Zdá se, že covid pomalu slábne. Tedy u nás a doufám, že to není příliš optimistické tvrzení. Co nám po něm v české společnosti zůstane za jizvy a rozdělení?

Česká společnost byla již před krizí do určité míry rozštěpená. A to nejen vlivem populistů či dezinformátorů, ale i kvůli vládou opomíjeným sociálním a regionálním nerovnostem. Nyní bohužel občany zasáhly další tvrdé rány – obavy o zdraví, chybějící finance, krachy, ztráty zaměstnání, řady rodin zažily i tu nejbolestivější ztrátu, tedy ztrátu někoho blízkého. Do toho lidé zažívají absolutní deziluzi a ztrátu důvěry ve vládu a politiku jako celek, protože už přes rok kabinet selhává v boji s koronavirem, jedná chaoticky a někteří členové vlády i sami porušující jimi nastavená opatření. Navíc se dle kontroly NKÚ ukázalo, že téměř polovina peněz z loňského roku „na dluh“ byla utracena vládou na věci covid neřešící.

To, že se premiér netěšil důvěře opozice, je normální. Nyní však ztratil veškerou důvěru i jeho aparát. Tento pocit má bohužel i mnoho pracovníků z infrastrukturních složek – zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další, kteří přímo řeší následky pandemie a hygienická opatření. Občané obecně nemají motivaci zákazy dodržovat, nerozumí jim a vše se táhne příliš dlouho.

Toto všechno může propast ve společnosti ještě prohloubit, pokud nezačneme problémy lidí urychleně řešit, o což se společně se Starosty zasazujeme a chceme v tom pokračovat i v dalším volebním období.

Dotazy na Ivana Bartoše: