Pane předsedo, nejprve aktuálně, co říkáte na policejní žádost o vydání Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání? Hnutí ANO začalo okamžitě hovořit o politickém zadání, snaze ovlivnit volby atd. Co si o tom celém myslíte? Není v tom načasování opravdu záměr?
Je to typické chování šéfa ANO. Měl několik možností, jak nesrovnalosti vysvětlit, a nikdy to neudělal. Všimněte si, že jeho rétorika byla stejná před několika měsíci, když se kauzou zabývala Poslanecká sněmovna, i nyní. Kauzu je třeba policií prošetřit i v zájmu ANO. Pokud se chce ucházet o vládní angažmá, měli by mít jeho představitelé čistý štít. A jestli je teď vhodné načasování? Andreji Babišovi by nevyhovovalo žádné. Volby teď budou každý rok nějaké. Já ale nepředpokládám, že by toto mělo být tématem voleb, chceme se bavit především o programu.
Jak na tom je nyní ČSSD? Pozorujete od doby změn ve vedení sociální demokracie posun v její komunikaci s voliči? V průzkumech se to zatím v podstatě nepromítlo.
Jak sleduji průzkumy veřejného mínění, mám pocit, že se minimálně podařilo zastavit pokles preferencí sociální demokracie. Doufám, že velmi rychle trend otočíme a naše podpora znovu poroste. Když vidím našeho lídra Lubomíra Zaorálka, je velmi aktivní i v těchto prázdninových měsících. On i my všichni jsme vsadili na kontaktní formu kampaně, jakkoli se stále nepohybujeme v horké fázi, jsme spíše v prázdninovém režimu. Snažíme se navštěvovat různé akce a komunikovat s voliči. Mám pocit, že se to daří. Reakce těch, se kterými mluvím, jsou pozitivní.
Říkáte, že jste s kampaní v letním režimu. Andrej Babiš žádný prázdninový režim nemá, objíždí republiku, všude ho je plno. Bude vám vaše tempo stačit, abyste ANO dohnali?
Jsme připraveni se o vítězství ve volbách poprat a uděláme pro to maximum. Nechci komentovat kampaň a strategii jiných politických stran. Co vítám na Andreji Babišovi je to, že konečně zformoval nějaká svá programová stanoviska. Můžete tedy diskutovat věcně o tom, co hnutí ANO nabízí, a my se na tuto diskusi těšíme.
Zaznamenal jsem, že Andrej Babiš chce zásadním způsobem reformovat veřejnou správu. Chce rušit krajské úřady, chce dokonce rušit zastupitelstva a posilovat role starostů. Zejména ve vztahu ke krajům to pokládám za velmi nešťastné. Pokud bychom opravdu zrušili kraje, Českou republiku bychom zcentralizovali. O tom, jak budou třeba jezdit autobusy na Vysočině, by se nerozhodovalo v Jihlavě, ale v Praze; nemyslím, že by to bylo ku prospěchu věci. S tím my zásadně nesouhlasíme.
To samé platí pro obecní zastupitelstva. Nedokážu si představit, že v obcích bude vládnout volený diktátor, kterému bude na čtyři roky dána volná ruka, aby si rozhodoval, jak chce. Každý potřebuje určitou kontrolu a obecní zastupitelstva takovým kontrolním mechanismem jsou. Nechtěl bych se dostat do situace, kdy by kontrola nebyla žádná.
Všiml jsem si také, a nejen u hnutí ANO, vyjádření ke zdravotnickým poplatkům, proti kterým sociální demokracie bojovala a prosadila jejich zrušení. Ukazuje se, že tyto volby budou i o tom, zda se znovu bude platit u lékaře. To by včetbě poplatků za pobyt v nemocnici mohlo spoustu lidí přivést do existenční krize a hrozby exekucí. Proti těmto plánům budeme bojovat.
Vraťme se ještě k té centralizaci, o které jste mluvil jako o záměru Andreje Babiše. Sdílíte tedy názory jeho největších kritiků, že se chová jako autoritář a je skutečně reálným ohrožením demokracie?
Andrej Babiš pokračuje v tom, co avizoval na počátku své politické kariéry. Chce řídit stát jako firmu a ve firmě prostě platí, že vedení rozhoduje o všem. Jenže stát prostě není firma, jsme demokratická země založená na principu zastupitelské demokracie, což znamená, že na každé úrovni musí existovat demokratická kontrola. A od toho zde jsou obecní či krajská zastupitelstva, popřípadě zákonodárný sbor. Jakákoli snaha omezovat tyto kontrolní mechanismy je do jisté míry i omezením demokracie.
