Humanitární intervence vždy rozpoutá vražedné pudy lůzy. Ondřej Neff rozebral všechny průšvihy od křížových výprav po Sýrii. A promluvil o lidskoprávním náboženství

18. 12. 2015 11:19

ROK 2015 – A CO DÁL? Spisovatel, novinář a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff se v bilančním rozhovoru ParlamentníchListů.cz zamyslel nad otázkami, které letos potrápily Evropu a vlastně i celý svět. „Nelegální migrace stále nekončí, a tak je pro Evropu důležitá z mnoha aspektů. Mimo jiné proto, že způsobila velikou trhlinu v soudržnosti Evropské unie,“ zmínil kupříkladu směrem k dotazu, který historický aspekt byl letos pro Evropu důležitý. Nedá se ale podle něj prý říci, že EU v tomto ohledu jednoznačně selhala.

Humanitární intervence vždy rozpoutá vražedné pudy lůzy. Ondřej Neff rozebral všechny průšvihy od křížových výprav po Sýrii. A promluvil o lidskoprávním náboženství
Foto: M.Kutilová
Popisek: V kurdském městě v Sýrii Kobaní

Anketa

Který z českých politiků vás v roce 2015 potěšil?

69%
1%
1%
1%
11%
0%
2%
hlasovalo: 13544 lidí

Blíží se konec roku a tak se sluší bilancovat. Podle některých skeptiků byl rok 2015 nejsložitějším obdobím od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Co je podle vás nejzávažnější?

Nelegální migrace stále nekončí, a tak je pro Evropu důležitá z mnoha aspektů. Mimo jiné proto, že způsobila velikou trhlinu v soudržnosti Evropské unie. Osobně proto z toho výčtu pokládám za nejzávažnější migrační krizi, neboť to ostatní ve srovnání s ní opticky ustupuje do pozadí... Na Ukrajině je přece jen již vidět snaha nějakým způsobem uklidnit situaci – ostatně tam již nějakou dobu funguje dohodnuté příměří. Také projekt odtržení východní Ukrajiny zatím ztroskotal. Prostě je tam takový víceméně stabilizovaný stav. Ze všeho mi pak vyplývá, že migrační krize je opravdu nejzávažnější.

Do jaké míry podle vás ve vztahu k uprchlické krizi selhala Evropská unie? A jak se díváte na chování německé kancléřky Angely Merkelové vůči uprchlíkům? Nemůže třeba právě ona za to, že se v této věci dostala EU do úzkých?

Na sklonku roku bych se vyvaroval slova „selhání“, přestože jsem ho sám ve svých komentářích mnohokráte použil. Když se totiž hovoří o selhání, tak si vždy musíme zároveň položit ještě jinou otázku. Já jako privátní osoba samozřejmě mohu zastávat postoje opřené o logiku či zdravý rozum, který mi říká, že není možné akceptovat bez výběru doslova miliony lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury, úplně jiných zemí a integrovat je do zcela cizího společenství. Tohle pak často píšu, leckdy i proto, abychom si uvědomili, že je vlastně celá evropská politická kultura jinak nastavena.

Jenže něco jiného je privátní názor a něco jiného je postoj společnosti. Vždyť třeba v Německu mají přímo v ústavě povinnost přijímat uprchlíky. Ty, co ústavu psali, ale samozřejmě nikdy nenapadlo, že někdy půjde o miliony. Vždycky šlo o uprchlické vlny, v nichž se lidé ocitali, když utíkali před nějakým nehumánním režimem. Tam se ale pokaždé jednalo tak o tisíce, možná o sta tisíce lidí, ovšem nikdy nešlo o miliony. Teď stojíme před úplně novou situací a s tou se musí vyrovnat celá společnost a není to tedy selhání, když to nejde rychle. To, co se stalo a co se v Evropě děje, je obrovská a naprosto nečekaná výzva celému evropskému myšlení. Nejenom politickému myšlení, ale dá se říci i společenskému a filozofickému a etickému myšlení. A na to se nedá reagovat ze dne na den. Není možné čekat, že se smýšlení lidí obrátí naruby během týdne, nebo měsíce, anebo i během jednoho roku.

Podstatné je, že se během roku postoje změnily a nadále se mění. A v souvislosti s tím, když sledujeme změnu postojů politiků, přibližují se tomu, co prosazují soukromé osoby, jako jsem třeba já. Od začátku zdůrazňuji, že je potřeba především hájit vnější schengenskou hranici. Tahle teze byla před půl rokem tabu, dnes se o ní jedná v Bruselu. Ale jak ji hájit? Hovoří se o jakýchsi pohraničnících. Zatím je moc velké sousto teze, že je nutno ji hájit vojensky.  Osobně si mohu myslet, že je iluzí přemýšlet tak, že někam budeme posílat policisty, nebo vytvoříme nějakou novou pohraniční stráž. Pořádek na hranicích musí udělat armáda, a pak teprve se můžeme bavit o nějaké pomoci, o nějakých kvótách, tedy co s tím dělat a jak to dělat. Politické struktury ale na toto stále nejsou připravené. Žádná evropská vláda – včetně té naší – zatím není schopná naplno říci: tak a teď pošleme na vnější hranici Schengenu armádu. Teď by to ale ani veřejnost jako většinový celek nespolkla.

