Jan Keller se vrátil z Francie a sdělil: Pochopím, že někdo volí Le Penovou. A Merkelová, EU a profesor Putna...

29. 8. 2016 4:42

ROZHOVOR „Situace se stala zcela absurdní.“ Podle sociologa a europoslance Jana Kellera se lídři Francie, Itálie a Německa zamýšlejí nad tím, co s EU jako s kvazi státním útvarem, který se v důsledku překotného rozšiřování stal prakticky neřiditelným. V souvislosti se vztahy mez EU a Ruskem říká: „Kdyby se v Rusku udála jen desetina toho, co probíhá každý den v Turecku, Putin by už byl na seznamu Interpolu. Neuvěřitelné pokrytectví, se kterým se zcela systematicky měří dvojím metrem, není trvale udržitelné a Evropě se ošklivě vymstí.“ V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se profesor vrací také k návštěvě spolkové kancléřky.

Jan Keller se vrátil z Francie a sdělil: Pochopím, že někdo volí Le Penovou. A Merkelová, EU a profesor Putna...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Keller

Jaký význam podle vás měla schůzka lídrů Francie, Itálie a Německa, která předcházela návštěvě Angely Merkelové v ČR?

I když se přesně neví, o čem všem se na této schůzce rokovalo, složení účastníků napovídá, že původní jádro Evropské unie se zamýšlí nad tím, co udělat s kvazi státním útvarem, který se v důsledku překotného rozšiřování stal prakticky neřiditelným. Situace se stala zcela absurdní, čtvrtinu hlasů v EU budou mít zakrátko nástupnické státy, které vznikly na Balkánu po rozbití Jugoslávie. Ti, kdo mají v Evropě skutečný vliv, si teď po Brexitu ujasňují, co budou s tímto útvarem, který se pomalu stěhuje na východ, dělat dál.

Anketa

Věříte ve šťastnou budoucnost svých dětí?

13%
87%
hlasovalo: 6291 lidí

Oficiálně na společném summitu hledali „nové impulzy pro Evropu“. Jak by takové impulzy podle vás měly vypadat?

Všichni se shodují na tom, že je třeba Evropskou unii zásadně změnit. V tomto bodě ovšem shoda končí a každý si změnu představuje jinak. Názory jsou natolik protikladné, že těžko může dojít k nějakému kompromisu. Jedni by chtěli udělat z EU pouze jednotný trh, jiní by ji chtěli federalizovat, zrušit pravomoci národních vlád a z komisařů udělat ministry. První tábor fakticky myšlenku sjednocené Evropy odepisuje, protože k volnému trhu stačí systém vhodně nastavených obchodních smluv. Druhý tábor odepisuje demokracii, protože komisaři by prakticky tvořili úřednickou vládu, do jejíhož složení by občané neměli co mluvit.

Britové z EU vystupují a v dalších zemích jako Nizozemsko, Rakousko či Dánsko se začíná mluvit o tom, že by se mohlo také vystoupit. Těsně po britském referendu se spekulovalo, zda budou následovat i další země. Jaké jsou podle vás nálady nyní, více než dva měsíce poté?

Především se ukazuje, že proces vystoupení Británie bude mnohem delší, komplikovanější a s nejistějším výsledkem, než si stoupenci odchodu mysleli. Británie vždycky byla v Evropě jen jednou nohou a tipuji, že po pár letech se zjistí, že ani tzv. Brexit na tom nic nezměnil. Myslím, že zemím, které leží v jádru Evropy, nebude umožněno, aby o svém odchodu rozhodly. Země na periférii to budou mít asi snadnější. Problém je v tom, že nevíme, zda Česko patří do jádra, anebo na periférii.

Jedním z problémů u nás v ČR je stále klesající důvěra obyvatelstva v Unii. Lze říci, kdo za to nese největší vinu? Existuje alternativa ke členství v EU?

