Má Pavel Bělobrádek pravdu v tom, že zvířata „neumřou“, nýbrž „pojdou, chcípnou, padnou, zhasnou, jsou zabita či poražena“?Anketa
Legionáři byli vlastizrádci a dezertéři. První republika žila ze slávy Rakouska, jehož rozpad Češi nechtěli, napsal český zpěvák Gabriel-Max Nathaniel Filip. Co vy na podobné reakce?
Máme svobodu slova, takže je možné říci o čemkoliv cokoliv. A když chce někdo zcela veřejně dávat najevo svou nevzdělanost, tak je to jeho problém. Ať si tu historii nastuduje. Na tohle je asi nejlepší odpovědí výrok Rudolfa Medka: „Nazývejte mě vlastizrádcem a velezrádcem, ale zrádcem nikdy nebudu!“ Legionáři skutečně věděli, že bojují za osvobození svých krajanů, za to, co si přála v té době drtivá většina Čechů. Ostatně za to, za co bojovalo celé svobodné lidstvo.
Vilém II. s Františkem Josefem I. se rozhodli porušit veškeré civilizované normy a uvrhli svět do strašlivé katastrofy. Bylo potřeba proti tomu něco dělat.
Nepřipadá vám, že se poslední léta o Rakousku-Uhersku vytváří pocit jakési mírumilovné a lidskoprávní monarchie, jejíž občané žili nadmíru spokojeně?
Na Rakousko-Uhersko je opravdu stále více nahlíženo přes růžové brýle. Přehlíží se fakt, že František Josef I. uvrhl tuto zemi do válečné katastrofy proti vůli Čechů, kteří prostě bojovat nechtěli. Najednou se ale ocitli bez vlastního přičinění ve válce se Srby, s nimiž velmi sympatizovali, třeba několik let předtím v balkánských válkách. Ocitli jsme se ve válce s Francií, s níž jsme měli velmi dobré vztahy. S Ruskem, Velkou Británií a USA, kde žily statisíce našich krajanů.
Němci tehdy měli představu, že je jejich kultura nejlepší na světě a proto mají právo dobýt si vládu nad světem. Nicméně Češi měli srovnání, protože všude žili krajané, kteří se ihned automaticky postavili na stranu Dohody, aniž by se mezi sebou nějak předem domluvili. Ostatně Češi doma byli z hlediska německého nacionálního pohledu občany druhé kategorie. Zapomíná se na to, že cílem Viléma II. bylo vytvoření Velkého Německa. Tedy i s Rakouskem a Českými zeměmi, tedy toho, co se o dvacet let později povedlo Hitlerovi.
Měl to císař Vilém II. do budoucna i tak nalajnované, že se Češi jako Slované buď poněmčí, anebo potáhnou jako otrocká síla daleko na východ?
Myslím si, že Vilém II. byl větším zločincem proti lidstvu než Adolf Hitler. Nevím, zda to měl detailně promyšlené a naplánované, ale podle mě to považoval za zcela samozřejmé. Prostě se ze všech měli stát Němci. Dnes se tato fakta berou za nacionalistické či šovinistické řeči, ale bylo to tak. Teď je také módní tvrdit, že první světová válka vypukla jaksi omylem, že ji vlastně nikdo nechtěl. Není to pravda. První světová válka vypukla proto, že si to přál německý císař Vilém II.
Politická korektnost je vlastně často dost nekorektní. Nyní je v kinech film Dunkerk, v němž nepadne slovo Němec. Je nahrazeno slovem nepřítel. Přes strašnou tragédii druhé světové války se navíc zapomíná, co k ní vedlo. Vedla k ní první světová.
Dokumentarista Jakub Tabery, který pracuje na třídílné epopeji o legionářích, nedávno prohlásil, že dokumentární cyklus, který by uchopil všechny fronty a všechny anebo skoro všechny legie, neexistuje. Je to pravda?