To vše se však postupem času změní a já jsem přesvědčený o tom, že během příštího roku, nejpozději přespříštího roku, ke změnám v postojích EU dojde. Jinak to nepůjde. Ale musí k tomu situace dozrát. To jenom na okraj vaší otázky o tom „selhání“. To, že je něco nezralého, totiž ještě není selhání. To je určitý stav politiky, která je ve vývoji, a ten vývoj nějakým směrem půjde. Tedy směrem ke skutečné obraně schengenské hranice. A teprve poté musí dojít k integračním krokům vůči těm lidem, kteří tady jsou, protože ty už odsud nikdo nedostane. Česká republika se samozřejmě na pomoci těmto lidem bude muset podílet.

Ondřej Neff

Jen pro připomínku – Angela Merkelová se podle amerického časopisu Time stala nejvýraznější osobností letošního roku, přestože za vstřícný přístup vůči migrantům byla kritizována řadou politiků evropských zemí a ztratila i část popularity německých voličů... Co vás osobně napadlo, když právě ona dostala tuto cenu?

Tuto věc jsem nijak přespříliš neprožíval. Časopis Time má totiž určitou dlouhodobou politickou linii, je to představitel amerického liberalismu, který pokládáme za levicový. Je ovšem značně iluzionistický a poplatný tomu, čemu říkám lidskoprávní náboženství. Takže ocenění Merkelové je jen privátní akcí časopisu Time a do vývoje událostí tato věc příliš nezasahuje. Dává to samozřejmě za pravdu těm silám, které tlačí Angelu Merkelovou do iluzionistické polohy, která je vyjádřená ve slovech: přijďte všichni a my to zvládneme! Tlak reality je ovšem neúprosný a ani ocenění paní Merkelové na tom tlaku nic nezmění.

Poslední série teroristických útoků v Paříži vedla k těsnějšímu propojení vojenských sil Velké Británie a Francie proti Islámskému státu – letecké údery na IS odsouhlasil již britský parlament a 1200 vojáků vyšle na Blízký východ rovněž Berlín. Nezávisle na koalici bombarduje v Sýrii IS také Rusko, které stojí za Asadovým režimem. Jaký toto bude mít podle vás vývoj?

Jsem k tomu poměrně skeptický a nevěřím, že tato intervence dopadne jinak, než jak dopadly všechny intervence minulosti, počínaje křižáckými výpravami proti husitství, to bylo také takové teroristické hnutí, které se v mnohém ohledu Islámskému státu podobá v tom smyslu, že šlo o rozpoutání vražedných pudů lůzy. Jakmile je lůza omámena ideály a v jejich jménu může krást, znásilňovat a vraždit, je v podstatě neporazitelná. Proto zkrachovaly i intervence proti běsnění ruské revoluce, krachem zde dopadly snahy československých legií a západních armád. Důvod krachu je vždy velmi prostý a funguje to univerzálně, dnes jako v minulosti: totiž když intervenční armáda začne operovat na cizím území, tak se nutně musí dostat do konfliktu s místním obyvatelstvem. To vždy reaguje hodně negativně.

Když „humanitární bombardéry“ někomu vybombardují dům, domorodec si nikdy neřekne, že je to ve prospěch „dobré věci“. On má prostě vybombardovaný dům a mrtvé děti. Takto to bylo vždy a bude tak tomu i nadále. Jistě chápu, že vlády států musí nějakým způsobem reagovat, ale nevěřím, že se jim podaří srazit extremisty na kolena. Extremistické proudy časem opadnou svým vnitřním vývojem. Konec konců Saudská Arábie nebo Írán mají také svoji zběsilou kapitolu historie a dnes jsou to konsolidované státy, s nimiž se seriózně jedná. I když v zákulisí extremismus podněcují a podporují.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí, USA Rusko, Čína USA, USA Čínu, Írán Izrael, Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Když řeknu, že takovým spekulacím nevěřím, tak to neznamená vůbec nic. V dějinách se může stát naprosto všechno. Ale zrovna tyhle spekulace shora uvedené pokládám za málo podložené, a to z toho důvodu, že pro to neexistují žádné reálné a objektivní důvody. Zvláště na evropském kontinentě. Důsledky, které by to neslo, by byly tak kolosální, že by dopadly i na toho, kdo by válečný konflikt rozpoutal. Myslím ovšem, že strašák, který v době studené války zabránil třetí světové válce vůbec nepominul, protože atomové zbraně tady pořád jsou a daň plošné smrti stále trvá. Rizika, která jste nastínila, pokládám ale za velmi malá, i když vyloučit se nedá nikdy nic.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Co tady na vás z toho působí jako velký vykřičník?