Jednoduchá odpověď je, že za to mohou buď byrokratičtí bruselští úředníci, anebo provinciální Češi, kteří nepochopili velikost evropské myšlenky. Přihlouplá odpověď zní, že v tom má prsty Putin. Realita je mnohem složitější. Ve všech evropských zemích přichází od 70. let 20. století vlna odporu k jakýmkoliv autoritám: k rodině a manželství, státu a jeho institucím, škole a jejím formativním ambicím, ale také k soudnictví, ke klasickým profesím typu lékaře atd. Evropská unie má ambici stát se nadnárodním státem. Jak chcete posilovat její autoritu, když upadá autorita států národních? Pokud se EU v této situaci bude chovat byrokratičtěji než národní státy, autoritu si nezíská. Jestliže se bude chovat liberálněji, bude považována za bezmocnou a nefunkční. Zatím se Evropě daří postupovat oběma směry současně, což není nejšťastnější.

Ke druhé části otázky. Alternativou ke členství v Evropské unii je návrat do prvorepublikových poměrů. To znamená do situace, kdy se o nás bude rozhodovat v Německu, Francouzům a Italům to nebude nijak vadit, Španělé a Nizozemci, natož pak Britové to ani nezaregistrují.

Co přinesla návštěva Angely Merkelové v České republice? Je něco na tezi, že zde hledala „klíč k zemím V4“?

Co přinesla tato návštěva, se dozvíme teprve s odstupem času. Určitě se to nedozvíme z tiskových prohlášení po návštěvě. Pochybuji, že německá kancléřka navštívila Prahu hnána touhou spatřit nové špičkové přístroje v ČVUT. Asi měla k návštěvě i další důvody. Protože se zdůrazňuje, že v popředí jednání nebyla otázka migrantů a kvót, soudím, že se jednalo především o migrantech a kvótách. Ale mohu se mýlit. Třeba přijela Angela Merkelová do Prahy skutečně jen kvůli tomu, aby si zde pět hodin libovala, že v našich vzájemných vztazích neexistují žádné problémy. Nekažme si babí léto planými spekulacemi. Až přijde vhodný čas, jistě se dozvíme, zda se něco ujednalo a co to vlastně bylo.

Co může přinést návrh premiéra Sobotky na vytvoření společné evropské armády? Je to v dohledné době reálné?

Po technické stránce je vytvoření celoevropské armády jistě možné. Zásadní je však dimenze politická. Rozhodovalo by se o fungování této armády v Bruselu? Jaké možnosti by měly vlády národních států ovlivnit, kam a proti komu budou nasazeni vojáci z jejich zemí? Při představě, že by o tom rozhodoval nějaký eurokomisař pro obranu a mír, se necítím zrovna v bezpečí. Úplně by stačilo, kdyby si armády jednotlivých států pomáhaly při ochraně vnějších hranic Evropy. Pokud budeme v tomto ohledu tak laxní jako doposud, pak by nám byla i jednotná celoevropská armáda k ničemu.

Jak hodnotíte výstupy ze schůzky Angely Merkelové s prezidentem Zemanem, který jí znovu nepřímo připomněl, že do Evropy podle něj uprchlíky „pozvala“ ona?

Myslím si, že pan prezident udělal tímto připomenutím záslužnou věc. Hrozně by mne zajímalo, co mu na to paní Merkelová odpověděla. Podle toho, jak se německá kancléřka projevuje, to není osoba nějak zvlášť nakloněná kritické reflexi svých vlastních činů.

K osobnosti německé kancléřky se vyjádřil ještě před návštěvou Martin C. Putna, podle něhož je Merkelová jediným symbolem, který Evropě zbyl, symbolizuje zlatou éru Unie. Jak vnímáte její úlohu jako symbolu EU?

Nevím, jak si Martin C. Putna představuje zlatou éru Unie. Ale pokud její symbol vidí právě v paní Merkelové, muselo to být dost otřesné období.

Francouzský prezident na summitu v Rimini varoval před nacionalismem a zmínil nutnost budovat jednotu. Mohlo jít o reakci na vzrůst některých údajně extremistických stran v mnoha zemích EU. Velké naděje si dělají Le Penová ve Francii, Hofer v Rakousku a v Německu roste AfD. Mají tyto strany šanci převzít moc v některých zemích? A jaká rizika v tom vidíte?

