Hrozba Petra Fialy: Budeme dělat vše pro to, aby Zeman po prvním období skončil

25. 3. 2016 14:29

ROZHOVOR Předseda ODS Petr Fiala vidí v dohodě s Tureckem spíš řadu otázek než řešení migrační krize v Evropě a návrhy států V4 na zavření západobalkánské trasy jsou spíše ukázkou toho, jak EU otázku migrace neřeší. Západ podle něj prochází krizí a má spoustu problémů, ale to neznamená, že jej máme obětovat a připojit se k Východu, to je pro českou společnost smrtelná cesta.

Hrozba Petra Fialy: Budeme dělat vše pro to, aby Zeman po prvním období skončil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ODS Petr Fiala

V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste označil kvóty na přijímání uprchlíků za nesmysl. Dnes se už o nich příliš nemluví, jak hodnotíte současný přístup EU k uprchlické krizi?

Obávám se, že ani ty kvóty nejsou definitivně pryč ze stolu, protože v řadě návrhů se skrytě objevují. Když se podíváme na současnou dohodu s Tureckem, vyvolává to řadu otázek. Například mechanismus vracení všech uprchlíků z Řecka do Turecka s tím, že za každého Syřana bude do EU jiný Syřan přijat, znamená vlastně kvóty. Jak jinak by ti lidé v Evropě byli přerozdělováni? A takových otázek je v dohodách víc. Vzhledem k tomu, že Evropská unie v minulosti řadu věcí ohledně uprchlické krize zanedbala, dnes jí nezbývá, než se nějak dohodnout s Tureckem a nemám na mysli jen finance, které půjdou do Turecka, ale i otevírání kapitol o přístupových rozhovorech, rušení víz pro Turky apod. Vážně chceme tyto kroky udělat a víme, co to znamená? Na současný vývoj hledím spíš s obavami a otazníky, než abych si myslel, že je to řešení, jaké Evropa potřebuje.

Má nějaký význam alternativní přístup států V4, které navrhovaly uzavření řecké hranice na Balkáně?

Zavření západobalkánské trasy je hodně důležité a je to také ukázkou toho, jak Evropa řeší, respektive neřeší otázku migrační krize. Premiér Sobotka nám tvrdil, jak musíme spoléhat na bruselská řešení a jak musíme hledat společnou cestu, jak z krize ven. A pak to byl on, kdo propagoval uzavření západobalkánské trasy, což není žádné společné řešení EU, to je jen řešení některých evropských zemí, které se dohodly právě proto, že unie nebyla schopná si s migrační krizí poradit a Makedonie navíc není členem EU, Bulharsko není v schengenském systému. Řešení je to racionální, ale nelze je vydávat za společný postup evropských států vymyšlený v Bruselu. To právě ukazuje, že žádné evropské řešení není, ale jsou jen řešení, která si navzájem dohodnou jednotlivé státy. Uzavření balkánské trasy lze pochopit a do jisté míry je to i v našem zájmu. Protože nechceme, aby sem proudili další migranti, ani aby se destabilizovala situace na už i tak dost rozloženém Balkáně. Musíme mít také na paměti, co bude mít uzavření trasy za důsledky, bude to shromažďování uprchlíků v Řecku.

Podle varování prezidenta Miloše Zemana se letos migrační vlna převalí i přes Českou republiku. Je to pravděpodobné a jsme na to připraveni?

Reálné to je a bylo to reálné už loni. Čím dál víc zemí kolem nás trasy zavírá, a pokud je zavřou, proud migrantů, který neustává, se bude snažit dostat dál přes naše území. Opakovaně se ptám vlády, zda dělá kroky, které tomu zabrání, ale zatím odpovědi nejsou příliš uspokojivé. Nevím, jestli jsme připraveni dostatečně na opravdu důslednou ochranu hranice, to že ČR nemusí být uchráněna vlny, je zjevné a to nebezpečí bude platit po celý letošní rok.

V centru pozornosti jsou uprchlíci z Blízkého východu, kde probíhá syrský konflikt, Ukrajina má ale problémy a je tam přes milion lidí, kteří přišli o své domovy a v případě zhoršení situace by se také mohli vydat na cestu do EU. Jak velké je toto riziko?

Má to souvislost s množstvím nebezpečných prostorů v bezprostředním okolí Evropské unie a Ukrajina k nim jistě patří. Ukrajinský prostor je nebezpečný, protože konflikt na východě země trvá a nejistá je situace na Ukrajině obecně. I odtud je reálné nebezpečí, že sem budou lidé přicházet. Vše je otázka míry, nedovedu si představit, jak bychom absorbovali desetitisícové nebo statisícové vlny, které by přicházely z Ukrajiny. I z tohoto důvodu musíme uvažovat o řešeních, jak chránit své území.