Jsem velmi zvědavý, jak se k tomu evropské elity budou chovat, zatím je vidět, že jsou ochotné zaplatit nekrytými penězi cokoliv, aby ten evropský projekt zůstal při životě. To bude platit i v roce 2016, ale i v dalších letech, neboť metoda: „my to zaplatíme, aby to nějak fungovalo, nebo aby to alespoň vypadalo, že to nějak funguje“, tak ta jistě bude v provozu i nadále. Když se v Paříži státy rozhodly, že zaplatí ochlazení klimatu, je to vlastně podobný přístup k věci.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Jak se ekonomická „slabost“ Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích, když dojde k přeskupení sil?

Ona je ale otázka, zda jsou Spojené státy opravdu tak ekonomicky slabé, jak se říká. Myslím si, že tomu tak není, že to jsou mediální konstrukce. Spojené státy jsou pořád ekonomickým světovým lídrem. Ten čínský vzestup tady samozřejmě existuje a jsem rád, že tamním lidem se umožnilo žít lidsky a nechodí již v placatých čepicích a s rudou knížkou v ruce, jako tomu bylo za Mao Ce-tunga. Je ale otázka, zda je to skutečně reálná ekonomická síla, která je schopná ovlivňovat chod světa. Samozřejmě, že tam může dojít k tomu, že nemístně stoupne sebevědomí čínských lídrů. To se stalo například i Japoncům, kteří se po staletích izolace v období ve druhé polovině devatenáctého a hlavně od začátku dvacátého století pustili do dobrodružství, na které ovšem pak sami krutě doplatili. Byl to důsledek sebevědomí, které jim popletlo hlavy. Podobný osud bych nevylučoval ani u Číňanů.

Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí prezidenta Miloše Zemana. Dokonce i premiér Bohuslav Sobotka se obrátil proti hlavě státu, kterou obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ a spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti podle vašeho soudu gradovat?

To souvisí s tím, o čem jsme se bavili na začátku, tedy o smýšlení společnosti a její náladě a o jejích hodnotových žebříčcích. Miloš Zeman je evidentně na jiné straně, nežli „názorotvorné elity“ české společnosti. To je zřetelný atribut. Zda ale bude rozdělení společnosti pokračovat, to nevím, to bych si netroufl predikovat. Ovšem propast, která se objevila mezi Zemanem a elitami je zřejmá. Zdá se, že si prezident mezi lidmi získává podporu – a dokonce větší, nežli míval. A že to vyvolává nelibost? To je přirozené! Ovšem dá se čekat, že tento trend bude pokračovat i v příštím roce.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Je jím prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, či Miroslav Kalousek? A do jaké míry každý z nich splnili očekávání, anebo nás naopak zklamali?

Je ale otázkou, co to je „nejvýraznější osobnost“. Jestli je to nehlasitější osobnost a nejvíce reflektovaná v médiích, nebo zda je to člověk, který zakládá nějaké koncepty, které jsou životaschopné a přinesou ovoce budoucnosti. To jsou rozdílná kritéria pro posuzování osobností. Když ale den co den pozoruji politickou scénu, roste ve mně úcta k premiérovi Sobotkovi. Taky jsem ho pokládal za bezvýrazného, bezkoncepčního člověka, takového člověka bez tváře – ostatně v politických kresbách býval často karikován jako takový Pan Vajíčko, který měl oválnou hlavu, jež neměla žádné rysy. No a nyní má v bouři kormidlo v rukách dobře sevřené. Do karet mu hraje asi i to, že prošel nejednou politickou bitvou a teď si pod tlakem na mezinárodní scéně podle mne vede velice dobře. Samozřejmě všichni souhlasí s tím, že Miroslav Kalousek je brilantní řečník a získal vedoucí postavení ve své politické skupině. No a Andrej Babiš? Ten je v mnohém ohledu velice populární, ovšem žádný koncept z něj nevypadl, naopak velice korouhvičkovsky mění své pozice a své názory.

Která ze stran na politické scéně podle vašeho soudu příští rok posílí a kdo propadne?

Já bych řekl, že současná vládní koalice má navzdory všemu oporu ve společnosti a přinejmenším není pod tlakem obecného hněvu. A že se preference přesouvají od sociální demokracie směrem k ANO a pak zpátky mi přijde přirozené. Podle mne změny na domácí politické scéně nejsou zase tak veliké, aby to signalizovalo nějaký restart politiky. Ovšem doufám, že z naší politické scény zmizí okamurovský Úsvit, ten je totiž takovou hanbou, která v Parlamentě je. Jinak v příštím roce nějaké závažné politické přesuny nečekám. Pouze – jak jsem řekl – u Úsvitu čekám, že z Parlamentu definitivně vypadne a jeho vliv pak bude jen okrajový.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šéf Úsvitu: ČR nemá na pořádné důchody, ale vydávají se miliardy na imigranty. Větev pod námi podřezávají Merkelová se Sobotkou. EU s námi jedná jako s kusem hadru

4:42 Šéf Úsvitu: ČR nemá na pořádné důchody, ale vydávají se miliardy na imigranty. Větev pod námi podřezávají Merkelová se Sobotkou. EU s námi jedná jako s kusem hadru

ROZHOVOR Pokud někdo podřezává větev pod evropskou civilizací, tak to podle předsedy Úsvitu Miroslav…