Jak Američané zachránili Čimelice... K výročí konce druhé světové války obsáhle vzpomíná Karel Schwarzenberg

5. 5. 2015 6:54

70 LET OD KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nesouhlasí s názorem, že nás Rusové neosvobodili, protože jedna totalita nahradila jinou totalitu. „Bylo to tehdy osvobození, všichni jsme se tak cítili. To, že Josif Vissarionovič měl už jiné úmysly, je jiná historka. Ale my jsme k tomu zdatně přispěli. Kdybychom byli moudří a stateční jako Finové a Rakušané, měli jsme šanci svoji svobodu ubránit. Ale nebyli jsme moudří ani stateční. Lidi to neradi slyší, ale je to tak,“ prohlásil bývalý ministr zahraničních věcí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém vzpomíná na konec druhé světové války.

Jak Američané zachránili Čimelice... K výročí konce druhé světové války obsáhle vzpomíná Karel Schwarzenberg
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg

Pamatujete si na to, jak jste jako dítě prožíval konec druhé světové války?

Samozřejmě, vždyť už mi bylo sedm let. Byli jsme v Čimelicích, hráli jsme si a najednou jsem jen zíral, protože se objevil otec v uniformě důstojníka Československé armády. Byl iniciátorem květnového povstání 5. května, zapojil se do bojů a 6. května byl zvolen předsedou Revolučního národního výboru v Čimelicích. On to už měl dávno připravené, ale to jsem se dozvěděl mnohem později. I ostatní účastníky si pamatuji, všichni už jsou také v nebi, byl to řezník Veselý a sedláci z okolí, založili už předtím takovou podzemní skupinu, říkali, že se musí na ten den x připravit. Němci táhli od Písku, věděli jsme, že by cestou všechno zpustošili, proto otec chtěl odjet za Američany pro pomoc. Jenže měl nehodu na motorce, tak tam jel jeho nevlastní bratr Radoslav Kinský a pozval Američany na zámek, že má ve sklepě pět láhví předválečně whisky. Příští ráno jsem se probudil a před zámkem stál obrněný vůz s Američany, mezi Krsicemi a Čimelicemi byla bariéra a Němci už dál nemohli pokračovat.

Fotogalerie: - Knížecí restituce

Byli jsme se podívat v obci Čimelice na majetek re...
Na zámku Čimelice Karel Schwarzenberg vyrůstal
Sluneční hodiny na jedné z hospodářských budov zám...
Na zámku dříve sídlila filmařská škola
Teď zeje prázdnotou a chátrá
Zámek nechal vystavět hrabě Karel Bissingen

Takže jste tím Čimelice zachránili?

Zachránili je Američané. Po týdnu to vyklidili, pak přišli Rusové, ale musím říci, že jsme měli veliké štěstí, protože u nás na zámku se ubytoval generál Čerčakov se svou ženou, chovali se bezvadně. Jeho manželka byla lékařka, pokud si dobře pamatuji, byla velmi vzdělaná, mluvila dobře francouzsky i německy. Ruští vojáci si s námi hráli a byli naši nejlepší kamarádi. Od té doby je mám rád. Byť moje matka měla námitky proti tomu, že nás učili lovit ryby tím, že do rybníka hodíte granát, všechny ryby pak plavou břichem nahoru a mohou se jen sbírat. Nebo že mi dali revolver. Moje matka měla jisté předsudky a bohužel mi revolver sebrala. Ale mám na ruské vojáky báječné vzpomínky, byli to strašně milí asi dvacetiletí kluci z Ruska a Ukrajiny.

Ale po euforii z osvobození od německých fašistů přišlo rychle vystřízlivění, když Vaše rodina, která přes druhou světovou válku vydržela v Čimelicích, i když odolala tlakům přijmout říšské občanství, ale potom jste museli domov opustit. Jak jste to vnímal?

Ono to šlo poměrně rychle. Zatímco v roce 1945 a 46, jakmile byla nějaká slavnost v celém kraji, byl tam můj otec zván jako čestný host, v roce 1948 šli lidi po druhém chodníku, aby ho nemuseli pozdravit. Když máte tak zdravý zážitek z dětství, pak už si nikdy v životě neděláte iluze.

Nebral jste to jako velkou křivdu?

Ne. Lidi jsou lidi.

Je známo, že Vaše rodina pomáhala Čechům i za války, opravdu jste necítil jako velkou nespravedlnost, jak se k Vaší rodině pak československý stát zachoval?

Hezké to nebylo. Ještě hůř se zachoval ke strýci Adolfovi, který v emigraci podporoval vládu v exilu, předtím – v roce 1938 - věnoval značné částky na betonové opevnění na hranicích. Češi, aby nemuseli vrátit, co Hitler konfiskoval, udělali v roce 1947 Lex Schwarzenberg a vyvlastnili zákonem, který je jedinečný na celém světě, protože je to zákon proti jedinému člověku, veškerý majetek Adolfa Schwarzenberga ve prospěch Československa. Jinde takový zákon neexistuje.

Můžete se tedy „pochlubit“, že jste unikátní i v této oblasti…

To je sice pravda, nicméně bych byl radši, kdyby tomu tak nebylo.

Není Vám líto, že 70. výročí konce druhé světové války se dnes dává do souvislosti se současným chováním Ruska a s politikou ruského prezidenta Putina a že to negativně celou událost i její význam poznamenává?

Je to škoda, protože samozřejmě to, jak se Rusko chová na Ukrajině i jinde, oslavy konec druhé světové války kazí. Ale je třeba vzpomenout na oběti vojáků Rudé armády, byli to jak Rusové, tak Ukrajinci, Bělorusové i příslušníci různých středoasijských a kavkazských národů. Ti padli také za nás, na našem území probíhaly kruté boje, o tom svědčí i mnoho hrobů v České republice. Proto jsem se tak smál, když mi lidi vyčítali, že jsem mluvil o dobývání. Samozřejmě že nám ruští, ale i američtí vojáci přinesli svobodu, ale nejdřív si museli před osvobozením území od Němců dobýt, protože oni jim ho opravdu nepředali dobrovolně se slovy: račte si to vzít. Oni ho tvrdě bránili, ať proti Rusům nebo Američanům. A když se zbraní v ruce získám teritorium, tak se to obyčejně nazývá dobývání.

VŠECHNY DALŠÍ VZPOMÍNKY NA KONEC DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY ZDE

Objevují se dnes různé názory na osvobození ze strany Rudé armády. Například pedagog Tomáš Klvaňa prohlásil, že vlastně nešlo o osvobození, protože jedna totalita vystřídala druhou. Souhlasíte s tím?

S panem Klvaňou tak úplně nesouhlasím. Bylo to tehdy osvobození, všichni jsme se tak cítili. To, že Josif Vissarionovič (Stalin – pozn. red.) měl už jiné úmysly, je jiná historka. Ale my jsme k tomu zdatně přispěli. Kdybychom byli moudří a stateční jako Finové a Rakušané, měli jsme šanci svoji svobodu ubránit. Ale nebyli jsme moudří ani stateční. Lidi to neradi slyší, ale je to tak.

Mluvil jste o ruských vojácích, kteří na našem území padli. Měli bychom si tedy jejich hrdinství připomínat bez ohledu na současnou politiku Ruska? Budee Vy oslavovat osvobození?

Já teď zrovna letím do Spojených států amerických, kde bude umístěna lavička Václava Havla, zastavím se i ve Washingtonu, mám tedy co dělat, takže moc oslavovat nebudu. Ale je mi líto, byl bych v těchto dnech rád v Čimelicích. Ale mám jiné povinnosti.

Nebyl jste tento víkend ani na Dnech svobody v Plzni?

Nebyl jsem pozván. Dokud jsem byl ministr, tak mě zvali. Ale jakmile nejste ministr, hned to opadne.

Je vidět, že smysl pro humor Vás nikdy neopouští…

Já jsem dost dlouho na světě, abych viděl ve všem i komické stránky. Bohudík.

Nemáte obavy, když vidíte, co se děje na Ukrajině, Blízkém a Středním východě nebo v Africe, že se může podobná hrůza, jako byla druhá světová válka, znovu zopakovat?

Samozřejmě. Nebezpečí vzrůstá, pětadvacet let klidu po pádu sovětského systému je u konce, teď zase různým agresorům narůstá hřebínek. Je to tak. Prostě lidi jsou potvory a oni to, zdá se, dlouho bez války nevydrží.

Regionálním střetům asi nezabráníme, ale dá se zabránit tomu, aby nevyústily v celosvětový konflikt jako před více než sedmdesáti lety?

Myslím, že k celosvětovému střetu nedojde. Nastane dlouhé období hybridních válek, já je nazývám podprahovými, jsou pod prahem toho, že by z nich vznikl velký konflikt, protože velmoci by musely zasáhnout. Ale takových podprahových válek teď bude spousta.

Hodně se diskutovalo o cestě českého prezidenta Miloše Zemana na oslavy konce druhé světové války do Moskvy. Nakonec se rozhodl, že sice pojede, ale přece jen se nezúčastní vojenské přehlídky. Rozhodl se podle Vás správně?

Bohudíky nepůjde na přehlídku, bylo by groteskní, kdyby byl na přehlídce ruské armády, která ve stejnou dobu útočí na ukrajinskou armádu. Před sedmdesáti lety, jak jsem byl sám svědkem v Čimelicích, bojovali spolu v Rudé armádě proti německému fašismu. To by tedy byl dost nešťastný nápad. Ale poklonit se padlým je vždycky dobré. Ale bylo by hezké, kdyby to neudělal pouze v Moskvě, nýbrž i v Kyjevě a v Minsku, kde také spousta lidí padla.

A co jste říkal záležitosti, kterou řešili politici v Polsku, Německu, Česku i jinde, a to plánovaný průjezd ruských motorkářů Noční vlci z Moskvy do Berlína na amerických strojích Harley Davidson?

To jsou všechno imitace amerických Rangers, a to je také pořádná sebranka. Ani jedny bych nepustil do české země. Jak známo, jsou to gangy, prodávají drogy, už z toho důvodu bych je tady nerad viděl. Nejen ruské, ale ani jiné. Ale dneska je těžké tomu zabránit.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vydírání Jindřicha Forejta a jeho podivné počínání v aféře Brady, jež měla vést k sesazení prezidenta Zemana, spolu nepochybně souvisí. Bývalý zpravodajec Bašta promlouvá

16:14 Vydírání Jindřicha Forejta a jeho podivné počínání v aféře Brady, jež měla vést k sesazení prezidenta Zemana, spolu nepochybně souvisí. Bývalý zpravodajec Bašta promlouvá

ROZHOVOR Exministr a bývalý náměstek ředitele Federální bezpečnostní informační služby (FBIS) Jarosl…