Když se díváte na čísla hnutí ANO a ČSSD v průzkumech, nebyla chyba vyhodit Andreje Babiše z vlády?
Nerad bych se vracel do minulosti. Toto rozhodnutí padlo a nemá cenu o tom teď sáhodlouze diskutovat. Musíme koukat kupředu. Já stále věřím tomu, že až lidé uvidí konkrétní návrhy řešení a proběhnou veřejné debaty, lidé budou moci vyhodnotit, co jednotlivé strany nabízejí, možná pak celá řada stávajících příznivců hnutí ANO svou podporu tomuto uskupení přehodnotí.
Neumím si představit, že by například naši senioři byli ochotni volit stranu, která jim říká, že nebudou mít žádné důchody a budou si muset hledat zaměstnání, třeba sekat trávu na obecních pozemcích. Sociální demokracie v kontrastu k tomu nabízí pravidlenou valorizaci penzí, za což jsme bojovali velmi často s Andrejem Babišem ve vládě, a podařilo se nám důchody zvyšovat. V tomto chceme pokračovat i v příštím volebním období.
Psali jsme:
Z úst mnoha představitelů sociální demokracie na Babišovu adresu zaznělo mnoho tvrdých výroků. Budou-li tomu odpovídat volební výsledky, umíte si představit, že byste s hnutím ANO šli znovu do vlády?
Rozhodně není prioritou sociální demokracie uzavírat koalici s hnutím ANO. Zkusili jsme si vládnutí s Andrejem Babišem a dopadlo to, jak to dopadlo. Není to zkrátka naše priorita. Z druhé strany by ale nebylo zodpovědné začít teď vylučovat různé alternativy, protože by se mohla opakovat situace, která tu byla po minulých volbách, kdy současná koalice byla jediná možná. A pokud bychom nyní začali jednotlivé koalice vylučovat, může se stát, že se situace zcela zablokuje; a to si snad nikdo nepřeje. Nechme to na voličích, kteří rozdají karty. Úkolem politiků bude postavit funkční vládu.
Vy osobně byste měl problém s tím, kdyby vaše strana byla součástí koaliční vlády, jejímž premiérem by byl Andrej Babiš?
Pokládám za stále platné důvody, kvůli kterým Andrej Babiš odešel z vlády. Nyní policie žádá o jeho vydání k trestnímu stíhání. Babiše si proto s takovou zátěží jen obtížně dovedu představit na pozici předsedy vlády.
Jak to vypadá s návratem Jiřího Paroubka do strany? Počátkem léta jste hovořil o tom, že v srpnu to bude řešit vedení středočeské ČSSD, tedy i vy…
Zabývali jsme se tím ve čtvrtek 10. srpna na krajském výkonném výboru proto, že jsme k tomu byli vyzváni naší organizací v Cerhenicích. Platí stanovy ČSSD, které říkají, že pokud člen odešel ze sociální demokracie a kandidoval za jiný politický subjekt, potřebuje pro návrat souhlas několika orgánů včetně krajského výboru, kde byl členem, což je v daném případě Praha. Zaznamenal jsem už jednoznačný nesouhlas pražského výkonného výboru s návratem Jiřího Paroubka a dle mého názoru, jak znám stanovy naší strany, neexistuje žádná cesta, jak toto rozhodnutí obejít. Respektuji rozhodnutí našich pražských kolegů a není možné, aby se Jiří Paroubek stal členem sociální demokracie.
A váš osobní pohled na věc?
Zastávám názor, že se obtížně vstupuje dvakrát do stejné řeky. Jiří Paroubek odešel dobrovolně sám ze sociální demokracie, založil si vlastní projekt, který neuspěl. A tak by to mělo zůstat.
Pokud jde o prezidentské volby, ČSSD oznámila, že se jimi bude zabývat až po sněmovních volbách. Není to pozdě?
Rozhodně ne. Ukazuje se, že stále ještě jednotliví kandidáti sbírají podpisy. Celá řada z těch, kteří kandidaturu avizovali, ještě podpisy pohromadě nemá a může se stát, že se objeví i další kandidáti. Rozhodnutí sociální demokracie soustředit se na parlamentní volby bylo správné. K debatě o prezidentských volbách se dostaneme poté, co bude jasné, jak dopadly volby do Sněmovny.
