Koncem července média referovala o osudu šestatřicetileté Češky Lenky, kterou v Egyptě na pláži pobodal útočník. Žena umřela a mnozí se tázali, jak je to možné, když se ještě pár dní předtím její stav postupně zlepšoval. Ovšem jakoby se nad případem zavřela voda. Žádné informace o šetření... Čím si to ticho vysvětlujete? Víte vy něco bližšího o tomto případu?
Stav po takovém poranění se může vždy zhoršit. Komplikací po takovém poranění může být infekce, kterou organismus nedokáže překonat. Co se ale skutečně odehrálo – tak to je spíše otázka na lidi, kteří znají dokumentaci pacientky a výsledky pitvy. Jak jsem uvedl nedávno pro ParlamentníListy.cz, tak jediným diskutovatelným problémem by mohla být rychlost reakce při zajištění repatriace zraněné ženy zpět do ČR. V jaké fázi je vyšetřování celého případu, nevím. Ani v médiích se tomu nikdo už moc systematicky nevěnuje a proto jediným možným ponaučením do budoucna musí být, že v podobných případech se bude transport postižené osoby realizovat co nejrychleji. Zvláště, když se zranění z počátku nejeví jako vážná a transportu tedy nebrání zdravotní důvody. To ticho o případu se třeba někomu hodí, když celá akce s vysláním vládního speciálu nepřinesla bohužel zlomový výsledek.
Jen pár týdnů poté Evropa zaznamenala další teroristický útok, tentokrát v Barceloně, kde Júnis abú Jakúb dodávkou na ulici La Rambla najel do davu a zanechal za sebou čtrnáct mrtvých a přes sto zraněných... Dá se podle vás podobným útokům nějak zabránit? Na Deníku Referendum vyšel hned nato komentář, dle kterého teroristé útočí schválně v místech Evropy, kde je k uprchlíkům vstřícný přístup, ale ne tam, kde je odmítají. (Právě v Barceloně se paradoxně v posledních dnech konaly demonstrace za přijetí uprchlíků.) A právě proto si tento humanismus musíme ponechat a vzdorovat teroristům tím, že uprchlíky budeme dále přijímat. Je to rozumný postoj?
Žádnému útoku nemůžete na sto procent zabránit. Tím méně, pokud je útok připravován a proveden malou a dobře organizovanou skupinou, popřípadě jednotlivcem. Jako důsledek migrační krize je v Evropě několik tisíc lidí s falešnou identitou. Už na počátku příchodu migrantů selhala základní bezpečnostní opatření. Až dodatečně se zjistilo, že se u některých příchozích osob opakují stále stejná jména, i stejné datum narození. Nikdo nemá skutečný přehled, kolik pomatených stoupenců Islámského státu běhá po evropských městech. Není vypracován efektivní mechanismus, který by relevantně oddělil skutečné utečence od válečníků toužících po chaosu a krvi. Boj s terorismem je mnohdy nazýván jako asymetrická válka. Jedním jejím znakem je, že celá řada teroristických útoků, nejen v Evropě, je prováděna pomocí běžně dostupných prostředků – tedy aut, chladných zbraní (nožů, mačet) a střelných zbraní, které ve velké většině jsou drženy nelegálně.
V hlavách části politiků se však rodí urputně hloupé reakce na tento stav. Například návrhy na zpřísnění podmínek pro řádné držitele zbraní za současného nekontrolovaného přísunu uprchlíků, které není nikdo schopen prověřit – to je lidově řečeno blbost. To jsou opatření, která bezpečnostní situaci nezlepší. K tomu přičtěme fakt, že se část politiků a šéfů bezpečnostních složek (po vzoru USA) stále více snaží vytvářet tzv. lepší podmínky pro práci svých agentů. Jde hlavně o rozšiřování kompetencí pro monitorování vlastních občanů. Špehování elektronických médii ale nepřináší žádný „globálně“ pozitivní výsledek. Získané informační toky používají vládnoucí politické elity, které si tím jen upevňují mocenské pozice. Ve skutečnosti schází efektivní nástroje pro boj se skutečným terorismem. Některé státy EU mají zpravodajské služby, které z velké části pracují především jako servisní organizace amerických zpravodajců.
Selhává i samotné NATO jako vojenská síla sloužící k obhajobě tolik proklamovaných hodnot Západu. Za posledních 20 let se USA a NATO angažovaly v rozkladu 14 státních zřízení. Lidé z těchto zemí pak utíkají jinam. Všimněte si, že struktura NATO je určená stále k tomu, aby stála proti Rusku (dříve SSSR) a není schopná se efektivně vyrovnat s jinými výzvami. Západ stále používá v zahraniční politice dvojí metr. V devadesátých letech, kdy ruská armáda vedla první, pak druhou válku v Čečensku a později při řadě teroristických útoků v ruských městech, tak v Evropě nazývali teroristy „bojovníky za svobodu“ a všemožně je podporovali. Rusko ale nepřipustilo v Čečensku vznik Islámského státu. Krátce před teroristickým útokem v Bostonu ruská FSB upozorňovala i CIA, i FBI, na Tamerlana Carnajeva. Tato varování byla ignorována. Západ v boji s terorismem sklízí výsledky práce vlastních politický elit.
