Helena Langšádlová se ptá: Kde bude Česko bohatší, úspěšnější a bezpečnější. V jádru EU, nebo na periferii s Bulharskem a Rumunskem?

Europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se vyjádřil pro ParlamentníListy.cz v tom smyslu, že vládní krize, kdy se špičkoví koaliční politikové snaží očernit jeden druhého i za použití ilegálních odposlechů, a zejména pak chování prezidenta vůči premiérovi, dost poškozuje obraz ČR v zahraničí. Myslíte si, že se ten dojem dá v současné době ještě nějak rychle napravit?

Je nutné odstranit tu základní příčinu, a to je účast pana Babiše ve vládě. Protože hlavním důvodem krize je fakt, že on zneužívá svá média a měl se podle dostupných informací dopustit i daňových podvodů. Když on z vlády odejde, tak se mnohé vyřeší a uklidní. A potom můžeme vylepšit i obraz Česka v cizině zvolením jiného prezidenta. Tak na záběry z Pražského hradu ohledně přijetí premiéra v souvislosti s projednáváním demise například reagovali mí kolegové z Estonska nebo Švédska. Pokud už nechceme zažívat další mezinárodní ostudné incidenty, je potřeba mít jinou hlavu českého státu.

Vicepremiér Babiš trval dlouho na tom, že z vlády neodejde, dokud nerozhodne prezident. Hnutí ANO ale navrhlo své kandidáty na pozice, které zastává. Na post ministra financí nyní premiér akceptoval až třetího kandidáta, Ivana Pilného. Lze aktuální přístup Andreje Babiše vnímat jako nesoudnost, protože nechce sám odejít, nebo bude nakonec považován za někoho, kdo chce pomoct k tomu, aby byla vláda funkční? A co si myslíte o odmítavých reakcích premiéra na první navržené kandidáty? Do jaké míry jde teď o zlom ve vládní krizi?

Naší stěžejní právní normou, zákonem, je Ústava ČR a ta hovoří jasně, že na základě návrhů premiéra prezident odvolá člena vlády. O tom, kdo nahradí odvolaného ministra, rozhoduje pak opět premiér. Kdyby prezident od počátku krize dodržel tento postup, ušetřili bychom si další konfliktní situace, které nikomu neprospěly.

Jak vůbec skončí tyto podivné politické hrátky, a to konkrétně pro tři hlavní aktéry – Andreje Babiše, Bohuslava Sobotku a Miloše Zemana? A může tato vládní krize vůbec někomu prospět? Někteří politikové i značná část veřejnosti (podle ohlasů z médií) by spíše ocenili její rychlé vyřešení tak, aby se politici mohli věnovat naléhavým záležitostem řízení státu a přípravě rozpočtu na příští rok. Jste stejného názoru?

Na každé krizi můžeme najít i něco pozitivního. V tomto případě to je prozření sociální demokracie a skutečnost, že se znovu projevilo, že Miloš Zeman nemůže být dále naším prezidentem, jelikož svoji funkci nezvládá.

S nástupem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do funkce se blíží realita dvourychlostní Evropy. Jinými slovy Česká republika se bude muset rozhodnout, zda v dohledné době přijme euro a některá další ekonomická opatření jako ty nejsilnější země Evropské unie. Budou to velmi důležitá rozhodnutí, která ovlivní na řadu let vývoj naší republiky. Připravuje se už na tuto realitu česká vláda či parlament? Proběhla už některá jednání o těchto zásadních záležitostech?

O otázce přijetí eura se dlouhodobě diskutuje. Já jsem přesvědčená, že by to bylo přínosem pro naši republiku. Jako příklad nám může sloužit Slovensko, kde rychleji rostou lidem platy a kde snadněji získávají zahraniční investory.

Pokud by vývoj opravdu směřoval k dvourychlostní Evropě, jestli by si to Německo, Francie a další důležité země EU skutečně přály, pak si musíme položit otázku, kde bude Česko bohatší, úspěšnější, bezpečnější a strategicky stabilnější. Zda v jádru Evropské unie, anebo na její periferii s Rumunskem a Bulharskem. Já sama jsem přesvědčená, že z výše uvedených důvodů musíme tedy být v jejím jádru. I když vláda o přijetí eura pravidelně jedná, ještě nestanovila pevný termín, kdy bychom ho měli přijmout, a to je chyba, protože příprava na přijetí trvá několik let.

Je pravděpodobný předpoklad, že více bude na veřejnost působit kauza kolem nahrávek Andreje Babiše než případné podezření z jeho údajných daňových úniků, protože jde o problém pro lidi zřetelnější a Češi jsou na ovlivňování médií více citliví? A co si vlastně myslet o celé té kauze s „černými“ odposlechy, ale také o tom, že místopředseda vlády měl údajně využívat svých médií k politickému boji vůči svým oponentům?