Opakovaně kritizujete EU za nefunkčnost, na druhou stranu se ozývají hlasy, že i tak je unie výhodná, protože zaručuje v Evropě mír…

Chci jasně říct, že k Evropské unii nevidím žádnou alternativu a neříkám, že bychom z ní měli vystoupit. V této podobě je ale nefunkční a musíme se všichni snažit, aby se změnila. Šanci k tomu dávaly například britské snahy o změny některých záležitostí, ale nebyly bohužel úplně k změně EU využity. Stále víc lidí vidí, že pokud to takto půjde dál, unie se dostane do obrovských potíží, protože dnes se nehledají řešení uprchlické krize. Pokud jde o tvrzení, že EU je záruka bezpečnosti a míru, tomu bych oponoval – zárukou naší bezpečnosti je NATO, ať se každý podívá na výdaje na obranu v evropských zemích a v USA. Hned pochopí, proč je NATO s USA zárukou bezpečnosti a proč to není EU. To, co Evropská unie dělá, je pravý opak toho, co by taková aliance států dělat měla. Místo abychom posilovali společnou obranu a bezpečnostní prvky, utápíme se v nesmyslech a bavíme o tom, jak velké mají být skleničky a jak má vypadat klika na dveřích. Byrokracie a slaďování nesmyslů, ale žádné společné zájmy, které by navenek chránily evropský prostor.

Může ještě debata o případném brexitu vyvolat pohyb směrem k reformě a zlepšení fungování EU?

Doufal jsem, že to vyvolá debatu o základních smlouvách a že ne všechno, co se v rámci evropské integrace prosazuje, musí platit pro všechny země. O tom mluví i stoupenci federalismu, ke kterým já ale nepatřím. Obávám se, že debata kolem brexitu nebyla dost využita a že vše skončí jen nějakými výjimkami pro Británii.

Může případný odchod Velké Británie vyvolat v EU „dominový efekt“?

Británie je hodně specifická, budoucnost se ale těžko předvídá. Je to ostrovní velmoc a je v jiném postavení než menší kontinentální státy, takže by nemusel dominový efekt nastat. Hrozba brexitu by měla vést k úvahám, jestli se EU rozvíjí správně, ale k tomu nepotřebujeme, aby Británie odešla.

Kde má podle vás kořeny česká euroskepse a současně vstřícné postoje k Rusku?

To, že sílí nespokojenost občanů se současnou podobou evropské integrace, je celoevropský jev, Česká republika má specifickou středoevropskou zkušenost v tom, že jsme se často nedobrovolně ocitali mezi Západem a Východem, a když jsme chětli patřit k Západu, nemohli jsme. To vytváří nelehkou situaci i v národní mentalitě. Já ale všechny snahy kritizovat Evropu a současně adorovat Východ považuji za extrémně nebezpečné, moje kritika EU je kritikou člověka pevně zakotveného v Západu, který chce být součástí západní civilizace. Kritiku, která říká, že Rusko je lepší, tedy nesdílím a vidím také, že ji pronášejí ti lidé, kteří Rusko neznají a neví, co se tam děje. Připomíná mi to naivismus některých slavjanofilů z konce 19. a začátku 20. století, kteří viděli Rusko jako alternativu k Rakousku. Nakonec se vždy zklamali a už dávno lidé jako Karel Havlíček Borovský, TGM nebo Václav Černý jasně viděli nebezpečí iluze, že v Rusku se skrývá něco lepšího, než je Západ, a co nás zachrání. Západ prochází krizí, má spoustu problémů a EU je nefunkční, ale to neznamená, že máme Západ obětovat a připojit se k Východu, to je pro českou společnost smrtelná cesta.

Mnozí poltici i média v současné nervózní době pracují s emocí strachu. Jak to vnímáte?

Vyvolávat strach je špatné a dělají to zpravidla extrémisté, na druhou stanu je špatné strach podceňovat. To zase někdy dělají liberální demokratické politické strany, které obavy lidí bagatelizují a tím je ženou do náruče těch, kdo nabízejí extrémní řešení. Nepovažuji za odpovědnou politiku říkat, že se nás migrace netýká, že zde muslimové nejsou apod. Když se toho lidé obávají, nikdo jim jasně neříká, co budeme dělat a jak se budeme chránit, pak lidé snadno slyší na extrémistické a populistické postoje. Budoucnost bude ještě za politiku ODS vděčná, protože se nebojíme pojmenovat věci pravými jmény, nebojíme se mluvit o potížích s migrací, neschopnosti Evropy integrovat muslimské komunity a o krachu multikulturalismu, ale nabízíme demokratická řešení

Pokud se podíváme ne domácí politiku, je vidět narůstající střety ve vládní  koalici. Jak vidíte možnost, že koalice vydrží do řádných voleb?

Bohužel pořád vysokou. Bohužel proto, že Sobotkova vláda každým dnem této zemi škodí. Nejen kvůli Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů, ale i kvůli socialistickým, a řekl bych i neomarxistickým opatřením, kterými lidem vláda zasahuje do života. Současná koalice ale stojí na pevných základech, na dvou klíčových zájmech – na jedné straně Andrej Babiš dodává hlasy pro uskutečňování programu Sobotkova křídla ČSSD, na druhé straně ČSSD kryje byznysové aktivity Andreje Babiše a ještě mu nahrává různými legislativními opatřeními. Dokud to bude trvat, koalice bude fungovat. Je tu sice nový prvek, a to je kauza Čapí hnízdo, která koalici znedůvěryhodňuje, a to by měli partneři ANO zohlednit.

Jakou zprávou je pro vás to, že Miloš Zeman chce znovu kandidovat na prezidenta?

To je pro mne úkol, abychom za ODS nominovali, případně podpořili takového pravicového kandidáta, který bude mít šanci Miloše Zemana porazit. Představa, že Zeman bude pokračovat jako prezident, je pro nás nepřijatelná a budeme dělat vše pro to, aby po prvním období skončil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí

16:23 Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí

Ekonomka Markéta Šichtařová pro ParlamentníListy.cz analyzuje situaci kolem problémů největší německ…