Nedávno jste v našem rozhovoru chválila náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jaké štěstí Češi mají, že zrovna on je jednou z hlavních postav v koronavirové krizi. Dění se posunulo, Prymula dal premiérovi podmínky pro své setrvání ve funkci, které neznáme, jinak chtěl odejít do soukromého sektoru. Nakonec to vypadá, že zůstane vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Jak vnímáte tyto přesuny?
O neshodách mezi Prymulou a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem se nyní hodně diskutuje. Prymula se nechal slyšet, že Vojtěch se bojí jeho velké popularity; Vojtěch se naopak nechal slyšet, že s ním Prymula některé výroky nekonzultoval. Mohlo by jít o řešení jejich vztahu – tedy přesun Prymuly na pozici vládního zmocněnce?
Nevím, ale je fakt, že je introvert stejně jako ministr, a možná také na nějaké komunikace, kdo má co říci dříve, či později, ani nebyl čas. Šlo o velkou zátěž pro oba, my to nerozluštíme. Slyšela jsem ministra, že mu Prymula nic neoznamoval a neřekl podmínky, takže je to těžké. Člověk zvenku to nerozluští.
Tedy domníváte se, že právě nabídnutá funkce od premiéra Prymulovi svědčí o tom, že se Prymula osvědčil?
Rozhodně. Chytil to za pačesy včas a není zrovna k naší nějaké hanbě, že jsme na jednom z prvních míst v kvalitě řešení. I uzavření hranic bylo potřebné, protože zřejmým poučením bylo, že se po jarních prázdninách lidé vraceli do vlasti a ti sem koronavirus zanesli. Potom už se nákaza rozbíhá rychle.
Psali jsme:
„Máme štěstí, že náměstkem je právě Prymula, že ho ministr respektuje a on respektuje ministra. Alespoň mně se to tak jeví,“ řekla jste mi. Zdá se, že se tohle tedy trochu změnilo.
Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?Anketa
Vy sama jste bývala ministryní zdravotnictví; jak podle vás v celé situaci obstál právě Adam Vojtěch?
Když jsem vyslechla jeho rozhovor se Světlanou Witowskou (Vojtěcha zpovídala v pořadu Interview ČT24, pozn. red.), tak mu věřím, že má čisté svědomí. Například mu byl vyčítán nákup pomůcek, ovšem v té době se jednalo o nutná rozhodnutí ze dne na den, a nebylo možné dívat se tolik na peníze, jako spíše na urychlené zásilky, aby zejména zdravotnický personál měl respirátory, obleky a ventilátory. To všechno bych mu za vinu nekladla. Je možné, že to bylo předražené, ale v té chvíli bylo prioritou jediné: zajistit ochranné pomůcky.
Jedno jisté je, že ministr zdravotnictví by měl být doktor medicíny, a dokonce ne ledajaký, ale lékař, který má široký přehled. Například rentgenolog nemůže mít takový přehled, protože nežije ve zdravotnickém provozu. To není správný manažer, který rozhoduje v procesu, jako je zdravotní péče.
To však nesouhlasí s tím, co jste mi řekla před dvěma měsíci: „Víme, že ministr nemusí být zrovna odborník přes daný resort, takových už bylo několik, například ministr Jan Stráský. Byl hodným a slušným člověkem a byla s ním rozumná řeč. Adam Vojtěch je také inteligentní, vzdělaný a umí mluvit a jednat s lidmi. Oceňuji, že je slušný a umí být i mezi lidmi neslušnými. To je jedna z prvních vlastností, kterou by měl mít každý ministr, každý politik.“ Neodporuje si to?
To je pravda. Přesně v této situaci kolem pandemie se ukázalo, že když ministr není také doktor, nakonec tím utrpí, protože kdekdo pak zpochybňuje jeho kroky s tím, že problematice nerozumí. Pořádal časté tiskové konference, což někteří kritizovali, jenže pandemie byla tak závažnou věcí, že se pomalu slušelo o tom mluvit každý den.
Jinak řečeno, svůj názor jste přehodnotila podle posledních událostí?
Trochu jsem ho přehodnotila, protože on sám není lékař a vedle sebe má lékaře, a navíc specialistu na tuto problematiku. Nutně musel být Prymula viděn jako člověk číslo jedna, což v tu chvíli byl. Bylo štěstí, že ministr měl náměstka, který je mezinárodním expertem, a proto dokázal situaci účinně řešit. Jádro jejich sporů neznám, ale být na místě ministra, spíše bych Prymulu vyzdvihovala a chválila, protože si chválu jednak zaslouží, a navíc by to bylo i taktické.
Z té vaší odpovědi rozumím, že souhlasíte s opatřeními, jak byla zavedena. Určitě jste si všimla, že se objevuje kritika i směrem k tomu, že jsme příliš razantně zastavili ekonomiku, zatímco nám tak velké nebezpečí nehrozilo. Tedy, že opatření byla příliš tvrdá či rázná. Jak to vidíte vy?
To bych neřekla. Po bitvě je každý generálem, ale žádní generálové nejsou. Jsou takoví nestoudní kritici, kteří vůbec nedocení všechnu práci a opatření, vždyť mohla onemocnět spousta lidí a pak úmrtnost by byla vysoká. Jde o to, že se zvolnil počet nakažených, což má také velký význam, protože kdyby byla půlka obyvatelstva nakažena, nebyla by pro ně místa v nemocnici. Rovněž mi vadilo, že z řad opozice šlo o žádosti na nějaké plány. Jaké plány se mohou dělat, když se dnes a denně sleduje počet nových nakažených i zemřelých? Tohle všechno je podkladem pro další postupy. To je jediný plán, a časté změny se konaly v závislosti na centrech, kde se nákaza rozšířila. Lidé by si měli uvědomit, že šlo o zpomalení nákazy a o zavedení takových opatření, aby nakažení nepřibývali a nebyli ohroženi na životech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
