Imám do mešity přinese stížnost, a všichni věříci poslušně podepisují. A další neuvěřitelné historky, jak dnes funguje demokracie v Holandsku

Letos budete mít v Nizozemí volby do Tweede Kamer (Poslanecké sněmovny). Jak to podle vás dopadne?

Volby v Nizozemí mají svou zvláštnost. Za stranu je považováno každé seskupení nejméně osmdesáti lidí, kteří složí patnáct tisíc eur, a tudíž mohou vystupovat jako strana. Tweede Kamer tvoří sto padesát poslanců. Podle posledních průzkumů by měla být nejsilnější stranou PVV (Strana pro svobodu) vedená Geertem Wildersem. Ten musí čelit útokům levicových a muslimských politiků, kteří se ho snaží znemožnit. Zároveň je Wilders pod ochranou policie vzhledem k výhrůžkám fanatických muslimů.

V prosinci minulého roku probíhalo soudní řízení, kde se projednávalo trestní oznámení pěti tisíc muslimů proti Wildersovu výroku z roku 2014, kdy se na schůzi přítomných ptal, zda si přejí více Marokánců, načež téměř celý sál volal: „Méně, méně.“ Imámové pak předkládali v mešitách a dokonce i na policejních stanicích předtištěné stížnosti, které přivedení věřící podepisovali. Později se při kontrolách zjistilo, že většina podepsaných nevěděla, o co vlastně jde, nehledě na skutečnost, že asi osmačtyřicet procent z nich byli analfabeti a podepisovali za ně stížnost jejich zástupci. Nakonec soud rozhodl, že je Wilders vinen, ale nebyl vysloven žádný trest. Wilders se odvolal zrovna tak jako státní zástupce. To je vlastně druhý proces, kdy nebyl de facto odsouzen. V prvním procesu v roce 2011 byl souzen pro urážku skupiny muslimů, ale byl osvobozen.

Může Geert Wilders se Stranou pro svobodu hypoteticky vládnout menšinově, anebo proti němu vládu postaví nějaká většinová koalice?

I když Strana pro svobodu získá většinu, a tudíž bude mít nárok na vytvoření vlády, nastane problém, protože důležité strany s ní už předem odmítly jít do koalice. Aktuálně předsedové možných koaličních stran opět oznámili, že koalice s PVV nepřipadá v úvahu. Wilders prohlásil, že tyto strany neuznávají několik milionů obyvatel. V takové situaci vystupuje takzvaný formateur, který vede rozhovory mezi kandidáty na koalici. Lehké to nebude.

Kolik je vůbec v nizozemské politice – alespoň na úrovni sněmovny – takzvaných allochtonů, tedy nenizozemských obyvatel, třeba jako starosta Rotterdamu Ahmed Aboutalab?

V Tweede Kamer je celkově devatenáct allochtonů. Většinou v GL (Zelené levici) a PvdA (Straně práce). Zajímavé je, že starosta Rotterdamu odmítl kandidovat do Tweede Kamer za PvdA. Tito sociální demokraté bojují s úbytkem voličů stejně jako v jiných evropských státech.

Jak silnou jsou allochtoni voličskou základnou?

Allochtoni ve volbách nehrají moc velkou roli, protože se většinou stýkají mezi sebou, a když jsou volby, tak pokud mají právo volit, většinou tím pověřují své imámy či členy rodiny. Stalo se, že dva turečtí zástupci Strany práce, když získali dvě místa v parlamentu, založili si vlastní stranu DENK. Pravicoví politici ji označují za Erdoganovu filiálku, která chce bojovat proti rasismu. Jeden z požadavků je nepřijímat k policii sympatizanty Wildersovy Strany pro svobodu. K nim se na čas přidala Sylvana Simons, bývalá televizní hlasatelka, která ale velice rychle založila svoji novu stranu proti diskriminaci, nicméně pro nedostatek financí je nyní v útlumu a žádá o peněžní dary, aby mohla dále bojovat proti rasismu.

Žijete v zemi, kde má hrob Jan Amos Komenský. V jeho spisu Labyrint světa a ráj srdce nasadil Mámení poutníkovi na oči růžové brýle ze skla Domnění, zasazené do obrub Zvyku. Přes brýle se mu zdálo všechno jinak než ve skutečnosti. Nemá nizozemská politická elita na očích stejné brýl,e anebo už jí začínají padat z nosu?

Komenského výrok z Labyrintu světa je velice trefný. Mnozí politici a nejenom nizozemští, ale i celá plejáda bruselských „trubců“ vidí svět ze svého stanoviska. Jejich odtrženost od života a samovolné rozhodování zavinily rozbroje v Evropské unii. Pod záštitou Jean-Clauda Junckera, Martina Schulze, Lodewijka Asschera a Franse Timmermanse se díky neuvážené politice a ignorování všech varování odborníků podařilo přivést Evropu do stavu, o kterém řekl Jean-Claude Juncker 16. září 2016: „The EU is in Crisis“ (EU je v krizi). Ale to neodradilo univerzity v Belgii, v Lovani a Genku, aby 12. ledna letošního roku neudělily Angele Merkelové za politickou práci čestný doktorát honoris causa.

Vyjádřil se někdy král Vilém Alexandr Nizozemský ohledně uprchlické krize a jak?

Král Vilém Alexandr se o problému emigrace krátce zmínil 16. března 2016 při návštěvě Paříže a 25. května 2016 v evropském parlamentu. Podle ústavy nizozemský král nesmí vystupovat politicky.

