Policie v minulých dnech požádala Sněmovnu o vydání Andreje Babiše ke stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu u Farmy Čapí hnízdo. To znamená, že se tato veřejně známá a kontroverzní kauza už posunula dál. Jak vnímáte skutečnost, že by mohl být váš stranický šéf obviněn z trestné činnosti právě u evropských dotací? Tento případ zřejmě nevrhá na Česko dobré světlo ani ze strany Bruselu, když přední politik a bývalý ministr financí je podezřelý z podobného jednání, co vy na to?
Já už jsem se k této kauze několikrát vyjádřil. A na svém názoru nemám vůbec důvod nic měnit. Opakuji, není na mně ani žádném jiném politikovi, aby se pokoušel o vlastní „šetření“. Říkal jsem tehdy a říkám i nyní, že od toho máme příslušné orgány – české i evropské – a ty by měly konat promptně. Je evidentní, že se tak děje. Počkejme si na výsledek. Pan Babiš řekl, že pokud se prokáže protiprávní jednání, vyvodí z toho osobní zodpovědnost.
Petr Robejšek, známý politolog a hlavní postava nové strany Realisté, uvedl pro ParlamentníListy.cz toto: „Daleko nejdůležitější roli pro změnu italské politiky při příjímání migrantů hráli lidé ze zemí Visegrádské čtyřky, kteří rozhodně odmítli brát ekonomické uprchlíky. Vydírání ze strany západoevropských zemí jejich postoj nezměnilo, a tak nastal bod zlomu. Itálii nezbylo než udělat to, čím měla začít už v létě 2015 – konečně začít kontrolovat své hranice. Jakmile vláda v Římě pochopila, že v pohodlné pozici průjezdní země nemůže zůstat, šlo najednou všechno ráz na ráz. Během 24 hodin se 2. srpna 2017 rozhodl jak italský parlament, tak i senát, povolit vojenské operace v libyjských vodách.“ Lze s tímto názorem souhlasit? A domníváte se, že i po zastavení migrace z italské cesty, bude tlak EU ohledně přijímání běženců na země Visegrádské čtyřky včetně Česka stále tak silný?
Zdá se mi, že pan Robejšek míchá několik věcí dohromady. Nejprve přece Evropská unie rozhodla o uprchlických kvótách, když byla česká strana přehlasována. Stalo se tak z toho důvodu, že ze strany Česka byla jednání vedena dost netakticky, a proto je i ten výsledek takový, jaký je. Nyní má Evropská komise za povinnost toto společné usnesení naplnit. Jinou záležitostí je současná situace v Itálii, která se kvůli silným migračním vlnám stala neudržitelnou a Řím se proto rozhodl použít ve svých vodách několik rychlých vojenských plavidel. Toto opatření není bleskem z čistého nebe, jak o tom hovoří pan Robejšek, ale projednávalo se i na půdě Evropské unie delší dobu, a teď k němu nazrál čas.
Jsou v Čechách pedofilové utlačovaní, jak tvrdí aktivistka Marie Feryna?Anketa
Atmosféra mezi USA a Severní Koreou houstne. Obě země si už dokonce vyhrožují válkou a raketovými útoky. Chystá se reprezentace EU nějakým způsobem zasáhnout do tohoto velmi vážného sporu?
Určitě se jedná o natolik závažnou otázku, že EU musí vést nezbytná diplomatická jednání. Ostatně, je zřejmé, že již vede. Jako příklad lze uvést jednomyslné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na KLDR. Je vidět, že na multilaterální úrovni v této věci součinnost s USA, ale i Ruskem a Čínou prozatím zafungovala. Na druhou stranu, přímou stranou této konfliktní situace je USA, je to tato země, co čelí hrozbě. Tomu je role EU proto také úměrná.
V současné době to vypadá, že ať si Donald Trump vymyslí cokoliv, vládne v USA stejně Kongres. Ten rozjel nové sankce proti Rusku, na které Rusové reagují „trápením“ amerických diplomatů v Rusku. Takže kromě „ruského vyšetřování“ je na Trumpa i tato páka, kdy v podstatě jen přihlíží, jak kormidlo politiky USA převzal Kongres. Co brání v tom pojmenovat Donalda Trumpa bezmocnou figurkou v rukou jiných částí americké moci? A jak asi zareagují němečtí politici, kteří až tak brutální sankce proti Rusku nechtěli? Vykašlou se na Nord Stream II a kývnou na „výhodné“ dodávky plynu z USA?