Každá generace potřebuje vyprávět ten příběh svými uměleckými prostředky, poetikou a pojetím. Filmová řeč se vyvíjí. Existují němé filmy o legiích z první republiky, které jsou sice kouzelné, ale z dnešního pohledu působí zastarale. Občas u nich zmizí obraz a objeví se dovysvětlující titulek přes celé plátno. Pak existuje starý dokument Devět kapitol ze starého dějepisu z roku 1969, ale ten opět reflektuje dobu, ve které vznikl a odpovídá na otázky šedesátých let.
Je černobílý, sice s úžasným komentářem Miloše Kopeckého, ale z hlediska dnešní mediální gramotnosti opět zastaralý. Rozumím tomu tak, že neexistuje žádný současnými vyprávěcími prostředky a současnou technologií vytvořený film. Nemyslím si, že by Tabery svým výrokem úplně zazdil své předchůdce. Prostě to řekl v určité zkratce. Pro současného diváka s klipovitým vnímáním je potřeba opět příběh převyprávět.
Proč se zapomíná na dokument Zač jsme bojovali – Nebát se obětí, který o legionářích natočilo trio dokumentaristů Milan Maryška, Jiří Reichl a Jindřich Frýda. Vznikl pro Českou televizi roku 1995, mluvili tam ještě poslední žijící legionáři a dokumentaristé byli v Rusku, Francii i Itálii...
To je spíš otázka pro dramaturgii České televize. Dokumentů, které vznikly v nedávné době a jsou ještě čitelné pro dnešního diváka, je více. Jsou to Stránky z legionářského deníku Josefa Císařovského, Anabáze režiséra Petra Kotka anebo Tenkrát byl Bůh příliš vysoko Hany a Zdeňka Všelichových. Jsou, pravda, soustředěny spíše na důležité legie v Rusku. Dokument Zač jsme bojovali je cenný z hlediska toho, že tam mluví ještě tehdy žijící legionáři. Na druhou stranu je poznamenán tím, že byli v té době již ve velmi vysokém věku, takže některé vzpomínky měli v mlhách.
Je možné natočit hraný film o legionářích, tedy velkolepý historický film, za sto milionů korun, jak se o to snaží režisér Petr Nikolaev?
Nejsem odborník na filmovou produkci. Podle mě lze natočit vynikající film za minimum peněz. Umění přece nemusí být nijak drahé. Určitě to možné je. Ostatně podle mě to třeba tvůrci Tmavomodrého světa ve snaze po velkoleposti už trošku přehnali. Nicméně, jde o můj úhel pohledu. Nikolaevovi moc fandím.
To jsme dva. Myslíte si nicméně, že se i přes nespočet akcí oslavuje stoleté výročí bojů československých legionářů za první světové války a za té občanské v Rusku, které vedly k samostatnému Československu, s veškerou úctou, která by jim měla patřit?
Vzhledem k tomu, jak se komunisté a nacisté snažili památku československých legií vymazat z historické paměti tohoto národa, je podle mě tato úcta prokazována v dostatečné míře.
Když srovnáme bitvy u Zborova, Bachmače, Lipjag, Bajkalu, která z nich byla z pohledu legionářů v Rusku – jestli to lze vyjádřit – nejdůležitější?
Když to takhle budeme srovnávat, tak je z nich Zborov opravdu nejdůležitější. Bez Zborova by totiž k ostatním bitvám ani nedošlo. Díky Zborovu jsme získali armádu, díky armádě jsme získali republiku.
Kolik procent Čechů by podle vás v anketě při sto dotázaných dokázalo vysvětlit pojem Běločeši, jak legionářům dodnes přezdívají v Rusku?
Hodně lidí by s termínem Běločeši mělo problémy. Vysvětlit ho by dokázalo málo lidí, a to i odborníků. Nicméně to, že jde o mírně hanlivé označení pro československé legionáře, by určité procento Čechů odhalilo. Nicméně anketa by to byla zajímavá.
Co z jejich odkazu bychom si měli v dnešní – pohnuté – době nejvíce připomínat?
Vědomí, že osud máme ve svých rukou a můžeme ho ovlivnit až tak, jak si to ani neumíme představit.
autor: Jan Rychetský
