Myslíte si, že teroristé úspěšně využíjí mistrovství Evropy ve fotbale k úderu?Anketa
V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, už probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Obávám se, že ano.
V rámci diskuse nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Podpořil byste tento návrh?
Jsme-li členy NATO, mám za to, že je naší povinností přispívat ke společné politice Aliance všemi dostupnými prostředky, tedy i základnami, pokud se na tom vrcholné orgány NATO usnesou. Mimochodem, máme v něm vrcholné zastoupení v osobě generála Pavla, jako nejvyššího vojenského představitele aliance.
Českem podruhé projel vojenský konvoj americké armády. Ve Vyškově ho „vítali“ odpůrci a válečný veterán oblečený ve slavnostní uniformě na projíždějící kolonu několikrát ukázal holý zadek. Zatkla ho policie a zahájila úkony pro podezření z přečinu výtržnictví. Měl by být potrestán? Anebo jde o legitimní způsob protestu v demokratické společnosti? Sám protestující se prý inspiroval u Pussy Riot.
K politickým postojům v demokratické společnosti patřívá i provokace. Dokážu u takové akce ocenit vtip, pokud ho tam najdu, i když s protestujícím třeba nesouhlasím. Tady ho příliš nenalézám, ale to je samozřejmě věc individuálního vkusu. Ovšem trestně někoho za tohle stíhat? To je absurdní, to se vracíme někam, kam opravdu nechci!
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? A jaké události v Rusku lze očekávat? Někteří političtí komentátoři tvrdí, že bude ve své agresívní politice vůči okolním zemím pokračovat. Další, zejména vojenští analytici naopak říkají, že k tomu nemá Rusko žádný důvod a konflikt s NATO by pro něj znamenal sebevraždu… Co si o těchto argumentech myslíte?
Nejsem ani politický komentátor a už vůbec nejsem vojenský analytik. Sankce vnímám jako prostředek především politického nátlaku na někoho, kdo se snaží obnovit své bývalé imperiální postavení všemi prostředky, za každou cenu. Jejich ekonomický dopad může být diskutabilní, žádná metoda nemá jen pozitiva. Ale je třeba je vnímat především v dlouhodobějším horizontu a tady se mi zdá, že to k něčemu vede. Vojenský konflikt zásadního rozsahu při současné úrovni jaderné výzbroje a moderních technologií by byl opravdu sebevraždou, ovšem pro obě strany. Tohle dobře věděl Ronald Reagan a proto sovětský blok v zásadě ekonomickou cestou „uzbrojil“.
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy o členství v NATO a v EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná atd. A měli bychom se nad těmito záležitostmi vůbec zamýšlet?
Diskutovat se má o všem. To přece patří k demokracii. Já osobně, jako konzervativec, nejsem příznivcem prvků přímé demokracie, nebyl jsem ani pro přímou volbu prezidenta. Referendum tedy považuji za zcela výjimečný nástroj, třeba právě v otázce členství v EU, kde jsme ho absolvovali. Tady jde o otázky sdílení státní suverenity, to je něco, co je jasné, tam není těžké zformulovat jasnou otázku a pro voliče není obtížné se rozhodnout, zdali ano či ne. Ovšem v otázkách národní bezpečnosti referendum není pro mne přípustné, k řešení takovýchto problémů jsme si zvolili politickou reprezentaci. Sem spadá i naše členství v NATO.
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta atd.)?
Nevím, už jsem řekl, že nejsem politický komentátor, nejsem ani prognostik. Frustrace voličů z chování politických elit je opravdu velká a může vést i k iracionální touze po vládě pevné ruky. A to už jsme tady měli.
Advokátka Klára Samková nedávno na semináři v Poslanecké sněmovně přirovnala islám k nacismu, na základě čehož se z publika zvedl turecký velvyslanec a na protest odešel. Později dokonce požadoval trestní stíhání Samkové, ta na oplátku žádá jeho vyhoštění. Bylo zmíněné srovnání islámu adekvátní? Je to legitimní součást svobody slova a veřejné debaty, nebo mohlo dojít k porušení zákona a mělo by být potrestáno?
Přesný výrok Kláry Samkové bohužel neznám, takže to bych komentovat nechtěl. Nicméně, pokud vím, akce kde své výroky pronesla se jmenovala nějak jako „Máme se bát islámu?“,což znamená, že se počítalo s tím, že takové nějaké názory tam zazní. A její postoje v této věci jsou celkem známé. Takže mi nezbývá, než opět parafrázovat Voltairův citát: „Hluboce s vámi nesouhlasím, ale budu vždy bojovat za to, abyste to mohl říkat.“ Trestat musíme činy, ne názory. Nejvíc mi na současné náladě ve společnosti vadí, že lidé nechtějí pochopit, dokonce ani poslouchat, argumenty protistrany. Je mi z toho smutno.
Větším problémem než migrace z balkánské cesty může být uprchlická vlna z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Tohle je hodně složitá věc. Recept na to nemají profesionální politici, vy ho chcete po mně, chlapci od estrády. Těch neznámých je tolik, které se tady mísí – války a násilí, hlad a bída, klimatické podmínky, křesťanská morálka pomoci bližnímu, zneužívání sociálních podmínek bohaté Evropy, islámský fundamentalismus, loupežnický byznys převaděčů, politická korektnost, slabost, změkčilost, pýcha a neochota se chovat s respektem k domácím v Evropě, demografická situace v Evropě, tohle všechno je jeden kotel, tohle všechno vidíme, slyšíme a čteme. Prosím, naslouchejme si navzájem a snažme se pochopit ty druhé, ty s jinými názory, je nejvyšší čas, jinak k řešení nedojdeme!
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali ještě za nižší platy. Jak to vidíte vy sám?
Ekonomicky to asi zvládnutelné je, když to odborníci tvrdí. Problémem je, kolik z těch migrantů by chtělo tady opravdu pracovat, žít tu „s námi“ a ne „vedle nás“. Takoví lidé, co žijí opravdu „s námi“ a ne „vedle nás“, tu u nás už dávno jsou, pocházejí z různých zemí a kultur, s takovými bych žádný problém neměl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
