Jako ČT, akorát ještě horší. Krajanka svědčí o poměrech v Německu a říká, jak docílit toho, že muslimové začnou sami z Evropy odcházet

10.04.2017 11:31

Mladá česká blogerka Lucie Provazníková z německého Mnichova informuje čtenáře ParlamentníchListů.cz o znepokojivých tendencích v německé společnosti. Stejně tak sděluje své dojmy z konverzace s Billem Warnerem, americkým výzkumníkem, který se v České republice zabývá studiem politického islámu.

Jako ČT, akorát ještě horší. Krajanka svědčí o poměrech v Německu a říká, jak docílit toho, že muslimové začnou sami z Evropy odcházet
Foto: Foto: Václav Fiala
Popisek: Před nádražím v Mnichově

Na svém blogu jste psala o vašem setkání se známým matematikem a bojovníkem proti islamizaci Billem Warnerem. Jeho názory na politický islám jsou celkem známé, co z nich považujete za nejdůležitější vy?

Bill mi osobně odpověděl na moji kontrolní otázečku, jakým způsobem se lze v Evropě zbavit těch muslimů, kteří tu už jsou a mají např. francouzské či německé občanství. Často je to totiž předkládáno jako neřešitelný problém. Pokud se ale opravdu podaří postihovat byť jen náznaky sympatizace s islámem (jako je tomu u nacismu), muslimové sami budou z Evropy emigrovat.

Psala jste také, že jste díky setkání měla možnost nahlédnout do zákulisí organizace Center for Study of the Political Islam. Jak tedy tato organizace funguje a co proti politickému islamismu podniká?

V první řadě žádný islamismus neexistuje, to je slovní konstrukt vytvořený ve snaze zmást Evropany, aby měli pocit, že existuje nějaký „hodný, mírumilovný islám“. Islám je ale jasně postaven na třech základních textech, které jsou neměnné, dokonalé a z více než 50 % se věnují zacházení s nevěřícími. Islám přesně určuje, jak se má zacházet s káfiry (nevěřícími) – a to žádný muslim nemůže popřít, to jsou slova Alláhova. Vraždění je legitimní součástí islámu. Islám lze pomocí výrokové logiky interpretovat tak jako jakýkoli jiný právní systém. To je ten politický islám, a proto bychom se o něm měli učit. Islám takto čistě logicky zanalyzoval nejen Bill Warner, ale i právnička Klára Samková a další. Přimět Evropany pochopit, jaké důsledky pro ně z expanze islámu v Evropě vyplynou, je jedinou možnou relativně nenásilnou cestou záchrany Evropy.

Anketa

Podporujete Donalda J. Trumpa? (Hlasování od 9.4.2017)

48%
52%
hlasovalo: 6966 lidí

CSPI je organizace lidí, který svůj volný čas nezištně věnují šíření povědomí o vztahu islámu ke káfirům. Publikují knihy, pořádají přednášky…

Na blogu jste také zmínila, že k vám občas zaletí nějaká „neomarxistická vlaštovka“, která vám v jedné větě napíše, že islám je mírumilovný a ve druhé popřeje, abyste jeho ukrutnost zažila na vlastní kůži. Je to celkem nehezký obrázek o šiřitelích dobra a slunce, proto by mě zajímalo (tuším, že s ohledem na vaši známost zejména po zrušení vašeho blogu na iDnes.cz vám asi chodí ohlasů docela dost), jak často se to děje a jestli je to typická reakce ze „sluníčkového“ tábora, nebo jestli převažují méně extravagantní projevy nesouhlasu.

Na zlostné zprávy už jsem si vybudovala imunitu, většinou je nečtu. Některé jsou ale zajímavé z jednoho důvodu: šiřitelé „dobra a lásky“, kteří jsou schopni přát druhým něco, co by de facto jen podemlelo jejich vítačské názory (např. znásilnění opičáckým migrantem), to nedělají z přesvědčení o své pravdě ani kvůli uprchlíkům, ale z nenávisti ke všem, kteří nemají problém se sebepřijetím a milují svoji kulturu. Ale těch typů vítačů je dost, ti nejfanatičtější tak jen ventilují svoji sebenenávist, jiní nevědí, kudy kam a co se životem, tak se upnou k vytváření utopického světa bez konfliktů, bez rozdílů a vlastně bez jakékoli dynamiky. Je to velmi destruktivní proces.