Když teroristé útočí ve státech, kde je větší počet migrantů, tak můžeme uvažovat i o tom, že se v takovém prostředí může nacházet právě více nebezpečných jedinců. Čím je skupina legálních i nelegálních běženců na jednom území větší, tím se zvětšuje míra rizika vzniku teroristického útoku. Malá skupina se prostě lépe hlídá. A velké zlo v celém migračním problému je ve skutečnosti, že mnohé státy EU nemají suverénní politiku a ani schopnost a zájem chránit vlastní teritorium a občany. Problém se od samého počátku mohl řešit v místě vzniku. Bylo ale umožněno exportovat jej na území EU pod falešnou hlavičkou lidských práv a humanity. Teď jsou na svých právech kráceni především občané evropských států, kteří se stávají oběťmi teroristů.
Psali jsme:
Papež František podle The Guardian a agentury Reuters vydal prohlášení, které obsahuje dvacet bodů týkajících se uprchlíků. V nich mimo jiné žádá nadřadit práva migrantů před obavami o bezpečnost zemí, kam přicházejí, a zabránění hromadným deportacím...
Nadřazovat práva menšiny – zatím je snad migrantů méně než občanů států EU – to je docela odvážné. Ale zapadá to do plánu na likvidaci posledních zbytků státní suverenity, pokud ještě někde nějaká zůstala. I v našich médiích často vystupují politici, kteří mají snahu stát ořezat o všechny rozhodovací pravomoci. Ale stát není ani firma a ani obec. Stát nemůže být součástí firmy nebo obce. Firmy a obce jsou ale zcela logicky součástí státu.
Nastal rozruch kolem policejní žádosti o vydání poslance Andreje Babiše Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš se prý cítí jako v 50. letech, političtí vězni proti tomu protestují, ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu a internet se baví tím, že Babiš půjde „do tepláků“. Co o tom všem soudíte vy? Jak vnímáte to, jak zprávu přijal Babiš i ostatní?
Soudím, že se po volbách ukáže, zda premiérem bude pan Babiš, ministrem vnitra pan Faltýnek a policejním prezidentem pan Šlachta. Možná, že se za takových podmínek dočkáme recipročního vyšetřování ze strany policie pánů Chovance a Sobotky. Mám pocit, že ne všechno funguje tak úplně nezávisle, jak by mělo. Něco dozrává do nutné změny.
Jen věcně: Porušil dle vás Babiš zákon čerpáním dotace na Čapí hnízdo? Je načasování žádosti „účelovka“ „Chovancovy“ policie?
Neznám spis. Mnohé může napovědět zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který k tomu má vydat své stanovisko. Ale domnívám se, že do dvou měsíců bude vše jasnější.
Kolem Babiše je mnoho stínů a pochybností, ale lidé ho stejně mají rádi, protože o zavedených politicích si nemyslí nic dobrého. Je pravda taková, že Babišovi voliči svůj „idol“ tak zbožňují, že mu přiřknou roli mučedníka a budou ho tak jako tak volit? Anebo se spíše ve voličích ANO hne svědomí a zváží svou volbu, jak předpokládá Miroslava Němcová?
Babiš není jediný, kdo je veleben voliči. Takových případů už je více a stává se už jaksi tradicí, že voliči v naší zemi začínají milovat obviněné politiky. A faktem je, že některá média popularizují obviněné z korupce raději. V Libereckém kraji vládne obviněný hejtman Půta. Společnost prostě ztrácí sebekontrolu... To je tím, že spravedlnost si dává v mnoha případech na čas. Pak stačí trochu mediálního prostoru a máte hrdinu, kterému je páchána křivda. Čím déle se případy táhnou, tím více se zhoršuje vnímání toho, kdo je padouch a kdo hrdina.
Pokud jde o prezidenta Miloše Zemana, jak pravděpodobné je v tuto chvíli jeho znovuzvolení? „Pohnojil“ si to něčím tak, že už zvolen nebude? Vede si Jiří Drahoš, či někdo jiný, tak dobře, že se skutečně stane prezidentem?
Je ještě moc brzo předvídat, kdo bude prezidentem. Ale už teď se ukazuje, že předvolební kampaň je nastavena jako souboj všech proti Miloši Zemanovi. Řada kandidátů má ještě jedno téma – dávat najevo svoji pravicovost. Sice ne v barvách ODS a TOP 09 – ale se stejnou rétorikou a asociálními nápady.
František Ringo Čech, Olga Sommerová, Václav Klaus mladší, Adam Komers. To jsou některá známá jména lidí, kteří míní kandidovat ve sněmovních volbách. Kdo z nich by českou politiku obohatil, a kdo ne?
Nechci je hodnotit a odhadovat jejich schopnost o obohacení politiky. To je na voličích a pak na nich samotných!
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