Jak byla v Nizozemí přijata zpráva o útocích na lidi procházející se po vánočním trhu v Berlíně?

O atentátu na berlínském vánočním trhu se samozřejmě diskutovalo a ještě diskutuje. Byla přijata různá bezpečnostní opatření. A nezapomnělo se na upozornění o laxním chování bezpečnostních orgánů. Za hlavního viníka byla označena Angela Merkelová s jejím neuváženým výkřikem „Wir Schaffen das“ (My to zvládneme).

Bydlíte v malé městě, kde v bývalých kasárnách žijí uprchlíci. Před rokem jste o nich mluvil jako o „zalezlících“. Co nyní?

U nás ve Weertu se počet azylantů snížil z 1 600 na 400. Dost jich znechuceně odešlo neznámo kam. Jejich představy o tom, že dostanou domy a možnost pozvat svoje rodiny, se nesplnily, protože nizozemská vláda prohlásila, že spojení rodin bude povoleno až po třech letech, když se prokáže, že žadatel uživí rodinu a dokáže se o ni sám postarat. Ukázalo se, že ony báchorky o vystudovaných uprchlících byly výmyslem jejich dobrodinců. Dále se zjistilo, že někteří uprchlíci si z dlouhé chvíle zajeli domů, tedy do Sýrie či Afghánistánu, na návštěvu. Protože podle EU musejí mít azylanti či emigranti konto v bance, kam jim přicházejí podpory, dokázali v tamějších automatech vybírat peníze tak dlouho, až jim pak byly bankovní karty zablokovány.

Taky si zdejší vláda vymyslela zajímavou věc, platí vracejícím se nespokojencům letenky zpět a k tomu dostanou kapesné. Dost se jich s tím spokojilo, protože zjistili, že by se museli naučit řeč a mnozí od základu psát a číst. Jako vrchol všeho se těch zbývajících asi pětadvacet Afričanů rozhodlo, že potřebují nové ošacení. Kradli v obchodech, obtěžovali prodavačky, plivali na ně a obtěžovali. A tu došla starostovi trpělivost a začal jednat. Pětadvaceti dobrákům udělil domácí trest, zakázal jim opustit areál – mohli odejít jenom na hodinu – a museli se každou hodinu hlásit u služby v ubikacích. Toto opatření trvalo celé vánoční svátky. Ale to bychom nesměli žít v Nizozemí. Advokát „Svazu porušovatelů zákonů“ – i to tady máme – podal na starostu trestní oznámení pro násilné omezování osobní svobody. Tak uvidíme.

V květnu 2002 byl politik Pim Fortuyn kvůli svému postoji k islamismu zavražděn Nizozemcem Volkertem van der Graafem. Vrah byl odsouzen na osmnáct let do vězení a předloni propuštěn pod podmínkou, že nebude nikde veřejně vystupovat a nesmí též mluvit s médii. Dodržel van der Graaf podmínky propuštění?

Vrah Pim Fortuyna pravděpodobně už zase sedí ve vězení a odsedí si celý trest až do konce, protože porušil danou podmínku a vystupoval na veřejnosti, přesněji v televizi.

Vnímáte zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem jako začátek nového světového řádu?

Abych byl upřímný, uvítali jsme s radostí výhru Donalda Trumpa. Hussein Obama dokázal rozdělit Ameriku. Než nastoupil, bylo tam celkově klidno, ale najednou Afroameričané začali provokovat. Jeho chování a schválnosti po výhře Donalda Trumpa by se daly srovnat s chováním zlobivého děcka. Ale konečně se už nebude jako muslim muset chovat podle doktríny takíja a bude moci žít podle Koránu. Představa, že by prezidentkou měla být Hillary Clintonová s tím jejím úsměvem Gwynplaina (kočovný herec se stigmatem znetvořené tváře z románu Victora Huga Muž, který se směje), ve mně vzbuzovala hrůzu.

Předpokládám, že máte jako mnoho krajanů i české občanství. A když ne, tak jen jako krajan. Jak bude podle vás česká politika vypadat po sněmovních a příštích prezidentských volbách?

České občanství spolu s československým nám bylo za trest odebráno. Za naši činnost v krajanských organizacích, což bylo označeno jako poškozování republiky a odměněno trestem tři a půl roku vězení. Ale po roce 1989 nám bylo občanství vráceno, aniž jsme si o ně nějak zvlášť požádali. Tehdy byl na české ambasádě takový rozumný konzul.

Těžko se vyznat v české politice, sledujeme sice dění u vás, ale nějakou předpověď je velice těžké vyslovit. Jedno je jisté. Volební boj bude tvrdý, hrubý a sprostý. Co mne nejvíc zarmucuje, jsou úpadek českého jazyka a narůstající hrubost a sprostota mezi lidmi i ve všech médiích. Jsem starší ročník z doby, kdy se na mateřštinu kladl velký důraz. Čeština, kterou psali spisovatelé, byla krásná. Bylo potěšení číst Čapka, Vančuru anebo i Pavla Eisnera a mnoho jiných. Když čtu různé současné diskuse, tak se málem červenám studem.

Zajímavé je, že když jsme chtěli nahlédnout do svazků StB, které se o nás nepochybně vedly, dozvěděli jsme se, že o nás estébáci vůbec nic nevedli. Neexistujeme.