Skoro celý srpen jsem strávil ve Francii. Mluvil jsem tam s lidmi, které znám dlouhá léta. Jsou to lidé vzdělaní, velice dobře majetkově a příjmově situovaní a orientovaní pravicově liberálně. Neptal jsem se jich přímo, koho budou volit, ale nedivil bych se, kdyby volili Marine Le Penovou. Já osobně bych ji nevolil, ale dokázal bych je pochopit. Při každé návštěvě katedrály a při každém vstupu do metra jsem měl divný pocit a mimoděk jsem myslel na to, kam by se člověk schoval. Z bezpečnostních důvodů byly zakázány diskotéky, večerní ohňostroje v letoviscích se konaly za dozoru ostřelovačů. Ve vesničce, kde jsem bydlel, uspořádali na plácku před radnicí soutěž pro malé děti. Celou dobu nad nimi stáli policisté. Jak dlouho se dá v takové atmosféře žít a namlouvat si, že je všechno v pořádku? Sympatie k hnutím, o kterých mluvíte, se rodí z bezradnosti politiků tzv. standardních stran. Kdyby Hollande věděl, co dělat kromě pravidelných tryzen za nevinné oběti, Le Penová by neměla ani tu nejmenší šanci.

Podívejme se také na vztahy Evropy vůči Rusku. Řada evropských lídrů má zjevně jinou představu než oficiální Brusel. Mohou v takové situaci sankce i celý příští rok vydržet? Jak to může se vztahy k Rusku dopadnout, když se mnoho zemí EU chová „mimo oficiální linii“?

Kdyby se v Rusku udála jen desetina toho, co probíhá každý den v Turecku, Putin by už byl na seznamu Interpolu. Neuvěřitelné pokrytectví, se kterým se zcela systematicky měří dvojím metrem, není trvale udržitelné a Evropě se ošklivě vymstí. Vrcholem je, když každý kritik této falešné hry riskuje, že bude obviněn ze sympatií k Putinovi.

Vznik agentur, které mají dohlížet nad tím, aby lidé nebyli pomýleni, tomu všemu nasazuje korunu. To, jak dlouho sankce vydrží, není otázkou jejich účinnosti, ale otázkou zabedněnosti politiků, kteří je prosazují a obhajují. Proto si myslím, že budou prodlužovány ještě hodně dlouho.

Držitel Nobelovy ceny a bývalý hlavní ekonom Světové banky Joseph E. Stiglitz tvrdí, že se EU potácí nad propastí nejvíce za dlouhá desetiletí a podepisuje se na tom i euro, které nedokázalo zajistit ani jeden z cílů, které byly v počátcích vytyčeny. Může být euro prvkem, který nakonec EU místo provázání rozloží? Co k tomu všemu říci?

Spousta ekonomů upozorňuje na to, že euro přináší tím více problémů, čím odlišnější je stupeň vyspělosti ekonomik zemí, ve kterých je používáno. Nejsem ekonom, ale tak nějak intuitivně cítím, že řešením není zrušit euro, ale vyrovnávat ekonomickou úroveň zemí eurozóny. Pokud se tohle nepodaří řešit, je ohrožen celý smysl Evropské unie. A to bez ohledu na to, zda se používá euro, anebo nepoužívá.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdechovský zhlédl dokument ČT o Barnevernetu a vybuchl vzteky: Zločin! Norsko by se mělo zpovídat u mezinárodního tribunálu. A Monika Le Fay se totálně zbláznila!

21:33 Zdechovský zhlédl dokument ČT o Barnevernetu a vybuchl vzteky: Zločin! Norsko by se mělo zpovídat u mezinárodního tribunálu. A Monika Le Fay se totálně zbláznila!

ROZHOVOR "Norská společnost se stává společností strachu. Lidé mají strach veřejně projevovat své ná…