Já slyšel kolegu Drahoše, co vykládal vloni ve Vídni... Může být jako minule Fischer, varuje slavný český právník

Kandidaturu do přímé prezidentské volby už oficiálně ohlásil i bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Vítáte, že váš kolega z akademického prostředí se uchází o post hlavy státu?

Myslím, že i z dosavadního působení profesora Drahoše vyplývá, že by jistě podporoval vědu a vzdělanost, protože na to se v celé své dosavadní činnosti soustředil. A s ohledem na to, že i budoucnost českého státu záleží na tom, aby věda prospívala, aby se zvyšovala vzdělanost, tak pokud bude mít tyto priority ve svém volebním programu, protože s nějakým programem bude muset jistě vystoupit, tak to jsou hodnoty, které za podporu stojí. Myslím, že i to, že svou kandidaturu ohlásil ve svém rodném kraji, je povzbudivé, je vidět, že se nechce pohybovat jen ve vysokých akademických kruzích, ale že se obrací i na své rodáky. To považuji také za pozitivní.

Bývalý ministr vnitra Ivan Langer prohlásil, že by v nejvyšší ústavní funkci ve státě nejraději viděl politika. Tím samozřejmě profesor Drahoš není. Myslíte si, že pro výkon prezidentského úřadu v České republice je politika jediná možná kvalifikace?

Tak úplně o tom přesvědčen nejsem. V předchozí odpovědi jsem říkal, že záleží na celkovém programu prezidentského kandidáta a myslím, že profesor Drahoš se i v zahraničních vztazích pohyboval. Měl jsem možnost ho slyšet při jeho projevu ve Vídni v červnu loňského roku, kde podle mého názoru dokázal oslovit tamní českou i rakouskou veřejnost. Takže se nedomnívám, že prezidentská funkce nutně vyžaduje kvalifikaci profesionálního politika. Ostatně volby právě v Rakousku ukázaly, že nakonec nesoutěžili politici představující nosné politické strany, ale osobnosti, které se spíš zabývaly jinými aktivitami, třeba ekologickými apod.

Ani v dalších sousedních zemích nevykonávají prezidentský úřad vždycky politici. Viděli jsme to v Německu, kde byl hlavou státu Joachim Gauck, nebo na Slovensku, kde je prezidentem Andrej Kiska. A oba jsou skutečnými a uznávanými státníky.

Jistě, ale v Německu hrají roli jiné faktory. Něco jiného je, když musí kandidát na prezidenta předstoupit do přímé volby, jako je to u nás nebo na Slovensku, a když je volen Spolkovým sněmem. Protože přímá volba k tomu, aby kandidát získal voliče, vyžaduje širší politický program. A to se uvidí i v té kampani, jak ho bude profesor Drahoš formulovat.

Není už tím, že nemáme prezidentský ani poloprezidentský politický systém, méně podstatné, když není prezident politik? Například ve Francii, kde je prezidentský systém, tedy systém založený na exekutivě, ve které jsou pravomoci rozděleny mezi vládu a prezidenta, by byl určitě požadavek na to, aby byl kandidát politik, legitimní a logický.

Jistě. Já jsem u nás považoval přímou volbu prezidenta za něco, co se vymykalo naší parlamentní tradici a to se jistě nezmění, protože i ta minulá přímá volba vyžadovala střet určitých komplexních politických programů. A k tomu střetu patrně dojde i teď. Jak znám profesora Drahoše, je to osobnost hledající konsenzus více než konfrontaci. Ale přímá volba v sobě zároveň obsahuje konfrontační prvek. To se ukáže ve volební kampani, jaké programy se střetnou.

Hodně se mluvilo o tom, že prezident Miloš Zeman je díky vysoké podpoře a popularitě poloviny, možná i více než poloviny občanů, favoritem přímé volby. Ale průzkumy podpory prezidentských kandidátů ještě nemohly regulérně reagovat, protože nejsou možná známi ani ještě všichni kandidáti. Myslíte, že profesor Jiří Drahoš může díky autoritě, rozvážnosti a schopnosti konsenzu být vážným soupeřem současného prezidenta, který může Zemanovo – podle některých jasné – vítězství ohrozit a stát se jeho nástupcem ve funkci?

To nemohu posoudit, když ještě volební kampaň ani nezačala. Myslím, že to ukáže průběh volební kampaně i to, jak se ostatní kandidáti budou profilovat. Zatím jsem četl reakci na kandidaturu profesora Drahoše ze strany pana Horáčka. A to se domnívám, že v poměru k panu Horáčkovi je profesor Drahoš kandidátem, který má jistě šanci pro širší podporu.

I z Pražského hradu, konkrétně od mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka zazněla v den, kdy pan Drahoš potvrdil svou účast v přímé volbě, reakce, že Česká republika potřebuje prezidenta, který se zastane občanů, ne kývala. A něco takového by si jistě úředník nedovolil říci bez vědomí a posvěcení Miloše Zemana. Co říkáte takovému dehonestujícímu výroku na adresu uznávaného dlouholetého šéfa Akademie věd? Nesvědčí to o tom, že se minimálně lidé kolem prezidenta zalekli vážnosti, které se pan Drahoš těší?