K šíření dobra mají snahy vítačů hodně daleko – i z hlediska esoteriky je tolerance islámu a snaha vyrobit jednu jedinou kakaově hnědou a podprůměrně inteligentní rasu naprostým nepochopením principu rovnováhy a tragickým zaměňováním významu receptivity (vědomé přijímání přítomného okamžiku, bez hodnocení) s pasivitou (rezignace na aktivní ovlivňování věcí budoucích, de facto fatalismus). Na tohle téma ale brzy chystám článek.

Na vašem Facebooku mě v minulém týdnu zaujal popsaný zážitek s hlášením německého rádia: „Bamberské nádraží bylo znovu otevřeno poté, co tam muž senegalského původu po poledni křičel pozdravy Alláhovi.“ Zní to trochu jako rádio Jerevan. Skutečně už jsou německá média ve své korektnosti tak daleko, že zvolání Alláhu Akbar je překládáno jako „pozdravy Alláhovi“? A čeho jiného jsou němečtí diváci a posluchači ještě svědky?

Je to podobné ČT, jen podstatně víc hardcore. Existují slovní spojení, která se naprosto standardně pořád opakují. K těm patří především šíření strachu a nenávisti a pravicový populismus. Pokud se v rádiu mluví o AfD, Geertu Wildersovi atp., pak vždy ve spojení „pravicový populista Wilders“, „pravicová populistická strana AfD“… Pokud jde o Donalda Trumpa, je to podobné: vždy se již jak z tónu komentátora, tak z faktického obsahu jeho hodnocení dozvím, jestli to Trump udělal dobře, nebo špatně. A kupodivu vždycky špatně. Německá média zkrátka servírují, co si lidé mají myslet.

Jak se na takové zprávy němečtí diváci a posluchači tváří? Projevuje se mezi nimi cosi jako „čtení mezi řádky“, kdy je z nic neříkající korektní zprávy objeven reálný obsah, třeba z informace o pozdravech Alláhovi útok na nádraží?

A jak se čeští diváci tváří na propagandistické vysílání ČT? Většina národa nečte, ale kouká na televizi: je to pasivní činnost a zároveň míří na širší skupinu než rádio, protože působí jak na primárně vizuální, tak na primárně auditivní jedince. A když komentátorský šášula dostatečně gestikuluje, tak i na primárně kinestetické. Televize je vymývárna mozků, protože místo stimulace myšlení servíruje hotové nikoli informace, ale názory. A většina lidí to neumí vyfiltrovat. Ale i noviny jsou mocné médium.

V Německu propaganda běží už několik desetiletí. A tak mi kamarádčin přítel, který většinu času stráví u čumbedny, řekne: „My tu máme takovou blbou populistickou stranu – AfD…“ „A co má v programu?“ ptám se schválně, protože jsem ten program celý od začátku do konce v němčině četla. On neví, nečetl, ale názor má: jsou to prostě fašouni, kteří šíří strach a nenávist, protože to tak ze všech stran slýchá.

Vše, co si myslí, je formováno televizí, popř. stejně indoktrinovanými známými. Proto by se děti měly učit kromě faktických znalostí především číst, přemýšlet, myslet a netrávit čas pasivně před televizí – právě tak totiž vzniká ta lehce manipulovatelná většina. Ano, většina lidí je snadno manipulovatelných, ale stát by spíš měl podporovat onen rozvoj schopnosti kriticky myslet, než zakládat různá ministerstva pravdy. Jenže to by jistí lidé ztratili kontrolu a moc…

V minulém rozhovoru jsme si povídali o tom, že jsme oba vyrůstali v devadesátých letech, kdy se v médiích na korektnost absolutně nehledělo. Když sleduji současnou politickou korektnost a postupy, jakými jsou lidem indoktrinována vhodná a naopak vytěsňována nevhodná slova, mám pocit, jako bych četl Orwella nebo sledoval nástup nějaké diktatury. Máte taky takový pocit?

Každý opravdu všestranně inteligentní člověk musí mít ten pocit, protože politická korektnost uměle a násilně potlačuje svobodu – svoboda je jedinou cestou k poznání a osobnostnímu rozvoji. A právě tato motivace je pro mě zásadní znak inteligence, nebo možná bych to spíš nazvala duchovní vyspělostí.

