajina - Krym a bojuje na východě jejího území. Pohled Spojených států a Trumpa se v tuto chvíli zdá vstřícný, to je jeho suverénní právo. Je otázka, jak se bude situace v následujících měsících a letech vyvíjet. Zatím k žádnému setkání nedošlo. Myslím, že to může být až překvapivé, protože prezident Trump je člověk poněkud prchlivý a jeho reakce mohou být nepřiměřené. Hodnotit je předčasné. Pro vývoj v Evropě, zejména východní Evropě, by bylo nebezpečné, kdyby došlo k dohodám o novém přerozdělování moci a vlivu.

V souvislosti s Donaldem Trumpem se hodně mluví také o médiích. Víme, že některé redakce nechaly vytisknout výhru Clintonové na titulní straně dříve, než věděly, jak volby dopadnou. Předkládala média jen jeden správný názor a nyní jsou trestána? Jak vnímáte roli médií?

Ve Spojených státech i jinde je široká škála médií. Některá dělají dobře svoji práci a některá hůře. Myslím si, že paušální souzení a odsuzování médií není šťastné, protože média patří k demokracii každého demokratického státu.

Kromě zrušení Transpacifické smlouvy, již jste zmínila, chce Trump s evropskými partnery vyjednávat také o Transatlantické obchodní a investiční úmluvě (zkráceně TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jejíž obsah kritizuje. Je to krok správným směrem?

Podle mého názoru platí to samé, co o Transpacifické smlouvě. Samozřejmě je potřeba dobře ohlídat zájmy evropských spotřebitelů a producentů. Volný obchod je však opravdu výhodný a vede k hospodářskému růstu.

Donald Trump označil NATO za zastaralé a vyzval Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Evropskou unii mezi řádky označuje za nedůležitou, což by se dalo považovat za vámi zmíněný izolacionismus. Co bychom s tím měli dělat? Začít politiku všech azimutů? Je naše zbrojení opravdu tak slabé? Měla by Evropa pracovat na lepším vyzbrojení pro případnou ochranu?

Zaprvé Donald Trump svůj pohled na Severoatlantickou alianci už několikrát změnil, takže musíme vyčkat, jak se bude vyvíjet. Druhou otázkou je, že evropské země, členské státy Severoatlantické aliance, musejí být výrazně aktivnější a musejí více investovat do své obrany. V části amerických kruhů je dlouhodobá snaha se z Evropy více orientovat na stranu pacifickou, tedy právě na Asii. Tento kontinent se stává z ekonomického hlediska stále významnější. Ekonomický i demografický růst v Číně, Indii, Japonsku i dalších zemích, jako jsou Tchajwan, Singapur, je dynamický. Je v našem zájmu udržet pevné spojenectví mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, protože k sobě máme civilizačně nejblíže.

Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini, Petryová a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to ,,budoucí vládci Evropy“? Podpora protiunijních stran roste kvůli migrační krizi. Je možné, že jejich síla vyvrcholí v dalších volbách, které nás v Evropě čekají?

Vyloučit to nemůžeme, ale byl by to tragický vývoj. Do budoucna by pak nebylo možné vyloučit spory a konflikty mezi evropskými státy tak, jak je známe z historie. Došlo by k ekonomickému propadu. Sám o sobě žádný stát v Evropě nedokáže být dostatečně velkým hráčem globálního světa oproti zemím, jako jsou Amerika, Čína či Indie. 

Trump chce zakázat migraci a stavět zdi. Je to správný přístup? Měli bychom se od něj v Evropě něco přiučit, nebo se vydat opačným směrem?

Ve Spojených státech je tento přístup dlouhodobý. Já jsem studovala migraci ve Spojených státech, kde mají dlouhodobě velmi restriktivní migrační i návratovou politiku. Ročně je vykonávána návratová politika na statisících lidí a Američané si zemi velmi dobře hlídají. Mají však i rozsáhlou humanitární pomoc, realizující i přesídlování uprchlíků do USA, ale lidi si dva roky prověřují, než jim nabídnou přesídlení do Spojených států.

Václav Klaus v devadesátých letech varoval jak před projektem euro, tak před velkou integrací Evropské unie. Varoval, že na okraji Evropské unie vzniknou státy, které budou závislé na vnitřní finanční pomoci států. Podle experta na Evropskou unii Jiřího Malého se tak přesně stalo. Jak vidíte budoucnost eura a měla by ho přijmout Česká republika, nebo se toho máme raději vyvarovat?

Jsem přesvědčena, že pro Českou republiku by přijetí eura bylo výhodné. Vidíme to na našem sousedovi Slovensku, které si vede dobře. Ukazuje se, že mzdy rostou rychleji než u nás, a mnozí odborníci říkají, že právě díky euru. Proto se Slováci začínají vracet na Slovensko, euro je důležité i pro exportéry. ČR je z více než ze sedmdesáti pěti procent závislá na exportu. Náš hrubý domácí produkt tvoří z dominantní části export. Dobré je to také pro investory, pro které je prostředí eurozóny výrazněji stabilnějším prvkem. Na Slovensku, ve středoevropském prostoru, se ukazuje, že přijetí eura má pozitivní dopady.

Expert Jiří Malý by s vámi pravděpodobně nesouhlasil. Srovnává dlouhodobě dopady eura na ekonomiku států. Především v jižní části Evropy mají země s touto měnou problémy…

Je to průšvih eura, nebo nezodpovědné fiskální politiky? Já si myslím, že je to právě neodpovědná fiskální politika států jihu Evropy, které se dostaly do situace, ve které jsou. Slovensko vstoupilo do eurozóny a není stejně bohatým státem jako například Německo. Vypořádalo se se zavedením měny dobře a spíše jim pomáhá. Nemůžeme říci, že příčinou všech problémů je eurozóna, v mnoha jiných státech je celá řada dalších problémů, jako italské banky, nezodpovědná fiskální politika, nereformovaný důchodový systém, nereformovaný trh. Státy jako Řecko neprivatizovaly a i to je táhne ke dnu. Těžko říci, že za problémy může euro.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

14:10 Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

Advokátka a aktivistka Klára Samková si uvědomuje, že lidé odmítají shánět základní potřeby a chtějí…