Hitlera porazila Rudá armáda, nelžete! Západ se pak přidal, když dostal strach z úspěchu SSSR, hlásá předák bojovníků za svobodu

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Vy jste v minulém rozhovoru uvedl, že by byla velká ostuda, pokud by vláda nezaplatila prezidentovi cestu do Moskvy. Jak nakonec vnímáte rozhodnutí, že pan prezident na oslavy 70. výročí konce II. světové války pojede, ale vojenské přehlídky na Rudém náměstí se nezúčastní?

Možná vojenskou přehlídku někdo chápe jako vyjádření mocenské síly, ale u nich je to bráno spíš jako vzpomínka na armádu, která měla na osvobození největší zásluhu. Neodsuzuji pana prezidenta, je to jeho volba. Kdybych byl v jeho kůži (smích), asi bych vojenskou přehlídku navštívil, aby byla návštěva kompletní. Rozhodnutí pana prezidenta samozřejmě respektuji a ani si nemyslím, že by na něj byl vyvíjen nějaký politický nátlak. Bohužel v Evropě nastala taková situace, že nakonec musím připustit, že udělal rozumné rozhodnutí. Jinak by dal zase důvod k diskusím o tom, že se účastní demonstrace ruské síly.

Některé oslavy v souvislosti s výročím už se odehrávají. Setkáváte se i u vás na Břeclavsku s názory, že není co slavit, protože jen došlo k výměně totalitní moci?

Už jsme absolvovali velmi pěkné akce plné vzpomínek. Objevily se ale i drobnosti, které tyto události zpochybnily. Například novináři informovali tak, že z celé slavnosti zdůraznili pouze detail, který teď popíši. Neříkám, že o tom nemohli napsat, ale proč zdůrazňovat nepodstatnou věc? Napsali, že vojáci ruské armády padlému Němci odepnuli hodinky z ruky a vzali si je. Mohlo se to stát. Jen si musíme uvědomit, že byla válka. Teď ale takové věci zdůrazňovat jako významnou součást vojenských operací? Považuji to za nevhodné. Mimochodem vždy, když se řeší nějaká klíčová událost historie, začnou se objevovat nějaké zaručené informace z archivních materiálů. Člověk musí být velmi opatrný, co z nich přijme. Je potřeba si vše dobře ověřit.

Polský šéf diplomacie Grzegorz Schetyna před časem v rozhovoru s rádiem Jedynka uvedl, že brány koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau otevřeli ukrajinští vojáci a vzbudil tím velký rozruch. Naši komentátoři upozorňují na podíl ukrajinských vojáků na osvobození například v některých našich regionech. Jak Vy se obecně díváte na rozlišování, zda Ukrajinci nebo Rusové?

Ukrajinští vojáci byli součástí Rudé armády. Byly v průběhu války rozlišovány fronty, ale dnes to vytahovat z kontextu celé II. světové války a válečných operací, je nevhodné. Dá se to lehce zmanipulovat. Ukrajinští vojáci stáli na stejné straně a Ukrajina byla součástí Sovětského svazu.

Co když postupně začnou převládat názory, které zdůrazňují jen význam Američanů při osvobození, názory, že Rusové, kteří nás osvobodili, byli vlastně Ukrajinci?

Jako částečný historik uznávám, že USA osvobodily to území, na kterém se armádní funkcionáři tehdy dohodli, to je jasné. Musíme ale také uznat, že zbývající část osvobodila Rudá armáda a to je také fakt. A jestli to byli Ukrajinci, Kazaši či Rumuni? To přeci nelze oddělovat? Šlo o společné tažení sovětské armády a spojeneckých armád. Na jižní Moravu vstoupila jako první ukrajinská armáda, ale pak se k ní připojily další armády, které šly z Maďarska. Existovalo jednotné velení a to bylo v Rusku. A že součástí byly různé armády? To už byla strategická vojenská záležitost.

Fotogalerie: - Pohřeb Grosse

Poslední rozloučení s bývalým premiérem Stanislave...

Dcera známého odbojáře Zdena Mašínová uvedla pro ParlamentníListy.cz: „Rudá armáda byla tak zdecimována Stalinovými čistkami, že kdyby jí Američané nepomohli, tak by se k nám ani nedostala. Bez pomoci USA by prostě byla situace v Evropě nadmíru kritická.“ Co si o tom myslíte?

Ale! S tím naprosto nesouhlasím. Mám nastudovány historické dokumenty. Nemůžeme upřít Spojeným státům a Anglii, že pomáhaly s dodávkou zbraní. Ale jak dlouho čekali Rusové na otevření druhé fronty! Myslím si, že USA a západní velmoci čekaly na to, zda se situace vyvine víc v neprospěch Sovětského svazu nebo ne. Když jim hrozilo, že Rusové zaženou Němce až do Atlantiku, tak honem rozvinuly boje v západní Evropě. První jejich armádní jednotky ani v Evropě nebojovaly. Vždyť začaly v severní Africe. K vylodění v Normandii došlo za pět minut 12, ne-li po 12. hodině, kdy začali ulehčovat sovětské armádě. Ta už ale byla před branami střední Evropy a už osvobodila třetinu nebo čtvrtinu Evropy. Nechtěli, aby Rusové obsadili celou Evropu, začali jednat a rozvinula se západní fronta.

Generál Pavel Vranský, válečný hrdina, upozorňuje na to, že „historie by se neměla měnit podle kontextu současné doby“, jenže co když se vlastně teď objevuje jen více pohledů na konec války, protože dřív jsme byli svázáni totalitním režimem? Pokud ovšem připustíme, že se dostáváme do začarovaného kruhu dezinformací, jak moc to může být nebezpečné?

Samozřejmě, že ano. S panem Vranským se setkáváme každý měsíc. Máme i v našich řadách na Břeclavsku válečného veterána, který prošel válku po boku Rudé armády, zúčastnil se přímo bojů. Nemůže naprosto pochopit zkreslování a vykládání historických faktů, které dnes v mnohých novinách a v televizi běží. Je to velké nebezpečí. Bude to mít vliv na mladé lidi, kteří nejen, že nezažili válku, ale už nebudou mít ani zprostředkované vzpomínky z rodiny. Mládež nezajímá historie, zajímá je, zda mají práci a peníze a v tom je nebezpečí. Zapomínáme na správný výklad naší historie. Proto jsme se u nás pustili do projektu Zachovejme paměť národa. Snažíme se různými formami dostat do škol a knihoven fakta, která nejsou zkreslená, která pocházejí z historických dokumentů. Nic nepřikrášlujeme žádnými politickými momenty a názory. Ať je u vlády ČSSD nebo pravicové strany, nelze měnit a přizpůsobovat historii druhé světové války.

Co bychom si hlavně měli připomenout v souvislosti se 70. výročím?

Válka přinesla hrůzostrašné oběti. Včera jsem se díval v televizi na snímek o transportu Židů do koncentračních táborů, nesmíme zapomínat. Ať se politici scházejí, diskutují, jednají, ale válku si nepřeje žádný obyčejný člověk, jen hrstka těch, kteří na tom chtějí zbohatnout. Důležité je jednat, mít trpělivost a snaha se domluvit. I když jsem ateista, musím říct: „Chraň Bůh, aby k válce došlo.“