Čím dál větší počet uprchlíků proudí k evropským břehům hlavně z Blízkého východu a severní Afriky. Máme jako Západ nějakou vinu na těžké situaci tamních obyvatel?
Obávám se, že jistou část odpovědnosti za ekonomickou bídu v těch zemích, odkud lidé odcházejí, mají evropské mocnosti v souvislosti s koloniálním systémem. Samozřejmě, že typ kultury a civilizace je zde odlišný od toho evropského. Ekonomická pravidla, tržní systém, zakládající se na organizaci, výkonnosti, zcela neodpovídá jejich přístupu k životu. Takže i tento systém nastavený západním světem a požadovaný od všech také způsobuje, že je v těch zemích bída. Pochopitelně s tím souvisí rychlé proudění informací v současném světě. Což doléhá i k těmto lidem, kteří nejsou tak technicky vybaveni. Čili jsou dobře informovaní o relativně blahobytném světě Západu. I tohle je vede k tomu, že vyhledávají útočiště u nás.
Vzal jste to opravdu od historie, původních kořenů současných problémů. Nyní je rozvrácená Libye, válka probíhá v Iráku a Sýrii. Má Západ podíl i na současném chaosu v těchto oblastech?
Aktuální politické a ozbrojené zásahy Západu v těchto zemích byly často velmi nekvalifikované. Opíraly se o špatnou znalost místních poměrů. Například podpora takzvaného Arabského jara, které vypuklo předloni, vůbec nepočítala s tím, že ty demokratické síly jsou ve výrazné menšině. A že hlavními protagonisty jsou extrémní nacionalisté a náboženští fanatici.
Česká politická scéna vesměs odmítá takzvané kvóty na jejich přijímání. Jak se na věc diváte vy? Máme je přijmout všechny, či jen některé? Objevují se názory, že bychom měli přijímat jen křesťany...
Tady by Česká republika měla být solidární s ostatními členy Evropské unie. Je to tak, že země, které jsou nejblíž, mají na svém území uprchlíků pochopitelně nejvíce. Koneckonců jsou schopny se o ně postarat a nezdá se, že by to bylo pro ně nějaké bezpečnostní riziko v tuto chvíli. Takže vzájemná pomoc a přijetí nějaké kvóty, která odpovídá velikosti území a počtu obyvatel, by byla humánní. Není to samozřejmě definitivní řešení. Tím musí být vytvoření situace a pomoc v těch zemích, aby z nich lidé nemuseli odcházet. Protože jistě se nemůže veškeré obyvatelstvo z Libye, Sýrie a afrických zemí přestěhovat do Evropy. V tuto chvíli jde o humanitní pomoc a v té by měla být Evropa solidární.
Lidé mají strach z neznáma. Takže mají obavy, že s uprchlíky přijde větší kriminalita a podobně. Můžou však býti pro naši společnost i přínosem?
Čtu ve zprávách, že lidé, kteří odcházejí, bývají často kvalifikovaní. Asi mají nějakou představu o možnosti svého uplatnění. Z tohoto hlediska bych se tolik neobával. Samozřejmě se může přihodit, že s těmi uprchlíky přijdou i nějací lidé s extremistickými názory a teroristickými záměry. Tady je pochopitelně úkol státních institucí - policie a tajných služeb - aby je sledovaly a vytipovaly nebezpečné jedince. To je samozřejmé. Obecně si ale myslím, že ti lidé mohou být přínosem. Jejich odlišná kultura může být trošku podnětem pro zdejší obyvatelstvo - které s tím nemá velké zkušenosti, protože u nás příliš lidí jiných kultur není - naučit se respektu mezi kulturami.
Europoslanec Jan Keller se obává, že stát nebude mít kvůli uprchlíkům na sociální dávky pro potřebné občany. Je tato hrozba reálná?
Chápu sociální angažovanost poslance Kellera a v té bych ho podporoval. Domnívám se ale, že počet uprchlíků, který nám navrhuje Evropská unie na základě proporčnosti, je tak malý, že by to téma sociální spravedlnosti a sociální péče, které se týkají statisíců lidí, nijak neovlivnilo. Čili v tomto s Kellerem nesouhlasím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