Šokoval mě na vašem blogu popis vašeho rozhovoru s vaší německou bytnou, která se vám svěřila, že volí AfD, tisk považuje za „lügenpresse“ a vyprávěla, jak ji úřady nutí pronajímat byty imigrantům. Šokující byl pro mě především fakt, že ačkoliv vám věří do té míry, že vás nechala bydlet ve svém majetku, tak si vás nejprve čtyři hodiny oťukává a prověřuje, než si troufne vám svěřit, koho volí. To je v dnešním Německu vážně standard veřejné debaty?

Počkejte, jaké veřejné debaty? Já myslím, že to v Česku stále ještě dost nechápeme. Nic takového jako veřejná debata v Německu neexistuje. Češi, kteří žijí v Německu a o politiku se příliš nezajímají, možná žádný extra rozdíl nepoznají. Ale pokud opravdu zkusíte nadhodit téma migrace, Merkelová, EU, islám, tak nepořídíte.

Nejde ani tak o strach před zákonem jako spíš o strach ze společenské sebevraždy: svoboda slova není omezena pouze zákonem, ale za pomoci médií a propagandy ji začne omezovat lid sám, respektive čím víc je jako správný předkládán prouprchlický postoj, tím méně lidí má odvahu říci názor protichůdný. To je umocněno faktem, že Němcům odmalička lijí do hlav výčitky svědomí za Hitlera. A tak je mají. Jeden známý mi zrovna předevčírem řekl: „No dokážeš si představit, co by si ostatní řekli, kdybychom ty uprchlíky nechali pochcípat před hranicema?“ Většině z nich nejde o uprchlíky, ale právě díky té kombinaci slušnosti (= pokrytectví), disciplinovanosti (= stádovosti), denacifikačního očkování (= sadomasochismu) a dlouholeté propagandy je faktická svoboda slova velmi nízká. Není to ani humanismus, ani nějaká civilizovanost či vyspělost.

Před týdnem jsem poprvé po roce v Německu viděla vyvěšenou německou vlajku a málem mi vypadly bulvy. Ještě před pár lety to bylo nazíráno jako ostuda, sympatizace s nacismem.

Jak se v takovém prostředí vůbec cítí člověk z České republiky, kde na něco takového posledních osmadvacet let vážně nejsme zvyklí (i když v posledních letech se o to někteří ministři vydatně snaží)?

To záleží na povaze. Mnoho Čechů vám jistě poví, že se v Německu žije skvěle a nic se nezměnilo, je tu svoboda slova. To jsou zpravidla lidé, kteří se o společenské dění nezajímají. Vždyť kolik je jednoduchých lidí, kteří nedohlédnou dál než za aktuální výplatní pásku a jejich jediné koníčky jsou televize, fotbal nebo nakupování… Pro mě je to do očí bijící a obrovská životní zkušenost. Pomohlo mi to pochopit, jak silný je vliv státu ve výchově dětí: německá kolektivní mentalita je opravdu diametrálně odlišná. Mají mnoho, co bychom se mohli učit (slušnost, pracovitost, disciplínu nejen na silnicích!...), ale i fanatismus a stádovost; a právě ty dvě poslední vlastnosti ještě umocňují výsledek dlouholetého levičáckého vymývání mozků.

Český mediální i politický mainstream se neustále děsí toho, že nás západní země EU začnou vnímat jako fašisty, vykopnou nás z klubu, a co my si potom vedle toho nenažraného Putinova Ruska počneme. Nemá smysl se tím zaobírat, spíše by mě zajímalo, jak se ve skutečnosti lidé v Německu dívají na Českou republiku a její postoj k migraci. Vnímají, že se k tomu ČR staví jinak než Německo? A pokud ano, schvalují tento postoj?

Jasně že to vnímají a že o české politice slýchávají – prezident Zeman je nepřehlédnutelný. V podstatě se mě ptáte, jak se Němci dívají na otázku migrace (protože ti, kteří jsou proti, nám logicky Zemana závidí, ti ostatní nás mají za nevyspělý a nehumánní národ). A to je věc, kterou dnes nikdo neví. Já si opravdu myslím, že veškeré průzkumy a odhady jsou zmanipulované jako nástroj dalšího ovlivňování veřejného mínění a šíření strachu z vyjádření názoru. Tohle zvlášť dobře funguje v německé stádovosti.


 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

18:10 Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

Vláda z obav o stabilitu vlády toleruje lži ministra Rakušana o migračním paktu. ParlamentnímListům.…