To je z vaší strany zkratkovitá úvaha. Ano, USA nemají diktátorský režim a kompetence jsou jasně dané ústavou a právním řádem této země. Navíc, je otázkou, co vše bylo předmětem politické interakce a ujednání mezi prezidentem a Kongresem, a co jsou výroky pro veřejné mapování. Rozumím rozladění Německa a dalších zemí nad skutečností, že neproběhly hlubší konzultace o zamýšlených sankcích. Pokud tomu tak tedy skutečně je. Nedá mi však nedodat, že dohoda o Nord Stream II není žádná klasická komerční záležitost a Německo své záměry také neprojednalo na půdě EU. Jistě, ani jedno, ani druhé není dobře.
Česká republika právě v těchto dnech podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu ohledně unijní směrnice, která řeší držení zbraní. Myslíte si, že s ní uspějeme? A pokud ne, hrozí například majitelům krátkých i dlouhých zbraní, že budou muset odevzdávat své pistole či pušky, jež jsou uzpůsobené na střelbu se zásobníky na víc ran, než povoluje bruselská právní norma? Pohlídají si instituce EU naplnění své směrnice?
Šance si snad vyhodnotil ministr Chovanec, když si tento návrh nechal ve vládě schválit. Byl bych velmi rád, kdyby nešlo jen o předvolebně laděné dvojče ke známé fotografii ministra se zbraní v ruce. Teď je ministr velmi agilní. Škoda, že nebyl agilnější a obratnější, když se o návrhu směrnice jednalo v Radě EU, která ji také musela schválit. Kdyby dosáhl alespoň části toho, co se podařilo na půdě EP, mohlo to být mnohem lepší. Ale ano, v izolaci se špatně vyjednává. Jistě, jakmile nabude právní norma účinnosti a závazky budou rovněž účinné, budou také vynutitelné.
Emeritního generála Hynka Blaško, který působil i ve strukturách NATO, dost rozzlobilo vyhrožování některých vyšších politiků EU ohledně pokut, jež by muselo Česko zaplatit za nepřijetí migrantů dle schválených uprchlických kvót. V různých médiích se nechal slyšet, že to nemá ČR v žádném případě platit. Prý se nám stejně nemůže nic stát kromě pozastavení dotací. Co si o takovém názoru myslíte?
Příště se mne asi zeptáte na vyjádření, při vší úctě, vedoucího servisu automobilů. Nezlobte se, ale každý čtenář si musí udělat obrázek o tomto výroku sám.
Slovenský premiér Fico jednal nedávno s předsedou Evropské komise J. C. Junckerem, a to nejen o nekvalitních potravinách, které různé firmy dovážejí zvláště do postkomunistických zemí, ale také o nechuti Slovenska, Česka, Maďarska a Polska přijmout uprchlické kvóty. Podle některých médií prý Fico „otočil“ a měl by středoevropské státy sám začít přesvědčovat o příjímání uprchlíků. Někteří čeští politikové ale označili podobné zprávy za fake news Evropské komise. Jak to tedy ve skutečnosti vlastně je, dostaly se k vám o tomto jednání věrohodné informace?
Nikoliv, nebyl jsem jednání přítomen. Ale zní to celkem jasně a věrohodně. Slovensko i nadále odmítá závazné kvóty, které skutečně ničemu jinému než štěpení EU nepomáhají. Na druhou stranu, jednostrannou iniciativou je připraveno převzít, nemýlím-li se, 60 uprchlíků. To je myslím v naprostém pořádku.
Podle některých komentátorů (např. Hana Lipovská z MF Dnes) Mezinárodní měnový fond i Evropská komise usilují o zavedení povinného bezhotovostního styku, aby mohly banky lépe a pro ně výhodněji manipulovat s financemi od běžné populace. V některých zemích EU se už prý tak stahovaly z oběhu „pětiseteurovky“. Obě zmíněné mezinárodní instituce (MMF a EK) v tom vehementně podporují i vydavatelé bankovních karet, kteří například prvním restauracím, jež bezhotovostní styk zavedou, slíbily odměnu 10 tisíc dolarů... Řada žurnalistů i novinářů varuje veřejnost, aby si hotovost nedala vzít, protože jinak ji čeká větší závislost na finančních institucích a také velká bezpečností rizika. Nejste náhodou blíže obeznámen s tímto projektem?
Nejsem a nejedná se o projekt. Je však logické, že bezhotovostní platební styk bude získávat čím dál tím více na váze. Jsou pro to velmi dobré důvody. Regulátoři přitom i mají dostatečné nástroje proti těm, které by zneužívali své postavení na trhu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