V tomto případě vysvětlit jednoduše daňové úniky Andreje Babiše veřejnosti je opravdu dost komplikované, a proto by se tím měla dále zabývat policie a soudy, i když čísla hovoří jasně. Ohledně ovlivňování médií Andrejem Babišem jsem nebyla vůbec překvapená, o tom vypovídali dříve někteří novináři a trvá to několik let. Spíše se divím tomu, že to mohlo vůbec někoho překvapit. Nelegální odposlechy jsou pak skutečně neetické a jejich zveřejňování určitě neprospívá obecné společenské kultuře.

Do jaké míry se kauza kolem dluhopisů, kompromitující nahrávky a obecně důsledky vládní krize promítnou do popularity hnutí ANO? Stane se Andrej Babiš znovu „mučedníkem“ a Sobotka mu tak přináší vítězství ve volbách na stříbrném podnose? Nebo se poukazováním na tyto nešvary znemožnily tradiční politické strany či konečně došlo na nebezpečného oligarchu, který ohrožuje naši demokracii?

To se dá jen těžko odhadnout, ale nepochybuji o tom, že Andrej Babiš se skutečně bude stavět do role oběti. Je ovšem nezpochybnitelným faktem, že v demokratické společnosti nemůže jeden člověk soustřeďovat u sebe moc ekonomickou, politickou a ještě k tomu vlastnit důležitá média. A dnes už existují důkazy o tom, že tuto moc předseda hnutí ANO využíval ke svému osobnímu prospěchu. Já jen doufám, že lidé si to při volbách uvědomí a na pohádky Andreji Babišovi neskočí.

Jak obstál prozatím premiér Bohuslav Sobotka? Bývalý prezident Václav Klaus velmi chválil jeho předchozí jednání. Dokázal, že umí pevnou rukou řídit zem a sjednat pořádek, když je potřeba? Dostane se ČSSD díky vládní krizi z nepříznivých čísel volebních preferencí?

Na mě působily kroky pana premiéra spíše jako zoufalé. On v jednu chvíli opravdu hrál vabank. Zpočátku mě velmi nepříjemně zaskočil, když původně zamyšlenou demisí celé vlády chtěl vlastně předat veškeré „karty“ do rukou prezidenta. Nicméně pro nás všechny, kteří věříme v demokracii, je důležité, aby ČSSD, nejstarší politická strana u nás s historií sahající až do 19. století, měla stále v ČR stabilní pozici.

S odkazem na demonstrace, které se uskutečnily v minulých dnech, uvedl k situaci pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek: „Jestli bude nakonec někdo poškozený, tak to nebude ani Babiš, ani Sobotka, ale Zeman, protože ztratí podporu části levicového elektorátu. Budou mít pocit, že Zeman kope za jiné, cizí zájmy nějakého miliardáře, který necítí blízkost levice. To je na takových procesech zajímavé, že se v nich potkávají na demonstracích lidé z liberálního prostředí se stoupenci levice.“ Co si o tomto vyjádření myslíte?

Doufám, že řada příznivců Miloše Zemana v souvislosti s vládní krizí prozřela. Ohledně té vaší úvahy o podpoře miliardáře, tak to moc nesouhlasím. Voliči Miloše Zemana i Andreje Babiše se v poslední době rekrutovali ze stejné vrstvy obyvatel. Pravicoví a liberální voliči už Andreje Babiše nepodporují, on přebral levicové voliče a protestní hlasy především sociální demokracii a komunistům, což je trochu paradoxní, protože oni tak vlastně podporují oligarchu a miliardáře. Nicméně si myslím, že prezident Zeman nyní řadu voličů, zejména těch mírně pravicovějších, určitě ztratil.

Hovoří se o politickém tandemu Babiš–Zeman, což oba svorně odmítají. Do jaké míry jde ve vládní krizi více o Babiše či více o Zemana? Mimochodem, co říkáte na postoj prezidenta v uplynulých dnech, kdy do situace politické nestability, kdy je mu vyčítáno nerespektování Ústavy, přišel s propuštěním vězně Jiřího Kajínka. A z aktuálních výroků možno přidat i jeho vtipkování s prezidentem Vladimirem Putinem o likvidaci novinářů…

Můj názor na Miloše Zemana je stále stejný. Co se týká blízké spolupráce obou zmíněných politiků, tak ta funguje už řadu měsíců nebo možná i více let. Je zřejmé, že koordinují své vzájemné kroky.
Milost pro Kajínka má pak přebít některé chybné kroky, které prezident v posledních dnech udělal. No a vyjádření na adresu novinářů při jednání s Vladimirem Putinem je naprosto nepřijatelné a jen dokazuje, kam až Miloš Zeman nyní klesl. Hovořit tímto způsobem s člověkem, který má na rukách krev demokraticky orientovaných a odvážných žurnalistů, některé z nich ještě vězní, to je zcela nehorázné.