Pokud vycházíme z toho, že v přímých volbách jde o střet různých koncepcí, nemůžeme předpokládat, že se kandidáti budou navzájem šetřit. Když se jde do střetu, je potřeba počítat s vlivem mediálních prostředků také v odpovědích dalších kandidátů. Já bych to nepřeceňoval.

Jiří Drahoš v Galerii elity národa Fera Feniče:

Ale prezident Miloš Zeman prohlásil, že nebude útočit na ostatní kandidáty, dokonce se odmítá účastnit i televizních debat. A pak hned při ohlášení kandidatury pana Drahoše to Pražský hrad poruší.

Jestli byl mluvčí prezidenta dotázán...

Ne, nikdo se ho na to nestačil zeptat, on tímto způsobem reagoval na sociálních sítích.

To já nevím. Já to tak nesleduji. Mohu jen říci, jak posuzuji osobnost profesora Drahoše, ale abych hodnotil jednotlivé kandidáty, jejich konfrontaci, a stavěl se na stranu jednoho, druhého nebo třetího, to nemohu. Za prvé je to předčasné, protože žádný program nebyl předložen. Slyšel jsem v médiích reakci prezidenta Miloše Zemana na to, proč se nebude účastnit televizních debat, vysvětloval to tím, že když hovořil s bývalým rakouským nebo německým prezidentem, to už nevím, tak mu to poradil s tím, že za něj mluví jeho dosavadní činnost. Takže zatím jsem neviděl u nikoho z těch potenciálních kandidátů nějaký komplexní politický program, proto jsem řekl, že je těžké ho hodnotit. Mluvil jsem o osobnostech. Nepochybuji, že politický program dosavadního prezidenta znají občané z jeho vystupování a že se od doby jeho volby v zásadě nezměnil.

V současné době – na počátku kampaně – lze nejdříve vybírat z protikandidátů, kteří se o funkci hlásí. Profesora Drahoše si nepochybně vážím, ale ani v jeho případě neznám jeho komplexní program. Co jsem řekl, vyvozuji z jeho posledního vystoupení na Akademickém sněmu, a to mi bylo sympatické, když hovořil o tom, jak se mu podařilo přesvědčit o významu neuniverzitního výzkumu. Myslím si, že právě ta věda i v neuniverzitním výzkumu vyžaduje podporu. Výsledky, které prezentoval profesor Holý nebo nedávno zemřelý profesor Svoboda, svědčí o tom, že tudy by měla směřovat také politika českého státu ve vztahu k vědě. Ale zároveň jsem si jist, že volební program, který je při přímé volbě nezbytný, nemůže obsahovat jenom podporu vědy, že musí být mnohem širší, a to jsem zatím neslyšel od žádného z protikandidátů, proto se těžko k tomu mohu vyjadřovat.

Zmínil jste, že pan Drahoš nemá konfrontační styl jednání. Současný prezident Miloš Zeman byl naopak často kritizován za to, že rozděluje společnost, protože si libuje v konfrontaci, útočí na své kritiky, staví proti sobě různé skupiny lidí, „pražskou kavárnu“ a venkov, novináře z některých médií nazývá novinářskými prostitutkami. Nebylo by už načase, aby příští prezident zasypal příkopy nenávisti mezi lidmi? Nejsou už lidé neustálými útoky, urážkami, střety a konfrontacemi unaveni?

Nevím, z čeho jsou lidé unaveni. Útoky a střety jsou přece také záležitostí médií, nejen politiků. Kdyby to média nevyžadovala, aby byla konfrontační koncepce, asi by se to tak neuplatňovalo. Vzpomínám na minulé volby, kdy média nejdřív podporovala expremiéra pana Fischera, který podle mého názoru zas tak konfrontační nebyl, a v určitém okamžiku se jejich přízeň přesunula na konfrontačně vystupujícího tehdejšího ministra Karla Schwarzenberga, ten se potom dostal do druhého kola. Pan Schwarzenberg měl na počátku mizivou podporu, pak se to zvrátilo. Čím to je? Také ho podpořila značná část intelektuálů od kandidáta Fischera, kterého také podporovali významní intelektuálové i podle složení jeho volebního sboru. Takže zkušenosti volební kampaně svědčí pro to, že konfrontace byla vyžadována. Pan Fischer určitě tak konfrontační témata nepředkládal.

Takže si myslíte, že konfrontační styl boje o Pražský hrad vyžadují média a veřejnost?

To nemohu říci. Tak jsem to neanalyzoval. Vycházím z toho, že mediální předpovědi, které výrazně ovlivňují volební kampaň, se ne vždy ukazují oprávněné. To, co se ukazovalo ve Spojených státech, ukázalo se teď i v Holandsku, že předvolební průzkumy se jeví jako účelové, protože málokterý předvolební průzkum pak odpovídá výsledku voleb, viz třeba Sársko. Takže jsem v tom velmi zdrženlivý stejně jako v tvrzení, že lidé jsou znechuceni těmi kampaněmi. Ty kampaně by kandidáti nevytvářeli, kdyby to nebylo podporováno.