Mířil jsem i tam, že pokud byste ještě před nimi podpořili Miloše Zemana, mohlo by vám to některé voliče přivést zpět. Tak to aspoň vidí řada analytiků či komentátorů. Není to tak?
Voliči se v prezidentské volbě podle mě nebudou rozhodovat podle toho, co si myslí jednotlivé politické strany. Konec konců to byla sociální demokracie, která občanům České republiky slíbila přímou volbu prezidenta, a slib jsme splnili. Každý občan se může svobodně rozhodnout, komu dá svůj hlas, a nepotřebuje k tomu stanovisko politické strany. To je důvod, proč myslím, že není, kam spěchat, a můžeme se v klidu soustředit na volby do Poslanecké sněmovny.
Co se týče podpory jednotlivých kandidátů, pokud má politická strana někomu vyjadřovat podporu, tak to podle mého názoru předpokládá skutečnost, že o podporu někdo požádá. Zatím se nikdo z kandidátů na sociální demokracii se žádostí o podporu neobrátil.
Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Jan Outlý nedávno vyjádřil názor, že by prezident po oznámení termínu voleb měl přehodnotit návštěvy krajů, protože by to byla kampaň. To rozpoutalo dost ostrou debatu. Co o tom soudíte?
Zákon je nový a stejně nový je i daný úřad. Teď se formují precedenty i do budoucna, jsme na začátku diskuse. Nebyl bych tak striktní jako pan Outlý, protože není možné jasně oddělit výkon funkce a volební kampaň. Pravdou je, že každý z nás máme nějaké povinnosti, které vyplývají z našich oficiálních funkcí, a nemůžeme na ně rezignovat.
Samozřejmě mezi povinnosti prezidenta republiky stejně jako premiéra, předsedy Sněmovny či Senátu patří kontakt s občany. Skutečnost, že prezident nebo jiný vysoký ústavní činitel vyjíždí do regionů a diskutuje s lidmi, nechápu jako součást volební kampaně. Je to výkon mandátu.
Nedávno poměrně velký rozruch vzbudilo dění kolem čínského investičního fóra, které se po několikáté konalo v Praze. Hovořilo se také o tom, že premiér předem nijak neavizoval svou účast a projev nebo že jste vy tajil své setkání s představitelem čínské komunistické strany. Jak to bylo?
Kladu si otázku, jak se dá utajit návštěva takto významné čínské delegace ve firmě Škoda Auto. Důvod, proč jsem se sešel s panem Liu Yunshanem v Mladé Boleslavi, je ten, že v rámci svého programu navštívil automobilku. Mimochodem, čínský trh je pro mladoboleslavskou škodovku jedním z klíčových, čtvrtina vozidel prodaných ve světě je prodána právě v Číně a na tamním trhu má automobilka velmi ambiciózní plány do budoucna. Proto byla návštěva v Mladé Boleslavi tak důležitá.
Jsem místopředsedou ČSSD pro mezinárodní spolupráci, což je důvod, proč jsem se čínské delegaci věnoval, byla to stranická záležitost a komunikace probíhala po stranické linii. Kromě toho jsem též poslancem za Mladou Boleslav, a když jsem s vedením „Škodovky“ diskutoval, zda by měli o tuto návštěvu zájem, tak souhlasili, a proto byl program takový, jaký byl. Čínské návštěvy se účastnilo celé vedení Škody Auto, nešlo o žádnou utajenou akci. Určitě to navíc prospělo našemu největšímu exportérovi.
Pokud bych přijímal pana Liu Yunshana v Poslanecké sněmovně z titulu předsedy Sněmovny, zcela jistě by se to objevilo v mém diáři. Ve chvíli, kdy šlo o přijetí v Mladé Boleslavi a byla to stranická záležitost, obtížně se to uvádí v oficiálním diáři předsedy Sněmovny.
S Čínou spolupracují prakticky všechny západní státy. Proč toto téma podle vás budí mezi většinou českých novinářů a médií takový rozruch?
Na tuto otázku by měli odpovědět ti, kteří na česko-čínskou spolupráci reagují tím, co jste popsal. Prioritou naší vlády bylo zlepšit vztahy mezi Českou republikou a Čínou a to se podařilo. Důkazem zlepšení vztahů je vysoká frekvence vzájemných návštěv, jak našich vrcholných představitelů v Číně, tak čínských představitelů v České republice. Důkazem je především i několikanásobné zvýšení čínských investic v České republice, ale například i raketový nárůst počtu čínských turistů, kteří přilétají do Česka a samozřejmě zde také utrácí své peníze. Pokládám to za pozitivní a chci se zároveň jasně vymezit vůči těm, kteří se snaží veřejnosti podsouvat, že omezujeme vazbu na naše tradiční západní spojence. Česko je součástí EU, máme zájem být součást integračního jádra Unie. Plníme si své závazky v rámci NATO. Nejde o žádnou změnu zahraniční politiky, neměníme ani naše tradiční směřování. Pouze jsme zlepšili vztahy s Čínou.
Mluvíte o tradičních spojencích, mezi něž patří Spojené státy. Ve Varšavě jste měl nedávno možnost mluvit s Donaldem Trumpem. Můžete shrnout a zhodnotit jeho dosavadní působení?
Prezident Trump ve volební kampani něco sliboval, přesvědčil americké voliče, aby ho zvolili prezidentem, a nyní se své sliby snaží naplnit. Někdy s větším, někdy s menším úspěchem. Ukazuje se, že komunikace mezi Bílým domem a americkým Kongresem není úplně jednoduchá, přestože je Kongres pod kontrolou Republikánské strany. Časté personální rošády v jeho týmu také stabilitě nepřispívají. Ale to jsou spíše interní otázky USA a mně nepřísluší, abych to komentoval.
Klíčová pro mě je zahraniční politika Spojených států a já jsem rád, že se Donald Trump jasně přihlásil k silnému transatalantickému spojení, přihlásil se k článku pět Washingtonské smlouvy. Skutečnost, že klade důraz na sdílení nákladů, tedy aby všechny členské státy NATO plnily závazek dvou procent HDP na obranu, to je něco, co bereme v potaz. Naše vláda ještě před americkými prezidentskými volbami jasně řekla, že budeme navyšovat náklady na obranu. Pokud to shrnu, co se týče zahraniční politiky USA, jsem přesvědčen, že se nic nezměnilo a Spojené státy zůstávají naším pevným spojencem.
A co se týče americko-ruských vztahů? Aktuálně došlo opět k prodloužení sankcí, vedle toho rozhodně nelze říci, že by se Trump s Putinem nějak kamarádil, přestože to mnozí před jeho nástupem do Bílého domu předpokládali.
Pokud jste sledoval průběh schvalování onoho zákona (o prodloužení protiruských sankcí, pozn. red.) v americkém Kongresu, nebyla to iniciativa Bílého domu. Naopak mám pocit, že se američtí kongresmani pokusili vymezit mantinely prezidentu Trumpovi. I znění zákona je vůči prezidentovi velmi striktní, takže jde spíš o výsledek debaty či nálady, která panuje v americkém Kongresu. Je na americké administrativě, jak zvládne komunikaci se zákonodárci a co to bude znamenat pro americko-ruské vztahy. Nicméně prodloužení sankcí je problém i pro Evropskou unii, protože zákon je formulován tak široce, že se může dotýkat i některých evropských firem, které se mohou účastnit zásadních projektů, jakým je třeba plynovod Nord Stream 2.
Poslední týdny se vyostřuje rétorika mezi Severní Koreou a Spojenými státy. Je podle vás reálná hrozba vojenského konfliktu?
Pevně doufám, že se najde diplomatické řešení situace na Korejském poloostrově, protože jakýkoli konflikt by velmi pravděpodobně znamenal obrovské ztráty na lidských životech i za předpokladu, že by se jednalo o konvenční konflikt. Je třeba mít na paměti, že hlavní město Jižní Koreje Soul je v dostřelu severokorejského dělostřelectva. Touto cestou se doufám nikdo nevydá.
Platí, že pokud chceme hledat diplomatické řešení, je potřeba do něj zapojit všechny aktéry. Myslím též konkrétně Čínu, která má na severokorejský režim značný vliv. Je dobře, že se Čína jednoznačně vyjádřila proti posledním zkouškám balistických raket. Teď je potřeba v tlaku na severokorejský režim pokračovat a najít diplomatické řešení. Opakování korejského konfliktu si nikdo nepřeje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
